Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal Aurelius dne 13.10.2018 14:06
#2243

→ Tah 461
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Políbil jsi Lauranu a společně se odebrali na chodbu, sešli schodiště a pokračovali do společenské místnosti – jídelny. Stůl byl již v obležení většinou obyvatel, včetně malého altmerského chlapce Aldarila, který seděl po levici Klarga, jenž opět zaujal místo v čele stolu, které obvykle patřilo Scipiovi a jeho ženě Lyře. Po Klargově pravici kupodivu seděl legát Isaac, který zjevně neopustil vilu a rovněž zůstal přes noc. Scipio se musel uspokojit s jiným místem u stolu a taktéž bez přítomnosti své ženy, která z nějakého důvodu chyběla. Chyběl i Flavius, který pravděpodobně ještě ani nevstal.

„Konečně. Snaha k vzájemnému trávení společného času je v tomhle rodu opravdu převeliká.“ pronesl nevzrušeným ironickým tónem Klargus a lehce zabubnoval prsty o stůl, následným gestem pokynul, abyste zabrali své místo u stolu. „Flavius ještě nevstal?“
„Obávám se, že ne.“ zakroutila hlavou Lauranu a odsunula židli, „Mám ho dojít vzbudit?“ optala se před usednutím.
„Ne. Není třeba.“ zamítl Klargus.
„Jak jsem řekl... Naše rodina není zvyklá snídat pospolu.“ nadnesl Scipio a pohladil netrpělivě vyčkávající opičku po hlavě, zjevně už netrpělivě očekávala svůj příděl porce snídaně, ale talíře na stole byly stále ještě prázdné. „Pošlu pro něj služebnou.“
„Ano. To udělej...“ přikývl Klargus a zkřížil ruce na prsou, „Mám ještě nějaké vyřizování ve městě a na Univerzitě. Rád bych to všechno stihl zavčasu.“ dodal následně.

Společně s Lauranou jsi se mezitím usadil ke stolu na vaše obvyklá místa. Scipio vám popřál dobré ráno, když se Klargus odmlčel a mlčky sledoval celou situaci. Služebná, která zrovna vyšla z vedlejší komnaty byla ihned poslána pro Flavia. Ještě předtím však stihl Klargus zamítnout její dotaz, zdali už má přinést snídani. Opička lehce rozzuřeným tónem zabušila pěstmi do stolu, ale Scipio se ji ihned rozhodl uklidnit. Prošedivělý černovlasí bretonec ihned vrhl na nejmenšího účastníka snídaně přísný pohled, který mu však byl vrácen šklebkem a vypláznutým jazykem.

„Strýčku, Lyra nepřijde?“ zeptala se Laurana, která chtěla zjevně předejít jakémukoliv konfliktu způsobenému z nespolečenského chování Scipiova mazlíčka a sebrala tak Klargovi možnost chopit se nějakého káravého proslovu.
„Necítí se dnes nějak dobře. Nemohla celou noc usnout a taky si chce ještě přispat.“ odpověděl jí pohotově Scipio, který však pečlivě volil svá slova. „No než přijde... Flavius.“ podíval se střídavě na tebe a Lauranu, „Jaké máte plány na dnešek vy dva?“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Smutné, že už se nedovíme pravdu.“ povzdechl si Delmus a přikrývkou přikryl mrtvé tělo, „Pověřím nějaké zbrojnoše, aby tělo odnesly a dopřáli ženě slušný pohřeb... hodný jejímu postu.“ dodal následně.

„Pramálo. Ale něco přeci jen... Nevím, jestli to bude stačit, ale nejsou to pro nás ani dobré ani špatné zprávy.“ zaznělo ti v hlavě, „Podle toho co jsem našla a zjistila byla většina sil zdejšího Cyrodiilského bratrstva rozprášena během války a krátce po ní silami Penitus Oculatus. Našla jsem i několik smluv, které vyhovil a získal tak majetek ve městě. Jednalo se o nějaký dům a následně obchodní smlouvy, ale ty už směřovali mimo město. Adresu se mi povedlo zjistit, ale pokud se někoho neoptáme nejspíš dům nenajdeme. Jednu ze smluv jsem nenápadně sebrala, abychom mohli pátrat dál, ale zbytek jsem nechala jako důkazní materiál.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Vylezla jsi z úkrytu a tasila zbraň. Ohlédla jsi se a spatřila mrtvé tělo nomádského válečníka, který na sobě měl nebezpečně vyhlížejícího hada. Prastará však stihla vylézt z úkrytu dříve, než se odhodlal had k útoku. Svým pohybem jej přiměla, aby jí následoval a vylezl tak na její tělo a zavěsil se kolem krku.

„Můj drahý... Jsem ráda, že jsi stále se mnou.“ pronesla tiše k hadovy a věnovala mu polibek. Had jen tajemně zasyčel. „Měli bychom prchnout. Chtěla jsi evakuovat oázu, ale z oázy toho příliš nezbylo. Tohle...“ nohou poukázala na mrtvého, „Nejsou nomádi, kteří bojují proti vám, ale proti všem. Jsou to zběhové, bandité a brutální nepřátelé.“ vysvětlovala, sehnula se k mrtvému, stáhla mu z tváře látkový šátek a následně mu sebrala zahnutou čepel, kterou si připnula ke svému opasku.
„Tebe pověřili mojí ochranou?“ podívala se na tebe ale odpověděla si sama, „Takže se musíš postarat o moji bezpečnost... Nevím, jestli se mám brát jako tvoje vězenkyně nebo společnice, protože jestli chceme přežít musíme odtud odejít anebo se připojit do boje a zkusit některé ze tvých přátel zachránit.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
„Dobře.“ usmála se, schovala nepoužité kalhoty do skříně a vedla tě pryč z Ma’Riarova pokoje, opustili jste místnost a pokračovali domem dál. Pokoj Amelie do kterého tě dovedla nebyl o moc menší než ten khajiitův. Měl podobný nábytek, ale chyběl velký obraz, místo něho byla na nočním stolku trojice menších. Všechny malé obrazy na sobě měli portréty různých osob, staré ženy, dvojčat a poslední znázorňoval muže v legionářské zbroji s přátelským úsměvem. Skříň, kterou Amelie otevřela byla rovněž pěkně uklizená, ale rozhodně ne tak dokonale jako Ma’Riarova.

„Vybereme... Vybereme...“ váhala při pohledu na množství sukní, „Tuhle. Ta vypadá asi nejlépe a není tak často nošená.“ řekla s úsměvem a vytáhla barevnou sukni, „Zkus si jí. Mohla by ladit ke zbytku.“ dodala a opět se otočila, aby ti dopřála trochu soukromí.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Ork se omezil na nicneříkající zamručení, popadl zbraň a následoval tě pryč z města. Cestou jste míjeli nejen místní, ale i místní armádu včetně zlatavých válečníků Aldmerského spolku, kterých tu dnes bylo požehnaně. Dav na náměstí, kde se ještě před nějakým časem odehrála poprava se již vylidnil a zůstala jen mrtvá těla s katem, který je postupně začal nakládat na připravený vůz. Otevřenou branou jste opustili město bez sebemenšího problému. Kdežto nově příchozí poutníci a návštěvníci museli čelit hromadě nemilým a zdlouhavým otázkám.

Ušli jste několik kroků, když jste se zastavili a začali vyčkávat na Garmina. Netrvalo to příliš dlouho a Garmin dorazil s trojicí koní. Každému z vás dal po jednom koni.
„Šlo to i bez krveprolití.“ usmál se spokojeně.
Ork jen hlasitě zamručel: „Měkoto.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 13.10.2018 23:00