---

→ Tah 397


Scorpioncz
Altmerka se při tvých slovech o rouchu usmála, „Opravdu? Tak to máte fakt špatný vkus. Možná máte štěstí, že už jste ženatý, protože na takové příšerné roucho byste těžko nějakou sbalil.“ konstatovala a z její tváře nemizel úšklebek. Chytl jsi jí ruku a vyslovil svoji poznámku. Zareagovat již nestihla, neboť seslala kouzlo a odteleportovala vás.

Průběh teleportace probíhal jako všechny jiné, žádné komplikace nenastali a vy jste se objevili na návsi malé vesnice. U hostince, největší budovy v malé příhraniční vesnici řehtalo hned několik koní, dětský smích zněl ze všech koutů a řinčení kladiva o kus rozžhaveného železa zněl od nedaleké kovárny.

„Stará škola…“ poznamenala když kouzlo pominulo, „Jsem mnohem starší než ty a teď jdi napřed a drž se plánu.“ vybídla tě následně.


Adrian_S
„Není. Jakmile dojde ke změně arcimága zástupcům zaniká smlouva, která je váže k vykonávání těchto pozic, arcimág jim ji buď prodlouží anebo neprodlouží a tím se z nich stanou obyčejní profesoři. Nehledě na to, že až do nástupu Dremwuse Palagána byl ve funkci vždy jen jeden zástupce.“ začal vysvětlovat, „Studentů se změna zástupce dotkne jen pramálo a upřímně si myslím, že by raději chodili své problémy řešit s mladou bosmerkou než se stárnoucím starcem.“ pousmál se. Následovala chvilka pauzy, „Problémy vyřeší Dremwus ve spolupráci s Valindorem. Zvládnou to tím jsem si jist. Ona by se zabývala jen koordinací profesorů, přednášek a vnitřních záležitostí Univerzity.“ opět se krátce odmlčel, „Ale vážím si tvého upřímného názoru, ale kdyby jak říkáš ‚nebyla nadšená‘ mohla by nabídku odmítnout.“

S těmito slovy dočasně zakončil váš rozhovor a zástupci arcimága. Odkašlal si a vstoupil i se svou magickou holí do teleportu, ihned byl se zábleskem modrého světla odteleportován. Následoval jsi ho. Stoupl sis na stejné místo a vyčkal na záblesk modrého světla, který tě přenese do Ledohradu.

Když pominul ucítil jsi studený vítr, kolem sebe uviděl bílou sněhovou pokrývku a cestu vyhrnutou až ke dveřím vedoucím do tepla.
„Teleport je nasměrovaný na věž, která slouží jako ubikace pro profesory. To nám lehce komplikuje situaci…“ přiznal Globullus, „Doufal jsem, že nás to vyhodí někde na nádvoří nebo ještě lépe támhle…“ ukázal rukou na velkou Univerzitní budovu. Povzdech si, „Teď si musíme dát pozor na Neriena, protože ten je velmi podezřívavý a za vším vidí nějaké nekalé úmysly.“

Všiml sis, že se dveře otevřely a vyšla redguardská profesorka(graf. vzhled - zde). Podle jejího přátelského výrazu ve tváři Globulla velmi dobře znala a váš příchod očekávala.


Sarako
Sundal jsi přilbu a dlouze Theru políbil. Rty měla skutečně velmi studené stejně jako zbytek svého čím dál více bledého těla. Lehce se pousmála.
„Možná bych reagovala fackou, ale možná také ne.“ šeptla tiše při tvém odchodu ze stanu, a ještě ti stihla mávnout.

Jen jsi vyšel před stan už jsi zpozoroval, jak vojsko začíná připravovat a shromažďovat. Válečné obléhací stroje už byly téměř provozu schopné, některé stačilo už jen dopravit na vhodné místo. Felacar svíraje ve své ruce magickou hůl byl již převlečen do kroužkové zbroje se symbolem Brumy se postavil vedle tebe.
„Jde do tuhého.“ řekl a podíval se na tebe, „Hodně štěstí. Dnes ho budeme všichni potřebovat.“ dodal a vykročil vyhledat Brumskou hraběnku. Roh znovu zatroubil.


BadWolf
Pohodlněji ses opřel a vytáhl své poznámky. Leta se na tebe překvapeně podívala, Horatio si pohrával s hrníčkem. Začal jsi listovat a vzpomínat, zdali ses nesetkal s něčím, co by ti mohlo pomoci v této situaci.

Nalistoval jsi stránku, ve které jsi měl poznámky o jedné „legendě“ či „povídačce“ se kterou jsi se setkal při svých cestách po daedryckých pozůstatcích. Údajně se podle této metody dalo dočasně ovládnout osobu, a to i na několik dlouhých hodin. Stačilo pouze provést patřičný rituál ke kterému bylo nutné přivést oběť (ve tvých poznámkách se přímo nepíše, zdali muselo jít o nějakou specifickou nebo pouze o nějakou malou zvěř), předmět či cokoliv co vlastnil nebo patřilo osobě jež se chystáš ovládnout a zbylé ingredience.


Fjeratlof - DEFINITIVNĚ POSLEDNÍ ZMĚNA POSTAVY!
Od doby, co váš oddíl pod vedením kvestorky Peleny dorazil jako doprovod bratra Anvilského hrabě Leye Rulla do Anvilu uplynulo několik dní. Situace ve městě se však od vašeho příjezdu zhoršila mnohem více než se dalo očekávat. Leyův bratr je sužován neznámou kletbou a vláda tak padá na jeho ženu. Městem však zmítají stupňující nepokoje – dost možná podporované Caesarem – některé nepěkně útočí na hraběnku, osočují ji z trávení jejich Hraběte a mnohých dalších ohavných činů.

Společně s dalšími šesti legionáři jsi byl vyhnán na nádvoří hradu. Už během tvých připrav ti přišlo, že se venku zatahuje a skutečně tomu tak bylo. Jakmile jsi vyběhl na nádvoří hradu už pršelo. Přítomní legionáři stáli v pozoru, postavil jsi se rovněž do pozoru a vyčkával na příchod své velitelky, kterou byla kvestorka.

Kvestorka Pelena (graf. vzhled - zde)vyšla ze sídla v doprovodu čtyřech válečníků a mágyně (graf. vzhled - zde) v cestovním rouchu. Obě vypadaly relativně mladě (odhadem jim mohlo být už něco málo kolem třiceti možné po), kvestorka byla krom své těžké legionářské zbroje vybavena přilbou i červeným pláštěm. Při jejich příchodu se všichni legionáři včetně tebe postavili do pozoru.
„Situace je vážná.“ začala k vám promlouvat, „Občané Anvilu se bouří, protože uvěřili lžím, které špiní jejich panovnici. Pomluvy jsou šířené na popud zdejšího zrádce a zloděje zvaného Caesar. Stejně jako oni i my vyjdeme do ulic, postaráme se o nastolení pořádku, klidu a míru.“ odmlčela se a podívala se postupně na každého z vás, „Musíme nastolit pořádek i za cenu použití násilí, protože jestliže nezasáhneme včas budeme čelit něčemu daleko většímu.“ s těmito slovy pokynula zbrojnošům v kroužkových zbrojích hrabství aby složili na zem starou bednu, otevřeli ji a vybavili vás dřevěnými obušky.
„Vybavte se těmito zbraněmi a vyrazme do ulic. Pakliže se rozejdou v míru máme zatykač na Procyona Cola a jeho ženu Mironu. Jsou podezření z osnování zrady vůči hrabství a tím pádem i proti Císařství.“ pokračovala kvestorka neměníc tón hlasu, „Cyrodiilská profesorka nám pomůže s jeho dopadením, protože se jedná o čaroděje nižšího stupně.“

Legie stupně čarodějů převzala po výnosu Císařských mágů, kteří ustanovili hned několik stupňů. Nižší, střední a vyšší stupeň. Mágové nižšího stupně by neměli oplývat tak velkou mocí.

„Dotazy?“ zvolala směrem k vám, ale nikdo z přítomných nic nenamítl. Čímž se jednalo o signál jít se vybavit dřevěnou tupou zbraní, která s trochou štěstí nemohla způsobit žádné smrtelné zranění.


SuperHunter
„Myslíte?“ podivil se velitel zvědů, „Čím více nás bude tím větší šanci máme, ale přiznávám, že moment překvapení je na naší straně.“ přikývl souhlasně, „Zúčastníte se útoku s námi?“


Tondulín
Jak jsi rozkázal, tak tvoji společníci učinili. Ihned se rozeběhli k truhlám s cílem nalézt buď své vybavení nebo alespoň nějaké cizí, které by mohli využít. Popadli své zbraně a následně se začali soukat do zbrojí Aldmerského spolku. Po chvilce hledání se ti povedlo nalézt aspoň část své výbavy. Jednalo se o jeden z prstenů, který jsi daroval Mirabelle během vašich zásnub a nechyběl ani řetízek, který ti věnovala. Zbroj si, ale nenašel, a tak ses musel obléknout do zlatavé zbroje. Zbraně se nacházely ve stojanech, všechny elfské výroby, zlatavé barvy. Našel jsi mezi nimi sekery, meče (delší i kratší), palcát a štíty.

Když byli všichni připraveni a vyzbrojeni zůstali rozestavěni po místnosti. Garmin se navlékl do těžké zlatavé zbroje a vybavil se hned několika zbraněmi. Jeho pozornost se teď, ale upírala k zajatému válečníkovi. Dunmer na sebe také navlékl nějakou zbroj a už opět bral Belwen do náruče.

„Měli bychom ovládnout město.“ zopakoval opět ork, „Teď je na to vhodná příležitost. Oslabíme Aldmerský spolek!“
„Nemel kraviny. Budeme rádi, když odtud utečeme.“ oponovala mu bosmerka. „Co s ním chceš udělat Garmine?“ optala se záhadného bosmera.
„Uvidíš.“ zazněla strohá odpověď, Garmin se k němu sklonil. Zamumlal zaklínadlo a jeho oči se rozzářili, stejně tak oči jeho oběti. Obě strnuli v poloze, jaké se nacházeli. Až když vyprchalo kouzlo se teprve Garmin pohnul. Vstal, otřel si čelo a klidně konstatoval, „Můžeme pokračovat…“


Killiaden09
Disponujete celkem třiceti dobrovolníky, jde jak o muže, tak i ženy, někteří však drží zbraň poprvé v životě. Mezi třiceti jsou i tvoji legionáři a legionáři od legáta Isaace. Dále je zde přítomen legát Isaac, tvá zástupkyně a tobě neznámá Khajiitka s obouručnou sekerou na zádech.

„Přiznám se, že ve svém věku už si nedovedu představit, že polezu po stále.“ konstatoval legát, „Ale šlo by oba útoky skloubit dohromady nebo ještě lépe rozdělit naše úsilí na tři samostatné skupiny.“ dodal urychleně, „Vy byste mohl vést útok přes skálu, proniknout dovnitř a poté dát signál skupině mých mužů, kteří by zahájili útok přímo. Třetí skupina by mezitím mohla zapálit kasárny což by mohlo odvést pozornost a ochromit případné vyzbrojení.“ zakončil Isaac.

Dveře uvnitř chrámu se otevřely a ze spodní místnosti vyšla dvojice služek v doprovodu muže (graf. vzhled - zde) v modré těžké zbroji, doprovodu mu dělala o něco méně oblečená nordka (graf. vzhled - zde) s rudými vlasy. Oba byli vybaveni sekerami.
Isaac se tázavě podíval jejich směrem. Kněžka, která se tě prve ptala, zdali je všechno v pořádku teprve teď osvětlila celou situaci.
„Dorazili před vámi. Chtěli se s vámi setkat.“
„Aha…“ povzdech si Isaac.

„Starý dobrý legát Isaac.“ zaznělo z úst muže , který patrně Isaaca znal. „Vás bych tu nečekal, ale je dobré se po letech opět setkat u plánování stejného cílů.“ zakončil a přišel blíže k vám, legát výstup norda nijak nekomentoval.
„A ty budeš syn starého Jarla.“ pronesl při pohledu na tebe, „Jako kdybys otci z oka vypadl.“ pokračoval, „Znal jsem ho.“ zaznělo z úst hrdě, „Chtěl jsem město osvobodit z rukou Zapřísáhlích, ale dozvěděl jsem se, že už se o to údajně snaží někdo jiný. No tak jsem pátral a našel vás. Moji muži jsou vám k službám a má sekera jakbysmet. Skyrim patří nordům a ty do čela Markarthu jakby si to naši otcové přáli.“
„Měl jsem za to, že vás Aldmerský spolek zajal a popravil.“ pronesl s lehkým odporem v hlase Isaac.
„Zdání klame. Žiji a pomstím se. Slabost říše nezná hranic, zaprodali náš národ, naši rasu s vidinou míru. Skyrim patří nordům, patřil a patřit bude. Musíme v těchto těžkých situacích držet při sobě, ale to příslušníci legie jen těžko chápu.“