---

„Co?“ Zarazila svůj krok na podlaze v předsíni, hned si tam všimla čtyř mužů, Císařský se sukovitým nosem, Ork s tmavě zelenou kůží a nízkým, hustým obočím a Bosmeři, kteří by se svými jemnými, úzkými tvářemi, mohli být dvojčata. Poznala Orka a Císařského, jako členy Thtachalxanu, neboli „Chladnovrahů“, jediné Neargonianské strážní jednotce v Malomůře.
„O co jde, Taigu?“ zašeptala.
Položil jí ruku na rameno. „Přál bych si, abych měl více času, Bodláčku,*“ zamumlal. „Kdybych tak mohl jít s tebou, jenže je to tak, jak to je. Tvoje teta ví, jak tě dostat do Říšského Města.“
„Co se děje, Taigu? Co víš?“
„Na tom nesejde,“ řekl. „Lepší, když to nezjistíš.“
Odstrčila jeho ruku z ramene. „Já nejedu do Leyawiinu,“ řekla. „Určitě ne bez lepšího vysvětlená a určitě ne bez tebe a Glima.“
„Glim…“ Vydechl, pak se jeho tvář změnila v jí naprosto cizí výraz. „O Glima se neboj,“ řekl. „Není nic, co tu je potřeba udělat.„**
„Co tím myslíš?“
Slyšela ve svém hlase narůstající paniku. Bylo to jako kdyby se sám rval mimo ni, a stal se samostatnou věcí.
„Řekni mi to!“
Když neodpověděl, otočila se a vykročila ke dveřím.
Ork jí zastoupil cestu.
„Neubližuj jí,“ řekl otec.
Annaïg se otočila a běžela, běžela, tak, jak nejrychleji mohla, směrem ke kuchyni k druhým dveřím, těm, co vedly na zahradu.

*Většina mých hvězdiček se týká jmen - zde je další: Thistle, pravděpodobně přezdívka, kterou dal Annaig Taig - Bodláček. Předtím jsem si toho nevšiml, ale myslím, že takhle je to lepší.

**Věta mi nedává smysl ani v angličtině, ani v češtině, kdo by měl lepší překlad, tak to můžete zkusit: "There's nothing to be done there."