---

→ Tah 361


Adrian_S
Dohnal jsi Palagána téměř až u dveří do komnaty profesorů. Zastavil ho, pozdravil a položil mu otázku ohledně klíčů. Na pozdrav ti odpověděl, ale otázku nezodpověděl, místo toho sáhl do kapsy u svého černého roucha a vytáhl svazek klíčů. Odemkl dveře do komnaty a pokynul ti hlavou abys vešel.

Uvnitř nikdo nebyl, místnost byla ponořená do tmy a ožila světlem teprve až když jsi vešel. Strop zalilo světlo vyvolaných světelných koulí.
„Všechny klíče jsou v přihrádce.“ zodpověděl ti konečně otázku a poukázal rukou na skříň s několika přihrádkami, nebyly nijak označené, „První od shora.“ dodal a odložil zabavený deník na stůl. Usadil se na své tradiční místo jakoby ho vůbec nezajímalo, že už není Arcimágem. Rozevřel deník a začetl se do něj.


Sarako
„Chápu.“ přikývla Hraběnka, „To by neměl být problém... Velitel Joah vám nějaký plášť obstará.“ dodala následně. Když jsi zmínil, že měl legát z Císařské legie schůzku s hraběnkou Chorrolu zadívala se na tebe jakoby ihned chtěla položit nějakou neodkladnou otázku, ale nakonec ji zadržela a nechala tě domluvit bez sebemenšího přerušení. „Ten legát byl na audienci v Chorrolu?“ zopakovala, „Měl jste možnost audienci vyslechnout nebo víte alespoň k jaké dohodě dospěli?“ začala se vyptávat, když jsi domluvil.
„Podle toho co jsme viděli se nedohodli.“ odpověděla Thera, Hraběnka přikývla.
„To je dobré znamení. Dobrá. Běžte... Další věci dořešíme později.“ zakončila schůzku Hraběnka a dala vám tím svolení k odchodu, Ramirez vám pokynul, aby jste ho následovali a Felacar se pustil po vašem odchodu do soukromého rozhovoru s Hraběnkou.

„S vaším dovolením vás vezmu do jednoho volného stanu.“ řekl Ramirez cestou ven ze zříceniny a následně vás provedl uličkami mezi jednotlivými stany až do většího stanu. Krom běžného vybavení, provizorních lůžek, židlí a primitivní dřevěné figuríny, která nesla lehkou zbroj Brumského stráže uvnitř nic zajímavého nebylo. „Hraběnka přebývá se svým osobním ochráncem uvnitř zříceniny. Čaroděj Felacar má stan opodál, nemůžete to minout kvůli symbolu na zabodnuté vlaječce před jeho stanem a velitele Joaha naleznete někde mezi stany nebo vojskem pokud není zrovna na vyžádání hraběnky někde jinde.“ hlásil Ramirez.


BadWolf
„Dneska byl 'nezvyklí' klid.“ přiznal Ma'Riar, „Ma'Riarovi to přijde podezřelé. Velitel měl asi jiné starosti a to nevěstí nic dobrého.“ dodal zamyšleně a nechal tě pokračovat, „Ma'Riar slyšel, že má velitel rytířů nějaké problémy na hradě. Jeho žena je tamní dvorní dámou... Ale rytíři Trnu se podle Ma'Riara nepostaví proti vládnoucímu rodu ať už je situace sebehorší. Úcta k zesnulému hraběnčině otci jim v tom bude bránit.“ konstatoval a podíval se na Horatia, který prozatím jen mlčel.

„Elanye...“ zopakoval Horatio zamyšleně, když jsi zakončil svoji řeč o podivínovi u pozůstatků bran do Zapomnění. „To jméno mi nic neříká, ale jestli je z Imperial City nedělal bych si starosti. Sice je tam značný nepořádek, ale praktikovat temná umění přímo pod nosem Císařským mágů může jen naprostý idiot. Obzvlášť teď když je u moci Tarn.“ dodal a založil si ruce.

„Tarn?“ zopakoval Ma'Riar, „Dvorní čarodějkou je nějaká Leta Tarnová, blondýnka trošku starší. Ma'Riar už ji několikrát viděl v doprovodu Hraběnky. Ma'Riar slyšel, že není příliš nakloněna Veliteli a má s ním velmi napjaté vztahy. Ma'Riar si původně myslel, že by to mohla být jedna z našich spojenkyň.“ podíval se střídavě na tebe a pak Horatia.
„To bude jeho manželka.“ přikývl Horatio.
„Asi ano.“ kývl Ma'Riar, „Druhou spojenkyní by pro nás mohla být Valga Lexová, manželka velitele rytířů Trnů. Ma'Riarovi dluží jistou laskavost. Možná by mohla zajistit audienci u hraběnky. Její vztah k hraběti a veliteli také není ideální, ale oproti té čarodějce nemá na dění ve tvoře takový vliv.“
„Jaké vztahy mají mezi sebou? Většina vztahů na vládcově dvoře je protkaná pletichou a intrikami.“
„Ma'Riar neví. Tarnová by vás, ale jistě přijala. Přijímá mágy ze všech koutů světa pokud řádně zažádají o audienci obzvláště ty co mají něco cenného a magického. Ma'Riar by ji mohl zkusit domluvit. Vlastní něco cenného a magického.“ odmlčel se, „Ale bylo by příliš riskantní využít obě 'laskavosti' najednou.“


SuperHunter
Přijala jsi rozkazy a opustila velvyslanectví. Ihned sis všimla, že byla posílen počet hlídek uvnitř města. Vaši válečníci pochovali v početnějších skupinách a přísně hlídali ulice. Redguardi se drželi v hloučkách a vedli spolu tiché diskuze. Došla jsi v poklidu až k severní bráně. Byla pootevřená, válečník ti zasalutoval na rozloučenou a nechtěl tě projít. Za bránou na tebe čekala skupinka válečníků v čele s jejich velitelem. Všichni měli koně a lehké vybavení pro cestu pouští. Jeden ze zvědů držel v ruce uzdu tvého koně.

„Myslím, že tohle je váš kůň.“ přiřítil se k tobě Altmer v lehké zbroji a předával ti koně, „Jsme potěšeni, že nás budete doprovázet.“ dodal následně.
„Kalarone! Nech si těch vlezlejch keců válečnice na ně určitě nemá náladu. Předej jí koně, nasedni ať můžeme vyjet.“ okřikl ho válečník v sedle s černým pláštěm.