Přidal
Whirt dne 14.04.2011 21:19
#45
ČÁST ŠESTÁ
Annaïg sebou škubla a pohla svými bolavými končetinami. Její paže se zdáli hubené a křehké, nohy jakoby bez kostí.
Dlaně tiskla proti hrubozrnnému* čediči a všimla si, že spočívá v úpatí svislé rozsedliny, na kterou se zaměřila; zbytky paprsků světla byly sotva k zahlédnutí, poměrně úzké, avšak stoupající po stovky metrů. Z nějakých důvodů si připadala, jakoby byla někde v chrámu a sama obloha byla nějaký svatý obrázek.
Glim ležel opodál, nepatrně otlučený.
„Glime,“ sykla. Ozvěna její hlas odrazila v stísněný nářek.
„Nn?“ Otočil hlavu směrem k ní. Zdálo se, že se do svých očí opět vrátil.
„Zlomil sis něco?“ zeptala se.
Převalil se tak, že usedl a zavrtěl hlavou. „Nemyslím si,“ řekl. „Kde jsme?“
„Jsme na té věci. Na tom létajícím ostrově.“
„Jakže?“
„Nic si nepamatuješ, co?“
„Ne, já-já-pamatuju si, jak šplháme na skálu. A pak…“
Jeho zorničky se rychle roztáhly a smrštily, jakoby se snažil soustředit na něco, co tam nebylo.
„Hist,“ řekl. „Strom. Mluvilo to ke mně, zaslepilo (zaplnilo) mě to. Neslyšel jsem nic jiného.“
„Byl si z toho pěkně mimo,“ přitakala.
„Nikdy jsem se takhle necítil,“ řekl. „Bylo nás tam mnoho, všichni kráčející ve stejném směru, všichni se stejnou myšlenkou.“
„Kráčející? Kam?“
„Vstříc… čemusi.“
„Sem, možná?“
„Netuším.“
„No, my tady jsme. Co ti strom říká teď?“
*netuším, jak jinak by se česky dalo vyjádřit
"thick-grained basalt"
Upravil/a
Whirt dne 29.04.2011 15:08