---

"Fajn. No tak chvíli ještě počkáme a pak obejdeme tábor a dostaneme se k těm ruinám. Souhlas?"

---

Naga:
,,No... nic lepšího mě nenapadá, takže to tak udělám, ještě ale chvíli počkáme." (1 příspěvek budete čekat)

Škorp:
Zaplatil jsi a pokladní ti dala bílí plastový štítek, nebylo na něm nic napsáno, ale vložíš ho do přístroje před sálem a ono tě to pustí dál, stejně tak ti to ukáže kde sedíš. Přišel jsi za Kahleen, ta se zahihňala: ,,No ještě, že sis na ty lístky vzpomněl."

Aurel:
,,Aha, no tak snad se nedá do armády, práce je teď málo a pochybuji, že by ho v armádě posadili do stíhačky."

Mopi:
Chhh ,,Moment, kdo jste? Kdo vám tady o tom řekl?"

---

"Ále, už ani nevím" mávnou rukou, totiž prackou

---

"Zítra ho uvidíme. Budeme mít čas si s ním popovídat." řeknu.

---

,,no ještě že tak"(zasměju se taky),,jsem na ten film docela zvědav"(usměju se)

---

Škorp:
,,No máme ještě pár minut než film začne, chceš si už jít sednout dovnitř?"

Aurel:
,,No to máš asi pravdu, ale to spíš bude celý rozjařený z té události, rodina a tak, chápeš?"

Mopi:
Corvus si vezme slovo: ,,No tamtén korgán řekl, že se tady dají sehnat zbraně." Chhh ,,Dají, dokud máte čím platit." Chhh

Naga:
Po chvíli čekání jste se zvedli. Pomohl jsi Orině a podepíráš jí. Ještě než vyrazíte se na tebe podívala a řekla ti: ,,Děkuji, žes mě tu nenechal, sotva mě znáš a ještě nejsem člověk. Málokdo by to udělal."

---

"To asi jo, ale spíš bude rozjařený z Kahleen."

---

,,hmm no tak mohli by jsme ne ? (usměju se) tady toho k vidění už asi moc není ... nebo je?"(rozhlédnu se kolem)

---

"To je samozřejmost. A nezapomínej, že to dělám i kvůli té inspiraci..." řeknu v legraci a trpce si uvědomím, že tenhle horor tak vážně začal. Kur*va, já mám nápady, pomyslím si a hořce se usměju.

---

Škorp:
No nic extra tam není, pár stolů, kde jsou lidé co se baví a pak recepce/bar kde se kupují lístky. Přišel jsi k přístroji a přiložil kartu, pustilo tě to dál a ukázalo kde sedíte (nějak si to nepamatuju, tak si to když tak vymysli).

Aurel:
,,Moment, kdo je Kahleen?" zeptá se tě Kate překvapeně.

Naga:
,,Měli bychom už vyrazit, než nás najdou." řekne Orina a opře se o tebe. Pomalu jste vyrazili po svahu dolů, přičemž jste obcházeli tábor. Museli jste ale každou chvíli zastavovat, kvůli tomu zranění. Nakonec se vám podařilo tábor obejít, ale bolest vás zastavila. Pomohl jsi si Orině sednout. ,,Ahh, bolí to čím dál víc, takhle to dál nepůjde... budeš mě tu muset nechat a vydat se najít ty ruiny sám, potom se pro mě vrátíš."

---

"No problemo, něco máme. Můžeme teda?"

---

"Jedna studentka co s ním studuje na škole, zdá se že se hodně sblížili. Přeji mu to."

---

(no tak sedneme si doprostřed střední řady ... nevim jak to líp napsat ... tak tam jsem si ty sedadla objednal)

---

"Dobře, jinak to asi vážně nepůjde. Ale ze všeho nejdřív se někam schovej, aby tě nenašli. Když jsme jim vzali ten artefakt, tak počítám, že nás jen tak nenechají."

---

Škorp:
Prošli jste podél sedadel prvních několik řad až jste došli do vaší. Sedli jste si na vaše místa. Do začátku filmu zbývá nějakých 5 minut.

Aurel:
,,Aha, no že si našel někoho až takhle když odchází... jen aby jim to fungovalo."

Mopi:
chhh ,,Tak co byste si představovali, seženu cokoliv." chhh ,,A když to neseženu, tak seženu někoho kdo to sežene." chhh

Naga:
,,Pomož mi támhle," Orina ukáže na spadlý kmen, který je z poloviny dutý. Je veliký, takže se dovnitř s trochou bolestivého úpění Orina vejde a sedne si tam bez problému i s nataženou nohou. ,,Ještě natrhej nějaký listy, ať se dá zakrýt vchod, nic lepšího nevymyslíme."

---

(budu čekat)

---

"Uvidíme, ale zatím to vypadá že to bude vážný."

---

Když listí sesbírám a přinesu a pomohu jí je zarovnat, aby tvořilo jakýs-takýs kryt, zeptám se ještě: "Potřebuješ ještě něco?" Pokud ne, rovnou se zeptám: "Kudy tedy k ruinám?" A vydám se na cestu...

---

"Tak..pro mě zřejmě nějakou pistoli...a můj kamarád by chtěl....no co bys chtěl?" tázavě se podívám na Corva "Tý jo, připadám si jak u okýnka do bufáče" zasměju se

---

Aurel:
,,No jak ty to můžeš... hele nějak se ochladilo," řekne Kate a podívá se na hodinky. ,,Jéžiš, ono už je osm hodin večer, nějak jsme tu pobyli. Nepůjdeme už domů?"

Škorp:
Film začal, je to něco na způsob komiksu Blasto co jsi četl, ale s jiným příběhem (ten si klidně vymysli). Zatím nic nepiš.

Naga:
,,Prostě pokračuj ze svahu. Nejspíše budou někde pod táborem. Hodně štěstí," popřeje Orina a ty vyrazíš na cestu. Po chvilce chůze jsi došel na jakousi vyježděnou cestu. Byli zde stopy po pásech. Sledoval jsi je až jsi se dostal k zaparkovanému jakémusi bagru, který stál před dveřmi, které připomínali uzavřený vchod do metra z přelomu 20. a 21. století. Dveře byli kruhové a měli v průměru asi tři metry. Bez pochyby za nimi bylo schodiště, které vedlo pod zem. Neviděl jsi však žádné otevírání, byli jen rozděleny na dvě poloviny, které se nejspíše otevírali odsunutím od sebe. Je ale jasné, že sám je hrubou silou neotevřeš.

Mopi:
,,Hmm, no nejlepší by byla asi odstřelovací puška, ale vzhledem k našim možnostem nepohrdnu ani útočnou puškou a aby taky zbylo na nějaké lehké brnění. Co říkáš Elizabeth?"