---

→ Tah 76.

ScorpionCZ
Uchopil jsi kostnatou ruku a odebral zní snubní prstýnek, pozorně sis prohlížel lahvičky. Text na malém kousku papíru už je nečitelný a rozmočený, ale svůj různorodý tvar a rozměry nezapřou. První dvě lahvičky měli malé rozměry a ještě se v nich trochu tekutiny nacházelo, byly dobře zadělané, takže únik nehrozil. Podle barvy se pravděpodobně jedná o nějaký posilující lektvar, dvojice lahviček byla rozbitá, opatrně si sebral největší kus a vyplaval zpět na hladinu. Kouzlem telekineze jsi poslal všechny nasbírané lahvičky Světlaně a ponořil se opět do vody. Zbylé čtyři lahvičky se dělily na jednu částečně plnou a zbylé prázdné. Tekutina uvnitř měla neobvykle šedivou barvu a hranatý tvar, zbylé měli typický tvar pro lektvary zdraví. Vyplaval jsi na hladinu, zopakoval pokus s telekinezí a znovu se ponořil.

Doplul jsi k puklině. Působila jakoby byla přírodního charakteru a nikdo k jejímu vzniku nenapomohl. Opatrně jsi se zkusil protáhnout skrz. Povedlo se. Voda za puklinou byla hluboká stejně jako ve studni, akorát strop byl o dost nižší a příliš možností k nádechu v prvních třech metrech úzkého prostoru nebylo. Později se však začal strop po jedné ze zatáček zvedat a voda vedla dál.



Sarako
Usadil jsi se na židli. Chvilku jsi musel podobně jako ostatní vyčkat neboť služebná, kterou byla černovlasá Dunmerka postupně roznášela jednotlivé porce. Nejprve však na pokyn Luciena rozlila jedno z nejdražších co lze v Cyrodiilu sehnat do stříbrných pohárků. Jakmile měla rozlito rozdala jednotlivé porce. Oběd se nejprve skládal z nudlové polévky, druhý chod se skládal z vepřového masa, brambor a omáčky.

„Grime. Pojď si sednout.“ vybídl jej Lucien a Grim zanechal střežení a přesunul se k volnému místu u stolku, poděkoval, usedl a popřál dobrou chuť. Poté se společně s ostatními pustil do jídla.
„Jaké je to vůbec být Bdícím? Musíte složit nějaké zkoušky? Projít nějakým výcvikem?“ začala vyzvídat mladá dívka v průběhu obědvání.


Adrian_S
Rozmístil sis kahan i misky podle svého, knot zapálil pomocí dohořívající svíčky a rozlil vodu do misek, přidal přísadu, zavěsil nad kahan a vyčkával. Mirabelle jen spokojeně kývla hlavou. Muž si celou dobu nervózně mnul ruce a chvilkami i pochodoval po pokoji. Na krátko zmizel i do vedlejší místnosti. Mirabelle přestala zaclánět ve výhledu a posadila se zpět na postel. Očima si prohlížela holčičku a opět jí přiložila ruku na čelo.

Muž se vrátil právě včas. Voda v misce byla již trochu obarvená a muž držel v ruce jiný váček s vodou. Chvilku na vás koukal a pak řekl, „Ještě... Vzpomněl jsem si, že jsem měl sebou dva váčky. Jeden jsem koupil v hostinci a druhý jsem nabral v tamní studně. Úplně mi to předtím vypadlo z hlavy... Achjo... Dostane se z toho, že ano?“



Tondulín
Opatrně jsi přistoupil ke dveřím s připraveným mečem, promluvil a očekával reakci. Cosi za dveřmi cvaklo a následně zaskřípalo. Nastalo ticho.
„To může říci každý!“ zval se dívčí hlas, „Jak mám vědět, že nejste válečník spolku?!“ pokračoval hlas a bylo slyšet šoupání čehosi těžkého. Podle množství hlasů přicházejících z venčí se už místní vrátili.



Killiedan
(2/3)