Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal Aurelius dne 08.02.2019 19:33
#2368

→ Tah 487

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„To asi ne. Ale Univerzita prý nemá až tolik vyučujících, aby je mohla postrádat. Takže kdo ví?“ pokrčila rameny, sledovala, jak odkládáš pohárek a následně při tvém odchodu vstala, aby tě doprovodila ke dveřím. „Mějte se.“ rozloučila se a zavřela za tebou dveře.

Venku už se poměrně setmělo. Ulice se vylidnily a přibylo hned několik hlídek legionářů, stráže a Bdících. Šel jsi už naučenou cestou přímo k Univerzitě, nikde jsi se nezdržoval. Míjel jsi početnou skupinu zlatavých válečníků, který směřovali do přístavu, pravděpodobně za někým do přístavní čtvrti nebo přivítat nějakou loď. Přešel jsi přes most a vešel na pozemky Univerzity. Dveře do velkého sálu byly stále ještě otevřené, ačkoliv u nich opět hlídkoval bdící Talar, který tentokráte vyměnil své obvyklé roucho za univerzitní profesorkou róbu. Mnohem lépe tak zapadl mezi kolektiv. Studenti se začali shromažďovat buď ve velkém sále a pak po partách odcházeli zpět na ubikace nebo do studoven.

Odbočil jsi do jídelny, byla poloprázdná. Dvojice tovaryšek pomáhala profesorce Benochové s přípravou stolu a úklidem po studentech.
„Dneska jsme poslali studenty z večeře trošku dřív do hajan.“ usmála se Selena, když tě viděla přicházet, zároveň dokončila úpravu ubrusu u profesorského stolu a vyrazila k tobě, „Gratuluji Škorpiasi. Věděla jsem, že budete úspěšný.“ usmála se a podala ti ruku k potřesení.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Jak jsem řekla. Má silné magické předpoklady a je velmi schopná v obraně proti jakémukoliv průniku do její mysli.“ stála si za svým Rean. Delmus mlčel. „Ona se měla vrátit?“ podivila se Rean, „Nevím.“ pokrčila rameny, „Nepatřím mezi výše postavené členy našeho uskupení takže nemám ponětí o rozkazech ostatních Císařských mágů, ale kdyby se Cariel vrátila a měla tu nějaký úkol určitě by to nahlásila LaRouchové, ale s LaRouchovou jsme mluvila a nic neříkala.“

„Rean tě tam zavede. V téhle věci ti bezmezně věřím... A já se musím věnovat audiencím už takhle mám dost velký zpoždění.“ promluvil Delmus. Rean přikývla, sesedla ze stolu a pokynula ti ať ji následuješ. Vedla tě chodbami hradu až k pokoji uvězněné Delmusovi dcery.
„Zrak Císařských mágů se po odchodu Corrienta z vedoucí funkce upírá jinam. Dříve jsme měli více prostředků, více lidí v terénu a měli jsme o nich přehled, každý měl svůj úkol a toho se držel. Jenže teď je přednější prosazení magické reformy a nějaká myší válka mezi vedením Univerzity a vedením našeho uskupení.“ vysvětlovala Raen, „Některým se to líbí a některým ne.“ zakončila, když jste došli až ke dveřím ke komnatě Delmusovi dcery, legionář střežící dveře si vás prohlédl. „Ale jestli tvrdíte, že měla předat prastarého upíra vedení. Tak nejspíš svůj úkol nesplnila.“ zakončila a na pokyn legionáře vešla dovnitř.

Delmusova dcera seděla v křesle. Mlčky na vás hleděla, nakonec odvrátila zrak. Raen nijak nepromluvila. Pouze poukázala rukou.
„Vše podstatné jsem vám už řekla...“ ozval se hlas Delmusovi dcery aniž by byla vyzvána ke slovu, „Nevzpomínám si na nic co bylo před bitvou... Nejspíš kvůli tomu zranění na hlavě. Je mi líto.“ otočila se zpět k vám. Raen mlčela, sevřela ruce za zády a podívala se na tebe. „Otec je v pořádku? Ta ženská mi nechtěla říct, jestli je v pořádku...“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Povedlo se ti Prastarou dostat do bezpečí vašeho obsazeného města, ostatní z oázy takové štěstí neměli. Nomádi je buď pobily anebo je dostala písečná bouře, neměla jsi příliš času pátrat po ostatních. Cesta zpět k městu byla vyčerpávající, ale přesto se ti povedlo ji dokončit. Několik dní jsi proležela, ale když jsi se dala opět dohromady vyrazila jsi na setkání s Ma’Riarem, který si vyžádal tvoji přítomnost.

Došla jsi až do velitelství Thalmoru a Aldmerského spolku, komnaty khajiitího mága Ma’Riara, který seděl za svým stolem a zkoumal jakousi ampulku s tekutinou.
„Konečně!“ zvolal a vyskočil na nohy, „Jsem rád, že jste se probrala... Oázu jsme sice nadobro ztratili a tamní lid rovněž, ale povedlo se vám zajistit Prastarou. Teď už ji jen přimět ke spolupráci a získáme značnou výhodu.“ pokračoval khajiit a ampulku odložil do stojánku, „Zabýval jsem se během vaší nepřítomnosti záhadou vašeho prstenu.“ změnil náhle téma, „Pátral jsem a také se nechal informovat na vyšších místech. Dostal jsem dopis od lorda Ravena Grayiare. Prý by mohl znát odpověď na vaše otázky a rovněž o vás projevil zájem.“ založil si khajiit ruce, „Údajně by vás velmi rád uvítal ve svém oddílu. A nás brzy taktéž nejspíš stáhnou... Náš postup v Hammerfellu se nevyvíjí nejlépe.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil.
„Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě.
„Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď.
„Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy