---

Som si tak rozmýšľal popod mozog, že keby píšem nejakú poviedku a točí sa okolo Skyrimu, tak nenapíšem známe príbehy trošku inač, ale začnem písať úplne nový príbeh, iba si požičiam tých ľudí. Vlastne by som skúsil FanFiction, ale takých vecí sa ja bojím.
___________

Mimochodom, od koľkého lvlu sa mi zmení obrázok? Ja tohoto koňa naozaj nenávidím :D

---

až od stovečky :D :D http://skyrim.4fa..._ranks.php

---

To aby som začal spamovať :D (už teraz to robím, tak mlčím už!)

---

Taky mám pár "rad"
1) (pokud se nemýlím, tak tu někdo zmínil slova "ich forma" a "er forma" ) né každý ví, co to znamená, tak bych to rád upřesnil. Ich forma je původem z němčiny, ich je v němčině "já" (jakože první osoba), takže ich forma = já forma (čili příběh je v první osobě, řekl bych že většinou je ich forma používána při psaní deníků, vyprávění o sobě, nebo něčo podobného) a "er forma" (pokud se nemýlím) je taktéž z němčiny, er = on / ona / ono (jednoduše 3. osoba) a používá se když je příběh o někom jiném, nebo jeho skutcích

2) ve všech příbězích musejí být jména, to všichni (alespoň doufám :D ) víme. To nejhorší, co se může při vymýšlení jména stát je to, že si myslíte že je strašně divné, nebo že se hodí na jinou rasu, nebo že se nebude čtenářům líbit. Pro ty z vás, kteří se s tím perou existuje generátor jmen (já ho používám a jsem s tím spokojen;) ) zde je odkaz: http://fantasynam..._names.php

3) také může být nepříjemné, když chcete příběh okořenit nákupem a prodejem, ale nevíte, kolik předměty stojí. A jelikož (když píšete o Skyrimu) tam chcete mít ceny, které jsou ve hře (jestli ne, tak už nemusíte dál číst) a nechcete si to zbytečně zjišťovat tím, že zapnete hru a buď pomocí konzole nebo si to nějak najdete prohledáváním obchodů budete zjišťovat ceny, je lepší mít někde nějakou tabulku, kde to budete mít hezky srovnané
tady jich pár je:
brnění http://www.uesp.n...yrim:Armor
jídlo http://www.uesp.n...kyrim:Food
zbraně http://www.uesp.n...im:Weapons

---

Pokud bych mohl přispět nějakými rady:

1) Pokud se nejedná o deník, psanými vlastními slovy a pocity, či něco poučného, NEPIŠTE ZÁVORKY!

Důvod: Text pak nevypadá vůbec hezky! Pokud chcete třeba popsat závorkou postavu, okolí nebo tak něco, napište to jako vedlejší větu! Příběh pak obohatíte o několik slov navíc.

2) Ať už píšete příběh, povídku či recenzi, dejte si aspoň minimální hranici 1 stránku!

Důvod: Čím kratší text, tím menší zájem.

3) Každý umí "jinak" česky, občas někdo splete i/y nebo interpunkci. Ale dávejte si během tvorby spíš větší pozor na gramatiku, než na to, jak jdou za sebou věty!

Důvod: Čeština je krásný jazyk. Slova můžete zpřeházet jak chcete, a i když to vypadá divně a špatně se to čte, jde to stále přečíst. Je to "menší zlo", než napsat "pitel na ribi"

4) Pokud si nejste jistí, co chcete říct onou tvorbou, napište si jednoduchou osnovu!

Důvod: Podle krátkých bodů pak můžete bez potíží tvořit a příběh by se vám měl vybavovat rychleji. Navíc, nezapomenete na to, co jste tam (ne)chtěli napsat.

5) Když máte nějaký nápad, nechte si ho chvíli uležet v hlavě a pak ho napište!

Důvod: První myšlenka je vždy skvělá, ale pokud počkáte nějaký čas (pár hodin, den), může vás napadnout něco lepšího!

;)

Všechny body dodržuji a prozatím mě nezklamaly.. ;)

---

Dovolím si poznamenat něco k některým bodům výše (k těm, se kterými nesouhlasím):

-Závorky používám celkem často, a nemyslím, že by to nějak text kazilo. Pravda, musí se odhadnout, kdy je vhodné je použít a měly by se vyskytovat výjimečně nebo vůbec, ale zakazovat je není nutné.

- Není vůbec žádnou nutností stanovovat si hranici jedné strany. Krátká povídka může čítat pouhých pár odstavců ba dokonce vět a stejně bude poutavá. Vše závisí na schopnostech autora. (Navíc jsem se nesetkal s někým, kdo by měl menší zájem o dílko, protože je krátké. Spíše naopak, s přibývající délkou se zájem vytrácí...)

- Spisovatel by si měl hlídat gramatiku i slovosled stejně důkladně a obojímu věnovat stejnou pozornost.

- Když mám nějaký nápad, ihned ho sepíšu, nebo si alespoň udělám pár stručných poznámek. Přepracování je možné kdykoliv, ale čím déle se s tím otálí, tím větší možnost, že se prvotní myšlenka vytratí a nápad zapomene...

---

Téměř ve všech bodech s Ligem souhlasím ;)
akorát místo závorek bych použil kurzívu, jako např. pro své vlastní myšlenky ;)

---

Pro toho, kdo chce psát platí jedno pravidlo: Psát. .

Přikládám svůj postup pro ty, kteří zrovna zažívají spisovatelský blok, nebo se jen dlouho nutí k tomu se psaním začít. U jejich sepisování jsem se inspiroval jinými:

1.) Vymyslete si téma, nebo vytáhněte něco, co již dlouho chcete napsat.

2.) Nařiďte si budík zhruba na 70 minut. Prvních 10 minut pouze přemýšlejte a celých 60 minut pište a nezastavujte se. Snažte se však stihnout příběh dokončit v dané časomíře.
Nebojte se a pište blbě a s chybami!
3.) Nečtěte ten text. Hoďte ho do šuplíku.

4.) Po měsíci si text ze šuplíku vytáhněte, načasujte si znovu budíka na hodinu a provádějte korektury. Původní dílo si však uchovejte, aby jste viděli, jak se zlepšujete. Tento způsob můžete opakovat do té doby, dokud nebudete spokojeni. Avšak korekturu doporučuji provádět maximálně dvakrát, až třikrát. Kolik by toho mohlo být napsáno, kdyby jste neztráceli čas u korektur více, než u samotného psaní?

Hodně štěstí ;)

---

Master chief promluvil :D
pak by mě štvalo, že jsem tomu věnoval tolik času a nikdo to nečte.

ale rozhodně souhlasím s tímto postupem (až budu zavřenej na doživotí, tak to zkusím)

---

Hodinu denně na psaní si najde snad každý. A je jen na tobě, jestli to po korekcích zveřejníš, ale člověk by měl psát především pro sebe, aby neměl zbytečné obavy.

---

Myslím si, že v tomhle tématu už bylo napsáno všechno, ale možná mám pár rad, které jsem dostal od jedné JAMAčky a našel jsem je nesmírně užitečné.

---

Rady sú fajn, ale každý má svoj štýl (ja tiež píšem občas zátvorky), každý píše vtedy, kedy mu niečo napadne, každý je proste v niečom svojský, niekto píše dlhé veci, niekto radšej kratšie na viac častí...
Ale aj tak stále platí, že ak niekto písať jednoducho nevie, tak tieto rady sú mu akurát tak na prd.
Včera som napríklad napísal poviedku po dlhom čase (teraz sa často venujem knihe), tak som ostal celkom rád, že konečne nejaká smena. Chcem sa opäť zapojiť do nejakých súťaží, ale ešte si ju musím prečítať tak o pár dní, či mi aj vtedy príde celkom vhodná. Lebo sa mi nezdá príliš kvalitná.

---

Jedná se o to, že když máte nějaký nápad, ale nemáte ho rozvinutý, můžete udělat dvě věci:
1) někam si zapsat myšlenku, nebo si ji nechat v hlavě a SNAŽIT se ji vylepšit
2)Můžete ji rovnou napsat formou povídky (nebo deníku, záleží co píšete) a může se vám stát, že si při psaní třeba vzpomenete na starou myšlenku, nebo třeba někdo blízko vás něco dělá tak to přeformulujete a napíšete tam i druhý nápad a jak tak píšete, tak vás napadne něco dalšího a dalšího a dalšího. Nakonec se na to podíváte a zjistíte, že vlastně máte něco jako osnovu, pak už tam stačí něco dopsat a máte třeba půlku dílu.

Asi by jste nevěřili, ale tím, že jen někdo sledoval to, co dělali ostatní z vás může udělat klidně i boháče (třeba ten člověk, jak začal dělat ty malé gumičky, jak se jim říká rakovina, ten je začal prodávat poté, co si jeho dcery hrály s gumičkami). Samozřejmě se může stát, že vás nice nenapadne, takže v tom případě je tu možnost jedna.

HLAVNÍ MYŠLENKA: Když píšete, dívejte se na ostatní, zapojujte svoji paměť! Nikdy nevíte, na co si můžete vzpomenout při psaní, nebo co dělají jiní lidé, ve světě je spousta inspirace, stačí si ji jen upravit.

máte malého sourozence, který si rád hraje? jestliže ano dívejte se, jak si hraje nikdy nevíte, co geniálního může stvořit
máte-li nějakou myšlenku, která je dobrá, ale hodí se k něčemu jinému, nezapomeňte ji, když vás něco napadne, můžete provést změny a voalá, máte něco krásného
píšete si s někým nějáké blbosti? jestli ano přečtěte to a můžete zjistit, že když něco odděláte, přidáte nebo přesunete, tak zjistíte, že je to použitelné
dostal se vám do hlavy nápad? zapište si ho, při psaní můžete zjistit, že něco, co vás předevčírem napadlo se k tomu hodí, jen vyměnit pušku za luk, auto za koně, kevlar za železo, dolary a eura za septimy

---

Přesně o tom mluvím! Teda.. píšu :D Viz. bod "Nepište hned první myšlenku".

Tím, že jí hnedka napíšete si pak později uvědomujete, že by to mohlo být i jinak a pak se vám to nebude třeba chtít už opravovat a upravovat.. Proto tohle.. Mě např. stačí min. pár hodin popř. 1 den "odpočinku". (to mě tak napadá.. zítra se konečně vrhnu na AP V)

A stačí pozorovat okolí... Já mám také "vyšší cíle" a než jsem se do nich naplno pustím, tak to taky zkouším právě s povídky... Tam aspoň uvidíte a poznáte, co ve vás je či není. Co se dá "vypilovat" a co naopak nechat.. :)

* tahle má rada neplatí, když vytvářím verše, tam je opravdu důležitá "první myšlenka"..

---

No, když si pro sebe napíšeš první myšlenku, myslím, že to nikomu neuškodí. Navíc, někdy může být první myšlenka lepší, než něco co by jsi vymýšlel třeba dva dny. Podle mě je lepší, když tě při psaní něco napadne a pak můžeš napsat na posezení třeba půlku dílu, stejně si to po sobě vždycky každý přečte (teda měl by) a pak tam může najít chyby, to samozřejmě ano.
Mě se ta taktika osvědčila, já takhle píšu vlastně všechny díly khajiitského deníku.

---

Jako napsat si jí můžeš.. Třeba nějakou malou poznámku, o čem by to mohlo být, nějaký motiv či něco takového..

Já jsem třeba u AP-ček vymyslel v jednu chvíli jistý námět, ale počkal jsem 1 den, než se mi zrodil zcela nový a lepší nápad.. S obsaženou myšlenkou! A pak z toho původního vyšlo zcela něco mnohem lepšího... MNOHEM lepšího.. (viz. AP III - to mělo být ÚPLNĚ jinadší)

---

Já to vidím asi takto: každému to vyhovuje jinak, každý píše jinak a každý si dokonalost představuje jinak. Někomu rada, ať si nejdříve vymyslí konec je úplně nanic a říká si, že to se časem vyřeší (můj případ), někdo si zase musí všechny nápady napsat, pak se v tom nimrá a hledá, co by bylo nejlepší a někdo zase třeba prostě něco napíše a když se to uchytí, tak bude pokračovat a když ne, tak taky bude pokračovat.
To, co vyhovuje mně, nemusí vyhovovat další tisícovce lidí a zase to co vyhovuje jim nemusí vyhovovat mně.
tak to prostě je

---

Tip:

Neměljte žádné rozepsané projekty před nástupem na medicínu.

Vím o čem mluvím.