Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Thalmor ničí Skyrim

Přidal Diego dne 14.06.2012 22:02
#15

Kapitola 4: Překvápko - Můj kámoš jde k popravčímu špalku, kleká si a dává hlavu na špalek. '' Co s tím? ''říkám si.

Zaslechl jsem řev, nejsem si jistý jestli to je to co si myslím, znova řev. Najednou přiletěl, velký černý drak a zařval, až to všechny odhodilo a některé i zabilo, ale hlavně kata. Teď nebo nikdy, protože lepší šanci Mallorna zachránit určitě nedostanu. Utekl s jedním zajatcem do věže, mezitím jsem vzal sekeru již mrtvému katovi a [běžel za nimi. Uvnitř byl i Ulfrik a pár dalších vojáků, ale tentokrát na mě neútočily.
Začali kecat o nějakém konci světa, ale na to nebyl čas. Vzal jsem Mallorna na záda, protože měl poraněnou nohu od šípu, ještě než ho odvedli. Šel jsem s ním navrch do věže, ale drak byl rychlejší a probořil do ní díru. Nebylo zbytí musel jsem skočit na protější barák, dopad byl sice tvrdý ale nic se mi nestalo.

Běžím městem a jak koukám, tak drak ho pěkně „poupravil“, Odchytil si nás písař, který vyvolával vězně na popravu a říkal že se máme držet u něj. Odvedl nás do pevnosti, kde Mallorna ošetříl a zbavil ho pout. Ovázal mu ránu a dal mu na to nějaké bylinky, že prý to zmírní bolest. Jen co to provedl začala se pevnost pomalu rozpadat, dal Mallornovi císařskou zbroj a meč a naznačil ať si pohne.
Vedl nás hlouběji do podzemí a cestou jsme narazily na 2 bouřné hávy, kteří nás nechtěli pustit dál. „Po jednom jsem hodil kopí a to ho probodlo skrz na skrz, o druhého se rychle postaral legionář“. Vešli jsme do skladiště ve kterém byli další dva bouřňáci, Mallorn se radši držel zpátky a to bylo dobře akorát by mohl zemřít. Prvního dostal písař lukem na jednu ránu a já odpravil toho druhého hodem kopí, jako v předešlém boji.

Pobrali jsme to nejdůležitěší a hlavně léčivé lekvary a pokračovali dál do podzemí a mě se naskytl pohled na císařskou mučírnu kde již bylo dobojováno, protože na zemi leželi tři bouřňáci. Mučiteli bylo lhostejné, že navrchu se bojuje proti draku a zajímalo ho jen jaké bude dělat pokusy na mrtvých bouřňácích. Ten s námi jít nechtěl, ale jeho pomocník se k naší skupině velmi rád přidal. Vešli jsme do velké místnosti, kde čekali další bouřňáci. „ Legionář střílí z luku a já hážu opět kopí, oba dva padli k zemi “. Ti poslední dva padli rychle, protože stáli v oleji rozlitém po kamenné zemi a já do něj hodil louči která visela na zdi, během chvilky se z nich stali hořící pochodně.

Mučitelův pomocník dál s námi nepokračoval, protože říkal že bude hlídat ať za námi nikdo nejde.
Pokračovali jsme tedy bez něj dál do hloubi pevnosti a najednou se před námi objevila jeskyně, tedy zatím její vchod. Písař nic neříkal, dokuď se před námi neobjevily velcí pavouci. „ Vytáhl jsem katovu sekyru...pavouk útočí kusadly...uhýbám...zarážím sekyru do pavouka...jen z něj stříkala podivná tekutina...legionář už měl za sebou dva mrtvé...zbývají dva...skáče po mě a já padám k zemi...leží na mě...chce mě kousnout...''tobě ale smrdí z držky'' říkám si...najednou ztuhl...Mallorn ho probodl...písař zabil poledního“. Já jsem svalil ze sebe mrtvého pavouka a schoval si svou zbraň.
Jdeme! Jen zařval a šli jsme.
Mick: Cítím čersvý vzduch, vy taky?
Mallorn: Jo! Konec jeskyně.
Písař: No konečně už jsem ten smrad těch pavouků nemohl vystát.

Vycházím ven jako první a po dlouhé době se znovu nadechuji čistého vzduchu.

Sedli jsme si všichni na balvan a vydechovali, ale nikdo nic neříkal.

Upravil/a Diego dne 14.06.2012 22:02