---

→ Tah 454


Scorpioncz
Přivinul jsi se více k Lauraně, spokojeně se pousmála a začala ti rukou projíždět mezi vlasy. „Vždyť je to jen snídaně... Ta se nikdy příliš nehrotila přece.“ usmála se Laurana, „Také jsi nám chyb. Každý den, co jsi nás tu nechal o samotě jsem trpěla, napadali mě různé myšlenky, jak tě z vězení zachránit a tak... Dokonce jsem přemýšlela, že bych někoho najala, protože to muselo být strašné... Když vím, co všechno se o věznici říká.“ ustaraně se na tebe podívala.


Sarako
Odebrali jste se do vedlejší místnosti, která v dobách klidu a míru sloužila jako jídelna. Scházeli se zde diplomaté, hosté a společně s vládnoucím panovníkem a jeho rodinou diskutovali nad pohostinstvím, které pro ně připravilo služebnictvo. Nyní zde ale nic krom prázdných stolů, židlí a několika mrtvých těl, které legionáři se zbrojnoši začali odnášet pryč nic jiného zajímavého nebylo.

Diplomatka ve službách Vysokoskalí postávala na jedné straně ve své zbroji, špína od krve dokazovala, že skutečně své válečníky do boje vedla a bojovala. Naproti ní postával legát Amragor a dle jeho výrazu na tváři nebyl příliš nadšen z vývoje rozhovoru. Přítomna byla i legionářka v těžké zbroji, která seděla na jedné ze židlí.

„Chorrol před mnoha lety přijal zákon, který znemožňuje ženě ať už zletilé nebo nezletilé usednout na trůn bez manžela. Kdybych svolil, aby se vaše kandidátka... Anita Haynová stala hraběnkou jednal bych v rozporu se zákonem a vyvolalo by to další nepokoje. Navíc vaše kandidátka nemá s řízením města sebemenší zkušenosti a tohle město je v hodně špatné situaci. Nebo spíše bez iluzí v hodně velkých sračkách.“ zakončil nesouhlasně legát.
„Anita je dcerou regetky Gilfe Haynové, sestrou současného – teď už sesazeného – hraběte Mikaela Hayna. Je v nástupnické hierarchii. Nemůžeme ji vyškrtnout jen proto, že ji její matka chtěla nechat zabít a tak uprchla do chrámu s cílem najít bezpečí.“ oponovala mladá diplomatka, „Nesložila slib a není žádnou řadovou kněžkou takže neztratila nárok na své dědictví. Neměl byste jí bránit. Lid Chorrolu teď bude potřebovat někoho kdo bude mít pochopení s jejich ztrátou, chaosem, který vznikl během obléhání. Anita prošla vším potřebným, aby dokázala být laskavá a oporou svému lidu v těchto těžkých časech. Lid si ji jistě zamiluje a dost možná bude lepší jak mnoho současných hrabat.“
„Tady je o princip. Regetka Haynová porušovala zákon, proto legie zakročila. Pomohla ukončit nadvládu upíra a nyní je cílem stabilizovat město a přivést novou a schopnou vládu, která město obnoví.“ opřel se legát o stůl, „Jestliže dosadíme do čela Anitu nejenže porušíme dědičný zákon města, ale také dosadíme dceru ženy, která tohle celé připustila. Jak budeme mít jistotu, že ji pak nevezme na milost a nevrátí se vše do původní podoby? Ne. Nepřipustím, aby se situace opakovala. Jsem pro zajištění města legií a ustanovení úřední vlády legie, kterou pověříme někoho dostatečně schopného, někoho, kdo bude mít k celému incidentu neutrální vztah. Jakmile se věci uklidní, proběhne soud s regentkou a dojde se k nějakému závěru pak jistě rada Starších nebo sám Císař ustanoví nového vládce města Chorrol. Buď vaši Anitu nebo někoho jiného, protože jistě existuje mnoho dalších utajených nárokovatelů.“ dokončil přísně legát.
„Možná se vám to zdá jako správné řešení, ale mně ne. Mé paní se určitě taktéž nebude líbit a protože mám se svým vojskem stejné zásluhy jako vy během obléhání nemáte právo jednoznačně rozhodnout jak to celé bude. Já si budu stát za svým. Chci, aby na trůn Chorrolu usedla Anita Haynová a zároveň slibuji, že jí vojsko, které přišlo se mnou pomůže zajistit bezpečí a stabilitu města, dokud to bude nezbytné. Anita má dost velký odpor ke své matce tudíž silně pochybuji, že by vzala na milost někoho, kdo ji vystrnadil z domu a pokusil se jí zabít.“ nadechla se a opětovala přísný pohled legátovi Amragorovi, „Stejně jako hraběnka z Brumy má právo rozhodnout o osudu města stejným dílem... Možná i větším, ztratila tu mnohem více než my dva dohromady.“ upozornila, když si koutkem oka všimla tvého a hraběnčina příchodu.

„Tohle je celá komplikace. Jen skončila bitva a už se hašteří komu připadne město...“ povzdechla si tiše hraběnka, „Místo toho, aby legát jako zástupe Císařského zákona předstoupil před vyděšený lid města a vysvětlil jim proč je jejich vlastní armáda placená z daní napadla... Tak tu teď stojí a dohaduje se s diplomatkou nebo co je zač o vládě nad městem.“ nakrátko se odmlčela a pomalou chůzí směřovala ke stolu, „Já jsem se svého nároku vzdala, protože bych porušila vazalskou smlouvu a vystavila bych svůj lid podobnému riziku jako zdejší regentka. Chtěla jsem osvobodit svého muže... Osvobodila jsem alespoň jeho tělo. Nyní je třeba to celé uzavřít a posunout se dál, protože situace v Cyrodiilu není vůbec stabilní a bojím se, že se nezlepší ani v dohledné době.“ kroutila hlavou.

„Hraběnka se vzdala svého nároku na město.“ upozornil legát ihned diplomatku, „Takže se vzdala i nároku rozhodnout jak s ním bude naloženo.“ ukončil rázným gestem, „Je zbytečné jakkoliv více diskutovat. Vy si řešte situaci ve Vysokoskalí, která není zrovna nejlepší a necpěte se do situace v jiných provincí.“

„Legáte.“ ozvala se hraběnka a legát lehce pokývl hlavou, ale neuklonil se. Blonďatá diplomatka reagovala stejně, „Rolstonová.“ podívala se na diplomatku, „Já jsem se svého práva rozhodnout o osudu města vzdala, ale klíčovou roli v obléhání města sehrál ještě jeden člověk.“ rukou poukázala na tebe, „Guar se svého práva jistě nevzdal a určitě se svou paní, která oplývá velkou inteligencí a znalostmi, které vás mnohonásobně převyšují rozhodne moudře, aby potkal město dobrý osud.“ řekla s mírným úsměvem jakoby si vychutnávala nastalou situaci. Diplomatka přešlápla z místa na místo. Legát si tě změřil pohledem, ale přikývl.
„Souhlasím. Souhlasím.“ kýval hlavou s vážným výrazem, „Svoje schopnosti jste v bitevním poli prokázal. Teď jistě prokážete, že jste schopný i na jiném poli a podpoříte mé stanovisko. Nevím, jestli jste vyslechl náš rozhovor, ale stručně vám sdělím své stanovisko. Legie zajistí město, rozpustíme přeživší městskou hlídku, protože za současných okolností si nemůže být jisti s jakou motivací jednotlivci bojovali. Ustanovíme úřední vládu legie, kterou pověříme někoho, pokud možno nezúčastněného, někoho, kdo bude mít k celému incidentu neutrální vztah. Regentka Haynová bude předvedena před soud a souzena. Jakmile celý proces proběhne ustanoví pak rada Starších nebo sám Císař nového vládce Chorrolu. Podle zákona Tamrielského císařství je tento postup správný.“


Tondulín
„Asi měla vsadit na lepšího ‚koně‘, protože s tebou je její život docela ztracený.“ kroutil hlavou Tarlow, „Popíši ti cestu ke tvé drahé polovičce, aby sis jí stihl ještě udobřit, že nadobro zmizí v nějakém z lesů a přidá se k pozůstatkům odboje.“ mávl rukou zatím co si druhou pohrával se skleničkou, „Poslouchej. Dobře poslouchej.“ upozornil tě na závěr a začal ti detailně a tiše popisovat cestu ke tvému cíli, stezku, kterou by měl jet vysoce postavený důstojník, kterého bys měl připravit o život. „Stačí? Najdeš teď svoji starou? Protože jestli ne tak si radši najdi milenku. Ta ti neuteče, protože budeš utíkat ty před jejím manželem. A teď na zdraví!“ pozvedl skleničku. Před tebou je postavena tatáž, ale ještě plná. Náležela ženě ve zbroji, která ukončila rozhovor dříve než si sní stihl Tarlow připít.


SuperHunter
Pokusila jsi se využít rozestupu mezi tebou a protivníkem. Seslala jsi blesk a protivníka zasáhla, nebyl však dostatečně silný, aby jej zabil – pouze ho oslabil. Využila jsi jeho oslabení a ihned doplnila svůj úder seknutím směřovaným na nohy. Viditelnost v místnosti se však natolik zhoršila, že jsi i po řevu, které zranění vyvolalo nedokázala s přesností říci zdali protivník padl k zemi nebo zůstal stát. Rovněž se ti začalo mnohem hůře dýchat a dým tě začal nebezpečně dráždit v krku.


BadWolf
„Dobře. Půjdeme vám sehnat nějaké oblečení a pak si vyzkoušíme nějaký tanec.“ přikývla Amelie, „Doufám, že vám něco bude, ale snad ano.“ dodala, když si přeměřila očima tvojí postavou. Přeci jen Ma’Riar byl o trošku méně svalnatější postavy, nebo alespoň tak působil.

„Myslím, že by bylo lepší kdyby šel Miles.“ oznámil Horatio, „Nejsem si jistý jestli chci potkat Tarna... Jestliže je šance, že by tam mohla být ta dvorní čarodějka. Je hodně velká šakce, že tam bude i její manžel.“ odmlčel se, „A to není něco po čem bych úplně prahnul.“
„Prosím tě! Snad by ses nebál Tarna.“ uchechtl se Miles.
„Ty ho znáš?“
„Slyšel jsem o něm. Moje práce spočívá v tom vědět o jistých lidech mnoho... Klidně se zúčastním. Nejsem proti.“ odpověděl Miles.