Přidal
Mopidu dne 04.06.2013 22:24
#1
Dámy a pánové, lidičky,
Jelikož tu moc dlouho nebudu, tak bych chtěla zkusit naposled psát příběh, tentokrát komplet smyšlený, tak si ho užijte :D
°°°
Sir Lewisberg zasadil poslední ránu a nestvůra žuchla na zem. Otřel si čelo a kopnul do bezvládného těla. "Kdo je tu dobrej teď, co?!" rozesmál se, přehodil meč přežít rameno a za mírného broukání tehdejšího hitu který znal každý bard se dotancoval až k paláci, i když Lewisberg bardem nebyl. Rudé mraky se rozestoupily a nad královstvím se objevilo slunce. Lidé vylezli ze svých úkrytů, tedy až na starého Robertsona, který do studny opravdu neskočil záměrně, a začali se usmívat, někteří brečet a starej Robertson láteřil a volal o pomoc. Náhle se lidé otočili, Sir Lewisberg se vracel. Všichni na něj zírali, Lewisberg přestal poskakovat a vcelku seriózně zamířil skrz uličkou. Pár žen se natáhlo, aby se dotkly jeho knírů, pár dětí se natáhlo, aby se dotkly jeho meče, muži jen pokyvovali hlavou, s vyjímkou hokejistů, kteří poznamenali "tak určitěee, dobře tyyy," a ano, již tenkrát byli hokejisti.
Lewisberg zaklepal na dveře paláce "Králi, zvládnul jsem to, nestvůra je mrtvá, už nikoho nesežere!" Nikdo neotevřel. "Králi, už se nemusíme bát, můžeme uspořádat velkou hostinu!" zabušil Sir Lewisberg vesele znova. Nic. "Králíků jeden hluchá, mám hlad!" ztrácel Lewisberg trpělivost, když vtom mu sluha otevřel. "Dobrý den," vzdychl "rád vás zase vidím...sire" poznamenal ironicky. Sir Lewisberg byl upravený kníratý mladý muž, ovšem s pověstí trochu blázna. Vlastně víc než trochu. Trochu víc než trochu. Nebylo tedy divu, že sluha zvaný Uranin, jehož praprapravnuk zvaný Saturnin je v naší době vcelku známý, neviděl Lewisberga moc rád, Lewisberg totiž rád dělal hovorově řečeno bordel.
"Král čeká v trůním sále." oznámil otráveně Uranin a mírně přejel prachovkou Lewisbergovo pravé rameno.
"Tu prachovku bych nevyhazoval," radil úsměvně Sir Lewisberg. "Za chvilku bude věc co se mě dotkla mít ohromnou cenu." a rovnou se otřel o nějaký ten nábytek.
Od této události uběhly dva roky. Z upraveného Sira Lewisberga se stal zarostlý pohublý chlap v zašlé zbroji známý jako "Cvok Lewis". Jeho příběh je stejný jako u každé celebrity. Následovala chvilka slávy kdy se k němu každý hlásil, mohl na každou párty a v hospodě dostával buráky zdarma. Následovala závislost na burácích a alkoholu, řada skandálních obrazů a vyčlenění ze společnosti. Po odvykací kůře následoval jeho krátký comeback a zaměstnali ho v aréně jako gladiátora, odkud ho pár měsíců později vyhodili, když se mu podařilo zabít lva kartou pikové královny. Tuto kartu následně zabavili a prodali, dnes ji můžete vidět v kasínu v Las Vegas kde si myslí že je to karta jako každá jiná. Dnes už se na něj téměř zapomnělo.
"Další!" zařval Lewis a mrsknul korbelem o zem.
"Co jsem ti o tomhle říkal?!" obořil se na něj hostinský. "I přez všechnu tu plíseň se to pořád může rozbít!"
"Vy jste nechutný chlap," poznamenal Lewisberg a třísknul dalším korbelem "Další!"
Upravil/a
Mopidu dne 04.06.2013 22:27