The Elder Scrolls V: Skyrim

Přidal scorpioncz dne 24.12.2014 00:00

Tondulín:
Po chvilce jste podél hradeb dorazili k cíli, je to docela dobe zamaskovaná jeskyně, kterou by normální kolemprocházející zcela jistě nezaregistroval, jelikož je i celkem velký kus od obchodní cesty. Je to spíše uměle vytesaný vchod, který zakrývají staré dřevěné, místy s většími škvírami, ale stále pevné dveře, které jsou ke všemu ještě zamčené na velký a těžký železný zámek. Tas který si zatím pobrukoval nějakou písničku a poskakoval kolem, se jen kochá okolím. Stráže jste nechali někde daleko za sebou, kdo ví kdy se úplně připraví a vyjdou vstříc téhle jeskyni, ani Vrabčáka nikde poblíž nevidíš ... Kolem je jen přívětivý les a čerstvý, jehličím provoněný vzduch, kterého se ti nedostávalo ani v trpasličím podzemí a v tomhle hnusném městě už vůbec ne.

Adrian_S:
"Už jednou jsem říkal že si chceme promluvit ... jak se jmenuješ?" řekl vlídně voják, který se skrčil ke vchodu. "Stejně se tam nemůžeš krčit věčně, vylez a ušetři nám čas!" ozvalo se odněkud za tím skrčeným, který otočil hlavu a mírně zakýval nesouhlasně hlavou. Poté otočil zpátky hlavu do jeskyně a někdo z vojáků mu podal zapálenou pochodeň, kterou osvítil velký kus této části jeskyně a znovu se zeptal "Jak se jmenuješ? Nemáme v plánu ti ublížit, pokud něco nezkusíš přímo proti nám ..." dořekl a odmlčel se.

Aurelius:
"Tento způsob většinou přináší zkažené ovoce ... sice se hodně vyjasní ale za jakou cenu. Takovouto metodou bych nikdy nešel ... já pracoval jen s mrtvými, kteří mi náhodou přišli pod ruku ... někdy jsem se snažil ještě jejich život zachránit, pokud bylo co zachraňovat, ale léčit neumím." odmlčel se "Smrt mojí sestry je asi nic v porovnání s tím kudy se prohnala pravá válka, ale to je asi nepodstatný ... Tak nevím ... co bys ještě chtěl vědět, rád bych se zase navrátil k osamocenosti, nerad bych si zase zvykal na společnost. I když mohl bych vypadnout odsud ... zapomenout na nekromancii a připojit se k mágům, sice bych asi zatajil tuhle minulost ale co." pokrčil rameny "Tak co?" zeptal se tě a dal na oheň kotlík, do kterého nasypal všechny přísady, které zpracoval a zalil to vše vodou.

Matthew:
Naklopil jsi do sebe pivo a zrychleně opustil hospodu, nikdo ti pozornost nevěnoval, ani hostinský, který o tebe přestal jevit zájem hned po smíchu. Venku pomalu padají tlusté sněhové vločky, ale stále je světlo, řekl bys, že je čas před polednem. Vydal jsi se tedy na západ, přímo tam kam ti řekl obchodník, kde bys měl hledat ty květiny ... Vyšel jsi z vesnice a celkem nedaleko jsi spatřil ty hory, vlastně jsi kolem nich probíhal, při cestě do této vesnice. Cesta tam ti bude trvat běžnou chůzí dva tahy, můžeš se buďto ještě víc poflakovat, což by ti cestu o tah prodloužilo, nebo to vzít hopem a jít rychle, což by logicky o tah zkrátilo. Čím déle půjdeš tím více se budeš rozhléžet po okolí a budeš si všímat různých nebezpečí a zajímavých úkazů. Jak rychle si přeješ vyrazit? Času na cestu máš každopádně dost.

BadWolf:
Čepel tvého meče zajela pod hrot a ty jsi ho pomocí své ruky celkem dobře zvedl. Bandita nemá nejspíš v levé ruce moc síly, ale při tom ti i druhá čepel na stéjném meči zajela do ruky a na štít dopadli kapky krve. I přes to bandita nečekal a pohotově zvedl meč ve snaze tě probodnout. Nestačil však zareagovat na tvůj kop, díky kterému tě jen ošklivě řízl pod žebry, ale snad nic vážného ... bandita se ale skrčil a štít zabodl spodní stranou do země. Za sebou jsi uslyšel vykřik a zezadu k nohám ti spadla plátová přilbice. Do nekrytého banditova krku náhle přiletěla dýka ... bandita se chytl za hrdlo a se zachroptěním se úplně položil k zemi. Bandita s useklou rukou se stále krčí a vzlyká, zezadu k tobě přišel lovec, jako jediný přeživší lovecké skupiny, celý zakrvácený a těžce oddychující, hodně popadá dech a všiml sis, že je i zraněný na hrudi ... odkud mu také teče krev.

Přidal scorpioncz dne 28.12.2014 12:38

#10

Tondulín:
Jen sis sedl a spadla ti na hlavu šiška. Ohlédl jsi se jaké nezbedné stvoření si mohlo dovolit takhle využít tvé nepozornosti a ve větvích jednoho ze stromů jsi spatřil Vrabčáka, jak zrovna seskakuje na zem. Nakonec když už se dostala na zem, tak přišla k tobě a hned s úsměvem začala mluvit "Když jsem byla nahoře, tak to bylo hlavně kvli sledování ... ale ty sis sedl na tam přhodné místo ... nemohla jsem odolat." řekla a nevinně se usmála "Ale k věci, dovnitř vešla malá skupinka lidí ... asi těch banditů nebo žoldáků, ale támhle mají tábor, napočítala jsem jich tam asi kolem čtyř desítek ... dovnitř jich vešlo sedm." odvrátila zamyšleně hlavu ... "Ale pokud jde o trpaslíky žádné jsem tam neviděla, ani jednoho ... no co uděláme? dostaneme nějakou podporu? se sedmi se to dá vyřídit lehce, ale se čtyřiceti by mohl být už větší problém ..." pokrčila rameny a natáhla si kápi, takže vypadá přesně jako když jsi jí potkal. Tas tam seděl před vchodem a bavil se tím že zabodával svojí šotčí zbraň do země a vytrhával jí tak, aby na dřevěné dveře vylétly kusy hlíny a mechu.

Adrian_S:
"Však říkám že si chceme jen promluvit a zeptat se tě na pár věcí, jsi první pocestný kterého jsme tu viděli ... a jak se zdá tak dokážeš mnoho věcí jako je třeba přežít v divočině." řekl už trochu netrpělivě "Kdybychom ti chtěli ublížit tak tam už házíme pochodně ne? to jsi tak stydlivý od přírody?" domluvil a ty jsi za sebou uslyšel jakýsi zvuk kamínku, odrážejícího se od stěn. Zvuk jde z té díry do jeskyního tunelu ...

Aurelius:
"Jo jasně, nevadí .. hlavně že jsme se nepozabíjeli navzájem." řekl a zasmál se "Možná z téhle ruiny později vylezu a možná taky ne ... jen bych ocenil kdyby jsi o tom že jsi mě tady potkal nikomu neříkal, asi by to někteří nezkousli že se jim tady potuluje možná hrozba." pokrčil rameny "Tobě taky mnoho štěstí." řekl a otočil se ke kotlíku, ze kterého vyndal naběračku a ochutnal. Ty jsi vyšel z jeho doupěte a rozhodl se pokračovat cestou skrz jeskyni. Během chvíle si se dostal na křižovatku, kde zase při stěně stále stojí ta hrouda nehybného ledu, které jsi věnoval jen letmý pohled a pokračoval dál. Jeskyně stále pokračovala dál vzhůru, skoro se ti po chvilce nechtělo věřit že je tak dlouhá i po tom co jsi už ušel, ale v jednu chvíli se průrva doskousala zemí až k výhledu na nebe, které je zbarvené do bíla jako v každé zimě ... v tom místě tě však zaujalo něco jiného než jen výhled na nebe, hlavně tě zaujali stopy od krve vedoucí k mrtvému jelenovi ... který sem nejspíš nechtěně spadl. To by nebylo tak překvapivé, ale jelen je roztrhaný, jako by se na něm něco krmilo ... v těhlech místech se jeskyně celkem roztahuje i do stran, stále s kamennými, nebo místy i silně zledovatělými místy ... na zemi je dokonce i sníh a stopy jak jelena, tak i něčeho mohutnějšího, co se na jelenovi určitě krmilo. Zatím však nevidíš nic co by tě mohlo ohrozit, kromě nasněžených kopečků a závějí, za kterými by se mohlo potenciální nebezpečí skrývat. Na druhou stranu této větší části jeskyně už je to opravdu jen kousek, takových šedesát metrů ... zezarohu tam také prosvítá světlo ... takže tohle bude již skoro konec téhle cesty ...

Matthew:
Naklopil jsi do sebe pivo a zrychleně opustil hospodu, nikdo ti pozornost nevěnoval, ani hostinský, který o tebe přestal jevit zájem hned po smíchu. Venku pomalu padají tlusté sněhové vločky, ale stále je světlo, řekl bys, že je čas před polednem. Vydal jsi se tedy na západ, přímo tam kam ti řekl obchodník, kde bys měl hledat ty květiny ... Vyšel jsi z vesnice a celkem nedaleko jsi spatřil ty hory, vlastně jsi kolem nich probíhal, při cestě do této vesnice. Cesta tam ti bude trvat běžnou chůzí dva tahy, můžeš se buďto ještě víc poflakovat, což by ti cestu o tah prodloužilo, nebo to vzít hopem a jít rychle, což by logicky o tah zkrátilo. Čím déle půjdeš tím více se budeš rozhléžet po okolí a budeš si všímat různých nebezpečí a zajímavých úkazů. Jak rychle si přeješ vyrazit? Času na cestu máš každopádně dost.

BadWolf:
"S kým? nikdo nezbil ..." řekl chladnokrevně a prošel s dýkou okolo posledního bandity, kterému přeřízl hrdlo. Bandita se svojí zdravou rukou za hrdlo chytl a s bubláním vytékající krve se sesul k zemi. Jeho krev se přidala k vysychající kaluži tvého vyčarovaného bahna, které se již stihlo dostatečně vsáknout do země, že se dá v pořádku už i přejít. Lovec se k tobě otočil "Byli silní, řekl bych že to byla nějaká parta na kterou je určitě vypsaná odměna ... sice jsem tě neměl moc rád, ale teď bych na to měl asi zapomenout ... můžeš si vzít jejich peníze nebo co chceš a odejdi, já jdu vyhledat samotu. Škoda že jsem je neznal lépe ..." řekl a u kraje cesty začal dýkami bodat do země, změkčuje půdu aby mohl vykopat hroby.

Přidal scorpioncz dne 29.12.2014 19:19

#15

Tondulín:
"Šotka? kdyžtak ho vyšleme jako prvního, má určitě víc štěstí jak rozumu!" řekla a zasmála se "No jestli jich tam bude jen sedm tak to snad bude hračka, jdeme tedy? asi bychom mohli ... mimochodem kolik je rytířů? a jsou vůbec dobří? tamti vypadali na tvrdý chlapiska." řekla a bouchla ti do náramenníku "Doufám že ty jsi taky tvrdej chlapák, ale věřím tvému bojovému duchu ... předveď ho i tam a všechno bude jedna radost!" řekla a vstala, urovnala si zbroj na hrudi a tasila své vrhací dýky "Doufám že je pak naleznu a ne jako minule, že skončili někde mezi kameny ... Tasi jdeme! chceš jít první?" Tas hned vyskočil a kvůli tomu vydlouplý kus zeminy skoro málem vyletěl na Vrabčáka "Jasně! průzkumy neznámých jeskyní plných pokladů a draků jsou moje!" řekl a s ránou otevřel dveře, protože bouchli o kámen a jen tak tak se nerozletěli ve dví. Vrabčák se zhrozila a skoro ho praštila, když ho otáčela a šeptem na něho křičela ať prozkoumává potichu.

Adrian_S:
"Ano jsme vojáci, jinak bychom asi neměli všichni takovéhle stejné zbroje." řekl jeden a otočil se se zasmátím na jiného. "Tohle ale taky není až tak frekventovaná cesta aby tu bylo mnoho lidí ... ale nás by zajímalo jestli jsi neviděl tady v okolí vojáky jedné z válčících stran ... a také by mě zajímalo jestli neznáš nebo jsi někde neviděl jednoho z těchlech lidí hledaných zločinců a uprchlíků ..." zeptal se tě a začal v brašně hledat čtyři papíry. Když je našel podíval se na ně a jeden schoval zpátky do brašny a zbývající tři ti najednou ukázal. Na prvním bylo z pohledu zřejmé že je to žena, elfka s dlouhými zlatými vlasy, ale obrázek je tka rozmazaný že ostatní detaili jsou poněkud nejasné. Hned se ti vybavila elfka z předešlé vesnice, kde pracovala v hostinci ... zbylé dva portréty jsi nepoznával, jsou to nějací xarasiané ... jeden s pleškou a druhý s dlouhými vlasy a uhrančivým pohledem, zaujalo tě na něm že má také jizu na jedné a tetvání tvaru listu na druhé straně. Voják před sebou drží listy a nedočkavě čeká co odpovíš, zatímco další z oněch vojáků se opřel o skálu.

Aurelius:
Opatrně jsi vyšel kupředu, sníh pod tvými kroky měkce a tiše křupe ... už jsi skoro v polovině, když se náhle zastavuješ a pozoruješ jak se něco pohlo pod slabou vrstvou sněhu. Objevila se jen bílá velká packa s drápy, hned jsi poznal že je to medvěd ... podle siluety sněhu je to nejspíš ještě mladý medvěd, ale i přes to nebezpečný ... zatím se ale nezdá že by o tobě věděl ... nejspíš spí.

BadWolf:
Prohledal jsi mrtvoly banditů, když ses jen přiblížil k mrtvolám lovců, tak tě zbývající lovec pokáral pohledem. Našel jsi 48 zlaťáků, které u sebe měl jejich velitel v plátové zbroji, ostatní bandité na tom byli velice chudě a krom zbroje a zbraní neměli nic, nejspíš si lup schovávali, aby možní strážci pořádku nebo mágové nemohli vystopovat jejich skrýš. U toho oplátovaného jsi našel ještě lísteček v jednoduché obálce s vybledlou žlutou barvou a s rozlomenou pečetí. O sekyry nebo meče předpokládám že zájem nemáš, jelikož zbraně banditů stejně vypadají jako klasické zbraně, avšak ty se v nich nevyznáš. To stejné se zbrojemi a tak jsi vyrazil bez rozločení po cestě zpět do města Lonadu. Když jsi odcházel, tak sis všiml že jeden z kopaných hrobů je již celkem hluboký ... Jak rychle chceš vyrazit? Rychlejším tempem (2 tahy) Pomalejším (3 tahy)

Matthew

Upravil/a scorpioncz dne 29.12.2014 19:26

Přidal scorpioncz dne 31.12.2014 14:53

#20

Tondulín:
"No těším ... jsem ráda, že jsem pryč z toho prašivýho města, tákže tohle je vítaná změna." odpověděla ti a když jsi vstoupil, tak za sebou zavřela dveře, což odůvodnila "Aby to nevypadalo tak nápadně, že jsme sem vtrhli." a pokrčila rameny. Je celkem divné že jste hnedka nikoho neviděli, žádná stráž u dveří ... "Buďto jsou moc nafoukaní a naivní, nebo tupí." konstatovala Vrabčák a šla za Tasem, který skotačil skrz úzkou přírodní chodbu, kde se vedou maximálně dva lidé vedle sebe a osvícenou všudypřítomnými loučemi. Podloží jeskyně je pokryto hlídnou a stěny porostlé mechy a jiným rostlinstvem. Po chvilce chůze jste došli až k místu, kde se jeskyně zvětšovala, a kde si žoldáci udělali prozatimní ubytování a dokonce i bar! Je to taková "místnost" o velikosti tak 4x8 metrů, ale v pohodě se jim sem vešel zmíněný bar, dokonce stůl s několika židlemi a i několik kožešinových přikrývek na spaní. Místnost má jen jeden východ, a to ten kterým jste přišli ... Zdá se že tu jeskyně končí, jediný problém je že na vás zírají tři žoldáci, protože Tas vhopkal přímo doprostřed místnosti. Jeden z nich je za barem a čistí korbel, další dva sedí na vysokých židlích okolo baru ... Vrabčák se k tobě naklonila "Myslím že jsme neměli nechávat Tase jít prvního ..."

Adrian_S:
"V předchozí vesnici? To je tamtím směrem že?" upřesnil si voják. Pak od tebe vzal papír s portrétem "Ano provedla ... je to vražedkyně a hlavně je to buřitelka. Je na ní vypsaná odměna 500 zlatých, takže za námahu to určitě stojí." zasmál se voják, pak na tebe kývl a oba dva vojáci tě chytili a zkroutili ti ruce za záda, jeden hned vytáhl provaz a zavázal ti je celkem dost silně. "Na tebe je také odměna, sice ne větší než na tu elfku ale je, sice nevíme ani jak se jmenuješ, jelikož jsi nám to ještě nezdělil ale podoba je celkem přesná ... tvůj útěk inspiroval více lidí a také se o to před odvedením pokusili, má být čest padnout za svého vládce v boji! Za svojí vlast a rodinu! Dokonce tvoje rodina tě vybrala přímo do vojenské služby, mohl z tebe být i vysoký důstojník ... jinak by na tebe všichni kašlali." řekl a usmál se, což jsi poznal podle očí, které koukají zpod přilby. "Takže ... tvoje jméno ani není důležité, mohl sis začít říkat jinak ... ale teď půjdeš s námi. Zajdeme za tou elfkou a pak jestli se nám podaří najít bojového mága, tak se teleportujeme do hlavního města k tvým rodičům. Víš buďto půjdeš sedět, nebo se přidáš k naší armádě ... pak jestli dezertuješ tak už bude jen trest smrti. Pojďte ... jo a ještě mu vemte tu dýku, nechceme aby se o něco pokusil." řekl a jeden z vojáků ti vzal tvojí ocelovou dýku, kterou si strčil do brašny. Pak tě pobídl, aby jsi šel. Cesta do vesnice ti bude trvat 2 tahy, mezi kterými ti budu popisovat okolí a o čem si vojáci povídají a co se děje, jestli se jich chceš na něco zeptat nebo se o něco pokusit tak to napiš. Jdete v průvodu, dva vojáci vpředu, ty a ještě jedn voják za tebou. Cestuješ (0/2).

Aurelius:
Obezřetně sledujíc tlapu jsi se vydal opatrně dál. Namrzlý sníh stále měkce křupal pod tvými botami, když najednou se ti noha propadla dobrý půl metru do sněhové závěje, kterou tam výborně nafoukal vítr ... jen stěží jsi potlačil zaklení, ale to už se kupa sněhu pohnula a zabručela. Vypadalo to jako by se ono stvoření začalo probouzet z hlubokého spánku a zvedalo se, přičemž pomalu odpadávají kousky sněhu. K východu to je už jen kousek, ale netušíš jak velká je ta závěj, do které jsi šlápl, mohla by být velká, na druhou stranu tam ale také může být pevná zem.

BadWolf:
Jen co jsi kousek poodešel, hned jsi zpomalil. Cestuješ do Lonadu, tvého bydliště (1/3). Jdeš po štěrkované cestě a nad tebou svítí polední slunce, trochu ti zakručelo v břiše ... Můžeš si oči vynadívat jestli někde neuvidíš skrýš, avšak nemáš zatím štěstí. Povšiml sis pouze několika nejedlých hub, chorošů, které rostli na prohnilém stromě nedaleko cesty a toho, že les brzy skončí. Nahoře na jednom ze stromů si tě ještě zvědavě prohlíží veverka, držící v puse nějaký ukradený žalud.

Matthew