---

→ Tah 357


Adrian_S
Začal jsi se soustředit, utvořil gesto a seslal kouzlo na hrnek. Opatrně ho začal přitahovat blíž k sobě. Selena se mezitím zvedla, popřála ti dobrou noc a odebrala se do své komnaty. (ovládnout telekinezi ti nedělá problém, protože ovládáš už mnohem komplikovanější kouzla) Jakmile ti zůstal hrnek v ruce znovu jsi se začal soustředit a zvedl jej do vzduchu a přesunul zpět na stůl. Jakmile jsi měl splněno zanechal jsi kouzlení a odebral se do své ložnice.


Sarako (opraveno)
Stráž tvá slova nijak nekomentoval. Poručil své skupině, aby pokračovala v činnosti. Cestou jste pokračovali dál ve snaze najít nějaké vodítko kde by se mohl nacházet tábor Brumského vojska. Netrvalo dlouho a povedlo se vám nalézt čerstvě vyjetou kolej v rozbahněné cestě a množství stop, které zanechalo vojsko. Šli jste po stopách až k jejich konci. Déšť stále neutichal.

„Nejsem si jistá jestli bude něco podobného znít věrohodně od někoho kdo je taky upírem, ale snad to nepoznají.“ odpověděla ti Thera, „Zvládnu to.“ přikývla, porovnala si kápě i oděv a kráčela dál.

Došli jste až k nějaké zřícenině, která byla obydlena vojskem s Brumskými symboly. Vlajky hrabství vlály nejen na polorozpadlé hradbě, ale také na věži na které vylézt bylo o život. Jak jste se blížili čím dál více jste na sebe poutali pozornost ať do chvíle než vám několik válečníků zbrojených štítem a mečem vešlo do cesty a zabránilo vám vstoupit mezi stany a pokračoval dále k ubikaci velitele. Neušlo ti, že se připravovali jak žebříky tak i provizorní přenosné hradby, které měli sloužit k bezpečnému přesunu blíž k hradbě.

„Jménem hrabství Brumy stůjte!“ křikl vousatý válečník v otevřené přilbě, „Dál už ani krok. Tábor Brumského vojska není přístupný kdejakému dobrodruhovy.“ pokračoval a gestem naznačil, že máte odejít.
„Nejsem žádná obyčejná dobrodružka.“ řekla důrazně Thera, „Jsem vznešená kouzelnice z Morrowindu a kdybych chtěla nechala bych tě proměnit v ropuchu, abych už nikdy takovouhle urážku nemusela poslouchat. Cožpak nevidíš moji hůl?“ pokračovala a Stráž se jen zamračil, znovu si prohlédl ženu a pohlédl na tebe, „Tohle je Bílý Guar. Nejsilnější a nejrychlejší šermíř, vycvičen pro jedninou věc, aby vykonal každý můj rozkaz. Chci mluvit s hraběnkou, zaslechla jsem, že velí tomuto tažení a ráda bych ji poctila svoji návštěvou.“
„Ramirezy... Bude to fakt ona. Jak o ní mluvil Skjor.“ šeptl jiný Válečník mluvčímu a ten se jen kousl do rtu a pak mávl rukou. „Je to na tvoji zodpovědnost Gorne.“ odpověděl svého společníkovi ze stráže a pokynul vám, aby jste ho následovali, „Hraběnka nepřijímá audience, ale...“
„Nás přijde. Máme informace přímo z Chorrolu, které by jí mohli pomoci v nadcházející bitvě.“
„Informace?“ podivil se Ramirez, „Uvidíme. Hraběnka se jasně vyslovila, že si zbytečné audience nepřeje a všechny tito záležitosti má řešit její velitel nebo Dvorní mág.“
„Tak nás zaveďte za jedním z nich. Nemusíme nutně mluvit s Hraběnkou ačkoliv až jeden nebo druhý posoudí závažnost toho co mu chceme sdělit jistě nás za hraběnkou sám dovede.“

Válečník Ramirez vás vedl mezi stany a pozůstatky zříceniny až k podzemnímu vchodu, který byl podložený trámy a vypadal jakoby nemusel nutně někomu spadnout stážím na hlavu. Válečník střežící vstup do podzemí Ramizere zadržel. Ramirez mu sdělil důvod návštěvy a Válečník nakonec přikývl a svolil vám vejít. Prošli jste úzkou chodbou plnou podpěr a zapálených loučí. Válečníci vám odhrnuli staré plátno, které zakrývalo dveře do taktické místnosti.

Když jste vešli spatřili jste starý kamenný stůl se židlemi po jeho obvodu, některé byly nepoužitelné. Jiné už byly obsazené. Na dvou z nich seděli bratři ze Skyrimu, které jste cestou do Chorrolu potkali. O stůl se opíral mág v modrém rouchu se symbolem úřadu dvorního mága (graf. vzhled - zde) na hrudi, vypadal jako čtyřicátník a působil dojmem, že se v magii alespoň trochu vyzná. Magickou hůl ze stříbra s ozdobným hrotem ve tvaru rozevřeného květu měl opřenou o stůl. Hraběnka (graf. vzhled - zde) stála v jeho těsné blízkosti, nebyla však oblečená do honosného roucha jako její sokyně z Chorrolu nýbrž do obyčejné zbroje Brumského městské stráže, pouze čelenka o ní prozrazovala její důležitý post. Dlaně měla opřené o stůl a hleděla do nakreslených plánů a map. Poslední osobou v místnosti byl zjevně armádní velitel Brumy, starý ostřílený válečník (graf. vzhled - zde), který měl stejnou zbroj jeho jeho panovnice. Postával se založenýma rukama a hleděl na tebe nevěřícným výrazem. Ramirez se chtěl ihned uklonit, ale byl zaražen.
„Teď nejsme u dvora vojáku, formality nejsou potřeba...“ pronesla Hraběnka ke svému válečníkovi.
„Nerozuměl jste Ramirezy?! Měl jste držet stráž. Hraběnka si žádnou audienci nepřála!“ zdůraznil velitel a přitom hleděl na svého podřízeného, „Na tento měsíc vám snižuji žold o dvacet septimů.“
„Myslím, že to není nutné Joahu.“ zastala se hraběnka vojáka, „Máme důležitější věci na práci a jestli Ramirez shledal důležitým porušit rozkaz a přivést tyhle dva dobrodruhy až k nám vyslechneme je. Takže...“ zvedla hlavu směrem k tobě, „Předpokládám, že vy jste osobní stráž. Kjor mi říkal, že potkal cestou sem dvojici z Morrowindu. Vzhledem k tomu, že stojíte před námi nešla vaše návštěva města asi podle vašich představ.“ napřímila se, „Ramirezy, jdi do mého stanu a přines dámě nějaké mé šaty. Myslím, že čisté a suché šaty jí přijdou vhod.“ stráž přikývl, vyměnil si pohled se svým nadřízeným a vyrazil rozkaz vykonat. „Snad vám nebude vadit, že moje šaty nejsou příliš v módě. Nepotrpím si na drahých věcech ani módním trendu.“ vysvětlila následně, „Ale budou suché a vy nenastydnete.“
„Děkuji. Vážím si toho.“ přikývla Thera a začala vypravovat proč jste vlastně vyhledali Brumský tábor.

„Takže mého muže ve skutečnosti drží ve vězení nějaký upír?“ zeptala se Hraběnka se zármutkem v hlase, „Měla jsem za to, že regentce Haynové už zcela přeskočilo, ale jestli je v tom upír. Nevím jestli je moudré napadnout celé město a rozpoutat tak rozsáhlí konflikt.“ řekla zamyšleně, „Chtěla jsem vyjednávat, ale podmínky k propuštění mého muže byly směšné a zostudili by nás i jeho rod. Fjor by s takovou potupou žít nedokázal, proto jsem musela odmítnout a vyrazit sem osobně.“


BadWolf
„Ma'Riar slyšel, že sestra jednoho váženého admirála... Admirála Lorgena Cordwalda se rozhodla město s požehnáním Císaře obnovit, ale jak je na tom...“ pokrčil rameny, „Ma'Riar neví.“


SuperHunter (opraveno)
Schovala jsi prsten a vyhledala nejbližší židli na kterou jsi se usadila, Khajiit mezitím poklidil zbytek svých léčivých pomůcek a rovněž se odebrala k židli, usedl za svůj stůl s povzdechem a chtěl se pustit do listování v nějaké připravené listině, ale nestihl to. Dveře se otevřely a vešel velitel Faerion. Khajiit pohotově vyskočil do pozoru, následovala jsi jej a zachovala se přesně jak se v této situaci zachovat má, když vám Faerion odmávl pohov Khajiit usedl zpět na svojí židli.
„Bude v pořádku.“ konstatoval přitom, aby seznámil velitele se situací. Faerion jen přikývl, opřel si ruku o rukojeť své zbraně a promluvil směrem k tobě, „Mám pro vás další úkol. Vyrazíte se čtveřicí válečníků do nedaleké oázy. Poblíž je malá vesnice - dva možná tři domy - potřebuji abyste kontaktovali skupinu našich válečníků a vyčkali do příjezdu posil. Měli by dorazit tímto směrem. Pokud se někomu povedlo uprchnout z chrámu a z města vyrazí nejspíš tím směrem. Kdyby se vám povedlo někoho takového najít nebo na něj narazit, jednejte dle svého uvážení.“