---

Aurel:
,,Na Citadele? Ne, víš já moc nemusím moc davy lidí, mě vyhovuje klid a samota. Ty jsi tam někdy byl?"

Škorp:
,,Tak domluveno pane Kenwayi." řekne, zasměje se a pokračuje dále do parku. Ty jsi zůstal stát.

Mopi:
Gaius se na tebe podívá pak se podívá na Corvuse a řekne mu potichu něco, pak vejdou dovnitř do lodi. Jdeš za nimi. Jste v miniaturním kokpitu. ,,Sem se nemůžeme vejít, budete muset do nákladového prostoru." Oznámí vám Gaius.

---

( půjdu zpátky do školy ... a tam najdu extranet a podívám se kdy dávaj v kině ten ... film )

---

"Ne, nebyl. Ale chtěl jsem tam zaletět s bratrem a sestrou, oslavit tam bratrovo ukončení školy. Ale po této události to asi oslavíme u nás na Zemi."

---

Už vidím jak někde havarujem :D ale tak dobře, zalezu tam a už ani slovo *god* :D

---

Škorp:
Vracíš se do školy a procházíš hlavní místností. Vidíš že už otevřeli jídelnu. Pokračuješ do pokoje. Přes extranet terminál se podíváš kdy hrajou Blasto. Hrajou to každý všední den od 6 a od 8.

Aurel:
,,No nejlepší to bude oslavit s rodinou, navíc cesta na Citadelu ze Země není zrovna levná."

Mopi:
Posadili jste se s Corvusem na zem v nákladovém prostoru. ,,Budu vás tu muset zavřít, to víte, stabilita lodi, už je holt stará ta naše herka." řekl Gaius a zavřel dveře. Chvíli sedíte v tichu, které prolomí Corvus: ,,Sakra."

---

"Stalo se něco?" nesedl na červenej čudlík, že ne? :D

---

"Máš pravdu, kdyby jsi se chtěla připojit klidně můžeš. Myslím že setra by si s tebou ráda popovídala... až budeš mít někdy čas." řeknu, a usměji se.

---

( ok ... tákže čas mám ... a teď najít svůj kredit chit ... kam jsem ho asi dal ? no budu hledat )

---

"Hmm, nejspíš jen dvě noci."

---

''Dobře běž'' počkám až odejde a pak otevřu zprávu.

---

Mopi:
Corvus se postavil a chtěl ti odpovědět. Loď však vystartovala, motory se rozeřvali a Corvuse to opět posadilo. ,,Nezeptal jsem se kam to letíme..."

SH:
Nechal jsi voluse odejít a když jsi byl v chodbě sám, vyvolal jsi omni-tool a chtěl jsi jí přečíst. Byla však zaheslovaná.

Aurel:
,,Moc ráda bych, ale než bych dorazila. To víš, další loď se zásobami mi má přiletět až za pár týdnů, takže to asi nebude možné."

Škorp:
Začal jsi hledat, ale není ani v peřinách, pod postelí. Ani na stole není.

Naga:
,,Jak si přejete pane. Pokud byste byl tak laskav a převedl pět set kreditů. Máte nějaká zavazadla?"

---

( ale no tak ... snad si pamatuju kde mám prachy ne ? ... nebo nejsou ve škole nějaký osobní skříňky ? ... ale fakt , kde mám peníze bych si pamatoval )

---

"No, tak bychom to mohly oslavit ještě jednou až bys přijela. Pochybuji že rodiče budou mít čas, otec je věčně v práci a matka taky.

---

"Ježiši. Nešlo by se ho zeptat teď?"

---

"Ne, cestuji na lehko." Převedu 500 kreditů. Pak zajdu do té restaurace.

Jak že to mám s těmi penězi? 5000 měsíčně, tzn. ještě 4000 bych měl mít, že?

---

A je tam přiložená nějaká otázka nebo tak něco ?

---

Mopi:
,,Pochybuji, že nás přes motory uslyší. Je to stará loď, tlumiče hluku jsou tu minimální. A pokud nechceme porušit stabilitu trupu, což asi nechceme, tak ani ty dveře otevřít nemůžeme."

SH:
Žádná nápověda ani otázka to není. Je to jen jeden soubor, který je chráněn audioheslem.

Aurel:
,,Tak čas na oslavu úspěchu svého syna by si udělat mohl ne?"

Škorp:
Už je to strašně dávno, co jsi je naposled potřeboval, školou jsi proplouval nějak bez nich. Ještě tě napadlo podívat se do skříně s tvým civilním oblečením a po nějaké chvíli nakonec chit vypadl z kalhot.

Naga:
Teď už máš jen 3500 kreditů, po tom co jsi zaplatil pokoj. Kredity jsi vybíral těsně před odletem, takže s tím budeš muset ještě nějakou dobu vystačit. ,,Děkuji vám, váš pokoj se nachází v devátém patře, když vyjdete z výtahu, je to čtvrtý pokoj zleva, číslo čtyřicet dva." Poté si vyrazil do restaurace, která byla jen pár metrů od recepce. Vešel jsi dovnitř, byli zde stoly z nějakého kovu a honosné židle. I přes to, že byl zhruba čas k obědu, moc strávníků zde nebylo. U vchodu stála asarijka v černých šatech. ,,Dobrý den pane, budete si přát stůl?" zeptala se.

---

"Doufám že jo, ale dost jsem povídali o mě. Řekni mi také něco." řeknu, a usměji se.

---

Zkusím do toho říct svoje jméno, jméno bratra pak rodičů a další základní věci.

---

"Ano, rád bych stůl. Budu sám. Díky."