Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Thief Loď

Přidal Skritecek dne 27.06.2012 16:13
#40

Cesta do Goalavaru byla velmi tichá. Panovala tma, ale vesnička už byla na dohled. Vůz projel prosou dřevěnou bránou. Byla to brána ze dřeva a slámy. Vesnička byla vskutku malá. Z jedné strany byla na dohled druhá strana vesničky. Hlavní cestu obklopovali spíše obchody, jako kovář, hospoda, nebo obchod s potravinami. Podél postraních uliček se nacházeli prosté kamenné, i dřevěné domy. Skoro na konci se nacházela dvoupatrová budova. První patro budovy svítilo, za co druhé zůstávalo temné.
Armun seskočil ze staříkova vozu a pokračoval do krčmy. Stařík ještě musel uložit koně a schovat vůz. Jakmile vešel do hospody, zavalil ho nehorázný puch smradlavých, opilých a špinavých barbarů. Pivo roznášela přitažlivá mladá dívenka. Opilí barbaři křičeli na dívenku samý sprosťárny. Armun si v celé zbroji stoupnul před pult a čekal na obsluhu. Barbaři pokukovali po zbraních.
„Co to bude?“ zeptala se znechuceně dívka. Kdo by nebyl znechucený muset obsluhovat takové barbary, proti kterým nemá šanci se bránit. „Jeden pokoj prosím na jednu noc.“
„Ano pojďte za mnou, zavedu vás do pokoje.“
„Je mi upřímně líto, co musíte snášet tam dole.“ Řekl Armun, když šli po schodech do druhého patra.
„Ale už si zvykám. Jsou sprostí, ale k násilnostem se neuchýlili-zatím. Zde je váš pokoj, přeji příjemnou noc.“ Pokoj byl malý, ale docela útulný. Armun odložil zbraně a brašnu, do které ve volné chvíli dává i jedy, co jinačí nosil v brnění. Na spánek bylo ještě brzo, takže se stavil ještě dole na pivo. Na schodech dolů se míjel se staříkem.
Dole se usadil u pultu, a objednal si pivo. Pomalu popíjel a koukal do prázdna. Trochu se natočil do místnosti a spatřil barbara na židli, jak chytil dávku za zadek a strhl si jí na klín. Hlasitě se smál a nechtěl ji pustit. Ostatní jen mávali korbely s pivy a smály se. Dívenka ho mlátila do stehen a do břicha, ale z pevného sevření se nedostala.
„Pusť jí.“ Ozvalo se silným hlasem od pultu, kde seděl Armun.
„Nebo co? Nebo půjdeš za maminkou?“ a opět se hlasitě všichni rozesmáli starému posměšku.
„Řekl jsem, abys ji pustil!“ tentokrát Armun zvolal silnějším hlasem.
Barbar pustil dívku a postavil se k Armunovi. „A co s tím hodláš dělat?“ zeptal se vychloubačně barbar.
„Zatím nic, ale omluv se té dívce za tvé chování!“ Armun se postavil poblíž barbara a podíval se mu nahoru do obličeje, protože byl o hlavu menší.
„A co s tím hodlá dělat, někdo jako ty?“ a prudce strčil do Armuna. Armun to ale ustál. To barbara naštvalo a vrhl se na Armuna. Napřahuje se na mohutný úder pěstí. Armun se sklonil a vrazil barbarovi mohutnou pěstí do tváře. Barbar zavrávoral a otřel si krev ze rtu. Barbar se opět napřahuje. Armun se opět sklonil a chytil mu ruku. Dal mu ruku do páky a položil ho na zem. Barbar křičel bolestí a mlátil volnou rukou do země. „Pust, pust, to bolí!“ Armun sevřel ještě víc.
„Tak se jí omluv!“
„Omlouvám se, omlouvám se!“ křičel barbar a z očí se mu hrnuly slzy. Armun povolil sevření a pustil ho z páky. Barbar hodil vak se zlatem na stůl a odešel z hospody. Tito barbaři zastrašovali pouze postavou s halama, ale když došlo na souboj uměli s jen napřáhnou na pěst. Obvykle to funguje, když na druhé straně nestojí někdo tak ohebný a bystrý jako Armun.
„To platí pro každého z vás!“ pokřikl Armun. Od té chvíle už v hospodě bylo ticho, a na dívenku už se nikdo ani nepodíval. Armun si dopil v klidu své pivo a šel se trochu vyspat.

Armun se probudil, jak byl zvyklí, což je kolem šesté hodiny. Všichni ještě spali a dole se připravovala hospůdka na první zákazníky. Armun si objednal kafé a k tomu dostal snídani na účet podniku. Stařík se zbudil o trochu později. Pak s Armunem nasedli na vůz a jeli do Urubu. Cesta byla poklidná jak o stránce hovoření tak i přepadení. Armun jen tak sedí na voze, kouká do lesů, zaposlouchává se do klapotání kopyt. Vzpomněl si na přepadení vozu, na rvačku v krčmě, a říká si, proč nic nemůže, proběhnou bez problémů. Po nějaké chvíli dorazili do města Urub. Město mělo slabé hradby a jen malé vojsko. Bylo tam pár domů a tržnice, toť vše. Za hradbami Armun poděkoval staříkovi a šel hledat sklad.
Nikoho se na cestu zeptat nemohl, takže musel hledat. Logicky začal u přístavu. K přístavu vedli prosté schody. V přístavu byla pouze jedna loď. Vkročil dolů a rozhlížel se. Dole byl jeden obchod s rybami a rybářským náčiním. A vlevo od něj budova s cedulí „Urubský sklad.“Armun zamířil přímo k němu. Dveře do něj hlídali stráže. Na noc počkat nemohl, protože ho čekala ještě cesta do Hrodunasu. Armun vystoupil zpět po schodech a začal se rozhlížet. Skladiště částí vyčuhovalo a a zbytek byl ve skále. Na vyčnívajícím kousku budovy na střeše Armun spatřil poklop. Přelezl zábradlí a přeskočil potichu na střechu. Vyháčkoval zámek na poklopu a vklouzl dovnitř.

Skladiště byla samá bedna. Všude se váleli košíky, bedny a truhly. Kolem byla spousta regálů, ve kterých opět byli bedny. I když se skaliště nacházelo ve skále, strop byl jako u normálních domů. Armun nepozorně nakukoval za každou bednu, ale stráž nikde. Mapy se nacházeli v truhle, v dřevěném domku na konci skladiště. Plížil se nenápadně, ale to nebyla potřeba, nikde ani živáčka.
V domě byl jen dřevěný stůl, s papíry. A na konci byla truhla. Armun se k ní sklonil a začal s vyháčkováním. Odemkl truhlu, ale v ní nic nebylo. Najednou se ozvala veliká rána. Z nenápadné lišty na stropě se spustili mříže. Armun byl v pasti.

http://img694.ima...001wnt.jpg zde mapa

Upravil/a Skritecek dne 27.06.2012 16:14