Při východu Slunce se skupina RCTB dala opět do života. Dnešní noc strávili na střeše jednoho z mnoha panelových domů v Kratovu. Bylo teplé počasí a tak si to mohli dovolit. Navíc tam měli dobrý rozhled a bezpečí.
Když začalo vylézat Slunce, začali se všichni na přikrývkách, které našli v některém z bytů převalovat.
Jako první vstala Mirana a šla se ke konci střechy podívat na východ Slunce. Jako druhý se probudil Augustus, kterému se říkalo Train. Díky svému mohutnému tělu na doktora vůbec nevypadal, ale život by mu svěřil snad každý. Probudil posledního z nich, policistu Nicka, zvaného jako Hunter. Ten z probuzení neměl moc velkou radost, protože měl dnes nejdelší hlídku, ale pochopil to. Vzdychl, sedl si a začal si mnout oči.
Později Train vytáhl ze svého batohu zbytek potravin a dojedli je.
Mirana se na ně po jídle otočila a zeptala se, jestli jsou připraveni vyrazit. Oba kývli, ale nevěděli kam. Nevěděl to doteď nikdo. Stejně tak jako vždy, byl pro všechny jediný cíl přežít.
fajn, chod ako chceš, ja volím istejšiu a pre nás bezpečnejšiu cestu, dolu po schodoch, a po ceste sa zastaviť v apartmánoch či tam niečo užitočné neni ...