Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Raegarovi paměti

Přidal linus04 dne 31.03.2012 05:37
#9

______________________________________


Kapitola 4

Nevěřícně jsem zíral na dopis. Zavražděn? Proč by to někdo dělal? A jak by vůbec někdo něco takového dokázal? Znovu jsem se zadíval na dopis a četl dál:

Raegare synu Roffa,

nevím jestli si na mě po letech vzpomeneš, ale píšu ti, protože nevím komu tady ve Falkreathu jestě můžu věřit a myslím, že by o mém podezdření měl vědět ještě nekdo.
Raegare, věřím, že náš jarl Beregar byl zavražděn. Jeho srmt je doprovázena příliš mnoho nejasnostmi a zdá se, že ja jsem jediný kdo si toho všiml. Jak možná víš, jsem správne jarlova vinného sklepa. On sám sem často chodíval a vychutnával si chuť dobrého vína nebo si vzal láhev přímo do svých komnat. Jen v některých příležitostech po mě chtěl abych mu víno donesl nebo připravil sám. Většinou si pro něj chodil osobně, v tomto ohledu se choval vždy velice podivínsky. Jak také možná víš, jarl měl před nedávnem narozeniny. Zrovna při takové příležitosti víno připravuji já. Před oslavou za mnou přišel mladík z kuchyně se vzkazem, že jarl si na oslavu přeje láhev Savského vína. Toto mě docela překvapilo. Jarl má nejraději Risallské víno a náhodou si pamatuji, jak o Savském víně jednou prohlásil, že mu ta hrozná chuť kroutí chlupy v nose. Že by chtěl Savské pro nějakého hosta, byl nesmysl, jarl si své víno choval pouze pro sebe, kdyby chtěl víno nejaký host, dostal by klasické skyrimské víno, kterého byla v kuchyni spousta. Každopádně, vzal jsem poslední láhev Savského vína, nikdy jsme ho moc neměli, protože ho jarl moc nepil a dal jsem ho chlapci ať ho zanese do kuchyně kde pracují na přípravě oslavy.
Jarl onemocněl čtyři dny po oslavě, údajně chytil svou nemoc od některého z hostů co byli z cizích zemí. Podle mě byl ve víně jed. Ale jestli to tak je, proč vrah nedal jed do Risallského vina? Je možné že vrah prostě jen nevěděl jaké víno má jarl nejraději?
Další podivná věc je, že navzdory jarlově stále se zhoršujícímu stavu k němu nebyli zavoláni léčitelé. Starali se o něj jen dvě vybrané služebné a nikdo další k němu nesměl.
Pokoušel jsem je pak najít, ale obě jako by po jarlově smrti zmizeli neznámo kam.
Jediným vodítkem pro mne tedy je to víno. Kdo do něj mohl dát jed? Pokud vím, klíče od slepa měli jen čtyři osoby. Kromě mě a jarla meli klíče ještě huskarl Tamila a majordomus Alektius. Že by v tom byl jeden z nich? Nebo jim klíč někdo jen ukradl? Oba ho měli, ale nepoužívali, mohli ho mít na nestřeženém místě. Tolik otázek a tak málo odpovědí.
Pokusím se najít aspoň jednu ze služebných co se o jarla pred smrtí starali, snad tak získám nějaké odpovědi.
Raegare, v žádném případě mi na dopis neodpovídej. Bojím se že by mohli sledovat mojí poštu. Abych ho mohl odeslat jel sem daleko od Falkreathu. Nechci na to ani pomyslet, ale kdyby se mi něco stalo, chci aby o mém podezdření věděl ještě někdo. Budu ti posílat i další dopisy abys věděl co jsem zjistil.

Ať tě devítka ochraňuje.

Varius


Nevěděl jsem co si o tom myslet. Možnost že byl jarl zavražděn mi připadala nepravděpodobná. Nebyl jen Varius zbytečně paranoidní? Řekl jsem si že to prozatím nechám být, budu se věnovat studiu a čekat, co dalšího mi Varius pošle.
Další dopis od něj přišel až za dva měsíce. Psal v něm že našel jednu se služebných co o jarla před smrtí pečovala, ale nic z ní nedostal. Nejdříve zapírala že si jí s nekým spletl a pak když přeci jen přiznala, že je to ona tak nechtěla nic říct. Varius z ní měl prý dojem že se nečeho bojí.
Další dopis na sebe nenechal dlouho čekat. Varius se v něm zdál zoufalý. Byl si jistý tím že ho někdo sleduje. Bál se se vším někomu svěřit kvůli strachu, že by ho obvinili jeho že to on dal jed do vína. Chtěl se vydat hledat majordoma Alektiuse a huskarla Tamilu, kteří po jarlově smrti z Falkreathu po jarlově smrti také zmizeli. Bál se ale jít po jejich stopách když má za zády špehy.
Pak mi skoro další dva měsíce nenapsal, až pak jednoho dne přinesl havran poslední dopis co jsem od něj kdy dostal. Bylo to jen pár slov a zdálo se že byly napsané ve spěchu:

Ten důvod byla Moetrie.

Moetrie. Alchimii jsem moc nestudoval, ale věděl jsem že je to malá modrá bylina rostoucí na úpatí skyrimských hor. Po tomhle krátkém dopise jsem z toho všeho začal mít špatný pocit. Když se mi pak dlouho neozval, rozhodl jsem se sám napsat do Falkreathu. Ale ne Variusovi, nýbrž Bjornově žene Ingrid. Psal jsem aby nepoznala o co mi jde, ptal jsem jak se jí daří, ptal jsem se na děti, na nového jarla a co se stalo s těmi co byli ve službách zemřelého jarla Beregara.

Na odpověď jsem čekal jen pár dní:

Zdravím tě Raegare,

Máme se z dětmi dobře, děkuji ti za zeptání. Jarl Beregar se o nás po Bjornově smrti dobře postaral. Pracuji teď jako jako kuchařka na pile v Sybilově lhotě západně od Falkreathu. Moje děti, Petrus a Malika mi tu pomáhají.
Po příchodu jarla Fariuse se Falkreath změnil. Nebylo tajemství že Beregar byl věrným přívržencem císařství, ale Farius je naopak proti němu a zastává názor že Skyrim by měl být nezávislý. Kvůli jeho odporu k říši opustilo Falkreath spousta dobrých lidí. Huskarla Tamilu prý Farius sám z města vykázal a majordomus Alektius odešel taky. Důkazem jak moc se Falkreath změnil je chudák Varius. Pamatuješ si na něj? Byl to správce Beregarova vinného sklepa. Když se před několika dny vracel domů, někdo se ho pokusil okrást. Varius se bránil a zloděj ho zabil. Stráže zloděje nechytili. A vůbec, ve městě je teď víc zločinců než si kdo pamatuje. Před pár dny na městském trhu.....


Dál jsem už nečetl. Varius je mrtvý. Zabitý zlodějem. Náhoda? Tomu jsem už nevěřil. Jeho poslední dopis byl krátký a rychle napsaný, musel ho psát těsně před smrtí. Ten starý blázen měl možná ohledně jarlovi smrti pravdu. Co bych měl dál dělat? Chovat se jako by se nic nestalo a pokračovat ve svém životě na univerzitě? Ne, to nepřipadá v úvahu. Varius mi věřil a svěřoval se mi se svými podezdřeními. A teď je mrtvý.

Na univerzitě jsem byl už skoro osm let. Spoustu mých přátel se kterými jsem výuku začínal, už z univerzity odešli jako mágové. Možná bylo načase zajít za arcimágem Arenem a říci mu, že i moje studium už dospělo ke svému konci.

______________________________________