---

→ Tah 420


Scorpioncz
Odebral jsi se do velkého sálu Univerzity. Arcimág i s doprovodem pozvolna mizel na schodišti. Rozhlédl jsi se, zdali neuvidíš nějakého z hodnějších a vstřícnějších profesorů, ale nikoho takového jsi nespatřil. V hlavě tě napadlo pouze několik jmen. Mirabelle Sarricková, Icarius Globullus, Belius Arterius, Serana Arteriová anebo Selena Benochová, kterou jsi spatřil předtím před Univerzitou, a ještě se neodebrala do sálu. I tu si totiž vybavuješ jako velmi milou a ochotnou profesorku.

Rozhlédl jsi se ještě jednou. Serana zrovna vyšla z jídelny. Nejspíš si tam byla něco rychle vyzvednout a teď směřovala zpět ke schodišti, ale když tě spatřila zastavila se. Usmála a vykročila k tobě.
„Ráda tě vidím Škorpiasi.“ řekla s mírným úsměvem a rukou tě pohladila po rameni, „Měla jsem strach, že to s tebou špatně skončí když mi Belius řekl o tom tvém problému s Gerrickem.“ pokračovala a schovala ruce do kapes svého roucha, „Takže jsem opravdu ráda, že jsi z toho vyvázl takhle...“ poukázala na tebe jednou rukou. „Sháníš někoho?“ optala se, „Je tu vcelku blázinec... Hromada profesorů tu ani není, Silverwoodová leží na ošetřovně a Karlirah.“ sklopila hlavu, „Je mrtvá.“ řekla tiše, „Nechť je Stendarr milosrdný k její duši.“


Adrian_S
Arterius jen přikývl a opírající se chůzí vyrazil vpřed, aby tě vedl sférou mrtvých. Cestou, která byla kupodivu dosti podobná cestě, jakou jsi znal z normálního světa jste směřovali pomalu, ale jistě k místu, o kterém mluvil. Míjeli jste jednoho ducha za druhým, někteří byli klidní, jiní měli strach a žadonili o pomoc, další pro změnu hledali útěchu či rovnocenného protivníka, ale nemohli sním změřit síly, neboť nebyli hmotní. Pokračovali jste dál. Míjeli jste staré černé trosky čehosi co možná připomínalo nějakou stavbu.

Spatřili jste postavu ducha, který byl opřený o kamennou bránu, která byla ještě v minulosti nejspíše obehnaná nějakou kamennou hradbou. Nyní však nic takového nebylo. Pouze několik kamenů, které mohly vyprávět o dávné slávě. Duch se na vás zamyšleně podíval. Cosi si povzdechl a nechal vás projít. Všiml sis, že Arterius při této příležitosti pozvolna sáhl po svém meči a notnou chvilku v jeho blízkosti udržoval své prsty. Teprve až když jste prošli odložil ruku opět stranou a kráčel víceméně bezstarostným tempem.

„Támhle...“ poukázal na jakousi černou pevnost tyčící se před vámi na menším kopci, „Tam žije ta upírka, ale tam nepůjdeme.“ dodal a odbočil doprava. Proti vám zrovna mířil nějaký duch, proběhl tebou a následně se zastavil za tvými zády. Otočil se k tobě a chvilku si tě prohlížel.
„Zadržte!“ zvolal na vás. Arterius se však nezastavil a pokračoval dál. „Zadržte! Nebuďte šílení!“ okřikl vás znovu duch, který tebou předtím prolétl.
„Čím déle tu budu tím víc mi z tohohle místa bude šplouchat na maják.“ otočil se směrem k duchovi, „Takže slovo ‚nebuďte šílení‘ je mi už fakt hovno platný. Zmiz nikdo na tebe není zvědaví!“ pronesl nevraživě k duchovi, který se ale nenechal odbýt. Podíval se na tebe jako by hledal naději v tobě.
„Kráčíte do záhybu. Sběrači nevyhaslých vás najdou a zabijí pro svého pána. Vysají z vás poslední životní energii... Musíte se otočit a utíkat.“ vychrlil ze sebe urychleně a začal se vyděšeně rozhlížet. Arterius jen protočil oči.
„Pojď Fallene. Ztrácíme s ním čas. Globullus může potřebovat naši pomoc. Nezapomínej jeho tělo tu není tak odolné jako naše, a to je vážný problém.“ řekl a chtěl se opět vydat do pohybu, „Tohle...“ poukázal na ducha, „Je jen prázdná skořápka nějakého pomatence.“ duch se při jeho slovech, ale zatvářil dotčeně.


BadWolf
„Nemůžeme čekat zázraky od dvorní čarodějky.“ pronesl pohrdavě Miles, „Můžeme si jen vážit její snahy nám pomoci... Osobně bych do toho ale nešel. To říkám narovinu.“ dodal a podíval se na Ma’Riara, který nijak nezareagoval.

„Korupce? No... Stačit by to mohlo.“ přikývl Miles, „Otázkou je jak moc by to bylo důvěryhodné a jestli to bude stačit na jeho odsouzení nebo alespoň na nutný výslech přímo na naší základně v Imperial City.“ napil se, „Postaral bych se o ‚prodloužení‘ cesty... A výslech bych rovněž oddaloval co nejdéle to půjde. Ale musím mít ten hmatatelný důkaz.“ naklonil se a opřel loket o stůl, „Pakliže mi nějaký seženete budu jednat.“ podíval se na tebe.

„Ma’Riar má rovněž obavy.“ přiznal khajiit při tvé zmínce o Horatiovi, „Cairen je nevyzpytatelný a nikdo ze služebnictva jeho rozkazům oponovat nebude.“ dodal a Miles jen smutně přikývl a znovu se napil.


Sarako
Zbrojnoš zaváhal. Jeho odhodlání tvými pohyby meče opadlo. Zdržel se útoku a odhodil sekeru k zemi, následně uvolnil i štít a pustil ho k zemi. „Nezabíjejte mě. Sloužím Císařství... Ale zjevně na špatné straně.“ řekl zpoza přilby a zvedl ruce nad hlavu, udělal několik kroků vzad, aby získal od tebe bezpečný odstup.

Udělal jsi krok dozadu, nahlédl jsi přes cimbuří, jak na tom jsou ostatní. Zbrojnoši již lezli po provaze nahoru. První z nich bude nahoře co nevidět.


Tondulín
„No... Každé paměťové kouzlo může mít nějaké nežádoucí účinky...“ začal pozvolna Garmin, „Nerad bych riskoval. Už takhle toho prožila hodně. Během toho jejího mučení.“ řekl a následně se podíval na ostatní, „Nehledě nato, že její zranění z mučení stejně neskryješ ani kdyby ses snažil sebevíc.“ dodal a vrátil svůj pohled k tobě, „Mohl bych udržovat kouzlo neviditelnosti, ale ve městě plném aldmerského vojska to bude o hubu. Kdejaký mág to může vycítit a odhalit nás. Je to velké riziko.“ zakončil svůj monolog.


SuperHunter
Šťouchl jsi do něj, ale jakmile jsi tak učinil ochránce se prudce ohnal svojí holí a srazil tě k zemi několika rychlými chvaty. Pocítil jsi bolest v oblasti břicha a také holeně. Ochránce nad tebou stál a výhružně ti mával před obličejem dřevěnou holí.


Fjeratlof
Vykřikl jsi, ale i kdybys nevykřikl legionáři by instinktivně zvedli své štíty. Dvojice oplátovaných rytířů se přesunula k Pelenině skupině prudce svými meči udeřily do štítové hradby a bezmyšlenkovitě mávaly zbraněmi, neměly co ztratit a také tak bojovaly. Legionáři se drželi spíše v defenzivním postavení.
Mág zůstal na schodišti. Pouze gestem utvořil další kouzlo a připravil se na jeho vrhnutí. Pelena si připravila štít, byla kousek za již bojujícími legionáři, a tak vyčkávala, že útok od mága bude směřován přímo proti ní. Spletla se. Jednalo se o vyvolávací kouzlo, které přivolalo menšího plamenného astrochana. Nebyl natolik velká jako obvyklý astronach, ale přesto byl dosti nebezpečný. Pelena se ihned otočila, kryla se štítem jeho úderu. Upěla a chtěla vyrazit do útoku svým mečem, ale neuspěla. Málem jí ožehl nepříjemný plamen tryskající z ruky nepřítele. Ihned se skryla za štít a vyčkávala na jinou příležitost. Mág ihned poté vyvolal teleportační kouzlo, Mirabelle po něm sice vrhla jedno ze svých útočných kouzel, ale zasáhla pouze schodiště a v místě zásahu se objevila vypálená díra.

Objevil se přímo přední. Obraně sevřel hůl a použil ji k několika útokům. Mirabelle to samé učinila se svojí holí, bránila se útokům dost rychle. Následně nakrátko ustoupil, vyčkal a vyvolal vázanou dýku, kterou v doprovodu magické hole využíval k boji. Střídavě se tak střetly jejich zbraně. Mirabelle se bránila všemi silami a následně v rozhodující chvíli proměnila svoji šanci rychlým úderem, kterým přetáhla protivníka po hlavě tupou částí své magické hole. Mág zaskučel, neboť jej úder dosti zabolel, ale udržel se na nohou. Přerušil vázanou dýku a volnou rukou popadl Mirabellinu hůl. Pevně ji sevřel a začal do ní sesílat bleskové kouzlo, které procházelo celou rukojetí. Svou hůl přitom zabodl do země a vytvořil v ní jiné kouzlo. Bleskové kouzlo bylo krátce potlačováno a Mirabelle se snažila vzdorovat, později však bylo její obrané kouzlo oslabeno a začala pociťovat první nepříjemné účinky onoho prozatím slabého proudění do těla.

Druhá strana mezitím čelila útoku mágyně, která se neštítila použít ledové kouzlo. Vyslala sérii útočných ledových kouzel. Metala jedno za druhým, legionáři se instinktivně bránili svými štíty, ale jakmile se kouzlo rozbilo o jejich štít vytvořilo na něm ledovou vrstvu a ta po několika zásahách náramně ztěžkla. Jakmile se tak stalo přešla mágyně do dalšího protiútoku. Legionáři se odhodlali k útoku rovněž, zahodili štíty a rozeběhli se s mečem v ruce proti ní. Jednoho zasáhl seslaný ledový hrot, zabodl se mu přímo do hrudi a za běhu jej skolil k zemi. Několikrát se ještě bolestivě nadechl a pak strnul v mrtvé poloze. Druhý měl větší štěstí dostal se až k mágyni. Několikrát prudce zaútočil, pokaždé se však shledal s připravenou holí k obraně. Následně jej s úderem hole o zem odhodilo tlakové kouzlo. Upustil svůj meč a dopadl až téměř ke tvým nohám.
„Zemřete tu. Zrádci.“ pronesla směrem k tobě a volnou rukou utvořila silnou telekinezi, kterou ovládla meč mrtvého, ale i živého legionáře, který jej během odhození upustil. „Poslední šance se vzdát!“ vyzvala tě a výhružně přiblížila ovládnuté meče.



[/quote]