---

Aloha lidičky,
mám pro Vás příběh ze hry SPORE, samozřejmě buněčnou, zvířecí a kmenovou fázi jen rychle proletíme a u civilizace začne náš příběh. Dnes vám dám jen ten úvod s prvníma třema evolucema a jestli se zalíbí, budu pokračovat. Nemusíte tohle číst, je tam opravdu jen úvod a vysvětlení o co tam vůbec jde.
_______________________________

 Kdysi dávno, když se vesmír teprve probouzel, ve vzdálené galaxii se odloupl kus horniny z komety. Začala ho přitahovat přitažlivost hvězdy, proletěl kolem ní a zamířil si to přímo k jedné z kroužících planet. Když kousky které nespálila atmosféra dopadly do prvotních oceánů, smíchaly se aminokyseliny z komety s vodou a vznikl život. 
 Jedna z prvních forem života, jedna z prvních buněk, brzy požíráním ostatních organismů rostla a přibližovala se k mělčině a za pár milionů let se u ní vyvinula první nervová soustava na planetě. 
 Spolu s mozkem se brzy vyvinuly první končetiny a pevný epidermis který chránil proti nepřátelskému prostředí a nastal čas aby aktivní život zaplnil souš.
 Z naší buňky se vyvinula muňka a jednotlivé smečky si po celém kontinentu vyhrabaly hnízda. Alfa Jedinec hlídal hnízdo proti parazitům, samice snášely vajíčka a samci lovili potravu čímž jsou myšleny zvířata slabší než oni. Brzy se i buněčná kusadla a oči přizpůsobily a nabyli nový vzhled. Velké vypoulené oči se smrskly a přivřely, kusadla se změnila v tlamu s malými ostrými zoubky a z výrůstků na hlavě začaly rašit uši. Objevili se stvůry silnější než oni sami, což donutilo jejich mozek k vývinu a začali útočit v malých smečkách. 
 O dalších pár milionů let později se na planetě objevovalo čím dál víc nepřátel. Větších, silnějších, schopnějších. Technika útoku musela být poupravena, plížili se, trkali svými nové nabytými rohy a jejich epidermis ze začal pokrývat kostěnými výrustky na ochranu. I přes to některá monstra narostla obludných rozměrů a nikdo před nimi nebyl v bezpečí, i když jim o maso třeba nešlo, šlapali na menší jako na mravence a drtili je. Proto jim narostly ruce, větší mozek a poznali co je to strach. 
 A po pár miliardách let, když už se jejich schopnosti blížili téměř k dokonalosti, mozek se pyšnil svou výkonností. A tak jednoho krásného dne si jeden člen smečky hrál s klacíkem a vyhazoval ho do vzduchu, spadl mu klacík na hlavu, narazil na kámen a vznikl oheň. Zvíře zaujatě popadlo hořící větev a pozorně si ji prohlédlo, odhrnulo vajčka ze slámového hnízda a podpálilo ho. Oheň znamenal revoluci. Z jeho oběvitele se stal první náčelník, postavili první dům, začali používat primitivní řeč, vyráběli nástroje, začali se oslovovat Wiery a zemi kterou obývali nazvali Jagro. Stal se z nich kmen. Nebyli ale sami a oheň brzy dostalo i pár jiných živočichných druhů, z toho pár hodně silných válečných národů. Jazyky se sobě nepodobali a tak se přátelili společným jazykem: hudbou, a zabíjeli a masakrovali pochodněmi, oštěpy a jinými zbraněmi. Brzy se oběvil rybolov a u cizích kmenů se i sklízely ovocné stromy, Wierové však byli masožraví a čím více prosperovali, tím více zlepšovali Hlavní stan a nosili lepší oděvy. Brzy ovládli všechny vesnice na kontinentu.
 A když za nějakou dobu přestavěli svůj stan na cihlovou radnici a zabezpečili se hradbami, vznikla civilizace. Brzy však nastaly války mezi jednotlivými městy o půdu a také o drahé koření jehož gejzíry vyvěraly na povrch. Jedno z měst, válečné město jménem Kinelia, jež stává na základech první vesnice dokázalo sestavit automobil, či něco tomu podobného, narvaný zbraněmi za cílem dobýt ostatní města. Když to Wierané z jiných měst zaznamenali, začaly stavět vlastní vozidla a válka o Jargo započala. A Wieran co měl řídit první vynalezené vozidlo se jmenoval Darin a právě o tomhle mladíkovi většina našeho příběhu bude.