Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Osvobození Whiterunu

Přidal Podbor dne 03.01.2013 16:59
#9

Jorla s námahou rozepnula přezku své přilby a shodila ji na zem. Znaveně vydechla a prohrábla si slepené blonďaté vlasy. Následně se zapřela o stehna a v předklonu těžce oddechovala. Štiplavý kouř ji nutil ke kašli, v boku jí z námahy ostře bodalo, stále ale pozorovala okolí. Po namáhavém sprintu a ještě náročnějším boji měla konečně chvíli oddechu. Před několika okamžiky se podařilo probít hlavní branou, když zbývající obránci raději ustoupili, než aby čelili přesile. Přeživší zajatce a jejich raněné právě několik Jarliných spolubojovníků v tmavých pláštích odzbrojovalo a vedlo branou ven z napadeného města. Část válečníků Whiterunu se však stáhla k dalšímu opevnění. Z poza hořících kasáren přilétlo směrem ke kryjícím se útočníkům několik zbloudilých šípů.

Blonďatá válečnice pozorovala muže kolem sebe. Kolem opuštěné kovárny se jich krčil necelý tucet. Dost Jarliných druhů padlo. Veselý Gissur skončil s proseknutým hrdlem, obrovitého Thonnira připravila o život chvilková nepozornost, když včas nedokázal odrazit smrtící ránu sekery. Všichni však zahynuli se ctí.

"Jorla? Je Jorla na živu?" halekal v podřepu přibíhající válečník hromových plášťů.

"Tady jsem." odvětila mu Jorla a prodrala se k němu. "Co se děje?"

"Hjornskar si tě žádá. Honem se mnou!"

Válečník se nezdržoval vysvětlováním, věnoval pouze krátký pohled prostoru za kasárnami a v podřepu vyrazil směrem zpět k bráně. Jorla jen kývla na souhlas Heddicovi, jednomu z jejích nejvěrnějších druhů, a vyběhla vpřed.Než podruhé došlápla na dlažbu, ucítila spíš než zaslechla zasvištění šípu, a tak se vrhla k zemi. Hrot letícího projektilu ji minul snad o loket. Bez dalšího otálení vyskočila na nohy a vyrazila sprintem k bráně. Jakmile dorazila do zákrytu kamenného valu, málem srazila jednoho ze spolubojovníků spěchajícího opačným směrem. U brány se tísnili dva tucty mužů, většina válečníků postávala sdružena kolem Hjornskara Hlavohryza.

Jorla nevybíravě odstrčila jednoho z jí neznámých bojovníků a oslovila velitele. "Žiju Hjornskare, kam dál?"

Hlavohryz skončil v půli věty a zadíval se na blonďatou válečnici. "Kde máš helmu?"

"Upadla mi." Odvětila Jorla nedbale. "Jenom tos mi chtěl?"

Hjornskar se ušklíbl. "Nikoliv. Vem si tucet mužů a vyrazte podél jižní zdi. Každého, který se postaví na odpor, odzbrojte. Vaším cílem bude dorazit na tržiště z východu. Tam se připojíš k družině vedené tady Hakarem a probijete se po schodišti nahoru. Udržíte jej vůči komukoliv dokud nedorazím s ostatními, jasné?"

"Jasné!" Kývla hlavou rozhodně Jorla. Souhlas dal najevo i opodál stojící Hakar. Blonďatá válečnice se bez dalšího otálení otočila a rázným krokem vyrazila směrem ke svým mužům.

Hjornskar mezitím věnoval pozornost ostatním válečníkům. "Hakare, jakmile dobijete schody, vyrazíte směrem na Jorrvaskr, a pak-"

"Jorrvaskr?" zastavila se Jarla v půli kroku a otočila se zpátky. Nešetrně ramenem odstrčila nejbližšího válečníka a zastavila se až před Hjornskarem. "Co jsi to říkal o Jorrvaskru?"

"Nic ..." Viditelně nejistý Hjornskar chvíli hledal slova. "Nic co by se Tě týkalo, sestro. Tvé rozkazy zněly jas-"

"To se mně, u Talose, !@#%§ týká!" zvýšila hlas válečnice. "Jorrvaskr přece nenapadneme! Družníci nevyrazí ven, my nevrazíme dovnitř!"

"Zavři hubu! Jsem si dobře vědom naší dohody!" zaburácel rozzlobeně Hjornskar. "Jorrvaskr nemáme v úmyslu napadnout, a já nemám v úmyslu se Tobě zodpovídat, Jarlo!"

Blonďatá válečnice zavřela ústa odhodlaná k dalším protestům a rychle zakývala hlavou na znamení souhlasu. Bez dalších slov se otočila se k odchodu.

"Splň svoje rozkazy, sestro!" zavolal za ní ještě Hjornskar. "A věř, že mi dva si spolu ještě promluvíme!"

Jorla však již věnovala pozornost ohněm osvětlené cestě mezi kasárnami a kovárnou, za kterou se kryly její muži. S hlubokým nádechem vyrazila přes vydlážděnou ulici. Tentokráte po ní nikdo nevystřelil. Bez zpomalení tempa vytasila meč a rozkřičela se z plných plic, "Havrááánííí oddílééé za mnooou! Ať je na nás Ulfrik pyšnýýý!"

Jak válečnice s blonďatou hřívou probíhala kolem svých mužů, všichni do jednoho vyrazili s napřaženými zbraněmi za ní.

Upravil/a Podbor dne 03.01.2013 17:01