#1297
Adrian_S:
"Do lesa bychom vyrazit mohli." odpověděl ti Veskim, zatímco popadal dech.
"Jenže teleportovat nás mohu pouze do téhle vesnice, nebo té jeskyně co jsme byli předtím a kde byla ta kamenná nestvůra. Můžu nás přenést jen na místa, která si dovedu živě představit, neboli na kterých jsem byl. Jelikož jsme v jiném světě, než je Esura, nemůžu nás přenést přímo na ní, ale mohu nás přenést pouze z tohohle světa na tenhle svět. A ještě než se zeptáš, ne nevím jak jsme se sem dostali ... O teleportacích bych ti mohl něco povyprávět, ale rozhodně ne teď a tady." Dořekl Veskim a zhluboka si oddechl, načež následoval další hluboký nádech. Před vámi jsi uviděl onoho jezdce, který předtím jel po náměstí. Okamžitě jsi zjistil o koho se jedná, jelikož hnědá chitinová zbroj je dost odlišná od klasických lesknoucích se kovových zbrojí. Jedná se o toho rasistického rytíře z hostince. Nejprve tam jen stál, ale potom se rychle rozjel pryč od vesnice. Myslel sis, že prostě jen ujede, když se okolo něj náhle zvedli oblaky čerstvého sněhového prašanu a shodily ho z koně. Kůň se vzepjal a s vylekaným koňským zařechtáním chtěl možné útočníky pokopat kopyty. Okamžitě na něj však zezadu něco skočilo a srazilo k zemi. Kůň ještě bolestivě zaržál, přičemž se sníh již stihl usadit. Spatřil jsi Ledokazského psa, jak zrovna zaťal zuby do koňského masa, ten rytíř nejspíš bude jeho další obětí.
Aurelius:
"Dobře, věřím ti." Odvětil kovář na tvoje důvody, proč nebýt špiónem Ledové Nadvlády. Nakonec se zamyslel a odpověděl na tvojí otázku ohledně vstupu k odporu.
"Je tu jedna věc, kterou bys mohl pro nás udělat. Předpokládám tedy, že se dostaneš na druhou stranu plání skrze teleport. Já osobně nic nepotřebuji, ale máme jednoho člověka přímo ve věži ledové magie. Až se dostaneš skrz, tak vyhledáš osobu jménem Davres, je to jeden z mágů, takže ho určitě najdeš studovat přímo ve věži. Tomu se nejprve musíš prokázat tímhle prstenem, jinak by vše popřel." Řekl a podal ti černý prsten s vyrytým symbolem vlka, který má barvu sněhově bílé.
"Až tak učiníš, tak se ho zeptáš právě na pozici mého přítele v Kříšťálovém městě a on tě za tuto informaci požádá o protislužbu. To bude i zároveň tvůj vstupní úkol do rebélie a dostaneš aktuální informace o pohybu mého přítele. Jelikož v Křišťálovém městě máme zatím jen jednu osobu, tak stačí když se obecně zeptáš na spojku v Křišťálovém městě a Davres ti dá jméno a pozici. Teďka je čas na otázky, rozumíš všemu?"
Matthew:
Hlavou ti prošlo pár nepěkných scénářů, jak by tě mohli zabít bandité, či Ledokazové a rychle jsi vyrazil do zasněžených plání. Podle své paměti jsi usuzoval, že padací vchod do úkrytu banditů musí být někde u starého, již dlouho spadlého, stromu. Také sis vzpomněl na ženu, které jsi nejspíš elixírem pomohl, ale poté raději nechal vlastnímu osudu. Rozjel ses tedy směrem, o kterém sis myslel, že je správný, když se stalo něco neočekávaného. Asi jeden metr od tebe na pravé straně najednou skoro vybuchl sníh. Oslepil tě čerstvě napadaný poprašek, který ti vlétl přímo do očí. V tu chvíli tě něco neuvěřitelnou silou praštilo do hrudi a shodilo z koně dolů, do sněžných závějí. Propadl ses slušný kus do sněhové pokrývky a začal popadávat dech, jelikož silná ráda ti vyrazila dech. Mezitím jsi stihl zahlédnout, jak se kůň splašil a zvedl na zadní s vyděšeným zařechtáním v chabém pokusu neznámé útočníky pokopat. Kopal však na špatnou stranu, útočník na něj totiž skočil zezadu a srazil ho k zemi svojí vahou. Teprve teď jsi spatřil nepřítele, je jím Ledokaz! Je rozdílný než ti, se kterými ses již tváří v tvář setkal, vypadá totiž jako pes, který je pokrytý ledovou vrstvou a na některých místech dokonce s podivuhodně tvarovanými ledovými ostny. Ledokaz zasyčel a zakousl se do zmítajícího se koně, který poté už jen slabě zachroptěl a zmlkl. Zcela jistě budeš jeho další obětí, teď ale ležíš na zádech a snažíš se chytit dech.