---

Kapitola třetí

Když Attrebus, Gulan a Radhasa dorazili do Ione, slunce jž pomalu stoupalo nad obzor a jeho paprsky se odrážely od země pokryté rosou. Vzdcuch byl chladný, svěží a mírný vánek sebou přinášel vůni listů. Do ranního ticha se ozvalo kokrhání kohouta, oznamující příchod nového dne. Město se začalo probouzet a kouř z komínů pomalu vytvářel nad městem šedivý opar.
„No, není to zrovna nejhezčí město, co jsem kdy viděla,“ poznamenala Radhasa.
Attrebus tiše přikývl. Ione nebylo zrovna malebné městečko. Tvořilo ho pár zchátralých, dřevěných domků a několik kamených jednoduchých staveb. Dokonce i malá kaple zasvěcená Dibelle, byla velmi prostá.
„Není to moc staré město, před padesáti lety tady nebylo vůbec nic. Víte jak město vzniko?“ Nadhodil Attrebus otázku.
Pomalu došli k malému náměstí. Bylo dlážděné kameny, ale na mnoha místech byla dlažba popraskaná, jako by čelila nějaké strašné síle, nebo vysokým teplotám. Vprostřed náměstí se do výše deseti stop tyčili dva bodáky a vytvářeli dojem rohů ohromného vola.
„Podobné jsem již někdy viděla. Vypadá to jako zbytky brány do Oblivionu.“
„A přesně to to taky je. Tahle brána se otevřela uprostřed skupiny vojáků, kteří směřovali na pomoc do Imperial City. Přes polovinu vojáků zemřelo, včetně komandéra. Mohli tam zemřít všichni, ale kapitán Tertius Ione zorganizoval přeživší a stáhl se s nimi do bezpečí. Ale místo toho aby ustupovali celou cestu do Imperial City, naverboval farmáře a lovce z blízkého okolí. Během pár dní je vycvičil a pak se vrátil sem a vytlačil všechny deadry. Když zde již nebyla jediná deadra, prošel branou za nimi.“
„Do Oblivionu?“
„Ano, sylšel zvěsti o tom, že v Kvatchi se někomu podařilo bránu zničit zevnitř a tak vzal polovinu svých mužů a vydal se dovnitř. Druhá polovina hlídala před bránou, kdyby ještě něco přišlo.“
„Vypadá to, že se mu to povedlo.“
„Bránu zavřel, ale od té doby ho nikdo neviděl. Jeden z jeho mužů, Bosmer Fenton, se objevil týden na to. Byl polomrtvý a napůl šílený. Z toho mála co řekl vyplinulo, že se Ion a ostatní obětovali, aby dali Fentonovi šanci zničit bránu. Fenton bohužel zemřel hned příští den. Každopádně vojáci, kteří zůstali před bránou tu mezitím postavili malý tábor a vybudovali několik jednoduchých budov. Když byla brána zavřena, bylo to docela bezpečné místo a tak zde zůstalo mnoho lidí a za čas zde vyrostlo město.“
Attrebus se otočil a zahleděl do dáli. „Proto mám Ion tak rád. Celé město vypovídá o hrdinských skutcích. Nenajdeš tu žádné staré monumentální domy, nebo sochy z první éry, najdeš tu jen budovy postavené statečnými muži.“
„A ty tady máš dům?“ Zeptala se Radhasa.
„Spíš malý lovecký příbitek. Je v horách na druhém konci města.“