---

"Obrana taky moc nepomohla... jsi rychlá. Nikdy se vám bosmerům nevyrovnám v rychlosti. Abych byl rovnocenným soupeřem musel bych buď velmi dobře vládnout štítem a nebo magii, bohužel ani jedno z toho neumím." pousměju se a připravím se na další souboj, jestli tedy nastane.

---

,,Stendarr s Vámi, zbrojmistře. Náš nový mistr mi nakázal koupit několik kusů zbroje. Sháním pět párů železných rukavic, jednu delší kroužkovou košili, pár železných nárameníků, jednu plnou železnou přilbu (jako ta z Morrowindu), pět párů železných bot a jedny kroužkové kalhoty." pronesu a předám kováři váček s pěti sty septimi (celková skutečná cena z Oblivionu je něco kolem 440-ti septimů, ale nechce se mi zbrojířem moc smlouvat, aby to nebylo nápadné, což je také důvod, proč beru pro bdící ty rukavice a boty navíc).

---

"Znal, ale nepamatuji si, že by nějaké takové šílenostní chvilky měl. Jmenoval se Aurelius a tohle byl jeho meč. Na druhou stranu je taktéž pravda, že jsem ho moc dlouho neznal ... O tom jestli jí to řeknu se rozhodnu, až se s ní setkám. Rozhodně nebudu posílat zprávy o tom, že jsem prokletý, kdyžby je mohl kdokoliv zachytit a použít proti mě a ostatním. Takže, co přesně bych měl očekávat? jestli to víte, tak mi to řekněte. Zkusil bych se vyvarovat okamžikům, kdyby se to šílenství mohlo projevit a něco hodně pokazit ... o co jde?"

---

→ Tah 90.

ScorpionCZ
Muž si tě ztrápeně prohlížel, „Nevím jak bych ti poradil. Naštěstí jsem nikdy proklet nebyl, neznám průběh z vlastní zkušenosti. Nějaký zkušený mág Obnovy by ti asi tento problém vysvětlil lépe, možná by dokonce měl i něco co by mohlo postup prokletí zpomalit. Na Univerzitě určitě někoho takového budete mít.“ řekl po krátkém zamyšlení. „Prozatím pozorně sleduji jakékoliv změny nálad, výchylky chování a tak dále. Ale neměj obavy. Přijdeme na to jak tě z toho dostat.“ dodal.
„Budeme muset. Vodítka máme, když se jich chytneme určitě na něco přijdeme.“ doplnila ho Světlana a starostlivě na tebe pohlédla. „Jen se musíme dohodnout u čeho začneme. Základ je o tom příliš nepřemýšlet.“



Sarako
Muž kývl hlavou, převzal měšec, obtěžkal a poté se pousmál, „Jistě. Nebude problém.“ kývl znovu hlavou, „Předpokládám, že sebou máte nějaký povoz, protože všechno to asi stěží odnesete, nebo máte nějakého pomocníka?“ zeptal se.


Adrian_S
„Ne... Uznávám tento svátek, ale nejsem pověrčivá. Nevěřím, že mohou zrovna v tento ten vylézt nemrtvý ze svých hrobů.“ odvětila ti s mírným úsměvem, „Máte pravdu. Taková nabídka se těžko odmítá. Profesor Benoch tu učil přede mnou společně s profesorem Dro'Barrim, pak odešel a přišla jsem já. Jsem zvědavá jestli se plnohodnotně vrátí.“ dodala, když jste procházeli opravovanou branou k Univerzitě.

Prošli jste přes nádvoří a stanuli uvnitř velkého sálu. Novicové a novicky se již začínali hromadit v jídelně ze které přicházel hlahol a smích. V sále se krom několika skupinek noviců nacházela i Mariana, která byla zrovna uprostřed rozhovoru s profesorem Beliem, který zjevně vypravoval cosi vtipného neboť se oba smáli. Mirabelle udělala několik kroků a poté se k tobě pootočila, „Pro dnešek to asi rozpustíme. Na příště se domluvíme kdy?“ zeptala se, „Zítra budou slavnosti, které s kolegyní budu řídit a ráno mám přednášku, večer pravděpodobně zaskakuji za chybějícího Arteria. Tak jak to vyřešíme?“


Tondulín
„Představ si mne jako někoho koho nemáte rád. Určitě vám to pomůže...“ pravila Nivrel bez jakéhokoliv zadýchání, „Určitě nějakého nepřítele máte.“ dodala a pevně sevřela dřevěný meč, zaujal jsi bojový postoj a vyčkával. „Zaútočte.“ vyzvala tě nakonec.



SuperHunterCZ
„Jak znám válečnici určitě mu k tomu dala pádný důvod. Mám pravdu?“ pootočil se na válečnici, „Váš nadřízený vás dostatečně nedrží zkrátka. Vaší horlivou a krvelačnou povahu je nutné držet na uzdě a nebo udělat něco co pro vás bude dostatečným ponaučením pro příště.“
„Veliteli! Oni si začali! Nemohla jsem prokázat slabost a nechat si to líbit! Urážel naši domovinu, naši věc a naše přesvědčení.“ bránila se Gwendis, „Vyzvala jsem ho k čestnému souboji, souhlasil a prohrál. Pak se tu sehrálo to co vám válečnice řekla.“ dodala a založila si ruce.

Faerion se zachmuřil. „Pro zachování klidu ve městě budete potrestána.“ začal a pokynul svým mužům, aby se Bosmerky chopili. Ihned tak učinili, mírně se bránila, ale nakonec ustala v odporování. Válečníci jí srazili na kolena a následně pohlédli na svého velitele. „Nepřináší mi to žádné potěšení tomu věřte, ale je nutné udržet klid dokud nedorazí Lord Gerrick a jeho posily. Nemůžeme si dovolit ztratit tento klíčový bod.“ poté stiskl ruce za zády, „Deset ran bičem za neuposlechnutí kázně.“ pravil chladně a válečníci postupně odepnuli zbroj Bosmerce a jiný přítomný Altmer jí začal bičem trestat.




Killiedan
Zastavil jsi se několik metrů od arény, vyhledal místo kde by jsi měl dobrý výhled na všechny možnosti příchodu do této čtvrti. (bude ještě nějakou dobu trvat než dojde ke schůzi) Malíř v poklidu pokračoval ve své činnosti a stejně tak legionáři s dělníky až do chvíle než byl nucen zastavit mladého blonďatého válečníka Císařské gardy (do Císařské gardy se řadí pouze legionáři sloužící poblíž Bělozlaté věže nebo přímo v ní), styl chůze jednoznačně značil jeho větší sebevědomí. (graf. vzhled - zde)

„Aréna je zavřena Cale!“ zvolal legionář v momentě kdy zabránil mladíkovi v průchodu. „Bez povolení majitele arény vás dovnitř nesmím pustit.“
„Povolení?“ uchechtl se mladík, „Generál Valerius není ve stavu kdyby mohl vydávat a podepisovat nějaké výmysly typu povolení.“ mávl rukou, „Byl vážně zraněn během vynuceného souboje a vy místo toho, aby jste svého generála chránili tu očumuje řitě dělníkům. A teď uhněte nebo osobně dohlédnu na to, aby vás generál potrestal za vaši neinformovanost.“ pohrozil nakonec a legionář sklapl a pustil muže do arény. Ten se však zastavil a otočil, „Už dorazil?“
„Ano. Už dorazil.“ kývl legionář. Muž se s touto odpovědí spokojil a zamířil hlouběji do arény a o veškerém dalším jeho pohybu jsi ztratil přehled.

Vyčkával jsi. Mladík se mezitím účastnil setkání a poté spokojeně opustil arénu a směřoval do centra města. Všiml sis, že i malíř opustil své stanoviště nyní ho nahradil jednonohý muž. Tvář a šedivé vlasy značily že je již starý a mnoho si toho prožil. Opíral se o berly, které mu pomáhala udržovat rovnováhu a na rameni mu seděla menší opička. Generál Arterius se pomaličku blížil.

---

"Další hodinu bych viděl až pozítří.. přeci se během svátku nehodí naplánovat něco, když bychom si chtěli oba užít zítřek po svém, nemyslíte? Záleží, jaký bude rozpis přednášek... více si řekneme zítra."

Až bude chtít odejít, zastavím ji, "Mistryně Mirabelle, měl bych pro vás ještě jednu prosbu. Jak jsme byli u toho člověka s nemocnou dcerou, ujistil jsem ho, že za něj napíšeme dopis do Brumy." ze své batožiny vytáhnu své dopisy, "Když už budete u psaní a rozesílání, mohla byste prosím tato dvě psaní také poslat?" pokud bude souhlasit, ukážu na čistou obálku, "Tento prosím pošlete do cechu Mágů v Daggerfallu. Je adresován mým rodičům.", ukážu ji i druhou obálku s obarveným růžkem, "A tento pošlete prosím cechmistru."

Jakmile si je ode mne vezme, poděkuji jí a ještě se zeptám, "Je tu ještě něco, co bych měl od vás znát nebo vy ode mne?".

Pakliže už nebude nic chtít, rozloučím se a vyrazím k Marianě. Až přijdu k oběma bavícím se, ukloním se a pozdravím, "Přeji pěkný den. Mohu na chvilku mluvit s Marianou, prosím?"

---

"Nejprve bych vás požádal, zda-li by jste nevyužil svého vlivu a nepožádal hraběte o pozvání jistého člověka se jménem Arcturus Buca. Ten se prý v nedávné době dostal k nějakému důležitému deníku, takže by bylo dobré abychom ho získali. Při troše štěstí tam budou vodítka k tomu, jak s tím bojovat." Mimochodem jaká je denní doba? Už je tak nějak odpoledne? Nejspíš začínám mít hlad a taktéž musím stále myslet na blížící se schůzku ...

---

Jen co vyřkne Nivrel slovo nepřítel vybaví se mi v mysli podobizna Arteria, ale hned tu myšlenku s úsměvem vypustím z hlavy pryč. "Bohužel to vás asi zklamu, dříve jsem jednoho nepřítele měl, ale už jsme se "udobřili." odpovím Nivrel a chvilku vydechnu než se pustíme do dalšího souboje.

---

,,To nemám, ale vy jistě budete mít nějaký menší vozík, nebo dvoukolák, který bych si mohl půjčit. Do hodiny Vám jej vrátím já, nebo některý jiný bdící."
Pokud bude souhlasit, půjčím si vozík, nechám si na něj jednotlivé díly zbroje naložit a vyrazím zpět za bdícími.

---

→ Tah 91.

ScorpionCZ
„To nebude problém. Nějaké konkrétní přání na který den by měl dorazit?“ zeptal se Dvorní mág a pomaličku se usadil na svou židli, aby dopřál odpočinek nohám, přeci jen nebyl nejmladší.

Je něco málo po čtvrt na jednu.



Sarako
„Vydržte chvilku.“ řekl obchodník, vytáhl kus papíru a začal sepisovat vše co sis zakoupil, poté listinu podepsal a odkázal tě ven ke kováři, kterého jsi předtím viděl učit své učně. Vyšel jsi ven, předal listinu a počkal až ti muž vypůjčí menší vozík a naskládá ti na něj vše co sis objednal. Netrvalo dlouho a bylo vše připravené. Chytl jsi vůz za rukojeť a vyrazil k sídlu bdících.

Po pár uličkách a zatáčkách jsi stanul v ulici a spatřil dům bdících. Trojice bdících vedla rozhovor s mágem v červené róbě typické pro mágy sloužící pod vedením Corrienta. Tento mág byl starší, delší šedé vlasy a magickou hůl s pozlacenými magickými znaky. (graf. vzhled - zde)


Adrian_S
„Dobře. Rozpis přednášek na pozítří už možná bude připravený ve sborovně, nebo se teprve bude projednávat na poradě, těžko říci.“ pokrčila rameny, „Ale to se ještě domluvíme.“ poté se pootočila ke svému kabinetu. Ihned jsi jí zastavil a požádal o odeslání dopisů. „Jo. Postarám se o to.“ kývla a převzala si od tebe oba dopisy, „Už bych měla mít volno... Pokud nedošlo k nějaké změně rozpisu, ale to si nemyslím. Mágovi napíšu po obědě a tyto dopisy odešlu společně s ním.“ opatrně schovala dopisy do brašny, „Myslím, že ne. Dnešek ještě trošku probereme v příští soukromé hodině... Třeba se zase vyskytne nějaká příležitost v praxi. Ale už vás nebudu zdržovat. Mějte se Fallene.“ rozloučila se s tebou, převzala si od tebe brašnu, kterou si jí nesl a vyrazila ke svému kabinetu.

Sám si své kroky nasměroval k Marianě a Beliovi. Než si stihl dojít až k nim povedlo se ti zachytit kousek jejich konverzace.
„Takže s tím můžu počítat?“ usmála se Mariana.
„Jasně. Budu tě očekávat chvilku po čtvrté hodině. Potom už mám domluveno něco jiného a nebudu mít čas.“ odvětil jí Belius.
„Dobře. Díky moc.“ poděkovala čímž nakrátko zakončila rozhovor, který by býval nejspíš pokračoval, kdyby jsi nepřišel a vyrušil je. Profesor se při tvém úklonu mírně pousmál.
„Samozřejmě.“ kývl hlavou, „Mariano? Myslím, že jsme domluveni. Skočím si na oběd a potom tě budu ve čtyři očekávat ve svém kabinetě.“ dodal směrem k černovlásce a poté vykročil k jídelně. Tvořící frontu ignoroval a prošel kolem ní. Mariana se na tebe podívala, pousmála se a pozdravila tě.

Všiml sis, že i profesorka Silverwoodová vyrazila ze sklepení do jídelny. Byla v půlce sálu, když si spatřil její chladnou tvář s výrazem, který se od vašeho posledního setkání téměř vůbec nezměnil. Také sis všiml, že se schodiště pomaličku schází profesor Globullus v doprovodu nějakého Khajiita v mistrovské róbě určené pro mágy Obnovy. (graf. vzhled - zde) Oba směřovali k jídelně.


Tondulín
Nivrel mlčela. Vyčkávala až se vzpamatuješ. Jakmile sis dostatečně oddechl a zajal opět bojový postoj očekávala od tebe útok. Dřevěnou zbraň měla podél těla.

---

"No, bude stačit kdykoliv, kdy tu budu. Myslím že nějak v tento týden to bude dobrý. Ještě si tedy dnes skočím do imperial city, ale nepředpokládám, že bych se tam zdržel na více jak dva dny. Přes noc určitě, ale hned pozítří bych tu měl být nazpět. Také ale záleží jak se sem dostane on, že ano ... Jen doufám, že ten deník ještě bude mít ..."

---

"Útok ani obrana nevyšla tak zkusíme něco nečekaného." Usměju se pod vousy, rozeběhnu se proti Nivrel až budu na vzdálenost 4-5 kroků vrhnu po ní svůj meč a provedu zběsilý útok svými pěstmi.

---

Opět odhadnu podle sluníčka čas a pokusím se nenápadně zůstat v doslechu kdyby se Generál Arterius pustil s někým do hovoru.

---

Přitáhnu vozík až k domu bdících a pokusím se zachytit rozhovor mága a bdících, zatímco budu přenášet jednotlivé kusy zbroje dovnitř. Až budu hotov, zajdu za Baltazarem a vzkáži mu: ,,Dovolil jsem si přinést jako malý dárek čtyři páry železných rukavic a bot. Jsou vaše, jen bude potřeba, aby jste někoho poslal vrátit zpátky zbrojíři vozík, na kterém jsem to přivezl. Já se teď půjdu navléci do nového brnění, a potom budu pokračovat svou cestou."
Pokud Baltazar nebude nic namítat, půjdu se navléct do brnění, ale napřed nenápadně nahlédnu ven skrze okno, abych se ujistil, že už tam ten Corrietisův mág není.

---

"Omlouvám se, jestli jsem vás vyrušil. Upřímně, nečekal jsem, že tě zastihnu. Měla bys na mne chvilku?" určitě bude překvapená, co po ní budu chtít, "Zkusím to zestručnit... moc dobře se neznáme, byť na sebe narážíme už nějakou dobu v chodbách. Přesto, říkal jsem si, jestli by nebylo vhodné se nějak o sobě něco dozvědět. A měl bych k tomu rovnou skvělou příležitost."

Určitě bude namítat, že má jiné plány, ale až dopoví, usměji se (to se stává zřídka), "Ne, takhle jsem to nemyslel. Včera's prozradila, že se vyznáš v lektvarech a já bych jedny potřeboval. Respektivě... naučila bys mě vytvářet takové lektvary, které obnovují manu? Po celou dobu studia jsem si své zásoby vyčerpal a už žádné nemám. A jestli ti jde o cenu, řekni si jakou chceš.. dostaneš zaplaceno... ehm, později."

---

→ Tah 92.

ScorpionCZ
„Dobrá zařídím to.“ kývl hlavou Dvorní mág a pohlédl na Světlanu, která mlčky sledovala váš rozhovor. „O toho chlapce se postarám a problém vyřeším.“ ujišťoval ji.



Sarako
Přitáhl jsi vozík až k domu. Bdící i Mág ti nijak nebránili v cestě a uhnuli stranou. Zatím co jsi odnášel kusy zbrojí do domu vnímal si jejich rozhovor.
„Nařízení Nejvyššího mága. Váš velitel by se měl dostavit k výslechu dnes kolem třetí hodiny. Výslech Talara bude proveden jakmile toho bude schopen.“ promlouval mág v červeném rouchu k Bdícímu.
„Nemějte obavy. Náš velitel dorazí. Nemáme co skrývat.“ odvětil mu Bdící, když jsi odnášel poslední část zbroje rovnou jsi zamířil po schodišti nahoru. Baltazar postával opřen o parapet otevřeného okna a hleděl na uličku města. Bez otočení tě vyslechl, poděkoval a více nic nenamítal. Odebral jsi se proto do vedlejšího pokoje ve kterém jsi se převlékl do zbroje. Corrientova mága jsi těsně předtím zahlédl odcházet směrem k Věži.


Adrian_S
„Jo. Chvilku mám.“ kývla hlavou, „Hmm... To bychom museli sehnat klíče od učebny.“ pravila se zamyšlením, „Já totiž vlastní náčiní nemám... Ale profesor Globullus by nám možná něco vypůjčil a nebo by nám dokonce dovolil i použít učebnu lektvarů. Dneska je tam tuším přednáška až někdy později.“ dodala.

Jakmile Globullus s Khajiitským profesorem zmizeli uvnitř jídelny spatřil jsi dalšího člena z řad profesorského sboru. Tentokráte se jednalo o černovlasou Dunmerku, měla dlouhé rozpuštěné vlasy, róbu ve stylu mágů Morrowindu a červené oči. Profesorka Vici (graf. vzhled - zde) nekráčela jako její kolegové do jídelny nýbrž ke schodišti a následně po něm pokračovala nahoru.


Tondulín
Rozeběhl jsi se proti Nivrel, která ihned zajala obraný postoj. Jakmile jsi byl pár kroků od ní vrhl jsi svůj dřevěný meč. Tento útok nečekala, ale přesto jej stihla zablokovat svým mečem, těsně předtím než si jí ochromil úderem pěstí, Nivrel zasažená do tváře byla nakrátko mimo, další úder jsi však nestihl zabránit. Instinktivně stáhla ruce k obličeji a tvůj úder odrazila a následně odrazila i další. Silou v pěstním souboji se ti rovnat nemohla a proto využila své pozice. Kopla tě do holeně, a krátko jsi ustal v útoku pěstí a schytal úder do tváře jednou z noh. Ochromen jsi dopadl k zemi.

„Achjo... Měli jste se mlátit meči. Dřevěnými meči.“ zvolala Carwen, která k vám vyrazila a ihned si zkontrolovala očima vaše zranění. Nivrel tekla po tvém úderu krev z nosu a utržila i pěknou modřinu. Ty na tom jsi obdobně akorát ti neteče krev z nosu.


Killiedan
Podle sluníčka usuzuješ, že ještě nepadla jedna hodina, ale oba šlechtici se i přesto střetli. Opatrně jsi se přiblížil, aby sis na sebe nijak neupozornil. Jako první se ujmul slova na první pohled starší muž. Jednonohý Imperiál s opičkou na rameni, hlasitě pozdravil příchozího a podal mu ruku. Generál Arterius mu však gesto s rukou neoplatil a nepotřásl si s ním.
„Nepodám si ruku s někým kdo má na rukou krev mé rodiny.“ odsekl starý Bretonec, Imperiala podle výrazu na tváři reakce nijak nepřekvapila. „Důvod této schůzky je jednoduchý.“ nadechl se generál a stiskl ruce za zády, „Začneme bez jakýchkoliv iluzí. Zaprvé požaduji, aby se syn tvého nepovedeného bratříčka přestal cpát do mého rodu. Sňatek mezi Seranou a Flaviem nikdy nedovolím. Je jedině dobře, že se rozešli a tak to i zůstane. Zadruhé požaduji absolutní oddanost vašeho rodu vůči mému. Dlužíte nám to za 'Modrou noc', vaše zrada je neodpustitelná a pouze oddaností vůči mému rodu ji možná jednou odčiníte i když v mých očích se odpuštění nedočkáte.“ odmlčel se, druhý muž nic nenamítal. „Zatřetí požaduji, abys podpořil můj návrh co přednesu Císaři. Chci, aby se Serana stala jeho ženou a usedla po jeho boku na Tamrielský trůn.“ domluvil Klargus a hrdě pozvedl hlavu, podobně jako před vilou Valeriů i nyní působil klidně a zcela bez nervozity.
„Její bratr není prohlášen za ztraceného ani den a ty už neleníš a přebíráš do svých rukou osud jeho sestry? Víš, že její bratr chtěl, aby se vdala z lásky? O vynuceném sňatku nechtěl ani slyšet. Sňatek mezi Flaviem a Seranou by naše rody spojil natrvalo.“ namítl muž.
„Natrvalo?“ vydal ze sebe chladně Klargus, „Scipio zopakuj si lekce historie. Copak nebyl Decimus z rodu Arteriů-Viciů? Kolovala mu v těle krev obou rodu a přesto jste se neštítili nás zradit a nejsme rod Calů, abychom mezi sebou navzájem šou*tali. Serana si vezme Císaře tak jsem rozhodl. Více o tom nehodlám diskutovat ani v případě, že by se Decimův syn objevil živí a zdraví, podvolí se mému rozhodnutí jako správný člen rodu Arteriů a jak káže tradice naše rodu. Rozuměl jsi?“ pravil s důrazem na poslední slova. Scipiovi zjevně nezbylo nic jiného a kývl.
„Dále... Chci vědět kam Flavius odvezl toho malého Altmera, kterého Decimův syn adoptoval.“
„Aldu? Vždyť s ním nemáš ty nic společného.“ zněl překvapený hlas Scipia.
„Nemám? Je to Arterius! Jakmile se objevilo jméno Decimova syna v kolonce otce stal se z něj Arterius. Rod Arteriů drží při sobě, stará se o své členy a příbuzné. Krev ani nic podobného mne nezajímá. Pochybuji, že mu ta Khajiitka dokáže dát domov, který si zaslouží.“
„Je to jeho matka... Alda si na ní zvykl, nemůžeš jí ho jen tak vzít, protože -“
„Nemůžu vzít? Z hlediska majetku, slova, vlivu a reputace mi každý Tamrielský soud vyhoví. Dohlédnu na jeho výcvik, výchovu a vzdělání. Stane se z něj pravý šlechtic jako to tvůj otec udělal s Appiem. Nebude to žádný zkočičákovaný Altmer. Byl mu odkázána podle závěti polovina rezidence. Pokud nebude pod mou ochranou a nepřípustné, aby dědictví získal. Takže kam ho tvůj syn odvezl?“ zeptal se Klargus klidným tónem hlasu. Scipio váhal, ale přesto nakonec promluvil.
„Arterius, Decimův syn jak mu ty říkáš jí pořídil dům v Markarthu. Tam ho můj synovec odvezl.“ řekl Scipio a mírně se pootočil, „Splním vše co požaduješ. Situace se ale mění... Rod Rullů vůči vám není tak loajální jako byl dřív, Calové, Aciliové drží s rodem Valeriů. Rod Arteriů a můj rod už zde nemá takovou moc jako dřív.“
„To se změní. To se změní.“ zopakoval Klargus spokojen se Scipiovým rozhodnutím.
(rozhovor bude pokračovat v dalším příspěvku)

---

"Zajdeme za Globullem nebo se chceš prvně najíst?" zeptám se ji a počkám na reakci.

Pokud má hlad, nabídnu ji doprovod do jídelny, kde jí požádám, aby se někam usadila a já bych jí přinesl jídlo.

Pokud nemá hlad a chtěla by pracovat s lektvary, zajdeme ke kabinetu Globulla.

---

Překontroluji si, jestli mi kroužkové brnění spolu s železnými rukavicemi, nárameníky a botami příliš nebrání v pohybu, nasadím si přilbu a vyrazím ven, kde se o ulici dál od stanoviště bdících zeptám prvního lépe oblečeného měšťana na cestu k nejuznávanějšímu krejčovství ve městě. Potom se k onomu krejčovství vydám.

---

"Zkusil jsem improvizovat.... ale za ten kopanec to asi nestálo." chytnu se jednou rukou za hlavu a zkusím pomalu vstát.

---

"Takže tak, to je asi vyřízené. Jelikož nevíte jak se to šílenství projevuje, tak je asi čas abych se vrátil do IC. Očekávejte mě tu zítra, nebo pozítří! Zatím se mějte mistře! Mimochodem teto? Ukážeš mi jak aktivovat teleport,? Výrazně by to ulehčilo mojí dopravu sem a tam." Jednoduše jsem ostatním sdělil a s krátkým zamáváním jsem se vydal zpět k teleportu s tím, že se nechám teleportovat o IC. Budu dávat pozor, jestli mi Světlana bude chtít ukázat tu aktivaci a kdyžtak se jí zkusím naučit.

---

→ Tah 93.

ScorpionCZ
„Budu vás očekávat. Víte kde mne najdete, kdybych tu náhodou nebyl optejte se služebnictva.“ usmála se Mág a stiskl ti ruku na rozloučenou, následně to samé učinil i se Světlanou, „Mějte se!“ zvolal za vámi s úsměvem, když jste opouštěli pokoj. Jakmile se za vámi zabouchli dveře pustil se opět do své práce.

„Ukáži ti to. Není to nic snadného.“ kývla hlavou Světlana zatím co jste kráčeli chodbou do teleportační místnosti. Cestou jste potkali ve vstupním sálu šestici kožešinou ověšených válečníků ze Skyrimu, postávali u východu a vyčkávali na svého velitele, vám pozornost nevěnovali. Zabočili jste a vešli do teleportační místnosti. Světlana si při dřepla k teleportu a začala ti podrobně popisovat jak máš aktivovat teleport. Na závěr poznamenala, že stačí krystal zahřát ohněm a teleport se aktivuje. Názorně ti to dokonce i předvedla. „Tenhle teleport je nastaven pouze k teleportaci mezi Univerzitou a Brumou. Neslouží k ničemu jinému, ale bys ho přesměroval, ale to je hodně složité a je lepší to nechávat na mága se zaměřením na teleportační kouzla.“

Jakmile Světlana dokončila svůj výklad pokynula ti, abys prošel teleportem. Učinil si tak a po záblesku modrého světla jsi stanul v teleportační místnosti. Teta se vedle tebe objevila po krátké době.
„Tentokrát to bylo příjemnější.“ pousmála se, „Akorát se budeš muset domluvit s někým kdo má na starost tuhle místnost, aby ti dal nebo půjčoval klíče.“



Sarako
Kroužková zbroj není tak pohodlná jako lehké roucho, ale v pohybu ti příliš nevadí, nasadil sis přilbu a vyrazil pryč z domu. Baltazar tvému pohybu po domě nevěnoval žádnou pozornost. Jeden z Bdících postával před domem a evidoval veškerá poškození domu, rovněž ti nevěnoval pozornost a tak jsi v klidu mohl pokračovat po ulici. Po několika minutých chůze jsi odchytl nějakého lépe oblečeného měšťana.

„Máme tu tři skvělé krejčí. Tedy měli jsme. Jeden nedávno pověsil řemeslo na hřebík, ale skvělou náhradou za něj je mladý Sarit, redguard z Hammerfellu a nebo již starší Teodor, který má dílnu hned za rohem. Osobně vám doporučuji spíše Teodora... Sarit šije sice pěkně, ale vždy je u něj náznak Hammerfellské kultury a to vy asi nechcete.“ odmlčel se, „Nebo můžete zkusit přesvědčit Tayrena. Vypadáte jako někdo kdo nemá o peníze nouze. Třeba by zase po nějaké době něco vyrobil. On totiž dokázal udělat naprosté skvosty! Mému bratranci tehdy vyrobil kvalitní tuniku v kombinaci s velmi lehkou kroužkovou košilí, kterou tajně zašil dovnitř. Tunika byla sice o něco těžší, ale na první pohled nepůsobila jako zbroj nýbrž jako společenský oděv.“


Adrian_S
„Nejprve se najíme. Profesor Globullus už bude stejně obědvat.“ řekla Mariana a vyrazila k jídelně. Fronta pomaličku ubývala až jste se konečně dostali do místnosti. Většina stolů se již plnila, ale pár jich stále zůstávalo zcela prázdných. U jednoho ze stolů si spatřil Erise s Gaturnem, měli u sebe dvě volná místa. Také sis všiml Arteriovi sestry Serany, která seděla opodál se skupinkou novicek, jejich stůl byl plný.

Profesorský stolek měl několik obsazených míst. U stolku totiž obědval profesor Globullus, který vedl rozhovor s khajiitím profesorem po své levici. Profesor Belius Arterius, který zrovna snažil rozesmát svoji kolegyni Silverwoodovou nějakým vtipem nebo vtipnou historkou. Valindor Benoch se u stolu rovněž nacházel ačkoliv nepatřil do profesorského sboru. Bavil se společně se Silverwoodovou a Beliem. Altmerská profesorka seděla na úplném konci a situaci u stolu pouze sledovala, nijak se nezapojovala a v poklidu jedla.

Řada konečně došla až na tebe a Marianu. Pustil si Marianu před sebe a nechal jí vybrat jídlo. Na výběr jste měli ze dvou chodů. Polévky a druhého jídla, které bylo v podobě hovězího nebo vepřového masa s brambory. Jakmile si Mariana poručila, dostala tácek a odstoupila od okénka.
„Hovězí nebo vepřové?“ zeptal se tě tlustší novic zpoza okénka a očekával tvoji reakci.
„Kam si sedneme?“ zeptala se Černovláska zatím co se rozhlížela po jídelně.


Tondulín
Nivrel se snažila zastavit si krvácení kouskem bílého hadru, zatím co jsi zvedal ze země. Promnul sis zasažené místo a chytl se za hlavu. Jakmile jsi stál na nohou Carwen jen zakroutila hlavou, „Tohle nebyl nejlepší nápad. Jestli vám ty modřiny zůstanou až do večera bude to hodně velká komplikace.“ povzdechla si, „To byl velmi nerozumný tah.“ koukla na tebe, „Vezmi si luk, šípy a jdi se roztrénovat k připraveným terčům. Luk tu budeš hojně využívat a po zkušenosti z Imperial City vím, že ho příliš neovládáš.“ dodala a pootočila se k Nivrel.

„Stále krvácíš?“ zeptala se a Elfka mlčky přikývla, „Ukaž mi ten nos.“ dodala, pomaličku se naklonila k Nivrel a prohlížela si její zranění ihned poté co odendala špinavý kapesník.
„Je zlomený?“ optala se Nivrel, ale Carwen jí neodpověděla. Jen si mlčky prohlížela její tvář.
„Chviličku se nehýbej.“
„Dobře...“ vydala ze sebe tiše hubeňoučká Bosmerka a čekala na Carweninu reakci. Ta opatrně přejela po zlomeném nosu dvěma prsty, za soustředila se a rozzářila je do světlé žluté barvy a ihned prudce pohnula prsty, které měla přiložené na nosu. Nivrel bolestivě zasténala, ale krvácení se zcela zastavilo.
Carwen sundala ruce z její tváře a přerušila kouzlo, prohlédla si svou kolegyni a se soucitným tónem hlasu řekla, „Promiň... Ale moje léčitelské schopnosti nejsou nelepší, alespoň jsem ti zastavila krvácení a trochu srovnala nos. Vlastně úplně. Vypadá jako dřív.“ Nivrel poděkovala a vyrazila rychlejší chůzí do mlýna, pravděpodobně chtěla vyhledat vědro ve kterém by si tvář i ruce umyla. O tebe ani pohledem nezavadila.

„Jsi první, který přiměl Nivrel krvácet a nezaplatil za to životem. Buď zafungovala tvoje 'osobnost' o které jsi mluvil na tom statku a nebo tě nechala žít jen kvůli tomu, že jsi můj učeň.“ pousmála se Carwen při pohledu na odcházející Nivrel, „Ale být tebou se připravím, že tě na dalším tréninku nebude vůbec šetřit.“



Killiedan
„Poznal jsem mnoho tvých příbuzných. Decima, jeho syna, Coda, Riane, Belene, Seranu a ze všech členů rodu Arteriů jsi ty ten nejbezcitnější. Decimus by nikdy nechtěl, aby se jeho potomci vzdali z donucení. Na to jsem ho znal moc dobře, ale je to tvé rozhodnutí a já ho akceptuji.“ poznamenal Scipio při pohledu na Bretonce.
„Z Cyrodiilské linie žije pouze Serana. Decimův syn je nezvěstný, procentuální šance na přežití teleportace ve stavu v jakém podle přihlížejících byl je velmi nízká. I kdyby jí přežil už nikdy nemusí být takový jako dřív, proto je lepší předpokládat, že zahynul.“ vydal ze sebe Klargus nespouštějíc oči z jednonohého šlechtice, „Zemřel jako pravý Arterius. Položil život při ochraně svých blízkých.“ dodal hrdě.
„K té procentuální šanci jsi přišel jak?“
„Mluvil jsem s Nejvyšším mágem.“
„Aha... Co když Císař odmítne nabídku na sňatek se Seranou? Přeci jen je uplynula velmi krátká doba od smrti jeho ženy, pak je tu věkový rozdíl a -“ býval by Scipio pokračoval, aby byl zas gestem na Klargově ruce.
„V momentě kdy usedna má žena na trůn Shornhelmu po své matce, stanu se vládcem Rivenspire. Náš drahý Vysokoskalský král již nevládne takovou mocí jako dříve a je jen otázka času, kdy uvolní místo někomu jinému. Ve své domovské provincii mám moc, jméno a vliv. Jen málo šlechtických rodů bude otevřeně vzdorovat během mé ho nástupu na trůn.“ odmlčel se, „Pokud Císař chce, aby Vysokoskalí setrvalo v Císařství bude muset požadavek k sňatku přijmout. Jináč v tom Cyrodiil zůstane sám se Skyrimem.“
„Přeci bys neposlal do kytek něco za co bojovali tvoji předci?!“ zvolal Scipio a v jeho hlasu byl znát menší hněv.
„Moji předci bojovali za rod Arteriů, za rodinu, za své příbuzné. Každý správný Arterius zvolí vždy rodinu před rozkazem Císaře. To si pamatuj. Možná jsem v jistých ohledech bezohledný a bezcitný, ale veškeré mé záměry a vynucené sňatky zaručují lepší budoucnost mým potomkům a hlavně jejich. Možná mi za to nikdy osobně nepoděkují, ale až budou starý tak jako já, uvidí jak se jejich děti mají dobře mají, a teprve si tiše řeknou: 'Strýček Klargus měl pravdu.' Občas musíme dělat věci na které nejsme příliš hrdí, ale pro blaho své rodiny bys udělal vše i ty Scipio, nemám pravdu?“

Všiml sis postavy v černém, která přišla směrem od Bělo-Zlaté věže. Postává opodál a očima sleduje dvojici šlechticů. Do tváře postavě nevidíš, ale usuzuješ, že se jedná o muže. Opasek krom menší brašny obsahuje také ocelový meč.
(rozhovor bude pokračovat v dalším příspěvku)