Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal Aurelius dne 01.04.2019 22:39
#2439

→ Tah 509

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Klargus se lehce pousmál, popadl pohárek a dopřál si pár loků vína, poté se zadíval na opičku, která však z jeho pohledu nebyla příliš nadšená. Scipio po tvém projevu přikývl.
„Tak ať jsi jako profesor úspěšný.“ řekl a pohladil opičku po hlavě, „No… A já se budu muset také pustit do práce. Jednání v radě Starších holt nepočká… Ačkoliv dneska jsou to stejně jen samá zbytečná jednání.“ dodal následně a taktéž se začal chystat k odchodu. Během jeho monologu jsi se nahnul k Lauraně a věnoval jí polibek. Spokojeně se na tebe usmála a popřála ti mnoho štěstí. Ihned poté jsi vstal a odebral se k odchodu.

Vyšel jsi z vily, legionáři střežící váš domov se zrovna střídali. Pokynuli ti na pozdrav a opět si hleděli svého. Bez jakéhokoliv dalšího zdržování jsi vyrazil k Univerzitě. Míjel jsi hlídky, Thalmorské, legionářské ale i Bdící, kteří stále ještě hlídkovali na ulicích, ačkoliv jich za bílého dne nebylo tolik. Přešel jsi přes most a stanul na pozemcích Univerzity, kolem které zrovna pobíhala skupina noviců, byli zadýchaní, neboť už nejspíš běželi několikáté kolo.

„Hněte kostrou! Kdybyste byli legionáři už byste dávno byli mrtvý!“ ozval se hlas Remana Lexe, který stál opodál se založenýma rukama a s přísným výrazem sledoval běhající novice, „Pohyb! Pohyb! Trochu života!“ řval znovu, „Představte si, že jdete do lesa sbírat bylinky a z křoví vyleze medvěd! Vždyť vy mu ani neutečete! Sežere vás a vysere na mech! Makejte!“ pobízel znovu a znovu. Lex působil, že si hodinu Bojového výcviku nadmíru užívá.

„Skoro jako za Anduláda…“ konstatovala Serana za tvými zády. Nejspíš odešla chvilku po tobě a teď tě dohnala.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Legionář střežící dveře domu, v němž se nacházel velín Atiova oddílu Osmé legie tě ihned pustil dovnitř. Atius (graf. vzhled – zde) se nacházel hned v první síni domu, stál nad stolem, na němž byla rozložená mapa a společně s hnědovlasou ženou (graf. vzhled – zde) v lehčí legionářské zbroji projednávali situaci. Opodál ještě postával jeden z legionářů, nejspíš strážce, který měl dohlížet na bezpečí legáta.
„Ne. Nebudeme je žádat o pomoc.“ nesouhlasil v době tvého příchodu legát Atius s názorem ženy, nejspíš v hodnosti kvestora. „Byli jsme jasně upozorněni v rozkazech, že nemáme zatahovat do tohohle sporu Vysokoskalskou legii a to ani flotilu. Vím o její pozici a taktéž o výhodě, kterou by nám v případě boje poskytla, ale ne. Rozkazy z vedení jsou jasné a budeme se jimi řídit.“ rozhodl neoblomně, „Tudíž si vystačíme s tím co teď máme.“
„Ano. Legáte…“ kývla nakonec žena a přiložila pěst ke své hrudi.

Když jsi přišle blíže spatřil jsi mapu zdejší oblasti. Krom postaviček legionářů, které reprezentovali jednotlivé oddíly (Atiův oddíl, Amragorův oddíl, a oddíl, který působil v Anvilu během tvé tehdejší návštěvy) jsi spatřil ještě figurky v podobě lodí, konkrétně tři. Nacházely se na moři umístěné nedaleko Anvilu a podle všeho se jedná o flotilu patřící pod Vysokoskalskou legii.

„A vy jste?“ zvedl konečně hlavu legát Atius a prohlížel si tě, „Vy jste ten posel z Anvilu? Podle bílého pláště soudím, že ano. Můžete si dát klidně odchod. Nehodlám přistoupit na nějaké směšné podmínky ani ztrácet čas jednáním o něčem tak nesmírně prostém. Takže vyřiďte svému šupinatému pánovi, že jediné, co mě skutečně přiměje k dialogu je jeho vlastní hlava přinesená k mým nohám na stříbrném podnosu.“ zakončil monolog a přiložil ruku na hrušku legionářského meče. Kvestorka po jeho boku se zamračila a vyčkávala tvoji reakci.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 01.04.2019 22:51