---

→ Tah 459


Scorpioncz
„Za dvě hodiny se sejdeme v učebně vedle knihovny. Jak jsem říkal... Je vás jen pár, takže ty formálnosti budou lehce upozaděné.“ zopakoval Benoch, „Ale i tak se snažte být vždy dochvilní, protože u zkoušek nevystupují jen naši profesoři, ale i profesoři z jiných Univerzit nebo mistry z jiných spekter magie a ty už takové pochopení mít nemusejí.“ zakončil a podíval se na Seranu, která souhlasně přikývla.

„A ty zbylé věci jak říkáte pořešíme až budete mistrem. Možná bych vám mohl dát kabinet společně s profesorkou Viciovou. Tuším, že ta snad také žádný ještě přidělený nemá, ale to se ještě pak domluvíme. Za mě je to vše. Jestli ještě něco potřebujete vědět klidně se ptejte.“ navrhl následně a opřel se lokty o stůl.


Sarako
Thera přikývla a vedla tě k hostinci. Kráčel jsi krok za ní a občas strhl pozornost některého z místních, kteří zjevně měli nouze o poutníky. Čím blíže jste přicházeli tím více jste slyšeli a rozeznávali slova onoho muže, starce, který v rouchu mnicha postával před hostincem a vykřikoval.

„Hleďte! Po letech dlouhého strádání přichází vykoupení! Možnost konečně donutit mágy zaplatit za jejich činy a přimět je přijmout zodpovědnost za hrůzy, které ve světě způsobili! Podpořme Tarnovu reformu! Podpořme ji hlasitě ať nás slyší, ať nás slyší až v Cyrodiilu, Imperial City! Podpořme reformu, která jednou provždy sváže tyhle zrádné čaroděje bez skrupulí, přinutí je podřídit se Císařským mágům -“
„Zavři už hubu!“ ozval se hlas muže, který vykoukl z okna hostince, „Děsíš mi zákazníky. A vy chlapy buď čumte a poslouchejte toho magora anebo padejte chlastat, protože zásoby medoviny se tenčí a ten budižkničemu s novými sudy zatím nedorazil!“ s těmito slovy zabouchl okno. Někteří přihlížející se přeci jenom rozešli, jiní i nadále poslouchali slova onoho starce, které se brzy velmi rychle změnily a začal vyřvávat cosi o Devítce a zakázaném bohu Talosovi.

Vešel jsi v doprovodu Thery do hostince. Ihned jsi ucítil příjemné teplo proudící z krbu. Stoly blíže k baru byly obsazeny. Seděla zde sedmice dobrodruhů, která vášnivě debatovala nad mapou a podivným předmětem, který si každou chvilku mezi sebou posílali. Dále v hostinci seděl muž v modrém rouchu, kápě měl stažené a zamyšleně hleděl do knihy, kterou měl otevřenou před sebou. Magickou hůl měl opřenou stěnu tak, aby jí měl velmi rychle k dispozici v případě nějaké hrozby. Posledními přítomnými zákazníky byli krom čerstvě přicházejících štamgastů usedajících k rozpitým korbelům medoviny dvě mladé novicky, které postávali u pultu a zrovna si objednávali.

„Medovinu?“ koukla na ně podezřívavě hospodská, když její muž bez jakýchkoliv okolků vyrazil vyplnit jejich přání a začal do měchu stáčet medovinu.
„Ano. Prosím.“ odpověděla slušně novicka.
„Měla jsem za to, že studentům Univerzity je pití alkoholu zakázáno. Vzdávají se ho...“
„Ale no tak.“ mávl rukou hostinský, když položil na stůl měch s medovinou, „Kšeft je kšeft. Neptej se na podrobnosti a naúčtuj.“ pobídl jí, žena se nezatvářila nadšeně, ale manželova slova vyslyšela. „Jistě to mají pro nějakého profesora. Nemám pravdu?“
„Samozřejmě. Profesor... nás požádal, abychom mu něco přinesli. Je... Má to na večírek, který dnes pořádá pro vybrané hosty.“
„Vidíš.“ kývl hlavou spokojeně hostinský, když žena konečně převzala mince a obě dívky mohli konečně odejít. Mág v modrém rouchu jejich odchodu věnoval krátkou pozornost, dokázal se tak odtrhnout od knihy, poté se však vrátil zpět ke knize.


Tondulín
Garmin zakončil přípravu magických pastí a vrátil se zpět k tobě. Thoron mezitím rozkázal a rozdal přesné instrukce k rozmístění svých bojovníků a bojovnic. Jednu stranu měl vést on sám a druhou černovláska. Když se vrátili vyslaní lovci a předali Garminovi zvířecí krev, děkovně přikývl a začal ji různě aplikovat na tvé tělo. Když byl hotov spokojeně se pousmál.
„Vše připraveno.“ zopakoval a podíval se na Orka, který jen rukou pohladil svoji zbraň a s velkým očekáváním se vyčkával na své nepřítele.
„Máme brát zajatce?“ zeptal se Thoron na závěr.