"Taky tě rád vidím, bratře..." pronesu na uvítanou a bez řečí mu gestem ukážu na volné místo k sezení, "Trochu se na mně podepsali, ale já víc!" napiju se medoviny.
"Bitvu jsme sice vyhráli, ale mám takové tušení, že není všemu ještě konec... Rozhodně, JÁ nebudu mít ještě konec... To, co ti... parchanti," dodám s kapkou zuřivosti, "provedli s Bronusem a mými... známými." otočím zrak do Godfreyových očí, "Říkals, že jsi ztratil své rodiče... Nevím, jaké to je, ale moc dobře vím, jaké to je ztratit nejlepší přátele a ty, které znáš už od malička."
Opět se napiju, když se mě však zeptá na mou minulost, pronesu krapek "neochotněji", "Můj příběh? Heh... Na mém příběhu moc nesejde... Ale jestli to chceš slyšet."
Nadechl jsem se a otočil se na Godfreye
A co ty? Pocházíš ze silného rodu.. takže nějaké zázemí bys měl mít, ne? Já kromě toho, že mí rodiče jsou na opačné straně světa, tak tu jsem jen s bratry, které tu vidíš..."