---

Pustím do smrtidava dávku "Plamenů" z hole a ještě do něj vypustím "Ohnivou střelu", abych ho poslal pryč na další konec místnosti.

Pak se rozeřvu, "JÁ HO MÁM, TY PARCHANTE!!! VEM SI MĚ!!!!" připravím si ohnivá kouzla, jak v holi, tak i v ruce a plně je nabiji a počkám, až se ke mne otočí, nebo ke mne vyběhne. Pak je na ně pustím...

---

→ Tah 330


Adrian_S
Spražil jsi smrtidava dávnou plamenů ze své hole a následně odstřelil jeho mrtvé tělo ohnivou střelou pryč z kruhu. Lora se otočila směrem ke Karlirah, znovu byla připravena použít svůj luk s posledním šípem, zamířila, ale nevystřelila. Uvědomila si, že by její šíp stejně příliš velké zranění oživlému legionáři nezpůsobil. Jakmile vám nehrozilo žádné bezprostřední nebezpečí křikl jsi na Upíra. Podíval se na tebe a hned zpět na Valindora, zlověstný výraz v jeho démonické tváři značil, že jeho důvěra začíná být ohrožena. Valindor na tebe rovněž hodil nepěkný pohled.

„LŽETE!“ křikl Upír rozčileným tónem a znovu přimáčkl Silverwoodovou k zemi, znovu se ozvalo bolestivé zasténání, který doprovázelo upírovo vřeštění. Valindor udělal několik kroků vpřed, ruku stále držel za zády.
„NECH JI BÝT! JÁ MÁM KÁMEN! NELŽU TI!“ křikl znovu na upíra. Ten ho, ale ignoroval. „SLYŠÍŠ?!“ křikl a znovu udělal několik kroků vpřed, když se opět dočkal ignorace seslal blesk. Zasáhl upíra, ale nezranil ho. Upír se ohnal jeho směrem a spatřil kámen, který vypadal na dálku skutečně jako kámen duší, ihned zpozorněl. Upustil od trýznění Silverwoodové a znovu povolil.
„Zbláznil ses?! ZABIJÍ NÁS TU VŠECHNY!“ křikl Bdicí, ale Valindor ho ignoroval.
„Nech ji žít a pojď si pro kámen. Nabízím ti ho.“ vybídl znovu upíra. Upír ho poslechl, postavil se na nohy a pohlédl vstříc nabídce. Rychlým letem se přesunul k Valindorovi, těsně předtím přistál a proměnil se zpět do lidské podoby. Prohlédl si Valindora s úšklebkem na tváři, nastavil ruku. Valindor se na něj rovněž podíval, jednu ruku měl stále za zády a v druhé držel kámen duší. Oba na sebe hleděli, tváří v tvář sotva půl metru od sebe.

Bdícího světlo nabíralo na intenzitě a postupně se začínalo stávat ostrým a pro upíry již zraňujícím. Karlirah však čelila dvojici protivníků. Bdící jí hodil svůj palcát, aby ho mohla chránit před dvojici oživlých legionářů. Velitel byl stále ještě daleko, ale obyčejný legionář se nebezpečně přibližoval. Když už byl dostatečně blízko vyrazila vpřed. Zbraně se střetli ve vzduchu. Karlirah souboj se zbraní příliš neovládala.

„Pomoz Karlirah já se zbavím velitele.“ křikla na tebe Lora, když pominul tvůj ohnivý kruh. Běhu po všech pádech schopna nebyla, ale přesto se dokázala rychlou chůzí dostat k veliteli a zkřížit mu cestu. Došlo ke střetu, meče o sebe několikrát udeřili, ale souboj vypadal vyrovnaně. Karlirah měla už co dělat, aby odrazila několik rychlým bezohledných útoků od oživlého legionáře. v momentě kdy jí kopl ocelovou botou do holeně začal mít vyhráno. Karlirah zaskučela bolestí. Její slabé roucho kopanec vůbec neutlumilo.


Sarako
„I to se může stát.“ přikývl Nord, „Ale vážnost situace zjistím až na místě. Vy alespoň budete moct varovat svého přítele, aby se příliš nezdržoval ve městě. Jakmile to vypukne bude těžké udržet muže na uzdě.“ odmlčel se a chvilku přemýšlel, „Máte v plánu se zapojit do konfliktu? Jasně, že máte... Nevyhne se vám to.“
(konvoj dorazí k Chorrolu za jeden příspěvek, můžeš volně komunikovat s postavami)


BadWolf
„Mladý Hrabě dává přednost legii. Věří svému kapitánovi a legátovi z Osmé legie více než je zdrávo.“ odpověděl ti pohotově Redguard, „Vložil svoji důvěru v legáta z legie a ten mu na oplátku sestavil osobní stráž ze samých legionářů. My už jsme byli tak nějak 'navíc'.“


SuperHunter
„Taelora?“ zavzpomínal Ma'Riar a užasle od tebe převzal svitek předků, „Samozřejmě... Ukažte... Opravdový a skutečný svitek Předků. Neuvěřitelné.“ pronášel při pohledu na svitek, opatrně jej pohladil rukou. „Kde jste ho našla?“ zeptal se, „Uvnitř toho chrámu na který se velitel Faerion tak zdráhal zaútočit?“


Tondulín
„Já jsem na něco podobného zvyklá. Ty ne.“ odpověděla ti Belwen a vytáhla provaz, „Svaž mě, ale příliš to neutahuj a nekomplikuj ať se z toho lehce dostanu.“ dodala a podávala ti provaz.

---

"Ano, střežili ho v tajné síni pod oltářem," odpovím khajiitovi.

---

Neváhám a pustím "Ohnivé střely" do každé oživené mrtvoly u Karliah. Pokud si mne mrtvoly všimnou, rozeběhnu se k nim a s holí je usmažím.

"V pořádku?!" zeptám se jí a pokud budu moct, zvednu ji ze země.

---

→ Tah 331


Adrian_S
Nezaváhal jsi seslal ohnivou střelu. Udeřila oživlého legionáře do zad, ihned jsi seslal další, znovu zasáhla oživlého legionáře. Karlirah raději ustoupila, aby jí tvé ohnivé střely nezranily. Oživlá mrtvola přesunula svůj zrak na tebe. Rozzuřeně mávla mečem a vyrazila. Rozeběhl ses proti ní s připravenou holí. Jakmile jsi byl blízko seslal jsi proud plamenů a začal mrtvolu nemilosrdně smažit. Nevzdorovala dlouho, podlehla a padla mrtvá k zemi.

Lora mezitím probodla oživlého velitele legionářů mečem, několikrát mu ho zabodla do hrudi a následně prudkým švihem ukončila život oživlého stvoření jednou pro vždy, sťala mu hlavu. Zadýchaně hleděla na tělo, které spadlo k zemi. Pozvolna padla na kolena a oddechovala.

Valindor pozvolna podával ruku s kamenem upírovi, náhle se však ohnal a vyrazil prudce rukou za zády proti protivníkovi. Rychlé ohnání doplněné kouzlem s vázaný meč a otočkou překvapilo Upíra dostatečně na to, aby nestihl zareagovat. Valindorovo ohnání mu uťalo napřaženou ruku a v otočce pak zasáhl ještě upírovu hrud. Upír jen vyjeveně zůstal stát, pozvolna začal zvracet krev a následně se přeseknutý vejpůl a bez jedné ruky skácel k zemi. „Od posledního setkání s tvým druhem jsem se poučil...“ konstatoval Valindor, odvolal vázaný meč a rozeběhl se k Silverwoodové, přesně předtím, ale hodil pohled na Bdícího, kterým mu naznačil, že má upíra dokončit. Bdící přikývl, přerušil kouzlo a přesunul se k polomrtvému protivníkovi. Sehnul se k němu a začal mumlat zaklínadlo.

Valindor se mezitím přesunul k Silverwoodové, urychleně se k ní sehnul, sedl a následně ji opatrně vzal část jejího těla do náruče, nohy měla stále opřené o podlahu a hleděl do její tváře.
„Je to zlé... Valindore? Moc zlé... mám pravdu?“ bolestivě se pousmála na Valindora, který mlčel. Nezodpověděl jí otázku, pouze jí prsty přejel po tváři a okopíroval tak krev vytékající z rány na hlavě, zastavil se až u spánku. Tiše zamumlal zaklínadlo a opatrně ji vzal celou do náruče.

Jakmile Bdící dokončil kouzlo, tělo upíra shořelo vlivem uměle vytvořeného slunečního světla na popel. S oddechem se postavil na nohy a rozhlédl se. Valindor už rychlým tempem s profesorkou v náruči kráčel ke schodišti. Do cesty mu, ale vstoupila již zotavená Karlirah.
„Zbláznil jste se?! Mohl jste nás zabít! Co kdyby vám ten kámen vzal!“ křikla na něj.
„Nemám zájem s vámi o něčem diskutovat. Je zraněná a potřebuje péči!“ okřikl ji Valindor, „Byla jste kněžka něco takového by jste MĚLA chápat a teď uhněte!“ zdůraznil, „Řešit nesmysli můžeme potom.“
„Tohle nebyl nesmysl Valindore.“ promluvil Bdící k Valindorovi, „Kdyby ten kámen získali mohlo by to mít horší následky než následky co přijdou teď.“ dodal a převzal si od Karlirah svůj palcát.
„Neměl jste na něco takového právo. Nejste ani členem sboru a takhle jste hazardoval s našimi životy.“ pokračovala ve výčitkách Karlirah. Valindorovi očividně už docházela trpělivost neboť na redguardku hleděl vražedným pohledem.


Sarako
Dojeli jste s ozbrojeným doprovodem až k rozcestí. Jezdci v popředí se zastavili a Nord se pousmál, „Tady se budeme muset rozloučit. Naše cesta společná cesta tu končí. Pevně věřím, že se v boji nebudeme muset střetnout.“ pronesl, „Obzvláště ve vašem případě paní. Bylo by nesmírnou škodou zabít někoho jistě tak schopného jako jste vy.“


BadWolf
„Mladý Hrabě dává přednost legii. Věří svému kapitánovi a legátovi z Osmé legie více než je zdrávo.“ odpověděl ti pohotově Redguard, „Vložil svoji důvěru v legáta z legie a ten mu na oplátku sestavil osobní stráž ze samých legionářů. My už jsme byli tak nějak 'navíc'.“


SuperHunter
„Tajné místnosti pod oltářem? Zajímavé...“ přikývl Khajiit, „Bohužel není v mých silných rozluštit jeho tajemství. Něco takového přísluší jen hrstce lidí.“ povzdechl si, „Budu muset poslat zprávu své nadřízené a požádat ji o pomoc. Možná pošle nějakého odborníka na svitky Předků.“ dodal.


Tondulín
„Já jsem na něco podobného zvyklá. Ty ne.“ odpověděla ti Belwen a vytáhla provaz, „Svaž mě, ale příliš to neutahuj a nekomplikuj ať se z toho lehce dostanu.“ dodala a podávala ti provaz.

[/quote]

---

"DOST! VŠICHNI ZMLKNĚTE!" křiknu na všechny přítomné, "Musíme se nejdříve postarat o zraněné a zajistit bezpečnost univerzity! Hádat se můžeme potom! Dojděte někdo pro arcimága nebo Globulla, ať obnoví magickou bariéru!" podívám se na lučištnici, "Vy, prohlédněte vojáky, jestli se jim dá ještě nějak pomoct!"

Pak se podívám na ostatní a pronesu, "Já jdu ven obhlédnout zraněné a bránu nádvoří!" a vyrazím ven.

---

,,Možná bude stačit trochu Morrowindské diplomacie, a do půlnoci se setkáte s vaším hraběcím bratrem." pronesu na rozloučenou, a poté budu následovat Theru po cestě až k městské bráně.

---

"Jo, tohodle legionářskýho vlivu jsem si všiml a s kapitánem jsem už měl čest. Vůbec se mi to nelíbí. Takže zatím chráníte vesnice v hrabství a cesty, nebo to taky převzali legionáři?"

---

"Ale pro zatím by jste si ho radši měl nechat u sebe," navrhnu

---

"Dobře jak myslíš." S nepříliš velkým souhlasem zavážu Belwen ruce jen tak na oko a vydám se s ní jako se svou zajatkyní směrem na nádvoří.

---

→ Tah 332


Adrian_S
„Souhlasím s Fallenem.“ přikývl souhlasně Valindor, „Je třeba postarat se o raněné. Odnesu Alawen na ošetřovnu, a postarám se tam o ní. Vy Karlirah vyrazte s Fallenem obhlédnout nádvoří, jste léčitelka tak by jste si měla dokázat poradit.“ pokračoval, „Legionáře neřešte... Už jim není pomoci. Teď nás předně zajímají raněný. Někdo by měl spočítat studenty a oznámit jim co se stalo. To bude váš úkol Bdící. Shromáždíte je na ubikacích a přesně za půl hodiny se tam všichni tak jak tu stojíme sejdeme pokud to bude v našich silách.“ krátce se odmlčel Valindor a podíval se na Alawen, která byla pod útlumem jeho kouzla, „Palagán ani Globullus nám momentálně nepomohou. Ani jeden z nich tu není. Palagán před necelou hodinu složil funkci v můj prospěch. Jsem tím pádem vaším novým Arcimágem a tohle je naše první velká zkouška. Ale dost diskuzí... Tlačí nás čas. Vše ostatní vám vysvětlím později. Bdící sežeňte ještě Spellorovou a mou sestru.“ zakončil rozdávání rozkazů a vyrazil se Silverwoodovou v náruči po schodech nahoru.

Bdící se podíval na překvapenou Karlirah, připnul si k opasku palcát a vyrazil shromáždit učně a se sehnat obě profesorky. Redguardka se připojila k tobě, ale neskrývala překvapení z Valindorových slov.
„Počkejte!“ křikla na tebe Lora a přiřítila se k tobě, „Tohle by jste si měl vzít. Seb neměl žádnou rodinu... Není komu odevzdat jeho tělo a meč. Vezměte si jeho meč. Nabídl vám ho v momentě kdy ho poslal k vašim nohám.“ dodala a podávala ti legionářský meč, který ti předtím Seb (samozvaný velitel legionářů) poslal po podlaze.


Sarako
„Líbí se mi váš optimismus.“ zasmál se Nord, když jste lezli z vozu. Pokynul vojsku, aby pokračoval do Brumského tábora a ještě vám na rozloučenou mávl ze sedla. Ušli jste pár metrů, Chorrol se před vámi již rozkládal a stačilo pouze obejít hradbu a nalézt bránu.
„Je to skoro jako z bláta do louže... Nepřipadá ti to tak?“ povzdechla si Thera, „Anvil okupovala zbohatlá ještěrka a Chorrol bratři vězněného hraběte. Myslím, že bardi se tenhle rok nudit nebudou.“


BadWolf
„Cesty stále střežíme, alespoň zatím.“ odpověděl ti redguard, „Střežení cest není nic prestižního. Kapitán Carvain na to nebude plýtvat své věrné. Je smutné že k něčemu takovému vůbec nemuselo dojít. Když žila ještě hraběnka Antonie požadovala Carvainovo odvolání, ale tehdejší generál Osmé legie to zamítl. Kdyby bývala uspěla mohl být Carvain pryč a vše mohlo zůstat při starém.“


SuperHunter
„To bude asi nejlepší možné řešení.“ přikývl Khajiit, „Zamknu svitek pod zámek a stanovím k truhle speciální ozbrojenou hlídku. Nesmíme nic podcenit. Nebylo by naškodu, kdyby jste se o nalezení svitku příliš nezmiňovala mezi ostatními členy naši armády.“


Tondulín
Svázal jsi Belwen a následně ji odvedl na nádvoří. Jakmile tě Válečníci spatřili přicházet s členkou odboje ihned to mezi nimi zvedlo morálku, vesničané jen zdrceně hleděli na Belwen neboť je nejspíš opustila veškerá naděje. Pokračoval jsi dál, válečníci se postupně otáčeli a velitel celého oddílu pobídl koně, aby se přesvědčil sám.

„Máš pochvalu válečníku.“ zvolal Velitel zpoza plné elfské přilby, „Na zadržení téhle běhny ti zvedneme žold.“ pokračoval a přitom hleděl na Belwen, která měla sklopenou hlavu. Velitel pohladil koně, seskočil a přistoupil blíž k Belwen. „Která z nich to je?“ zeptal se. Jiný v válečníků se připojil k veliteli a vytáhl z brašny svého koně tlustý štos s portréty hledaných členů odboje. „Jestli je to některá z těch třech můžeme to tu zabalit a odjet.“
„Nejspíš... Nejspíš...“ mumlal válečník a prohledával portréty jeden za druhým, „TAHLE!“ křikl, zvedl hlavu a podíval se na Elfku. Velitel jí několikrát pootočil hlavu a následně si prohlédl nalezený portrét.
„To je fuk!“ mávl rukou nakonec, „Tarlow furt machroval, že je schopnej je poznat i poslepu tak se aspoň předvede než ji předhodíme velvyslankyni.“

---

Když zaslechnu zprávu o novém arcimágu, zachovám si chladnou hlavu.

"Nezlobte se, ale meč dejte někomu z legie. Jsem čaroděj, ne šermíř." odmítnu Loru těmito slovy a odeberu se ven pomoct zraněným.

Pokud mne někdo ze studentů odchytne s hromadou otázek, připravím se na ně. Prvně ale budu léčit zraněné - pokud to budou studenti. Jestli legionáři, neléčím.

---

,,A pokud tu ten prastarý upír měl posílit pozici Temného bratrstva? Měl na to díky našemu zpoždění dost času a jestli se mu sem za tu dobu povedlo do města dostat dost členů, budou o nás vědět, sotva projdeme městskou branou. Pak už jen počkají, až se rozdělíme, nebo na jiný vhodný okamžik, a zaútočí." pronesu cestou k bráně okolo hradeb.

---

"Děkuji pane, nebylo zas tak těžké ji dopadnout. Snažila se na mě použít své ženské zbraně a že má co nabídnout." Nepatrně poukáže na Belweniny prsa. "Naneštěstí tyhle triky už na mě nějakou dobu nepůsobí. Víte měl jsem takovou nehodu, nuže s tím vás ale nebudu obtěžovat." Smutně dodám. (Spolehám na to že Belwen zaútočí během mého kecání nesmyslů, když se velitel nebude soustředit, pokud ano ve stejný moment napadnu vojáka, stojícího vedle velitele.)

---

→ Tah 332


Adrian_S
Lora jen pokrčila rameny, vzala meč a zůstala ve velkém stále. Karlirah tě následovala na nádvoří. Nikoho zraněného jste na nádvoří nenašli a proto jste pokračovali dál, přešli jste most. Rozhlédl jsi se a začal vyhodnocovat situaci. Mrtvá těla legionářů byla již zčásti odtažena stranou jinými legionáři v jejichž čele stál muž, kterého jsi spatřil přicházet do vily rodu Valeriů. Přítomna byla i dvojice Císařských mágyní, které celou situaci řešili s velitelem legionářů. Dvojice legionářů ve země zvedla Belia na dřevěném lůžku a na pokyn Světlany s ním razili k Univerzitě.

„Vypadá to... že jdeme pozdě.“ konstatovala Karlirah při pohledu na poklizené bojiště. „Kdyby nám místo toho řečnění šli raději pomoc udělali by lépe.“ dodala a vyrazila k mrtvým tělům legionářů.


Sarako
„Doufejme... Že ho potkala nějaká komplikace jako nás.“ odpověděla ti Thera, když jste došli k městské bráně. Byla otevřená jen z poloviny. Čtveřice stráží v kroužkové zbroji se symbolem Chorrolu na hrudi postávali v její blízkosti a namátkou kontrolovali každého kdo se pokoušel projít. Na tebe a Theru pouze mávli a povolili vám projít branou. Už při průchodů branou sis všiml připravených výztuží, trámů a vozu s hrnci plných smoly. Stráže pobíhali z místa na místo jakoby se připravovali na válku, pomáhali i někteří místní občané a žoldáci. „Válka mezi hrabstvími je asi opravdu na spadnutí... Ke komu se připojíme pokud opravdu vypukne? Neutrální asi těžko budeme moct zůstat.“ zeptala se.


BadWolf
„Cesty stále střežíme, alespoň zatím.“ odpověděl ti redguard, „Střežení cest není nic prestižního. Kapitán Carvain na to nebude plýtvat své věrné. Je smutné že k něčemu takovému vůbec nemuselo dojít. Když žila ještě hraběnka Antonie požadovala Carvainovo odvolání, ale tehdejší generál Osmé legie to zamítl. Kdyby bývala uspěla mohl být Carvain pryč a vše mohlo zůstat při starém.“


SuperHunter
„To bude asi nejlepší možné řešení.“ přikývl Khajiit, „Zamknu svitek pod zámek a stanovím k truhle speciální ozbrojenou hlídku. Nesmíme nic podcenit. Nebylo by naškodu, kdyby jste se o nalezení svitku příliš nezmiňovala mezi ostatními členy naši armády.“


Tondulín
Velitel se během tvého vysvětlování podíval na Belwen, znovu jí pootočil hlavu a poté promluvil, „Zjevně se chtěla mezi nás infiltrovat.“ poukázal na část její zbroje, „Je dobře, že byla zadržena. Bezpochyby je zodpovědná za únos naší velitelky. Heh... Líbí se mi jak je zamlklá.“ dodal s úšklebkem a otočil se k ní zády. „Hoďte jí na koně a jedeme. Z ní dostaneme větší pochvalu než za terorizování vesničanů.“ Dvojice válečníků na rozkaz Velitele přiběhla a chtěla od tebe převzat Belwen, Elfka nenápadně přikývla. Velitel se mezitím vyhoupl na svého koně začal připravovat zbytek na cestu. Kůň válečníka, kterého jste předtím společně s Belwen zabili doběhl na zaznění rohu, který měl jeden z válečníků o sebe na nanáves.

---

"O legionáře se nestarej, Karliah. Včera napadli univerzitu a taky nepomohli zraněným mágům. Proč bychom jim měli pomoct teď?" otočím se na ní a zeptám se chladně.

Přejdu k vojákům u brány, zeptám se jich, jak na tom psychicky jsou. Pak navrhnu Karliah, abychom se vrátili zpátky do sálu. Cestou dovnitř pronesu, "Valindor a arcimág?"

Pokud bude některý student venku a bude se nás chtít na něco zeptat, pokusím se mu odpovědět.

---

Na Belwnino přikývnutí vrazím pěstí prvnímu válečníkovi a ještě než druhý stihne tasit zbraň skočím na něj a povalím ho, přičemž mu uštědřím pár ran do nosu. Tím zajistím, aby Belwen měla čistou cestu k veliteli.

---

"To byla hraběnčina matka? Jak to tu předtím vypadalo?"

---

,,Mám v plánu najít Delmuse, dostat z něj, kde skončilo moje zlato a až padne tma, pokusil bych se o záchranu Brumského hraběte. Brumské posili si budou chtít po cestě odpočinout, takže se oblehatelé s největší pravděpodobností pokusí o noční útok." pronesu k Theře polohlasně, aby mě žádný z kolemjdoucích neslyšel.

Potom si odchytím jednoho z kolemjdoucích měšťanů se slovy: ,,Delmus Helbone, bývalý vrchní komoří, nevíte, kde bych ho našel?"

---

→ Tah 333


Adrian_S
„Chtěla jsem si jen prohlédnout jejich tváře... Měla jsem mezi nimi pár přátel.“ odpověděla ti soucitným tónem Karlirah, „Moje víra mi přikazuje pomoci každému kdo potřebuje pomoc.“ dodala následně a vrátila se zpět k tobě, odebral jsi se k legionářům a optal se jich jak na tom psychicky jsou, jejich odpověď byla kladná a tak jsi v doprovodu starší kolegyně zamířil zpět na Univerzitu.

„Je to nečekaná změna...“ odpověděla ti po chvilce váhání, „Nečekala jsem, že by Palagán skončil ve funkci. Upřímně? Přidělává mi to spíše obavy. S Palagánem včele jsem si mohla být jistá, že mě Thalmor nebude stíhat na Univerzitních pozemcích, ale s Benochem?“ zakroutila hlavou, „Těžko říct. Může zcela změnit politiku Univerzity a vydat mě Thalmoru...“ znovu zakroutila hlavou, „Nebudu nad tím raději přemýšlet.“ prošli jste dveřmi do velkého sálu, Lora zrovna rozkázala několika válečníkům, které nejspíš stáhla z nejrůznějších částí Univerzity, aby začali poklízet sál. Sama se pak odebrala po schodišti nahoru.


Sarako
„Komořího Delmuse?“ zopakoval jeden z měšťanů, odložil bednu, otřel si čelo a pokračoval, „Ten je v žaláři. Všichni účastníci převratu jsou v žaláři, až na velitele zdejší posádky Osmé legie toho popravili na náměstí a Delmusovi dcery. Tu Regentka odmítla potrestat.“ odmlčel se, „Jestli mu něco chcete máte smůlu. Stráže k němu nikoho nepouští bez souhlasu Regentky.“
„To nám komplikuje situaci.“ povzdechla si Thera.


BadWolf
„Lépe. Nebyla taková krize... Teď je město závislé na dovozu zboží, obchody nefungují a jediné co tu funguje je rasová nenávist, kterou Kapitán hojně podporuje.“ začal vysvětlovat Redguard, „Nechal propustit ze služby každého kdo byl jiné rasy než té lidské, tresty pro nelidské rasy jsou mnohonásobně přísnější a platí dokonce zvláštní daň. Kdyby jste chtěl synkovy koupit koláč zaplatil by jste si o necelých patnáct septimů více než já. Je z toho neblití. Nejsmutnější na tom je, že Hraběnka to toleruje. Hrabě vydává jeden výnos za druhým a jeho žena, která má mít jako dědička větší slovo jen mlčí.“ odmlčel se, „A bude hůř.“



SuperHunter
„To bude asi nejlepší možné řešení.“ přikývl Khajiit, „Zamknu svitek pod zámek a stanovím k truhle speciální ozbrojenou hlídku. Nesmíme nic podcenit. Nebylo by naškodu, kdyby jste se o nalezení svitku příliš nezmiňovala mezi ostatními členy naši armády.“


Tondulín
Udeřil jsi pěstí válečníka, který chtěl převzít Belwen. Úder zlatou rukavicí ho poslal k zemi, Belwen zareagovala překvapením, ale nakonec se rychle stihla zapojit. Mezitím co jsi druhého povalil k zemi se rozeběhla proti veliteli, který už dávno seděl v sedle a vydával rozkazy. Sám tasil svůj palcát a rozjel se proti Belwen. Bosmerka ve své ruce svírala meč válečníka, které ho jsi složil pěstí. Válečník se však nedal v jeho rukou vzplál oheň a každou chvíli se tě chystal usmažit plameny.

[/quote]