---

Leneren, Mopidu:
Elizabeth se jen usmála a sebrala peníze. Pak se otočila na svého bratra, který stál už ve dveřích. Pan Meridian si namáhavě otřel brýle a zamžoural na Nikolaje. S těžkým oddychováním, typickým pro silnější lidi, si nasadil své brýle zpět. “No, pokud vím, pan Loredo nakupuje všechny otroky, které v Pustině najdete. Ti, jako jste přivedli dnes, mají nejvyšší cenu. Zbytek pro nás nemá takovou hodnotu. Samozřejmě, že najdeme upotřebení i pro jiné otroky. Třeba na prodej orgánů nebo do kamenolomů. Mohu třeba i sbírat odpadky. Nezajímá nás, na co je chtějí naši klienti.“ El opět zakručelo v břiše. Rónin by měl mít svůj úkol už několik hodin hotový a čas jejich schůzky se pomalu blížil.

Lene, kurde, zkus to psát normálně.

s3Cr3:
Převrátil jsi technika zpět na záda a prohledal mu kapsy. V náprsní kapse měl plastovou kartu se jmenovkou. V levé boční kapse u kalhot pak kapesník. Vysmrkal ses mu za límec a šel se podívat ke skříni. Pro změnu to byla šatní skříň. Technici zde měli uskladněny své civilní oblečení a pevné nepromokavé bundy. Pak jsi vyzkoušel první dveře. Byly to ty dál od technika po levé straně. Dveře vedly na kratičkou asi čtyřmetrovou chodbu. Pak následovaly další plechové dveře, co se pravděpodobně otevíraly do obou stran. Vedle dveří byl panel s klávesnicí a snímačem čipu.