---

Dimitri na mapě přečetl, že další města jsou při cestě až v Lotasu. Mezitím, co drželi konverzaci se k nim přiblížil jeden z nemrtvých a začal jim škrábat do dveří, jako by si chtěl zakoupit jízdenku.

---

,,Omlouvám se ty opice šeredná, ale nevěřim, že si eště nesežral všechny prachy co si měl a já bych se nerad propudil bez nohou, takže lidi co teď? Jedem dál?"

---

"No, pokud nemáte v plánu navazovat dobré vztahy s... domorodci, tak bych asi vyrazil," prohodím a sednu připraven za volant.

---

Po tom co byly Dimitriovy plány zpochybněny Thomas usedl za volant a pokračoval v jízdě. Dav je začal sledovat a vypadalo to, že se k nim i začal přibližovat. Když popojeli o sto metrů dál všimli si nové překážky. Jejich cesta z města byla zaterasena. Před nimi stála dvoumetrová ocelová zeď, která byla postavena v ulici mezi dvěma paneláky a blokovala průnik. Před ní ležel všemožné rozmotaný ostnatý drát. Na zdi byl nemotorně nasprejovaný nápis "NEBEZPEČNÁ ZÓNA - ZÁKAZ VSTUPU"

---

A doprdele.Pánové?otočte to prosím a rychle.

---

Rychle zacouvám a koukám po placu, kde bych mohl autobus otočit a rychle se vrátit zpět na dálnici.

---

,,Kdo řekl, že sem pojedem? Aha to jsem byl i já. Tak rodinko,"houknu na ty vzadu, ,,zájezd právě změnil trasu, jsme však rádi, že využíváte společnost, Máme mozek a jsme za to rádi."

---

Myslím, že bychom tam neměli jezdit.Je to přeci nebezpečné území může tam být nebezpečno nebo ne?Radši bych zamířil na sever co vy na to?

---

Chodci se k nim stále hrnuli a všem okamžitě došlo, že tudy cesta nepovede. Thomas hned začal couvat a o kus dál zajel do boční uličky aby se mohl otočit. Přitom ignoroval to, že mu pod koly praskali kostí místních obyvatel. Nervozita se vozem začala šířit a chlapci v zadu se rozbrečeli a otec s matkou je utišovali. Dimitri začal znovu plácat své rychlé návrhy do budoucna a Jeff se situaci pokusil zmírnit svým humorem.
Thomas zařadil a chtěl z uličky vyjet ven z města, když mu motor zhasl. Nastartoval znovu, ale něco pod koly mu blokovalo výjezd. Všichni z okolí nejspíš vycítili, že mají problém, nebo jen byli zvědaví, protože se na ně neznale dívali svýma zakrvavíma očima. Znovu se začali okolo nich hromadit.

,,Něco vylezlo na střechu!" zařvala žena ze zadu a odvrátila zrak od krve na skle.

---

!@#%§ zacouvej zpátky a rozjeď se!
Jít dozazu a odvést všechny blíž k řidiči.

---

Jestli mám kam couvat, zacouvám. Jestli ne, zařvu: "Ale tady už, pro rány boží, není kam couvat!" Tak nebo tak zavolám na Jeffa: "Vem si něco do ruky a spolu s Dimem hlídejte okna. Máme něco na střeše! A hlavně se někdo ujistěte, že je zavřená střešní ventilace. Já se nás odsud pokusím nějak dostat."

---

,,Takže si znovu vemu tohle."Vemu si svojí Winchestrovku. ,,Teď s pomocí boží nás odsud dostaň knězi nebo tě nahoře skopnu z obláčku."

---

Na autobus se nalepilo tolik pololidí, že nebylo úniku. Tiskli se jeden na druhého a vytvořili tak neprůchodnou vrstvu tlejícího masa bez mozku. Byla jich snad stovka.

Všichni uvnitř byli vyzbrojeni svými zbraněmi, které získali na cestách. Greg měl pistoli, kterou mu předal Dimitri a své ženě a chlapcům dal nějaké tyče. Dimitri měl svou útočnou pušku, Jeff ,,vinčestovku" a Thomas stále zápasil s řízením.

Bylo to marné.

Všichni se raději nahrnuli dopředu k Thomasovi, protože si mysleli, že tak budou ve větším bezpečí.

Náhle se začalo tříštit sklo. Nemrtví se pomalu dostávali dovnitř a natahovali k nim ruce. Navíc nějaká silnější bytost jim lezla po střeše.

,,Otče, odříkejte nám poslední modlitbu" poprosil Thomase Greg.

Dimitri si všiml, že to muzeum o kterém tak snil je hned po jejich levici, jenže nevěděl jestli se svého snu i dožije.

Jeff opět vtipkoval, ale byla na něm vidět nejistota v ruce přitom svíral svou starou zbraň.

Dveře muzea se náhle pootevřeli a z poloviny těla v nich byl vidět mladší chlapec ve věku kolem čtrnácti let.

---

"Dámy a pánové, jestli se rychle nedostaneme do toho muzea, potkám šéfa. A na to teď nemám náladu! Konstruktivní nápady? Kdokoli?!"

---

Vzít tyč od jednoho z chlapců "kdybych to někam hodil mohlo by je to nachviličku vyrušit a mi se pak prostřílet do muzea co vy na to?"

---

"To nevím, Dime. Myslíš, že si toho v tom humbuku vůbec všimnou, když tu navíc mají v konzervě večeři přímo pod čumákem?"

---

"Asi ne.Na střechu nemůžeme a jedinou možností je asi se prostřílet a to !@#%§ rychle"

---

,,Zemřeme, ale s pomocí boží jich pár zatratíme," řekl Greg a začal střílet po jedné ze zrůd, která byla poblíž. Vystřílel na ní celý zásobník, ale nakonec ji zabil a ona pomalu sklouzla ven.

Když chlapec z muzea uslyšel výstřely, zalezl zase zpátky.


(Ps. nemám teď po ruce statistiky : náboje, zásoby atd. Vše si můžu nově zapisovat a pak to dát dohromady, ale pokud budete chtít vědět konkrétní seznam věcí, tak to vám nepovím protože mám rozbitej notebook.)

---

"Počkat, vždyť ta střecha je asi nejlepší možnost. Ať je tam nahoře cokoli, musíme to sejmout a dostat se tamtudy z téhle šlamastyky. Takže Jeffe, udělej Dimovi stoličku ke střešní ventilaci a ty se to, Dime, pokus zastřelit. Ať je to sebevětší, jak to schytá kulku do hlavy, bude klid. Já s rodinkou zatím ošéfujeme okna a dveře, abyste na to měli klid!" Na to popadnu nějakou tyč a kývnu na otce rodiny.

---

"Teď se pozná kamarád.Na smrt bys mě poslal!"
Vzít stoličku pušku a kouknout se ventilací na střechu.