#2
Tak jsem právě zažil nejhororovější víkend těchto prázdnin. Vstávám ani ne v 8 ráno, potom 4 hodiny cesta vlakem, pak čekání se spožděním na další vlak, pak hledání kempu na ubytování... asi dvou hodinové pátrání po městě s tím, že vás každej naváděl někam úplně jinam, takže jsme bloudili sem a tam... No a od rána jsme nejedli, tak hledáme něco kde by jsme se mohli najíst. Prolezeme asi 10 hospod/restaurací a všude plno, další jsou rovnou zamřížovaný a když najdeme nějaký prázdný tak nás vyhoděj s tím že nevařej... Co to sakra je? Doksy už nechci nikdy vidět. Navíc jakoby to nestačilo tak tam po celej den hrálo nějaký techno a furt slyšíte jenom takový to
"DUC DUC DUC DUC...". Nakonec jsem chtěl někde najít nějaký baseballový pálky že by jsme se jídla domohli násilím, ale pak jsme to vzdali a šli na nádraží, protože nám měl jet vlak na Bezděs. Tam jsme si každej koupili dvě bagety a pak vypili jedno pivo, protože další by nás na ten prázdnej žaludek asi vyřídilo. No to byla další hodina čekání. Vlak konečně přijel a po 15 minutách jsme byli konečně tam. Vyjdeme asi nějaký 3 km nahoru a když dorazíme na místo kde se ten fest koná, tak vidím nápis "VYPRODÁNO" Už jsem si myslel, že mě jebne, ale opět mě napadl jeden ze šílených nápadů: Sehnat někoho kdo odchází, sebrat mu ten proužek z ruky a nějak si to nenápadně nalepit na tu svou... No ale ještě dřív než se tak stalo ke mě přišel nějakej vekslák s baťohem na zádech: ,,Nepotřebuješ lístky?" ,,,Hm..." přemýšlím v čem je háček a dodám jeden. ,,Tak to ne," odpoví. ,,Já dva nepotřebuju, tak nic." A nechám ho odejít, ale kámoš na mě, abych se ho alespoň zeptal na cenu. Odpoví ,,2000" Tak na to mu zvysoka seru a nechám ho odejít. Pak nastane další plánování, ale za minutu ke mě přiběhne znovu. ,,Chceš pořád ty lístky?" Já: ,,Za dva tisíce ani náhodou." Pokračuje: ,,Ne za dva tisíce za 800 stovek." Tak na to mu kývnu, tady na místě jinak stáli nějakejch 500 stovek. Sehnal ještě jednoho kupce tak jsme si od něj ty lístky koupilli. Díky osude!
Po tolika útrapách jsme byli konečně tam, sedneme si k mase jinejch lidí a slyšíme jen: ,,Tady byla taková fronta! A všem řekli: Jděte pryč, je vyprodáno!"
Tak si říkám, že kdyby se nestalo tolik brzdících věcí a dorazili bysme sem dřív, tak bych stál v tý frontě a na toho veksláka ani nenarazil!
Po festu, kam jsme dorazili okolo pátý, kde jsme zastili Evu Farnou a Monkey Business, pak ještě něco ale ty jsme neslyšeli celý a nepamatuju si název.. jsme museli znovu na poslední vlak. Byla půlnoc a my jsme nechtěli spát, stejně ten stan byl jen pro dva a my jsme byli tři! To byl ještě ten ze špatných momentů, který jsem neřekl: Ten stan kterej bral kámoš byl totiž zabalenej do špatnýho baťohu.
Tak jsme si´tam došli jen pro mikiny a vyhledali jeden fakn bar, kde panovala přijemná atmosféra a znovna tam hráli nějací staří známí na nástroje. Asi až do půl třetí jsme pili pivo a poslouchali je, pak jsme se přemohli a šli s něma na nějakou diskotéku i když to vůbec nemusíme.
Nakonec kolem sedmý jsme přišli ke stanům, ten náš rovnou sbalili a poslední hodinu před odjezdem jsme si řekli, že si alespoň odpočineme. Tak ti dva si vytáhli karimatky a lehli si a já: ,,Twle já mám jenom spacák, na co bych se s tím táhnul?" Fakt že jsem měl jen baťoh s tím, to oni si neodpustili ani kytaru. Tak jsme si to rozložil a spal jsem. Když mi procházeli nějaký babky nad hlavou tak jsem se vzbudil a jen odpočíval, ale stejně nám tento polospánek stačil a nabrali jsme alespoň nějakou energii.
V 8:00 jsme šli odevzat štítek, kterej měl bejt na stanu, kámoš si tam vyzved zálohu a kytaru a pak jsme šli na vlak...
Zajímavý, že se takovej horor zvrtnul k lepšímu, takže vždy je nějakej ten dobrej konec..
PS: A jak na to koukám, tak jsem měl rovnou založit téma jako na povídku :D