Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Příběh Williama Thorniara

Přidal Blatman dne 23.12.2012 11:57
#5

Další díl je tady.

Kapitola 2-Přízrak

Bolest, tma, tmavovlasá žena. Myšlenky se Willovi míhaly hlavou rychleji než je sám dokázal dokonale postřehnout.BOLEST, TMA, TMAVOVLASÁ ŽENA.
S výkřikem se probudil. Cítil se hrozně. Hlava mu třeštila a v břiše cítil obrovskou bolest. Když se trochu rozhlédl zjistil, že je v kruhové místnosti osvětlené několika pochodněmi. On sám ležel na kameni připoután okovy. A najednou z ničeho nic se před ním zjevil průsvitný přízrak bez tváře. Will byl znovu v té samé situaci:nemohl se hýbat a před ním stál nebezpečně vypadající tvor. Jenže tentokrát to nebyla přitažlivá tmavovláska, ale bílý přízrak.
Will už chtěl zařvat, ale v hlavě mu zazněl hlas:,,Nelekej se. Nechci ti ublížit. Naopak ti chci pomoct.“
,,Kdo jsi?“ zeptal se rovněž jen ve svých myšlenkách Will.
,,Jsem část tebe a tvůj ochránce. Jsem ten slabý hlásek co říká co je správné.“ Will byl možná ještě zmatenější než před odpovědí.
,,A jak to, že o tobě nevím?“ dožadoval se Will odpovědi. Ten duch se mu ani za mák nelíbil.
,,Do včerejší noci jsem neměl podobu. To kouzlo té čarodějky mne muselo uvolnit z tvého těla a podobu mi dát. Prosím,nesmíš se podvolit té čarodějce. Pokud tak učiníš už nikdy nemusíš mít vlastní vůli a mě zahubíš. Stane se z tebe jen loutka!“naléhal duch.
,,Lžeš!“ Will nechtěl věřit, že by to udělala. Toho by přece nebyla schopna. Dveře do místnosti se začali otevírat a v hlavě se mu naposledy ozvalo smutné ,,Prosím“ než se duch rozplynul. Do místnosti vešel bledý blonďatý muž bez výrazu. Odemkl Willovi pouta a on se skácel na zem.
,,Je dobře, že už si vzhůru. Následuj mě.“ řekl blonďák jako by si ani nevšiml jeho pádu.
Will si uvědomil, že přízrak měl možná pravdu. Nechtěl skončit jako tenhle znervózňující blonďák. Ale rychle tu myšlenku zaplašil a vyšle za ním z místnosti. Šli kamennými chodbami bez jakéhokoliv slova a Willa začala čím dál tím víc nahlodávat myšlenka na útěk.
,,Jsme zde.“ vyrušil ho blonďák.
Will si uvědomil, že už pěknou chvíli stojí bez hnutí přede dveřmi. Naposledy pomyslel na útěk a vstoupil.
Uprostřed místnosti bez oken a osvětlené pouze malou lampičkou visící ze stropu stál obětní kámen. Will se zděsil,ale věděl, že couvnout už nemůže. Stála zde ta kouzelnice ve vyzývavých černorudých šatech a s očividně velmi starou dýkou se symboly na čepeli. Pokynula mu směrem ke kameni a on poslechl. Ulehl na kámen a blonďák ho připoutal okovy. Will si až teď všiml dalších blonďákovy podobných osob jak stojí nehnutě u zdi. Ty začaly monotónně bručet a pak začala žena zpívat. Byl to starodávný zpěv, který si pamatoval úsvit dějin a Will nerozuměl ani slovo. Čarodějka pozvedla dýku a aniž by přestala zpívat blížila se k Willovi. Zpěv se zrychloval,Will se snažil uniknout, ale byl připoután příliš pevně. A pak žena bodla do Willova srdce a znovu a znovu. Smála se a Will křičel a zmítal se bolestí. A svět znovu upadl do temnoty.
Will se probudil, ale nebyl na obětním kameni ani na žádném místě co znal. Kolem něj se míhaly místa a osoby z jeho života. Viděl své rodiče, viděl sourozence a viděl také Daliu. Jak on ji miloval. A pak je spatřil,dva přízraky, bílého a temného jak spolu bojovali. Proplétali se jako dva hadi a bylo vidět, že temný vítězí. Černý udeřil a bílí věnoval poslední pohled Willovi než se rozplynul jako při jejich posledním setkání. Temný přízrak se otočil a podíval se na Will. Will se snažil utéct, ale nemohl,slyšel ženský smích. Zděšeně se otočil a pohlédl přímo do temného obličeje bez tváře. Přízrak roztáhl svůj temný plášť a Willa pohltila jeho temnota.
,,A teď jsme navždy spojeni Williame Thorniare.“ sladký ženský hlas bylo to poslední co Will slyšel.

Upravil/a Blatman dne 23.12.2012 15:14