---

„Mně také ne.“ přiznám tiše, „Uvnitř té krabice může být cokoliv, něco příjemného i nepříjemného.“ dodám a půjdu si vybalit pomůcky na své místo.

---

Tondulin:
,,Seš samý překvapení a já bych nerad něco propásl." usmál se po tvých slovech Kai.
Rozvázal jsi stuhu, sejmul balicí papír a otevřel jsi krabici. Uvnitř krabice se nacházelo osm druhů domácího suši pečlivě rozděleného kartónovými přepážkami podle příchutí, uprostřed krabice byla uzavíratelná miska se sójovou omáčkou a nechyběli ani čtyři páry jednorázových hůlek. Na malém lístečku u stužky stálo napsáno krasopisným písmem: (pokračování... viz. tah Oba)

Aurelius:
Vybalil sis na lavici pomůcky. Asami udělala totéž, a přitom nepřestávala sledovat dění okolo Chibovi lavice s očekáváním, co se bude dít.
,,Nemám moc náladu Kaii, to jste sem všichni seběhli, jen kvůli tomu jednomu balíku?" utrousil mezitím Chiba ke Kaiovi a pustil se do rozbalování.
,,Seš samý překvapení a já bych nerad něco propásl." usmál se po jeho slovech Kai.
Chiba rozvázal stuhu, sejmul balicí papír a otevřel jsi krabici. I z vašich míst bylo vidět, že se uvnitř krabice nacházelo osm druhů domácího suši pečlivě rozděleného kartónovými přepážkami podle příchutí, uprostřed krabice byla uzavíratelná miska se sójovou omáčkou a nechyběli ani čtyři páry jednorázových hůlek.
(pokračování... viz. tah Oba)

Oba:
,,Já zírám." utrousil Kenji ,,Takovouhle pozornost mi ještě nevěnovala žádná holka."
,,Jestli to vařila sama po škole, musela se s tím dělat až do večera." poznamenala Ryoko zatímco si prohlížela obsah krabice.
,,Gratuluji, seš borec." popřál ti s úsměvem Kai ,,Ať už jsi tý holce řekl cokoliv, tak to zabralo."
,,Nechte si těch gratulací." ozvala se Kanna, vstala ze své lavice a přišla blíž k vám ,,Copak jste si nevšimli, jak byla poplašená, když to sem nesla?"
,,Tak to u introšek, jako je Tamami, hold bejvá." zazubil se Kai.
,,Mě spíš přišlo, že se cítila provinile a jako by se i zároveň něčeho bála." namítla Kanna na Kaiova slova.

---

I když to jídlo vypadá dobře nebudu dávat najevo nějaké velké nadšení. "Aspoň máme na dnešek oběd Kaii." Jen zběžně okomentuji krabici a znovu jí zavřu. Uschovám si ji vedle tašky a vyndám si věci na hodinu.

---

„To nemám nejmenší tušení, ale vsadil bych si spíš, že si užije pár minut 'slávy' a pak možná uvede všechno na pravou míru... ale kdoví?“ pošeptám Asami, „Kdepak se nám vlastně toulá Kanji a ostatní?“ zeptám se následně.

---

Tondulin:
Zavřel jsi krabici a uschoval jsi jí stranou.
,,Takže ses rozhodl strávit polední přestávku na oběd ve společnosti té cáklé introšky, nebo to máme brát jako pozvání na oběd." zazubil se Kai, zatímco sis připravoval věci na hodinu.
,,Jmenuje se Tamami." zareagovala na jeho slova Kanna.
Kai nad jejími slovy jen mávl rukou a s úsměvem prohodil k tobě: ,,Vidíš to, ještě spolu nechodíme a už by mě chtěla poučovat."
Kanna dala oči v sloup, pronesla: ,,Ne Kaii, já jen doufám, že Chiba není takový pitomec, jako ty a alespoň jí za to poděkuje." a vrátila se zpět ke své lavici stejně, jako většina zvědavců.

Aurelius:
Asami ukázala k hloučku zvědavců: ,,Pro samou zvědavost si nás ani nevšiml." a dál sledovala dění okolo Chibovi lavice.

,,Aspoň máme na dnešek oběd Kaii." zběžně okomentoval Chiba onen dárek, zavřel krabici a uschoval jí stranou.
,,Takže ses rozhodl strávit polední přestávku na oběd ve společnosti té cáklé introšky, nebo to máme brát jako pozvání na oběd." zazubil se Kai, zatímco si Chiba připravoval věci na hodinu.
,,Jmenuje se Tamami." zareagovala na jeho slova Kanna.
Kai nad jejími slovy jen mávl rukou a s úsměvem prohodil k Chibovi: ,,Vidíš to, ještě spolu nechodíme a už by mě chtěla poučovat."
Kanna dala oči v sloup, pronesla: ,,Ne Kaii, já jen doufám, že Chiba není takový pitomec, jako ty a alespoň jí za to poděkuje." a vrátila se zpět ke své lavici stejně, jako většina zvědavců.

,,Ahoj vy dva, vůbec jsem si vás nevšiml." pozdravil se Kanji s tebou a Asami, když konečně odtrhl svou pozornost od Chibova dárku od Tamami.
,,Ahoj Kanji." pozdravila se s ním Asami.

---

"Jsou tam 4 páry hůlek, takže jestli vezmeš Kannu, můžeme si dát společný oběd. Jestli teda má zájem o oběd se slavným rudým drakem." Přátelsky se trefím do Kaie, což mi konečně v koutcích úst vykouzlí lehký úsměv a ohlédnu se, kde vlastně vězí Dominigo s Hanako.

---

„Aha… Vůbec jsem si ho v tom hloučku nevšiml.“ odpovědím překvapeně Asami, když mi sdělí, že je Kanji už dávno ve třídě a věnuje veškerou svoji pozornost dění kolem našeho spolužáka.

„Čau.“ pozdravím ho též jakmile se k nám konečně přihlásí, „Úplně jsi splynul s davem kolem Chibi…“ přiznám s úsměvem, „Také jsem si tě zprvu nevšiml, nebýt Asami.“

---

Tondulin:
,,Ještě si mi neprozradil ten tvůj fígl." zasmál se Kai.
Dominigo si čte nějakou staře vypadající knihu v kožené vazbě a Hanako si pročítá v učebnici matematiky, přitom oba sedí na svých místech, aniž by se jakkoliv zajímali o dění kolem tvého dárku od Tamami.
(pokračování... viz. tah Oba)

Aurelius:
,,Nevím proč, ale Chiba je samý překvapení." usmál se Kanji a začal se připravovat na hodinu.
(pokračování... viz. tah Oba)

Oba:
Do třidy vstoupila zadýchaná Mihara a zamířila rovnou k Henrymu.
,,Tady, málem jsem to nestihla." pronesla, k Henrymu, podala mu papír na kterém byl vytištěný rozvrh hodin a přesunula se k Chibovi.
Kai, který ještě postával poblíž Chibovi lavice, se pomalu vydal ke svému místu.
,,Promiň, málem jsem to nestihla." prohodila k Chibovi Mihara, podala mu papír s rozvrhem hodin a bez dalšího slova se přesunula na své místo, kde si co nejrychleji připravila všechny pomůcky na hodinu.

Z nenadání se ozval tón ohlašující začátek výuky. Netrvalo dlouho a do třídy vešel brýlatý profesor.
,,Dobrý den, pane profesore." pozdravili ho studenti.
,,Dobrý den, třído." odvětil na pozdrav profesor, odložil si pomůcky a spustil: ,,Jelikož tu máme hned dva nové studenty, Henryho Duncana a Chibu Takumi, ..." pokynul rukou ke každému z vás ,,... tak by bylo vhodné se představit. Jmenuji se Keigo Shimazu, učím na této škole matematiku a do konce tohoto školního roku jsem vaším třídním profesorem. provedl nepovedený pokus o vřelý přátelský úsměv, sáhl po křídě a psaním příkladů na tabuli začal dvouhodinovku Matematiky.

Po dvou hodinách, při nichž došlo i letmému vyzkoušení šesti studentů zazněl očekávaný tón ohlašující konec výuky. Studenti zůstali na svých místech, jen vyměnili sešity a učebnice z Matematiky za ty na Angličtinu.

---

"Tahle holka je fakt otravná." Pomyslím si a se značnou nevolí se zvednu z lavice do podpaží vezmu dárek, na záda batoh, takto dojdu až ke Kaiově lavici. "Hlídej a ne, že to sežereš, počkej až na oběd. Prozradím ti za to, ten svůj trik." S těmito slovy mu předám balík a půjdu vyhledat Tamami.

---

„Fuhh… Angličtina.“ poznamenám, když mi rukou projde sešit na angličtinu. „Jaké jsou vlastně plány na dnešek?“ obrátím se na Asami a Kanjiho, zatímco budeme čekat na začátek další hodiny.

---

Tondulin:
Nechal jsi Kaie hlídat balík a ten na tvá slova jen pronesl: ,,Na mě se můžeš spolehnout. Jestli jdeš hledat tu cák... ehm Tamami, ..." opravil se Kai, když si uvědomil, že se Kanna dívá vaším směrem ,, ... tak zkus učebnu 2-2. O patro níž, skoro pod naší třídou."
Opustil jsi třídu a vydal jsi se podle Kaiova popisu do učebny, kde by se Tamami měla nacházet.

Když jsi dorazil o patro níž k učebně 2-2, dveře byli otevřené, a tak jsi vstoupil dovnitř. Krom Tamami, která seděla na parapetu a zasněně hleděla do dalekých kopců, jsi v této třídě poznal ještě čtyři další studenty. Maedu, kterého znáš jako vůdce sportovního klubu, Misuzu a její dvě povedené kámošky, které jí doprovázeli, když jsi se včera s Misuzu snažil uzavřít onu dohodu. Jako první si tě všimla Yasuka a hned na tvou přítomnost upozornila své kámošky, přičemž se všechny začali chichotat.

Aurelius:
,,No, v klubu jsme se dohodli, že bychom dneska odpoledne vytvářeli figurky postav z Naruta." odpověděl na tvou otázku Kanji a podíval se na Asami: ,,Už jsi Henrymu ukázala nějakou mangu, nebo anime?"
,,Ne." zakroutila hlavou Asami ,,Nebyl na to čas."
,,Vždyť jste opustili školu mezi prvními, nebo ne?" podivil se Kanji.
,,Učili jsme se." odvětila mu Asami.
,,Celou dobu?" podíval se Kanji v hraném úžasu střídavě na tebe a Asami.
,,Ano, celou dobu jsme probírali Historii a Fyziku." přikývla Asami na jeho slova a dodala: ,,Dneska po škole na to bude čas taky."

Do třídy vstoupl menší blonďatý chlapec, rozhlédl se po třídě, na chvíli zaváhal a poté vyrazil rovnou k tobě.
Když dorazil ke tvé lavici, spustil: ,,Ahoj, já jsem Smith. Edward Smith a jsem taky z Anglie, moje rodina bydlí v Redruthu a ty musíš být Henry. Ráno jsem zaslechl od Yuny a Midori, že tu máme nového studenta, co je ze stejný země jako já. Musel jsem si to ověřit."
,,Tak sis to ověřil a můžeš táhnout." ozval se ze zadní lavice Kazou na Edwarda, který na sebe při svém nenadálém příchodu strhl pozornost celé třídy.
,,To od tebe nebylo pěkné." spustila Mihara na Kazoua ,,Měl by ses Edwardovi omluvit."
,,Proč bych se měl omlouvat tomu skrčkovi?" ušklíbl se Kazou.
,,Protože tě jinak nahlásím řediteli." odvětila mu Mihara.
Kazou jen zatnul ruku v pěst a vrhl nevraživý pohled na Edwarda.
Edward jen s úsměvem prohodil: ,,To nebude nutný, stejně by to nemyslel upřímně." poté se podíval na tebe: ,,Kdybys chtěl skočit na kousek řeči, tak naše třída je v učebně 2-3. Kanji tě k nám může zavést, až zase půjde za Yunou. Měj se." a vyrazil pryč ze třídy.

Když Edward opustil vaší třídu a Midori se vrátila zpět do své lavice, Kanji potichu utrousil: ,,Proč musí bejt někdo tak ukecanej?"
,,Snad se nebojíš, že si to Mihara vyloží, že chodíš s Yunou a začne tě sledovat?" zeptala se ho s úsměvem Asami.
,,Ne, ta se radši bude někde šprtat, než si hrát na špióna." odvětil jí Kanji, ale bylo na něm vidět, že nad Asaminými slovy přemýšlí.

---

"Doprdele, to byl zas nápad, Kannu bych neměl poslouchat." Uvědomím si jak moc špatný nápad byl lézt do téhle třídy, poté co uvidím Misuzu a její skvadru. Pokusím se si zachovat svůj ledový klid a ničím nerušenou chůzi a vydám se pomalu směrem k Midori. Cestou jen lehkým kývnutím hlavy pozdravím Maedu a budu se snažit nestrhávat na sebe nechtěnou pozornost.

"O přestávce na oběd se sejdeme na střeše, chci se tě na něco zeptat." Jen tak zničehonic řeknu, zatímco budu stát vedle ní (nebudu úplně šeptat, ale taky nemusím vyřvávat, aby to slyšela Misuzu a spol.) Pak na ní naprosto bez emocí pohlédnu, tak aby se naše oči střetly. "A...ehm.. díky, nemusela jsi mi dávat dárek." S tímto se otočím na patě a zamířím zpět od třídy, potažmo za Kaiem.

---

Jakmile vstřebám vše, co mi Edward řekl, pootočím se na Asami a Kanjiho. „To jste mi neřekli, že tu mám svého krajana.“ zasměji se, „Ale docela dost ukecaného.“ dám zapravdu Kanjimu. „Proč z toho děláš takovou vědu?“ zeptám se již tiše, aby nás náhodou Mihara neslyšela, „Vždyť jí to může být jedno s kým se scházíš, ne? Nebo je tu něco, co mi uniklo?“

---

Tondulin:
Maeda ti kývnutí hlavou na pozdrav opětoval a pokračoval ve své přípravě na hodinu.
Když jsi k Tamami promluvil, leknutím sebou škubla a ustrašeně na tebe zírala. Chvíli na to, co se vaše pohledy střetly, rychle sklopila zrak, ale jen co jsi promluvil podruhé, opět se na tebe podívala. Tentokrát už nepůsobila tak ustrašeně.
Jen co ses otočil na patě a hodlal jsi vyrazit pryč ze třídy, ozvala se za tebou Tamami tichým a nejistým hláskem: ,,Takže ... Takže už se na mě nezlobíš? Já ... Já ... Moc mě to mrzí. Včera jsi působil dost naštvaně a ... a když jsem se omlouvala, že jsem málem přišla pozdě na hodinu, Misuzu se o tobě po hodině zmínila jako o násilníkovy, co střídá jednu školu za druhou, jen co někoho upoutá na kolečkové křeslo. Já ... Já ... Bála jsem se."
Neuniklo ti, že se Misuzu a její vysmáté kámošky skvěle baví na Tamamin účet. Když však Tamami přestala působit tak ustrašeně, sesedla z parapetu a potichu k tobě promluvila, bylo na oné trojici holek vidět, jako by se marně snažili pochytit něco z toho o čem jste se s Tamami vlastně bavili.

Aurelius:
,,Nevím, jak tomu bylo v tvé škole v Anglii, ale tady jsou nějaký projevy náklonosti proti školnímu řadu." odvětil ti Kanji, prohrábl si rukou ve vlasech a pokračoval: ,,Já bych nerad chodil po škole s pocitem, že mám za zády nějakýho donašeče, kterej mě špehuje v naději, že dám v prostorách školy Yuně pusu." na chvíli se odmlčel, přitom se střídavě podíval na tebe a Asami ,,Taky nechci, aby se kvůli Edwardovi rozkřiklo, že se chci dát s Yunou dohromady dřív, než jí to řeknu já. Ještě jsem si pro to zkrátka nenašel vhodný okamžik."
,,Že by mi něco uniklo?" podivila se Asami ,,Midori včera něco naznačovala."
,,Tak to je skvělý. Jestli na to přišla Midori, tak se to co nevidět dozví Yuna taky." utrousil zklamaně Kanji.
,,Neboj, o polední ní pauze jí můžeš něco koupit a až budeme v klubu tak jí můžeš někam pozvat." zkusila ho povzbudit Asami.
,,To se ti snadno řekne." odvětil ji Kanji ,,Já přes tyhle ty věci vůbec nejsem. A když mě odmítne, nevím jestli v sobě najdu odvahu ještě někdy přijít do Anime klubu."
Asami se zamyslela, jako by přemýšlela nad tím, jak Kanjiho povzbudit.

---

Lehce se usměju nad tím, že uvěřila takovým báchorkám a znovu nasadím ledový výraz. "Sejdeme se na oběd. Měj se." Odpovím a vrátím se za Kaiem.

---

„Aha…“ vydám ze sebe s neskrývaným překvapením „To jsem nečekal.“ přiznám následně, „Že je to tu až tak přísné a v tomhle směru…“ poté se otočím na Asami, „Vím, že Midori něco naznačovala, ale nevěděl jsem o tomhle pravidle… V tom případě chápu tvé obavy Kanji.“

„Musíš na to jít pomaličku, neztrácet naději. Zkus ji někam pozvat, jak ti radí Asami, kup jí něco pěkného a uvidíš.“ pokusím se povzbudit Kanjiho, „Ale nebuď zbrklí. Lásku jí musíš vyznat až teprve tehdy až si budeš jist, že je to oboustranné… Tím předejdeš nějakému hlubšímu zklamání nebo takové té prekérní situaci v případě, že odmítne.“

---

Tondulin:
Tamami na tvá slova souhlasně přikývla hlavou a ty jsi vyrazil zpět do třídy za Kaiem.

,,Tak co, už mi prozradíš ten svůj fígl? Rád bych zařídil, aby Kanna šla na ten oběd s námi." spustil Kai, jen co jsi dorazil k jeho lavici, a podal ti krabici, kterou jsi ho nechal hlídat ,,Taky mě hrozně zajímá, jak je to mezi tebou a Tamami? Netušil jsem, že jsi takovej borec, co umí sbalit holku na potkání."

Aurelius:
,,Tak jó, zkusím jí o polední pauze koupit nějaký dárek, ale co?" přikývl Kanji a zamyslel se ,,Když do školy napochoduju s kytkou, tak budou hned všichni vědět, co mám v plánu, nebo si o mě budou myslet, že se snažím vlísat do přízně některé z profesorek."
,,Nemusí to být zrovna kytka." usmála se Asami ,,Zkus třeba ... třeba ... já nevím." zamyslela se na chvíli ,,Mohlo by to být třeba něco, o co se zajímá."
,,Manga, anime, počítačové hry, jsou ideálními dárky pro holku?" podivil se Kanji.
Asami souhlasně přikývla hlavou a dodala: ,,Nejlepším dárkem pro každého je to, o čem víš, že toho bude mít ten dotyčný radost. A s Yunou se znáš mnohem déle než já. Byl jsi přece mezi prvními, když zakládala náš klub."
,,Na tom něco bude." poznamenal zamyšleně Kanji a tázavě se podíval na tebe: ,,Co bys dal holce, se kterou bys chtěl chodit, ty?"

---

Převezmu si od něj zpět balíček a pak se na něj usměju. "Nic není, jen jsem si z tebe střílel. Včera mě srazila na chodbě, docela drsně. Tak asi měla potřebu mi za to koupit oběd. Každopádně tohle asi s Kannou fungovat nebude, zkusil bych něco jiného být tebou."

---

„Noo… Eh… To je složitější.“ usměji se, „Jak si sám řekl jsi trošku limitován rozměry, potřebuješ něco co je malé a dá se to nenápadně propašovat do školy aniž bys s tím vzbudil rozruch a odhalil překvapení dřív než je nutné.“ zamyslím si, „Ale jak říká Asami, můžeš vybrat něco co víš, že ji potěší. Muže to být i drobnost, ale musí mít nějaký hlubší význam a udělá ji to radost. A je těžké ti teď říct co bych dal holce já… protože je to asi individuální, každé se líbí něco jiného.“

---

Tondulin:
,,A já blbec jsem ti na to skočil." zasmál se Kai ,,Už jsem si začínal myslet že máš navrch i v balení holek. No co, teď jí dlužím velké a upřímné poděkování za to, jak hrdinně pomstila mou včerejší porážku." prohodil z legrace Kai, ve snaze ti to nějak oplatit.
Když ho smích přešel, zeptal se tě o něco vážnějším tónem: ,,Jak to vidíš s tím obědem? Platí pořád, že pokud přemluvím Kannu, tak se s námi podělíš, nebo ne? A co ta introška? Pozval si jí taky, nebo ses na ní vykašlal?" přičemž na něm byla znát zvědavost.

Aurelius:
,,Takže Yuně koupím nějakou poslední mangu, nebo nějakou figurku z anime, co má ráda." pronesl po krátkém přemýšlení Kanji ,,Ještě musím vymyslet, kam jí pozvat, a hlavě v sobě najít odvahu."
Asami se střídavě podívala na tebe a Kanjiho, a pak Kanjimu položila otázku: ,,A co takhle se zeptat Midori? Narozdíl od tebe s ní chodí nejen do stejného klubu, ale i do stejné třídy."
,,To nebude tak jednoduchý. Ty dvě jsou jsou kámošky, co tráví většinu času spolu." utrousil Kanji.
Asami se na něj jen usmála a ve snaze ho povzbudit dodala: ,,Víš o Yuně víc než já, a přesto si necháváš ve vztazích radit do holky, kterou má většina kluků za nezajímavou šedou myšku, která většinu času tráví čtením mangy, sledováním anime a sestavováním figurek. Ty se na rozdíl ode mě umíš dát s kde kým do řeči a dokážeš druhé zaujmout."
Kanji jí úsměv oplatil a pronesl: ,,Když si odmyslíš šedou myšku a sestavování figurek zaměníš za počítačové hry a kreslení komiksů, tak jsme na tom stejně."
Asami se nadechla, jako by chtěla něco říct, ale nakonec se jen usmála a zůstala zticha.
,,Každopádně vám dvěma moc děkuju. Snad to nepokazím hned na začátku." poděkoval Kanji a začal si pročítat v sešitu z Angličtiny pro případ, kdyby byl náhodou zkoušený.
Asami se podívala do mobilu na hodiny, otevřela si sešit z Angličtiny a podívala se na tebe s prosbou: ,,Poradíš mi, kdybych něco nevěděla?"