---

Vzhledem k tomu že druhou část už mám napsanou, tak ji sem taky dávám. Hráči Oblivionu, by mohli, pokud mají odhalené Jerallské pohoří, určit kudy Ma'Jutsa šel ;) (více je v další části).

Kapitola 2. - Bělošť

Takže, rozhodl jsem se jít s Goverem, Huijjou (Lesní Elfka co ji vychovávali Šupináči a dali ji i jméno) a s Fanfou (Co to sakra je za nordské jméno? Jeho rodiče museli být zpitý) do Skyrimu. Původně jsme chtěli jen překročit hranice a jít do Falkreathu ale nestalo se. Fanfa s Goverem (který nám velel) původně pochází z nějaké zapadlé prťavounké vesničky, která se nachází v Jerallských horách. No, a Fanfa s Goverem se tam chtěli stavit. Pf. Nesnáším hlasování. Ukázalo se že Gover jakožto velitel a nejsilnější z nás má dva hlasy! Dejte mi šanci a já mu svými drápy ukážu co si myslím o jeho dvou hlasech! První by byl "Au!" a druhý "Uhh..".

Šli jsme tedy do Jerallských hor a trochu se seznámili. Huijja je mílá a pohotová, učila mě lukostřelbu. Gover je Totální Bezmozková Hromada Svalů ale velet umí, a v terénu se vyzná dobře. Fanfa je hlavně šermíř, co chce dosáhnout slávy a bohatství. S ním se dalo dobře mluvit, mluvil o válce ve Skyrimu a o tom čeho chce dosáhnou - chce být Legátem, členem nějakých Ružiníků, bardem (Říká že v Samotě je bardská univerzita. To by mohlo být zajímavé zpestření výcviku) a dokonce chce být Císařovým osobním kuchařem! Chtěl mne učit výcviku mečem abych co nejdřív složil zkoušky, ale NIKDO mi nevnutí ROVNÉ MEČE! Myslel jsem že se nosí jenom na ozdobu, ale voni je fakt používají!

Dorazili jsme do Jerallských hor. A tady jsem na to narazil. Vyděl jsem to už dříve, když jsem se z města koukal na hory, a slyšel jsem o tom ale přesto mne to zaskočilo! Bělošť! Tak jsem to nazval. Ostatní tomu říkají "sníh" ale to k tomu vůbec nesedí. Je to moc podobné slovu "sníš" a Bělošť se opravdu nedá jíst. Je moc... jak tomu oni říkají? Nějaká vlastnost kterou v Hammerfellu nic nemá... Už vím! Je moc "mrazivý". Jo, to slovo by šlo. Když jsme šli po Bělošti už druhý den, vyděl jsem v dálce nějakou sochu vypadající jako hromada chapadel. Gover říkal že to je stará svatyně Hermaea Mora. Jak jsem to sledoval, uklouznul jsem po něčem. Bylo to něco jako Bělošť akorát tvrdé a kluzké. Říkají tomu "led". Chvíli jsem o tom uvažoval a usoudil jsem že to je dobrý název. Je to jako "leť" a je pravda že kdyby mě nechytili asi bych se proletěl.