---

Velvyslankyně Elenwen už začínala být nervózní. Služebná měla dávno přijít. Elenwen jí poslala pro seznam hostů a už to je nějaká ta chvíle.

Začínala mít všeho plné zuby, musela zařizovat oslavu pro významné lidi ze země, do které se původně vůbec nechtěla podívat, dělají jí starosti draci a její zástupce neustále někam posílá své vojáky a vůbec se neobtěžuje jí to oznamovat.

Přešla přes svůj pokoj až k oknu, opřela se o parapet a vyhlédla ven, jestli náhodou nejde služebná s oním seznamem, pro který jí poslal. Na náměstíčku se akorát vyměňovali stráže, ale po služebné nikde nebyla ani stopa. Raději se tedy vrátila ke svému stolu z masivního dřeva, zdobeném elfskými ornamenty a posadila se do židle ze stejného dřeva, přes kterou byla přehozená kožešina z ledního medvěda.

Vzala do ruky svůj seznam věcí na večírek. „Občerstvení, mám.“ Začala odškrtávat položky na seznamu. „Povozy na přepravu hostů, mám.“ „Omezení výslechů a zbavení se vězňů, mám.“ „Rozdělení hlídek, mám.“ „Seznam hostů, nemám. Kde sakra vězí, jestli jí to bude trvat ještě déle, tak přísahám Thalmoru, že jí nechám popravit!“

„Omluvte mě paní, zdržela mě hlídka. Je tam nějaký nováček co mě nezná a nechtěl mě nechat projít.“ Služebná vstoupila do pokoje a položila velvyslankyni na stůl zapečetěnou listinu. „Když mě omluvíte, nyní se musím dostavit do kuchyně.“

Služebná odešla rychlým krokem, když viděla jak se na ní Elenwen dívá. Elenwen raději nic neříkala, protože by mohla z úst vypustit jedině nadávky směrem ke služebné a hlídači. Vzala do ruky listinu, z horního šuplíku svého stolu vyndala nůž na dopisy a odloupla pečeť. Pomalu listinu otevřela a pohlédla na jména.

Na papíře bylo napsáno asi deset jmen, více méně Jarlové nebo hlavy vlivných skyrimských rodin. Elenwen si vzala seznam a odškrtla poslední věc. Nyní už má hotové přípravy na večírek a může se věnovat dalšímu problému.

Zvedla se ze židle a vyrazila chodbou ze svého křídla budovy. Mířila do Narienova pokoje, chtěla totiž zjistit, co to vymýšlí za jejími zády. Měla štěstí, jelikož Narien zrovna byl v kantýně a obědval.

V jeho pokoji nebylo těžké nic najít, jelikož zástupce vyznával skromný styl a všechny věci měl buď ve stole, truhle nebo skříni. Elenwen prohledala truhlu, potom skříň, ale nic podezřelého tam nenašla. Zbyl už jen stůl. V něm učinila velvyslankyně zajímavý objev, našla totiž všechny Saadiiny dokumenty a navíc nějaký dopis od velitelství Thalmoru, který se mu před ní podařilo utajit. Zrovna se chystala zavolat vojáky, aby přivedly Nariena, když za sebou něco zaslechla.

„Ale, ale, ale, kohopak to tu máme, není to naše ctěná velvyslankyně?“ Elenwen se otočila, za ní stál Narien a v ruce držel dýku. Vstoupil do místnosti a zavřel za sebou dveře.

P.S.: Dneska trochu delší díl, jelikož byl minule trochu kratší :D.
Jestli chcete další díly, tak nezapomeňte dát "kvalitní příspěvek".

---

trochu sa v tom strácam :/

---

A copak ti přijde nepřehledné?

---

Ho ho! Ty si kouzelník - snad mě ještě přivedeš k tomu abych k Thalmoru získal neutrální postoj (což znamená mnohonásobně lepší než mám k Stormcloakům) :o!
A ty politické pletky...
A zamiloval jsem si toho důstojníka :D

---

---

Ty se v těch videích vyžíváš, že jo?

A jak to, že jenom úterý a pátek? Chceš mně zabít?

---

To není nic těžkýho něco takovýho vytvořit.

A ty dny už jsem zavedl po pár dílech Deníku Cizince.

---

:D a ani to "svět" tam není :D

---

Nevzal mi to font, ale už dost spamu, ať to tu není zasviněné.

---

Pro mně by to bylo těžký až až, já sotva umím ty videa sledovat :D

---

Elenwen strnula na místě, nevěděla, co má dělat. Ode dveří se k ní blížil Narien, který vypadal, že se jí opravdu chystá zabít. V očích měl zvláštní jiskru a elfskou dýku svíral křečovitě v pravé ruce.

„Nariene, co to děláte? Okamžitě odložte tu zbraň!“ Vypravila ze sebe zděšená Elenwen a přitom couvala směrem od Nariena. Ten však nedbal jejích řečí a postupoval vpřed, až dokud se velvyslankyně nezastavila o zeď místnosti.

Když už neměla kam jít, začala se snažit získat nějaký čas. „Proč to děláte Nariene? Vždyť jsme na stejné straně. Není potřeba mě zabíjet.“ Začala očima hledat v místnosti cokoliv, čím by se mohla bránit, jenže v téměř prázdném pokoji nic neviděla.

Zástupce se na ní podíval, v jeho tváři se objevil výraz pobavení. „Proč?! Opravdu se mě ptáte proč?!“ Zasmál se. „Dnes přijde má odplata za všechny nadávky, nesmyslné úkoly, za všechnu práci, co jsem dělal za vás.“

Velvyslankyně se na něj udiveně podívala. „A to je ono? Kvůli tomu mě chcete chladnokrevně zabít?“ Narien však zakroutil hlavou. „Ne, to není ten důvod, jen jeden z nich. Někomu nahoře se nelíbí váš postup zde ve Skyrimu. Já jsem jen nástroj, který si to náramně užije díky vašemu zacházení se mnou.“

Velvyslankyně to nechápala, proč by se jí někdo z velení chtěl zbavit. Vždyť plnila všechny jejich rozkazy. Nevzdávala se ale naděje, že se z toho dostane a tak pokračovala v otázkách.

„Tohle vám nemůže projít, až mě najdou, bude jasné, že jste to udělal vy.“ Zástupce zakroutil hlavou a pohlédl na svou elfskou dýku. „Nenechte se vysmát, já to mám zaopatřené. Až s vámi skončím, bude to vypadat jako útok rebelů.“

Elenwen už si nemyslel, že se z toho může dostat, když v tom za dveřmi na chodbě uslyšela kroky. Nadechla se a z plných plic zařvala. „Pomoc, stráže! Rychle sem!“ Zástupce se k ní rozeběhl s napřaženou dýkou, ale bylo pozdě. Dveře se rozletěly a uvnitř místnosti se objevili dva strážní ve zlaté zbroji a v rukou drželi čerstvě vyčarované meče.

Narien se pokusil místo zabití velvyslankyně zaútočit na stráže. To se mu však nepovedlo, jelikož jeden ze strážných v druhé ruce vytvořil svítivou magickou kouli, kterou vystřelil po zástupci. Ten se po zásahu koulí zhroutil nehybně na zem, byl však stále živý, kouzlo ho jen znehybnilo.

Velvyslankyně si stoupla nad ležícího Nariena a plivla mu do obličeje. „Ty sis myslel, že mě můžeš zabít?!“ Obrátila se na strážné. „Odveďte toho psa do vězení, chci si s ním promluvit ještě před tím, než ho nechám popravit.“

P.S.: Koukám, že si držím dobré hodnocení. Dokážu to i touto kapitolou? Zanechte "kvalitní příspěvek" pokud se vám kapitola líbila.

---

Tak zůstaň naladěn a sleduj dál, plánuji docela velké události.

---

Jsem zatracen :(
Představte si, včera jsem zase byl v Thalmorském velvyslanectví (jo, mimochodem hRDLo, mám pro tebe už pár těch screenů, no :|) a byla tam Elenwen. A proč jsem ztracen? Protože já ji nechtěl rozmlátil hubu :(:(:(:(
Co budu dělat :(
BTW: Další pěkný díl ;)

---

Narien vypliv krev na kamennou zem ve své cele. Právě ho sem odvedli po výslechu. Vyslýchala ho samotná velvyslankyně s pomocí několika další Thalmorů. Ptala se ho na spoustu věcí ohledně dopisů, co mu přišli od velitelství, map Hammerfellu a knih o taktikách vojsk přes důvody, kvůli kterým posílal vojáky na mise, až po pokus o její zavraždění.

Narien však neřekl nic. Jednak mnoho z těch věcí ani nevěděl, jako například kdo z velení mu to posílá nebo proč chce, aby to dělal, ale především byl dost trénovaný, aby nevyzradil nějaké tajemství, i kdyby ho měli zabít.

Nyní stál uprostřed své cely dva krát dva metry s hliněnou zemí, kamennými zdmi, žádným oknem a ocelovými dveřmi. Zástupce dobře věděl, že nemá šanci se odsud dostat, teda alespoň ne sám. Ovšem nenapadl ho nikdo, kdo by ho chtěl zachraňovat. Přeci jenom si moc přátel za svůj život neudělal.

Nezbývalo mu nic jiného než čekat na další z řady výslechů, na jejich konci bude stejně popraven. Utřel si tedy krev, která mu vytékala z nosu, posadil se na kus pytloviny na zemi, co sloužila jako spacák, a čekal.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ayeryn se posadil na židli. Měl teď plno starostí. Jeho velícího důstojníka zatkli, protože se pokoušel zabít velvyslankyni a navíc dostal za úkol odnést všechny dokumenty z jeho pokoje do kanceláře velvyslankyně.

Poručík nechápal, proč se o to jeho velitel pokusil, a i když mu před pár lety zástupce zachránil život při útoku pirátů na jejich loď při cestě do Skyrimu, tak musel respektovat rozkazy velvyslankyně.

Zvedl se tedy a otevřel první šuplík stolu. Byly v něm nějaké mapy všech provincií a jejich částí s vyznačenými zásobovacími trasami a vojenskými pevnostmi. Ayeryn je vyndal na stůl a otevřel další šuplík. V něm už byli zajímavější věci. Uvnitř šuplíku se nacházelo několik dopisů adresovaných Narienovi od vedení Thalmor. Zajímavé však bylo, že se onen odesílatel nikdy nepodepsal.

V dopisech byly napsány rozkazy pro zástupce, včetně zatčení Redguarda kvůli vojenským informacím a zabití velvyslankyně Elenwen. To Ayeryna velice zarazilo a uvedlo do rozpaků. Nyní nevěděl, co si má myslet. Má sice rozkazy od velvyslankyně, ale na druhou stranu zde je hmatatelný důkaz, že Narien měl rozkazy od vyššího velení, takže jednal v zájmu Dominia.

Chvíli přemýšlel, pak vyšel ze dveří a pokračoval na náměstíčko, kde potkal jednoho ze svých vojáků. Toho zastavil a řekl mu. „Vojáku, sežeňte zbytek naší jednotky a řekněte jim, ať se shromáždí za půl hodiny ve skladišti. Musím vám něco důležitého oznámit. Hlavně ať nejste moc nápadní.“ Voják pokývl hlavou. „Ano pane.“ S těmito slovy se otočil a odběhl pryč.

P.S.: Jestli se vám díl líbil nezapomeňte mi ho "kvalitně příspěvkovat".

---

čím dál zajímavější,už se nemůžu dočkat dalšího dílu ;)

---

Díky za podporu ;)

---

Kdo mi dal ten nekvalitní příspěvek?! Já si tě najdu a předhodím tě rozběsněným mamutům! :D

---

To bude určitě nějaká chyba. Taky mi jednou dali nekvalitní, a teď už tam není :D

---

Asi si tě lekli, a raši to smazali xD :D
Jinak dobrej příběh ;)

---

tý jo :D tak si to čtu a tohle je stoprocentně nejlepší :D hodně dobrý příběh ;)