---

"Dobře. Zavřete ty dveře a počkejte ještě den. Chvíli tu s ním ještě zůstanu." Vyjdu z cely a nechám strážného zamknout. Posadím se před mříže a vykládám Dimovi něco uklidňujícího.

---

Strážný celu zamknul a sedl si ke stolu. Thomas zatím rozmlouval s Dimem. ,,Knězi, nechcete si zahrát alespoň karty?" přerušil Thomasův proslov rytíř.
Dimitri byl vyčerpaný a usínal.

PS. Mehrure?? Jeffe?

---

"Jo, to by šlo," přikývnu a sednu si k rytíři. "Co hrajete?"

---

,,No..." odpoví Rytíř ,,Vlastně umím hrát jen záchod. Tu hru kde taháte spodní karty, aby se vám ty vrchní nesesypali."

Sotva co to dořekl, se ozvaly těžké kroky na schodech. Seběhl z nich druhý strážný a zvolal na Thomases. ,,Byla svolána mimořádná schůze. Mám vás zavést ke Kulatému stolu."

---

"Tak ten záchod asi odložíme napříště," kývnu na strážného, znova ho poprosím, aby hlídal Dima, a odejdu s tím, který mě přišel vyzvednout.

---

Strážný odvedl Thomase z budovy a vešli hned do muzea. Mířili přímo ke Kulatému stolu. Rytíř otevřel Thomasovi dveře do místnosti a sám počkal už s jedním přítomným kolegou venku.
Uvnitř teď byly všechny židle až na jednu obsazeny. ,,Posaďte se prosím," řekl černoch Molag. Až se posadil rozhostilo se na chvíli ticho.
,,Takže... kde bych měl začít..." vzdychl William. Opět měl dozadu nagelované vlasy a upravený knírek. Teď seděl přímo proti Thomasovi. ,,Máme tu pár problémů. Některé jsou vážnější a jiné tak hrozné nejsou. Má oblíbená otázka zní: Od čeho mám začít?"

---

Nebudu nic říkat a počkám, co z něho vypadne. Tiše se modlím, aby nedělal z incidentu s Dimem důvod k válce.

---

,,No dobře, tak budu pokračovat. Ehm, tak nejdříve... Plánoval jsem vás sem pozvat všechny, ale váš přítel Dimitri na tom teď není dobře a jistě chápete, že zvát ho sem teď by bylo v rozporu všeho co jsme si slíbili. Ale stále doufám- všichni doufáme- že se dá brzy dopořádku. Ten Greg s jeho rodinou... no řeknu to jednoduše, není součástí toho proč jsem s vámi chtěl mluvit. Má dost práce s rodinou a tak tu pro něj najdu nějaké jiné využití. Ale to co mě nejvíce znepokojuje je váš třetí společník- Jeffry, nebo jak se jmenuje. Není nikde k zastižení. Naposledy tu byl viděn dnes ráno u snídaně a od té doby se po něm slehla zem. Myslel jsem jestli o tom něco nevíte. Samozřejmě, že to není nic co by nás tolik znepokojovalo, je tu s vámi a když mu věříte vy proč bychom mu nevěřili my. Máme tu teď mnohem větší starosti kterými by jsme se měli zabívat...

---

"Přiznám se," začnu, "že jsem byl tak zaměstnán starostmi o Dima, že jsem teď Jeffa úplně pustil z hlavy. Vůbec netuším, kde lítá. Naposledy jsem s ním byl, pokud správně pamatuji, v knihovně. Tam jsme šli po snídani. Pak mě přepadl špatný pocit a šel jsem se pro jistotu podívat na Dima... no a zbytek už znáte. Takže Jeff nám zmizel? Hm, zajímavé... A jaké jsou ty velké starosti, o kterých chcete především mluvit?

---

,,On totiž váš přítel nebyl jediný kdo v té době zmizel..." odpověděl za Williama Molag. ,,Ztratili se s ním i dva Rytíři, kteří měli strážit vězně... kdytý mimochodem také utekl. Nevíme jestli mají tyto události něco společného, ale tohle by mohl vědět váš přítel Dimitri, pokud byl zrovna při vědomí. Ten vězeň mě, ale znepokojuje ze všeho nejvíc... Ach. Byl to jeden z bandy, která se nazývá Démoni Apokalypsy. Jméno to není moc originální, jako démoni také nevypadají, ale i tak dokáží způsobit dost potíží..."
,,Zkráceně," pokračoval William. ,,Bude válka. Ale! Nás je víc, máme lepší útočiště a brnění. Ovšem nepodceňujme je. Mají možná střelné zbraně, kterých je u nás nedostatek a o nábojích ani nemluvě.. Před ničím se nezastaví. Jsou šílení, tedy spíš sfetovaní. Když tu okolo proběhne někdo s obarvenýmy vlasy, tetováními.. je jisté že budeme mít potíže. Chtěli jsme vám vše říct ,až přijde ten správný čas, ale věci se tak nějak rychle změnili..."

---

"Takže zatímco se nám po ulicích promenádují nenasytné mrtvoly, živým to nestačí a válčí ještě mezi sebou... Bože, my se ti vážně moc nepovedli! Pokud to pomůže, můžu zkusit zajít za Dimem a přeptat se ho, ale netuším, jestli bude něco vědět. A už vůbec není jisté, jestli bude schopen mluvit."

---

V momentě vyvrcholení debaty se ozvala rána, jak strážný vnikl dovnitř. Byl to mladík a celý udýchaný. ,,Pardon, Dimitri se probral..." řekl a nastolil tím, tak napětí. ,,A?" zeptal se netrpělivě William. ,,On se neproměnil," řekl a sám tomu těžko věřil. Thomas ihned vstal a spustil tím mírný rozruch. ,,To je v pořádku, ozval se Will, já půjdu s ním."

S doprovodem zbrklého strážného vyšli z muzea a zamířili do vedlejší budovy. Sešli dolů do věznice a viděli tam Dimitriho sedícího u stolu. Byl sice značně vyčerpaný, ale byl to pořád on. Vedle něj seděl druhý mladý obrněnec a opatrně na něj dohlížel.

---

"Ty ruská vojenská mašino, skoro bych tě objal! Jak se cítíš?" vrhnu se k Dimovi.

---

"Vážně?" unaveně se usmát
"Já bych se nejradši najedl.A to vaších mozků!Ha!Ne, ale vážně tady nemáte něco k jídlu?"

---

,,Nejprve..." vložil se do rozhovoru William ,,se vám chci omluvit. Chtěl jsem pro sebe získat tu injekci a vůbec jsem si vše neuvědomil... Berte to jako mou omluvu a už se k tomu nevracejme. Ehm. No s jídlem vydržte na oběd. Myslím si že nikdo nebude mít nic proti tomu, když se k nám přidáte. Ovšem je tu ještě něco... Nevíte náhodou o tom, co se tu stalo? Zmizel párek strážných, váš kníratý přítel a tady váš nagelovaný soused od vedle.."

---

"Nejsem si jistý, jestli to je nebo není pravda, ale přibližnš před 20 hodinami odhaduji střáže odešli a ten vězeň utekl"Nejsme si vážně jistý a proto mě prosím neberte za slovo je možné, že to byla halucinace."

---

,,Hm... Nic co bych nevěděl. Každopádně si myslím své. No. Jestli se na to cítíte, pojďte s námi ke Kulatému stolu, pokud ne, tak tu s vámi nechám i Thomase, řekne vám vše, co zatím ví a já vám oběma pak řeknu ten zbytek."

---

Vstanout co nejprudčeji to dovedu a říct své ano, že půjdu

---

Když dorazili zpět ke Kulatému stolu, všichni na Dima zkoumavě koukali. ,,Je vpořádku. Ijekce zabrala v pokročilém stádiu. To jsem ještě neviděl. Ovšem teď, jsme tu abychom řešili jiný problém," řekne William.
Všichni se posadí a černý Molag se ujme hrubým hlasem slova.
,,Takže... ti dva obrněnci od věznice se už asi neukážou. To samé ani ten vězeň. Vlastně si myslím, že jeho úprk má víc společného s našimi lidmi víc než si myslíme. Je to má teorie a nechci nikoho zpochybnit, ale... Od doby, co ho naši lidé dovlekli do sklepení uplynuli dva dny. Za tu dobu jsme ho jen jednou vyslechli. Vlastně neřekl nic co by nám pomohlo. Vysmíval se nám. Jako by věděl, že tu opravdu dlouho nezůstane. A taky nezůstal. Od doby, co tu byl se chování dozorců změnilo. Musel jim něco slíbit, něco dát.. nebo bůhví ,co jim do těch palic nakukal. Neříkám, že musím mít pravdu a jsem nějaký věštec, ale chci říct.. nemůžeme tu věřit nikomu. Měli bychom proto i zvážit, kterém lidem, co vzdělujeme," když domluvil podíval se po všech tvářich, ale na Thomasovi a Dimitrim zůstal trochu déle. ,,Má k tomu někdo něco?" zeptal se nakonec.

---

"Pokud budete s čímkoliv potřebovat pomoci můžete se na nás obrátit to je řekl bych z naší strany samozřejmnost.A pokud budete chtít před námi pro jistotu nějáké informace zatajovat, nemám protest ovšem pouze za mou osobu"