---

,,Hej, stůj! Kam sakra tak pospícháš? Posaď se a dej si alespoň panáka, pak se s tebou možná projedu..."

---

"No dobře, to víš ... úkoly ... nerad bych aby se stalo něco těm dvoum, ale pozvání určitě neodmítnu." usměju se a pokud je tam židle přisednu si.

---

Mám poslednú možnosť, skúsim araesh.

---

,,Sonny, přinesl bys ještě jednu skleničku?"
Až ji přinese, tak Peterovi naleju a podám mu ji.
,,Takže jsi vlastně jen něčí poskok, kterej nic neví, že? Fakt pěkný, že si o mně dnes ještě někdo dělá starost..."
Sáhnu po whisce a dopiju tu trošku co tam zbyla. Potom si sbalím mapu. ,,Každopádně si říkal, že bys mě vzal autem za těmi, kteří tu pátrací akci vyhlásili?"

---

vypiju obsah skleničky "Jo jasně že tě tam vezmu, a pak se zase vydám za těma týpkama co tě šli hledat." usměju se a zvednu se "Tak pojďme." vyrazím k autu, pokud mi ještě ty články v autě stačej na cestu zpět na základnu, tak tam ty nový ještě nedám.

---

"To je na delší povídání.. zkrátka mám teď určitej problém a potřebuju se dostat do gheta."

---

Lord Rade a ScorpionCZ :
“Tak tady máš, ty články Petere.“ Sonny přinesl několik krabiček velkých jako krabička od cigaret. Uvnitř se však skrývala nesmírná energie. “Mělo by, ti to vystačit tak na 150 kiláků. To je tuším, až do Rena. Po nový cestě je to akorát.“ Sonny podal Peterovi skleničku. “Kde je ta mapa…no vlastně už nemusím nic zakreslovat, když pojedete spolu.“ Uchechtl se Sonny a mžoural na prázdnou láhev, kterou Lord právě vyprázdnil. Pak se zvedl a následoval Lorda a Petera ke dveřím. Nesl s sebou Lordův batoh.
Dokud budete spolu, budu vás psát jako skupinu. Pokud chcete dělat něco, co by ten druhý neměl vědět, pište do spoileru.


Kissko384:
Červené znaky byly stále blíž. Vykřikl jsi heslo Araesh. Opět se odnikud vynořily žluté znaky a seřadily se do toho slova. Na vteřinu byl klid. Poté se písmo rozzářilo a nafouklo do obřích rozměrů. Tvůj zrak oslepilo bílé světlo a po pár okamžicích ses probudil opět v baru. Odpojil jsi kabel a schoval jej do batohu. Byl jsi nalogovaný do databáze. V baru přibylo několik lidí hlavně jedna !@#%§ a nějaký Občan.

Aurelius:
“No nechci tě zklamat z cesty, ale tady jsi v ghettu.“ Děvka dosrkla nápoj. “Můžu si dát ještě jeden?“ zeptala se tě.

---

"Tak to bolo tesné." povzdychnem si a začnem hľadať sprievodcu.

---

,,Tak nazdar Sonny.... Rád jsem tě poznal. Zas někdy tedy...." ožralej se dopotácím ke dveřím a následuju Petera k autu.

---

"Vidím že toho máš v sobě víc než na kolik jsi vypadal na tý židli." zasměju se a dám tam teda ty palivový články. "Tak jo vyrazíme. .. řídit budu já z několika jasných důvodů." nasednu za sedadlo řidiče a až si Lord nasedne tak vyjedem na základnu.

---

,,Pusť tam nějakej metal!" zařvu na Petera.

---

"No pokud máme rádio tak proč ne." zasměju se a kdyžtak to pustím, ale ne moc nahlas abych zase nevyřvával na 50 km.

---

"Fakt? Jsem z toho teď nějak zmatený.. no, ještě si teda objednejte jeden." řeknu děvce a objednám jí ještě jedno to její pitíčko.

---

Lord Rade a ScorpionCZ :
Peter donesl palivové články a autu. Raději je rovnou namontoval. Mezitím se ke dveřím dopotácel Lord, kterého podpíral Sonny. Sonny pomohl Lorda dostat do auta a s oběma se v rychlosti rozloučil. Po cestě zpět do baráku, z jeho vysílačky stále někdo vyřvával něco o prdeli a o chlastu. O pár minut později, Lordův batoh odpočíval vzadu na sedačce a Lord vykřikoval něco o hudbě. Peter souhlasil a snažil se naladit rádio. Ovšem, jak se dalo čekat, rádio je hluché. Lord kopl vzteky do kastlíku a ten se otevřel. Vypadlo z nich několik nepopsaných holodisků.


Kissko384:
V databázi jsi našel několik jmen.

Ale kde nebo kdo tito lidé jsou, to nemáš nejmenší tušení. Pokusil ses jména zadat do vyhledávače, avšak bezúspěšně.

Aurelius:
“Hele, klidně mi tykej, a dík.“ Usmála se křivým úsměvem. “Proč sis myslel, že jsi stále u vás? Bereš nějaké drogy nebo jsi náměsíčnej?“ smála se ti děvka a popoháněla barmana pohledem. “Kdy na to vlítnem? Nebo nemáš zájem? Vzadu je dost místa.“ Ukázala Marta na jedny dveře za barem.

---

Vezmu ty holodisky a vyhodím je z okna. Pak se pohodlně opřu a na chvíli si zdřímnu.

---

"Tak ale vyhodit jsi je opravdu nemusel ..." řeknu s nechutí a pojedu dál.

---

Je nejaký spôsob sa s nimi spojiť? Asi by som mal zistiť kto je online. Mám taký pocit, že budem musieť ísť sám.

---

"Ne, nic neberu." řeknu, následně dodám "Nemám zájem.. potřeboval jsem se jen schovat. To jsi splnila, schovala jsi mě. Tady máš něco za odměnu." dám jí 50, a dopiji to co jsem si objednal. (To co chutná jako ponožka)

---

Díky první skupině za hraní, pokračuje druhá.
Len nechce dále pokračovat v naší hře. Stalo se z něj NPC.

Mopidu:
Daryl zavedl Elizabeth a jejího bratra do restaurace, kde měli mít schůzku se svým přítelem Róninem. Restaurace to byla možná dříve, dnes je to jen pajzl, kde se schází členové jedné z místních mafiánských rodin. Plechové dveře se otevřely a skupina vešla dovnitř. Daryl se ihned hlasitými projevy zdravil s osazenstvem. Nikolaj vyhlédl jeden z prázdných boxů a zasunul se na lavici. El si sedla naproti němu a rozhlédla se po nějaké obsluze. Během několik vteřin se u nich zastavil vysoký chlapec s černými vlasy a tetováním na rukou. Jako téměř každý v místnosti měl i tetování syndikátu. “Takže třikrát bíra?“ Za jeho zády se otevřely dveře a stál v nich rozcuchaný somrák v ušpiněném kabátě s batohem. Zmateně se rozhlížel a pak vyrazil směrem k sourozencům.

S3cR3:
Prošel jsi několik ulic a zamířil rovnou ke známé nálevně, kde jsi měl mít dnes sraz se svými přáteli. Začínalo být opět kurevské horko, takže pivson by nebyl na škodu. Během několika málo minut jsi dorazil k baru. Členové gangu postávali před vchodem. Členové tvého gangu. Několik z nich tě přivítalo pozdravem, jiní nadávkou. Stejně jako oni máš na krku tetování klubu Vincentových přátel. Chuť na pivko byla silnější než pokec s ostatními, takže jsi zamířil rovnou do baru. Ladným krokem jsi vystoupal několik málo schodů a otevřel dveře do baru. Přítmí tě na pár minut oslepilo, ale pak jsi uviděl své kamarády v jednom z boxů.

---

Hlasitě si uprdnu, a vyrazím si k nim přisednout. "Eh.. Ahoj"