---

→ Tah 421


Scorpioncz
„Nemusíš mi vykat Škorpiasi.“ příjemně se usmála, „Vždyť jsme si vždycky tykali. To, že jsem teď v róbě profesorky přece na našem přátelském vztahu nic nemění.“ dodala a chvilku pozorovala dvojici procházejících noviců.
„Hlavní je, že jsi v pořádku a doma. Laurana o tebe měla strašný strach.“ podívala se opět na tebe a vyslechla si tvé přání. „Myslím, že by to neměl být problém...“ řekla poté co zazněly z tvých úst názvy knih, „Určitě je neplánuješ využít k nějaké levárně, takže ti je normálně půjčím. Jestli tam teda budou.“ pokrčila rameny, „Poslední dobou je tam docela chaos. Půjdeme se tam podívat? Hned? Nebo ještě potřebuješ něco oběhnout?“


Adrian_S
Stejně jako Arterius jsi se rozhodl ignorovat ducha, který se vás předčím si snažil varovat. Pokračovali jste dál, rychlejším tempem po cestě. Počet duchů, které jste míjeli se postupně snižoval až jste je přestali potkávat zcela.
„Už je to jen kousek...“ řekl Arterius, „Nejsem úplně fit, ale to sis asi všiml.“ přiznal, „Takže se snaž řešit věci diplomaticky, pomalu a v klidu.“

Zbývalo vám pár posledních metrů k místu, které zmiňoval Arterius. Před vámi se pozvolna začala zvětšovat stará černá věž. Místy byly dosti poškozená a její vrcholek zářil stejně fialově jako plamen, který Arterius pozoroval v úkrytu. Schodiště obepínalo věž zvenčí. Vnitřek byl zatarasen mohutnými černými dveřmi. Čím více jste se blížili, tím více jste slyšeli ve svých uších nářek. Nebyl nikterak silný, ale zřetelný byl dostatečně.

Došli jste až ke schodišti, u kterého se objevil plačící duch, seděl na schodu a plakal, šlo o ženu. Arterius si jí krátce prohlédl, ale jinak jí více pozornosti nevěnoval. Svůj čas investoval do prohlížení schodiště, o jehož stabilitě podle všeho začal pochybovat. Nestihl se však příliš dlouho nabažit pohledu na schodiště, neboť se nad vašimi hlavami ozval řev, který nakrátko přehlušil nářek ve vašich uších. Řev patřil padající osobě v otrhaných černých šatech, které místy zachvátil plamen, padal z nejvyššího patra a řval ze všech svých sil. Arterius urychleně odložil dřevěnou hůl a chtěl vyvolat jakési kouzlo, ale než se mu to povedlo dopadla osoba mrtvá k zemi se zaduněním.
„Pozdě...“ posteskl a popadl hůl, opatrně šťouchl do osoby, černé šaty stále ještě hořely fialovým plamenem. Přišlo ti, že jeho tělo je ve stejném složení jako vaše, není to duch jako všichni ostatní, které jste potkali. „Možná jsme tu správně.“ pronesl při pohledu vzhůru, „Zkus ho ohledat... Nějak opatrně. Ale pochybuji, že tu bude mít něco cenného. Pak budeme pokračovat.“

Nářek ženy ustal, otřela si slzy a podívala se střídavě na tebe a Arteria, který jí pozornost nevěnoval. Její zrak strnul až při pohledu na mrtvého. Znovu se rozbrečela.


BadWolf
„Pak je to bohužel těžké...“ pokrčil rameny Miles a Ma’Riar si tiše povzdechl. „Musíte zkusit tu hraběnku. Jestliže hrabě stojí za velitelem... Pak je vaší jedinou možností hraběnka. Plán, který vymyslela ta dvorní čarodějka bych nepodnikal.“ rozhovořil se po delší pauze Miles, „Protože mi přijde stupidní a zbytečně komplikovaný... Když nad tím hlouběji zapřemýšlím. Přimějte ji domluvit schůzku s hraběnkou. Jestli už nám chce pomoci.“

Horatio se stále ještě nevrátil. Ma’riar si všiml tvé starosti o přítele a zvedl se ze židle. Milesův monolog podpořil před svým zvednutím pouze pokýváním hlavou. Přistoupil blíž k tobě, „Ma’Riar vidí tvoji starost. Chceš ho vyrazit hledat? Ma’Riar ti pomůže.“


Sarako
Odhodil jsi pomocí telekineze sekeru stranou a vyčkal do vyšplhání prvních dvou zbrojnošů. Jakmile byli nahoře rozdal jsi rozkazy. Ihned poslechli a zbrojnoše z řad Chorrolských obránců svázali. Vyčkal jsi až vyleze zbytek včetně Cariel a Thery, které jsi pomohl s lezením. Poté ses odebral k poklopu, otevřel si jej. Nezdálo se ti, že by byl kdokoliv ze stráží Chorrolu přítomen v nižším podlaží.

„Hlavně opatrně.“ řekla Cariel, „Jestli je tam ten váš upírský komoří budeme mít co dělat. Obzvlášť v tomhle počtu.“ dodala a doplnila síly. Thera její slova nijak nekomentovala. „Mohu na slovíčko?“ zeptala se tě Cariel ihned poté a odešla kousek stranou, jakoby chtěla vést soukromější rozhovor.


Tondulín
„Dobře. Skryji jí neviditelností.“ přikývl Garmin, „Ale on musí znovu do okovů.“ ukázal na Orka, který se při jeho slovech ihned nasupil. Představa, že bude mít na rukou opět pouta se mu příliš nelíbila.
„Je to nutné?“ zastala se ho překvapivě bosmerka.
„Když přivedeme vězně...“ podíval se na tebe, „Nebude náš neohlášený příchod do města tolik podezřelí. Když přijdeme jen tak mohlo by to vyvolat podezření.“


SuperHunter
Šťouchl jsi do něj, ale jakmile jsi tak učinil ochránce se prudce ohnal svojí holí a srazil tě k zemi několika rychlými chvaty. Pocítil jsi bolest v oblasti břicha a také holeně. Ochránce nad tebou stál a výhružně ti mával před obličejem dřevěnou holí.


Fjeratlof
Odmítl jsi nabídku čarodějky a vyrazil proti ní. Odrazil jsi její ovládnuté meče. Jeden svým štítem, druhý zbraní, ale obě zbraně byly ihned připraveny k dalšímu útoku. Přesto se ti dařilo se přiblížit, ale stálo tě to značné úsilí. Když jsi se přiblížil dostatečně blízko, čarodějka zahodila jeden z mečů a udeřila holí znovu do země. Z magické hole vytrysklo kouzlo, které obkroužilo čarodějku a pokrylo její tělo plameny. Zahodila i druhý z mečů a pozvedla ruku s cílem proti tobě seslat útočné ohnivé kouzlo. Pakliže se přiblížíš příliš k čarodějce budeš vystaven jejímu ohnivému plášti, který tě může popálit a v horším případě se stát i tvou záhubou.

Legionář odhozený tlakovou vlnou se pozvolna vzpamatoval. Ležíc na zemi se začal rozhlížet a znovu orientovat v bojišti. Začal se zvedat a hmatat po svém meči, nenašel jej, a tak sáhl po záložní dýce. S bolestí se postavil na nohy.

Oplátovaní rytíři mezitím drtili legionáře. Jejich formace sice dlouze vzdorovala, ale neohroženost rytířů ji nakonec udolala. Jeden z legionářů skončil rozseknutý napůl, další využil příležitosti a provedl útok na oplátovaného zboku. Zabodl mu zbraň do hůře chráněného boku, ale nejednalo se o smrtelný úder. Smrtelný úder mu zasadila až kvestorka, která uskočila útoku útočícího astrochana a úder tak zasáhl očarovaného rytíře. Ohnivý úder jej poslal k zemi a již více se nepostavil na nohy. Astronach se zastavil. Znovu utvořil ohnivé kouzlo a vyčkával až udělá Pelena chybu. Už byla opět skryta za štítem. Druhý rytíř se mezitím bil s jiným legionářem. Legionář úspěšně vykrýval jeho údery a provedl i pár rychlých protiúderů.

Mirabellino ochranné kouzlo ještě více zesláblo a bolest způsobená proudícím výbojem do jejího těla ještě více zesílila. Vzdorovala, ale marně. Její protivník byl mnohonásobně mocnější a nemilosrdnější, neustával, a ještě více se pokoušel kouzlo prolomit až se mu to povedlo. Následně své kouzlo podpořil jiným kouzlem a odhodil bretonku na druhou část místnosti kde se udeřila bokem o jednu z nižších skříní. Zůstala bezvládně ležet v místě dopadu.

Legionář, který se konečně zcela postavil na nohy, pozvedl dýku proti mágovi. Ten se však jen uchechtl, neboť ho jeho nový protivník spíše pobavil, než vyděsil. Tvořil kouzlo a seslal proti legionáři silný výboj, který se stal pro legionáře smrtelným.
„Přesně takhle vypadá naše slavná legie... Slabochové co nedokáží uchránit před smrtí ani sami sebe. Tomuhle učiní Caesar přítrž.“ pronesl mág s úšklebkem a začal vyhledávat dalšího protivníka. Příliš jich však nebylo. Pelena vzdorovala astronachovi, kterého se mág rozhodl odvolat v momentě kdy začal slábnout. Kvestorka tak byla dalším volným protivníkem, poslední legionář několika rychlými údery odrovnal oplátovaného rytíře a rovněž se stal volným. Pevně sevřel štít a na pokyn kvestorky společně utvořili menší formaci.