Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Věk Vzestupu
#1
Tak to všechno pomíchám.
#2
Aurelius:
Ano ... jsem v pořádku ... jen se mi udělalo trochu špatně, ale jsem tu potřeba a snažím se pomoct jak jen to půjde ..." všiml sis že je celá bledá, vojáci už skoro všechny raněné, či mrtvé odnesli.
handa999:
Smíchal jsi ty přísady a ten "vývar" co vznikl jsi podal doktorovi, ten je ihnet nalil Tasovi do krku. "Tak teď máme čas, Vy dva! pomocte mi ho odnést." ti vyhazovači Tase odnesli, nejspíše do nemocnice. Doktor na tebe ještě křikl než vyběhl za jeho chvilkovými pomocníky "Bude v pořádku, nemějte o něj strach!" neřekl to moc přesvědčivě, ale to bylo možná tím alkoholem.
#3
"Pojďte, půjdeme vedle.. vojáci už skoro všechny odnesli a vy jste strašně poblédlá. Musíte si jít někam sednout, pojďte." řeknu a pokud bude souhlasit půjdeme na chodbu. Přitom budu vádat pozor, aby náhodou neomdlela.
#4
Zkusím se podívat po hospodě jestli nenajdu otce.
#5
Aurelius:
"Já ... dobře půjdu, co se tu stalo? proč je tu tolik krve?" zvedla se a pomalu jste vyšli na chodbu. šla malátně ale drží se "Promiň-te ... ještě jsem neviděla tolik krve a mrtvých ... vlastně jsem ještě mrtvé ... neviděla."
handa999:
Pokud tvůj otec v hospodě je, tak určitě ne v téhle místnosti. V lokále téhle hospody sedí tři vojáci, užívají si zde svůj žold, nějací nezajímaví trpaslíci, nejspíše farmáři na houbových polích, pak pár žoldáků, nějaká trpaslice ve zbroji a v netjemnějším rohu hospody sedí nějaká na trpaslíka vysoká osoba v černé kapi. Mezi stoly pobíhali dvě trpaslice s táci plnými jídla a pití, číšnice, dneska mají více práce než obvykle, za pultem sedí ještě nějaký tlustčí trpaslík, buďto majitel nebo nějaký jeho kamarád.
#6
Půjdu do rohu a přisednu si k osobě v černém.
#7
"Není za co se omlouvat.. také jsem byl vyděšený, když jsem poprvé viděl mrtvého.. nebo, když jsem poprvé vzal život." řeknu a položím jí ruku na rameno a podívám se jí do očí "To bude dobré.. nebojte." pokusím se jí těmi to slovy uklidnit.
#8
Aurelius:
"Já ... děkuji ..." kolem vás proběhla nějaká žena s obvazy "Dnes se toho stalo hodně, nikdy dříve nebyla věž poškozena ..." už se nezdála být tak bledá jako před tím ale stále šla malátně.
handa999:
Osoba v černém ti ze začátku nevěnovala pozornost, pak promluvila, je to žena s nějakým velice zvláštním přízvukem který jsi ještě nikdy neslyšel. "Co si ode mě žádáš? Mám zde schůzku, vyřiď to rychle." dala na stůl růžový okvětní plátek z třešňového květu.
#9
Hledám zde Rogara Zlatopřezku.
#10
"Nejspíše nás čekají temné časy... Potřebujete se nadýchat, čerstvého vzduchu. Pojďte.." řeknu a vyrazíme ven z věže.
#11
Aurelius:
Venku je docela chladno, oslava začala, ale po výbuchu byla přirozeně zrušena, syn mluvčího však ještě vytvářel kouzly ohňostroj, každý mág který se ve svém oboru více vyzná, by poznal signální kouzla. Elfce se udělalo lépe, už vypadá skoro stejně jako když jsi jí potkal, až na to že má zelené šaty se zlatým vyšíváním a docela velkým výstřihem. "Díky ... jsi na mě tak milý ..."
handa999:
"Ach ano ... to je ten trpaslík se kterým se tu mám sejít, kdo ti o naší schůzce řekl?" mluví docela klidným hlasem, možná až moc klidným.
#12
"Řekněme, že mám své zdroje. Je mi líto, ale vaše schůzka bude muset počkat." Pro jistotu si dám ruku blíž k meči.
#13
"Ty jsi na mě byla také milá." řeknu a usměju se. Zatraceně, zapomněl jsem si převléct roucho. uvědomím si po chvilce. "Škoda, že je oslava zrušená.. i když, já mám pěkně poničené roucho. Asi by mě tam nepustili." zasmeju se.
#14
Aurelius:
"Takhle asi ne" zachichotala se ... "Jestli chceš, mohla bych ti nabídnout jedno po otci, on byl také mág a určitě by se nějaké to roucho našlo, přece jen takhle by nebylo chytré chodit mezi lidmi." zasmála se.
handa999:
"Hmm .. ty zdroje by mě docela zajímali." z pod kápě jsi uslyšel zasmátí "Ale nevím proč by měla schůzka počkat ... tvůj otec byl vždy velmi dochvilný ... a netvař se tak, velice se mu podobáš, bohužel neznám tvé jméno ... o mě jsi slyšet nemohl, což mi docela vyhovuje." nedělá si s tebou žádné starosti ... ještě se pohodlněji usadila na židli "Chceš víno? pokud chceš kořalku budeš si o ní muset říct nějaké číšnici." Dolila si pohár vínem a napila se, bohužel se napila tak, že jsi zpod kápě nic neviděl.
#15
"To nemohu přijmout, už jste mi toho dala tolik.. a já vám nic zatím nedal. A ani nevím, jak se vám za ty dárky odvděčím." usměju se.
#16
"Aha to v tom případě mění plány.Také se usadím co nejpohodlněji. Víno bych si dal děkuji a mohu se zeptat co to máte za list na stole?"
#17
Aurelius:
"To je v pořádku ... stejně ty roucha nikdo nenosí a než aby se na ně prášilo ve skříni, tak bude lepší když si jedno vezmeš ... že?" usmála se "u mě budeš mít soukromí, budeš se tam moct převléknout ..."
handa999:
"Tohle je okvětní plátek z třešňového sadu, připomíná mi domov ... normálně by hned uschl, ale tyhle lístky jsou očarované ... " chvilku se odmlčela a zasmála se "Neboj nechci tě očarovat ... to kouzlo je neškodné. Tvůj otec by měl každou chvilku přijít, tedy pokud ho něco nezdrželo."
#18
"No, tak dobře.. když vám to udělá radost." usměju se a pokud půjde pro roucho, půjdu sní.
#19
"Vždycky mě zajímalo jak takový lístek chutná nemáš jich víc?" Usměju se.
#20
Aurelius:
Vyrazila do svého pokoje, otevřela dveře a vešla. Když jsi vešel i ty tak zavřela dveře, pak zašla do vedlejšího pokoje ke skříni a kývla na tebe aby jsi přišel. Jsou tam dvě roucha, jedno hnědé, se značkami trnu a druhé také hnědé, ale bez značek a ze zelenými náraměníky a kápí.
handa999:
Tajemná žena se začala smát "Vy trpaslíci jste opravdu zábavní, bohužel mám jen jeden pytlíček těchto lístků." otevřeli se dveře a vešel tvůj otec, okamžitě zamířil k vám "Zdravím vás paní, jsem rád že jste se sem dostavila." pak se podíval na tebe a dodal "Ale co ty tu děláš? jak jsi se dozvěděl kam jdu?" žena se na tebe otočila, nejspíše očekávala co řekneš ... a to se zájmem.