---

.. do ní uklouzl. Padal a padal stále hlouběji a zjevovali se mu různé výjevy.
(Nemusíš to zakončovat tolika tečkama piš raději celou větu.)

---

Avšak jen málo z nich poznával.
(Naga: to byl účel :D)

---

Jeden ale poznal zcela bezpečně.

(Whirt: Pochopil jsem, odolal jsem. Naga YEAH! :D)

---

Onu ženu, která spadla z nebe.

---

Neměla však onen duchaplný výraz plný naděje - v jejím obličeji byl cítit vztek!
(Sladké to pokušení, že :D)

---

Hořela celá v plamenech.

---

A řvala ,řvala na Dana co se asi stalo?

---

"Musíš najít Slovo, jinak shořím já i ostatní a nebe pohasne!" zakřičela nakonec srozumitelně, načež se vše rozplynulo a Dan zjistil, že leží doma na posteli.

---

Dan přemítal nad tím, co si o tom všem má myslet - zprvu myslel, že to byl jen sen.

---

Ale pak si řekl, co kdyby to měla být pravda a on měl mít nějaké vyšší poslání.

---

Jenže netušil co má dělat a byl z toho celý zmatený.

---

Pak ho najednou napadla geniální myšlenka, jak si ověřit, zda-li to byl sen či skutečnost a co se to vlastně děje, která by čirou náhodou v úplně jiném světě nenapadla ani tři inteligentní, mladé a perspektivní lidi dohromady: vyhledá doma svého otce a zeptá se, co se stalo.

(Nemůžu se ubránit do mé mysli se vtírajícímu humoru, ale nebudu z toho dělat nesmysly, nebojte ;))

---

Tak šel za otcem ,ale otec se nějak změnil místo hody pálenky popíjejícího tvrdého válečníka se z něj stal mírný a laskavý starý děda.
(já to tak psal aby si ostatní mohli vybrat co tam dát.mě to tak připadá lepší)

---

(Prosím vás, lidi, pište normálně celé věty, jak je to uvedeno nahoře v pravidlech a ne tyhle nedotažené "...", na to se strašně debilně navazuje. Myslím, že sám Rade už to tu taky psal a asi nejsem jediný, komu to trochu vadí. Díky.)

---

,,Otče ty jsi nějak zestárl!" zakřičel Dan na překvapeného otce a ten naopak spatřil svého dlouho ztraceného syna z kterého byl teď velký svalnatý muž.

---

"No rozhodně nejsem jediný! Kde jsi sakra celé ty roky byl?! Já si celou dobu myslel že jsi mrtvý a že jsem tě nadobro ztratil!!" začal otec.

---

,,Roky?" Zeptal se nechápavě Dan a posadil se na židli. Snažil se to všechno pochopit, ale moc se mu nedařilo.

---

"Ano roky! A musím říct, že za tu dobu se tu toho HODNĚ událo! Většinou, SAMÝ ŠPATNÝ VĚCI!! Já tu musel řešit takovej nespočet problémů, zatímco ty sis někde v klídku žil! Kdes byl?!" křičel otec na Dana.

---

"Doufám, že nezdražili pivo... Každopádně, já vůbec nechápu, co se stalo! Pamatuju si jen, jak jsme byli na lovu v lese, a pak přišlo to světlo... Jak jsem vlastně zmizel?"

---

,,Ano toho dne jsem tě viděl naposled. Myslel jsem že jsi mrtvý! Tak co tě drželo tak dlouho od domova?" nevěděl jestli se má zlobit nebo být rád, každopásně svého syna objal.