---

Když vyšli ven, zjistili, že vítr opravdu přestal a prach byl opět klidně usazen na zemi. Už si mohli bezpečně sundat šátky, aniž by jim hrozilo udušení. Opět se napojili na silnici a pokračovali po ní na jih. V dáli už byl vidět kouř z ohnišť, ale zdál se být nějaký větší, než v jiných osadách. Poutníci pojali podezření, ale nikam nespěchali. Jestli se tam něco stalo, nikam jim ta pohroma neuteče.
Jakmile přešli malý kopec, který jim zakrýval výhled na osadu, zjistili příčinu toho kouře. Osada byla pod útokem nájezdníků, kteří sice neměli palné zbraně, ale zase měli početní převahu nad obránci. Nájezdníci byli z klanu, který se nazýval Saracéni. Saracéni byli velmi slabý klan, čítající asi jen třicet členů a většina z nich nyní útočila na vesnici. Oblečení byli do různých hadrů a šrotu co našli a jejich nejčastější zbraní byly různé trubky či francouzské klíče.
Další zajímavostí bylo, že všichni bránící se měli na sobě roucha se znakem radioaktivity. Byli to bezpochyby Vyhnaní, velmi silná náboženská sekta, které se nějakým způsobem podařilo dostat různé technologie. Měla vlastní město se zdmi kdesi na severu, dostatek palných zbraní a léků, dělalo jí však problém nabírat nové členy, jelikož nikdo nevěděl, co ho čeká. Do měst Vyhnaných se nikdo kromě nich nedostal. Jediné známé bylo, že nosí oblečení se znakem radioaktivity a myslí si, že lidstvo bylo vyhnáno z ráje za své hříchy – proto ten název – a oni je musí napravit.
Nejspíše proto jsou v Šakalí díře, aby nabrali nové členy a v tom na ně zaútočili Saracéni. Sice už byla půlka domů v osadě zničená (asi dvacet), ale Saracénů padlo už asi pět a Vyhnaný ani jeden. Vyhnaní měli převážně útočné pušky M4A1, ale jeden z nich používal samopal UZI.
Danny se pousmál. „Ha, to je jako Křížová výprava.“
Hrdla se na něj zadíval a zeptal se. „Cože? No to je stejně jedno, asi bych to nepochopil. Hele, neměli bysme jim radši pomoc?“
Danny jen mávl rukou. „Prosímtě, ty to zvládnou levou zadní, navíc čim by si je chtěl jako zabít. Jediná funkční zbraň je tvoje mačeta a s tvym štěstím by ses akorát připlet do rány nějakýmu Vyhnanýmu.“
Hrdla musel uznat, že je to pravda, štěstí jim poslední dobou moc nepřálo. Takže si raději sedli na kameny a koukali, jak pokračuje bitva.
Zatímco Vyhnaní dokonale spolupracovali a kryli si navzájem záda, Saracéni vypadali, že nemají žádný plán a jen tak zmateně pobíhali po bojišti. Proto se není čemu divit, že když jejich ztráty dosáhly deseti bojovníků, začali se stahovat. Spíše by se dalo říci, že utíkali, seč jim síly stačili. Po zdařilém vítězství se Vyhnaní začali radovat a ze zbývajících chýší začali vylézat vesničané.

P.S.: Pokud se vám díl líbil a chcete další, klikněte na "kvalitní příspěvek" a napište komentář.