---

→ Tah 405


Scorpioncz
Dívka se během tvého krátkého výpadku vrátila za pult a začala vést tichý rozhovor se svým milým, neboť ji nikdo z hostů zrovna nepotřeboval.
„Jste v pořádku?“ optala se tě náhle, když jsi se vrátil zpět ke svému původnímu já. Očima si tě prohlížela a mladík na tebe rovněž hleděl. „Nestalo se vám něco? Přišel jste mi v jeden moment strašně pobledlí.“ vysvětlovala.

Ignoroval jsi její slova a otočil se k altmerce, která seděla na stejném místě, ale vypadalo to jako by její rozhovor s mnichem spěl ke konci. Třásli si rukou. Přesunul jsi zrak na rytíře, kterých bylo o dva méně. Nejspíš se odebrali ven, nadýchat se čerstvého vzduchu nebo vykonat potřebu. Štamgastů bylo stále stejně.

„Asi je v pořádku. Nech ho být.“ namítl mladík k dívce, která si o tebe stále ještě dělala starosti. Nebyl jsi však jediný, kdo jí přidělal starosti. Další se objevily ihned poté co se zabouchly dveře. Do hostince vešla trojice mužů v zelenočerných rouchách, kryti kápí a ozbrojeni magickými holemi.
„U všech bohů... Osmičky, kdo je zase tohle?“ povzdechla si tiše. Trojice mužů si vůbec nerozhlédla po hostinci. Jejich zrak se ihned upřel k jedinému stolu a to stolu, který patřil mnichovi a altmerce.

Rytíři i štamgasti po příchodu trojice mágů zanechali své řeči. Zvědavé oči směřovaly k nim. Jeden z rytířů, ten starší se dokonce i zvedl, aby vykročil k trojici návštěvníků.
„Vážení...“ promluvil k nim, „Ta roucha, která máte na sobě jsou v rozporu zdejší provincie a oblasti.“ pokračoval, a přitom hleděl na jednoho z mágů, který se k němu pootočil. „Důrazně vás žádám, abyste opustili toto slušné místo.“
„Ctihodný rytíři...“ zaznělo z úst zpoza kápě a jeho ruka se skryla za zády. Zbylí dva upínali svoji pozornost ke stolu. Mnich se začal pozvolna zvedat a rovněž schovával jednu ze svých rukou za záda jako by se hodlal na cosi připravit. Altmerka zůstala stát na místě, zachovala klid. Ačkoliv její pozice byla vůči trojici mágů značně nevýhodná, byla vůči nim otočená zády.


Adrian_S
„Nebránil bych se tomu, ale nevíme, kolik je tu pavouků a popravdě? Nechce se mi plýtvat magii na někoho kdo je v jiném případě skoro neškodný.“ odpověděl ti Globullus, „Nemohu ustoupit příliš daleko. Musím udržovat kouzlo, které drží runy odhalené. Pokud bych ho přerušil nepovede se nám je zlikvidovat. Alespoň ne magicky.“ pokračoval.
„Já vyvolám ochranné kouzlo a skryji nás.“ řekla Rilen, „Stačí říct.“
„Zkus použít jiskření. To bývá vůči těmto runám nejúčinnější.“ navrhl ti Globullus a posílil svoje odhalovací kouzlo.


Sarako
V myšlenkách jsi odpověděl Theře a vrhl se do boje se čtveřicí stráží. Nejprve jsi se vrhl proti nejbližšímu, provedl útok – odklonil mu meč – a následně jej druhým dorazil mířeným útokem na obličej. Druhého jsi se pokusil odstranit stejným způsobem, tomu se však povedlo krátce vzdorovat, ale jeho šermířské schopnosti nemohly ani omylem soupeřit s tvými, a tak velmi rychle podlehl a skončil mrtev. Zbylé dva zachvátila nejistota. Zaváhali s útokem čímž ti dali možnost použít magii. Vrhl jsi meč a pomocí telekineze jej poslal proti jednomu z přeživších. Ihned poté sebral krátký meč jednoho z mrtvých. Poslední přeživší se proti tobě zběsile rozběhl, provedl hned několik rychlým a možná i velmi zoufalých útoků, které jsi bez sebemenšího problému odrazil a následně jej seknutím poslal k zemi. Ze schodiště se však začal ozývat dupot, který patřil posilám (lukostřelcům, kteří se rozhodli opustit své pozice a vyrazit buď na nádvoří nebo do velké věže).

Souboj ostatních:
Zbrojnoš se snažil mermomocí udržet protivníky co nejdále od Cariel, která svojí magií chtěla otevřít bránu. Kamenný element dělal to samé, zběsile kolem sebe mlátil, metal kameny, ale žádné smrtelné zranění doposud nezpůsobil. Teprve až když uchopil muže, který se pokoušel proniknout k Cariel. Popadl jej svýma kamennýma rukama a zběsile s ním začal mlátit o zem. Následně jej zahodil a tělo udeřilo do zídky hradu a spadlo k zemi. Brumský zbrojnoš mezitím čelil přesile. Nejprve se mu dařilo získat si výhodu, ale velmi rychle ji ztratil a musel se uchýlit k obraně. Meče bušily o jeho velký štít a on je každým krokem ustupoval blíže a blíže k čarodějce, které se povedlo telekinezí rozpohybovat bránu. První z mechanismů, padací kovové mříže se začaly pozvolna zvedat, pak již zbývaly jen pevné dřevěné dvoj-dveře.

Jeden ze stráží se však probojoval až k ní. Byla nucena vyvolat vázaný meč a jedním kouzlem udržovat bránu, aby se opět nezavřela a druhou rukou se bránit jeho útokům. V tomto případě velmi ztrácela, neboť se nemohla příliš hýbat a stráž měl navíc štít. Přerušila kouzlo a brána začala pozvolna padat k zemi. Vyvolala kamenné kouzlo, kterým nechala muže připevnit k zemi, zkameněly mu pouze nohy, nemohl se hýbat, následně využila tlakové vlny a nedobrovolně narušila jeho krytí, které s příchodem úderu vázaného meče znamenalo jistou smrt pro válečníka. Jakmile byla hotová prudce se otočila k bráně a znovu popadla telekinezí již téměř zavřené mříže. Znovu se za soustředila a vytáhla mříž opět nahoru, povolila jednu ze rukou a kamenným kouzlem zabránila možnému spadnutí brány. Zbyla jí už jen dřevěná brána, která měla hned několik dřevěných zátarasů.

„Tak ji u Osmičky zabijte, ne?!“ křičel Armin, který se už také zapojil do bitvy a rychle směřoval k elementálovi. Ten těsně předním pěstí rozmáčkl jednoho z jeho mužů, ale samotného Armina nechal proniknout, neboť jej již nestihl. Povedlo se proniknout dalším dvěma strážím, které sekali svými meči do těla kamenného monstra, ale bezvýsledně, odolávalo. Teprve až když si jeden z nich všiml jakési skulinky v jeho těle, kterých nebylo pomálu rozhodli se koordinovat své útoky tam.
„Zadrž!“ křikl Armin na čarodějku, když se pokoušela telekinezí odsunout první ze zátarasů. Otočila se, zanechala své dosavadní činnosti a vrhla po Arminovi bleskové kouzlo, kterým však zasáhla pouze jeho meč. Očekávala, že bleskové kouzlo projde až do jeho těla, ale spletla se. Jeho meč celou energii vstřebal a rozzářil se, jako by pojal celé kouzlo a očaroval se jím.
„Dorazte ji!“ rozkázal a zůstal stát. Trojice zbrojnošů, která se rozhodla do boje připojit vyrazila proti čarodějce. Přesila již začala být velmi velká a znatelná. Elementál totiž po několika zásazích na správné místo ztratil značnou část své síly, ale o to více zběsilejší začal být. Brumský zbrojnoš byl zahnán téměř ke konci ochranné bariéry o níž moc dobře věděl, že by mohla znamenat smrt, pakliže by ji opustil.

První ze zbrojnošů provedl útok. Cariel uhnula a vyvolaným mečem se jej pokusila obratně zasáhnout do zad – minula. Místo toho v druhé ruce stvořila kamenné kouzlo, které vrhla na druhého útočícího muže. Zasáhla jeho do vzduchu pozvednutý štít, tíha jej přiměla jej svěsit dolů čímž odkryl část svého těla. Cariel využila této situace a sekla muže po hrudi – šlo však pouze o povrchové zranění. Třetí udeřil Cariel štítem a nakrátko ji vyvedl z rovnováhy, to však netrvalo příliš dlouho. Čarodějka se rychle vzpamatovala a zatím co první byl již připraven k dalšímu útoku, třetí se chystal rovněž zaútočit, druhý popadal dech kvůli zranění.
První znovu zaútočil, jeho meč se střetl z vázaným, ale ihned poté se zase roztrhly a následoval střet o štít do kterého udeřil vázaný meč a ocelový se střetl s vázanou dýkou, kterou bleskurychle čarodějka vyčarovala. Nakopla zbrojnoše mezi nohy v momentě, kdy byl odkrytý a následným úderem mu zabodla obě zbraně do hrudi. Z jejich protivníků již zbyli jen dva. Armin se do boje zatím nepustil.

Stav nepřátelé (nádvoří):
Zbrojnoši: 4 = zkamenělí, 4 = mrtvý, 2 = zraněný, 9 = naživu / 19
Armin (naživu)

Stav nepřátelé (velká věž):
Zbrojnoši: 0 = naživu, 5 = mrtev / 5

Stav spojenci (nádvoří):
Brumští zbrojnoši: 1 = naživu / 1
Cariel (naživu)



Fjeratlof
Bretonka přikývla a vedla tě ulicemi až k domu podezřelých o jejichž zadržení jste se měli postarat. Když jste ve čtveřici dorazili k lepšímu domu ulice již byly prázdné. Nikdo z místních se nenacházel před domem ani v nějaké boční uličce. Všichni se po zásahu legie vylidnili, buď se přidali k nepokojům anebo raději zalezli do svých domů. Před vámi se tak rozkládal větší dům.

„To by mělo být on.“ řekla tiše bretonka, „Tady by měli bydlet Colovi o kterých mluvila kvestorka.“ podívala se na tebe, „Ale jsou to mágové a těžko říct, jestli se vůbec vzdají.“ pokrčila rameny a opět se podívala na dům. Všiml sis, že se cosi mihlo za záclonou u balónu. Nestihl jsi postřehnout o co nebo spíše koho přesně šlo, ale obyvatelé domu o vaší návštěvě zjevně už vědí.

„To je sídlo rodu Colů...“ pronesl tiše jeden ze stráží při pohledu na větší dům. „Žijí v tomhle městě už dlouhá léta, ale po smrti jejich dcery, která se utopila v moři... Za záhadných okolností zanevřeli na vládnoucí rod.“ pokračoval, „Znal jsem ji. Byli jsme stejně staří.“ dodal a podíval se na druhého stráže, který jen přikývl.
„Legie to nevyšetřovala? Nebo zdejší stráž?“ vyzvídala bretonka.
„Těžko říct.“ pokrčil rameny, „Přístav a přilehlé moře patřilo již před mým narozením Caesarovi. Akorát si to tehdy ještě nikdo neuvědomoval.“
„Beztak v tom měl prsty on a jen je poštval proti vládnoucímu rodu Rullů.“ přispěl druhý stráž.
„Nedivil bych se. Holt je to skvělý manipulátor.“ přikývl stráž. „Jdeme dovnitř? Nebo jaký je plán?“ podíval se na tebe jakožto vedoucího legionáře.


SuperHunter
Odsouhlasil jsi přijetí rozkazu a vyrazil jej vyplnit. Odchytl si první rodinu, která byla mimo domov. Byla to starší reguardka něco málo kolem sedmdesáti se svou dcerou a jejím synem zrovna postávali u stánku, který prodával dovážené jídlo. Chytali se zrovna nakoupit si trochu jídla, když jim obchodník odmítl vzít peníze a urychleně začal kvůli bouři balit svůj stát.

„Ale mi to jídlo potřebujeme, pane. Máme peníze, zaplatíme.“ argumentovala mladší žena a držela za ruku synka. „Opravdu. Jiné jídlo už nemáme.“
„Nenechám se kvůli vašemu zdlouhavému rozmýšlení, co si koupíte zabít. Slyšela jste to?“ ukázal na zvon, „Odbily. Odbily útok Nomádů nebo tu zatracenou zdejší písečnou bouři. Fakt ne. Nechci přijít o živobytí, a ještě tu zařvat.“ s těmito slovy přesunul jednu z posledních nádob a krabic na vůz.
„Ale...“
„Žádné ALE!“ zvolal důrazně, „Ah! Konečně někdo!“ zvolal k tobě, „Tahle žena mě obtěžuje. Nerespektuje vyhlášku podle, které jsem povinen zanechat své obchodnické činnosti, pakliže mi hrozí nějaké nebezpečí! Udělejte s ní něco nebo mě to bude stát život! Honem!“


BadWolf
„Dům našeho khajiitského přítele?“ navrhl tiše Horatio, „Myslím, že tam budeme nejvíce v bezpečí. Nebo hostinec... Ale radši bych dům Ma’Riara.“ zakončil a ohlédl se, zdali je vzduch stále čistý.