#99
Armun cítil drobně kolíbaní se lodi. Námořníci začali vycházet na palubu. Zdolejška chodil jeden námořník za druhým, takže se Armun musel na nějaký čas schovat, v jedné prázdné kajutě. Když už dupání v lodi ustálo, pokračoval do skladu potravin, kde se měl cech skrývat. Sešel po dřevěných schodech do skladu. Všude byli jen barely, bedny, a sítě s potravinami, ale nikde nikdo. Armun si pomyslel, že se asi skrývají, že si myslí, že je někdo s posádky, takže se kouknul za každou bednu, co tam byla. Ale stále nikde nikdo. Armuna začala napadat spousta věcí, je na špatné lodi, zabili je, chytili je, on je na špatné lodi. Ale vždyť je viděl nastupovat. Z obav ho probudila veliká rána a válející se mrtvé tělo kuchaře dolů. Armun k němu přiběhl, a začal ho zkoumat. Byl to štíhlý muž, oblečený v normálních šatech, a bílou kuchařskou čepicí. Pod ním se začala objevovat kaluž krve. Krev vytékala z krku. Někdo mu podřízl hrdlo, a Armun věděl na sto procent kdo.
Vyběhl po schodech do kuchyně, a proplétal se mezi spadlými hrnci. V kuchyni ale zas nikdo. Jeho hledání uspěchalo řinčení mečů. Z kuchyně vyšel do kruhové místnosti. Zdi lemovala cesta na druhý konec, podepřená sloupy, a ve velké díře se v jídelně udával boj. Waret tam stál proti Rudlovi a dvěma strážným. Loď vezla cenný náklad, takže si nemohla odpustit, vyplout bez vojenského doprovodu.
Ale toto byli jiní strážný. Normální strážný měl na sobě, železnou zbroj, helmici, kožené kalhoty, a tabard se znamením města. Ale tito, na sobě měli zelenou zbroj. Jako viděl u Marona. Stejný křížový štít, a zelený meč. Zelená helma neměla žádný otvor na pusu, byla do trojúhelníku a táhla se zpět do zadu. Ze zadu pokračovala šikmo ještě víc do zadu až nad hlavu a pak šikmo dolů k obličeji. Vevnitř musela být vyztužená, pomyslel si Armun, protože by se jinak na hlavě neudržela. Rozhled asi taky neměli zrovna dobrý, s tak malými otvory pro oči. A zbroj bylo něco podobného. Od krku se zbroj táhla šikmo nahoru na ramena a dolů podél rukou. A na rozdíl od normálních stráží, kteří měli na kožených kalhotách jen chrániče, tito je měli pouze ze zeleného kovu. Museli se pohybovat velmi neohrabaně, ale najít škvíru na smrtící úder asi nebylo nejsnazší.
Jeden ze strážných už ležel na zemi, a Waret se bránil proti zbylým dvěma. Armun se začal porozhlížet po schodech. Spatřil je naproti. Schody se vlekli z druhé strany a dolů pokračovali po okraji zdi po půlce místnosti. Armun se skrčil a potichu se plížil dolů. Waret mezi tím sejmul dalšího strážného, hlubokou, nikoli smrtelnou ranou do koženého opasku. To bylo snad jediné místo, kde se dali vyřadit z boje. Waret už byl udýchaný, a unavený. Přesto proti němu stál, na první pohled neschopný, ale dobrý šermíř Rudla. Waret už polevoval na ostražitosti, obratnosti a síle. Rudla se rozmáchl bojovou sekerou, se silou, která Waretovi vyrazila zbraň a skolila ho na zem.
„Já ti dam, zabíjet náš doprovod, ano zabíjet.“ Usmál se Rudla zvedl meč se zeleného kovu a stoupl si nad Wareta. Zvedl meč k bodnutí, ale to už neudělal. Z břicha mu čouhala zelená špička nože. Rudlovi ztvrdnul výraz ve tváři, a z úst se mu začala řinout krev. Armun dýkou ještě škubl nahoru, aby se ujistil, že to tentokrát nepřežije, a vyndal ji. Mrtvé tělo spadlo na zem.
„Ty…!“ řekl naštvaně Waret, sebral meč a zaútočil na Armuna. V jeho očích byl vidět hněv, a podivné, že i zklamání. „Warete to je…“ Armun větu nedořekl, protože se musel bránit seku shora. Ve Waretovi se zas vzala síla, a odhodlání, měl před sebou toho, kdo zradil cech. „Warete já to…“ opět se musel bránit silnému seku šikmo shora, který mu vyrazil meč s ruky. Waret byl nejlepší šermíř v cechu. Armun, jak couval, před ránami, už byl u zdi, a neměl kam dál jít. „Warete… já to vysvětlím!“ vyhrkl ze sebe rychle Armun.
„Tak to bych si rád poslechl.“ Řekl Waret a přiložil dýku Armunovi ke krku.
„Je to nedorozumění.“ Waret nasadil nechápavý výraz. Tak Armun pokračoval. Mluvil stísněně, protože komu by se dobře mluvilo s dýkou na krku. „To všechno, jenom Bolyen, přijel jsem vás varovat před pastí, a on mě chytil se strážemi, musel jsem souhlasit, jinak by mě zabil!“ Waret povolil na tlaku dýkou a pozorně poslouchal. „Na té popravě, jsem je střílel já, dělal jsem vše proto, abych vás zachránil. Proč myslíš, že jsem ti zachránil život před Rudlou?“ otázal se Armun, a teď s mluvením byla řada na Waretovi.
„Asi to dává smysl.“ Řekl jednoduše Waret a schoval dýku. Armun se zhluboka nadechl. „Tak dobře, snad ti můžu věřit, teď musíme pomoct zbytku, netušil jsem, že tu mají Golimundský stráže,“ řekl Waret a vydal se dál. „Golimundský stráže?“ otázal se Armun, ale odpovědi se mu nedostalo.
Waret se rozběhl s nataženou tětivou luku, po chodbě. Za rohem, zasadil strážnému smrtící ránu do krku. Další místo „Golimundských strážných“, kde mají slabiny. Allys poděkovala kývnutím hlavou.
„Co tu dělá ten špinavý zrádce?“ vyhrkla Allys, když viděla Armuna, a pochodovala k němu. Waret ji zadržel rukou. „Je to nedorozumění, on v tom prsty nemá, víc ti řeknu potom, teď musíme pomoci ostatním, ty stráže dají zabrat. Allys se nedůvěřivě koukla na Armuna, a následovala Wareta. Další člen cechu, tam stál podle rozkazu Wareta na místě a strážný ležel mrtev na místě. Domluva byla taková, že se rozmístí, po lodi, tři do jednoho patra, tři do druhého, a pak společně na palubu. Člen cechu kývnul na Wareta a bez řečí se vydal za Waretem. Toto bylo milé překvapení, že porazil stráže sám, o dost milejší, než toto. Strážný stál zády k nim a u nohou mu ležel mrtvý člen cechu. Waret na chvilku ztuhnul na místě. Tuhle práci, ale vzal Armun. Potichu napochodoval za strážného. Ten si toho všiml a otočil se. Hned vteřinu potom, měl v pase probodnutý meč skrz na skrz. Waret se pozastavil nad mrtvolou.
„Ať tě světem stínů, Darkness provází.“ Řekl Waret a zavřel mu oči.
Podobně prošli další dva členy cechu. Zbytek, na který už nezbyl člen, pobyli neslyšně, obvykle smrtící ranou se zadu.
„Tak jo, chystáme se na palubu, chceme je živé, někdo musí ovládat loď. Škoda že nemáš Armune ty mapy.“ Řekl Waret, když stáli u dveří na palubu.
„Ale mám.“ Odpověděl, a vyndal složené mapy s velké kapsy.
„Skvělé, doufám, že ten rámus neslyšeli, opakuji, chceme je živé.“ Řekl Waret a otevřel dveře na palubu.
Nechce se mi přidávat mapa, takže Golimund je ta sousední zemé na severu a tam odsuď jsou ty stráže ;)
Jestli se líbí... "Thumbs Up"