---

Asi... Ho začnu mlátit!!

P.S.: PRUT POWER! LONG LIVE THE PRUT! PRUT FTW!

---

"Vypadá to, že by ten lístek mohl mít i nějakou hodnotu, někam si ty věci schovej, mohlo by se stát, že si ti lidi vzpomenou, že je vlastně půjčovat nechtěli."

---

Oklepu se zakleju a smetu zbytky sněhu z mého oblečení. Poté šáhnu do kapsy nahmatám onen rudě žilkovaný šutřík a pozorně si jej prohlédnu pokusím se trochu zapřemýšlet k čemu to asi je. Nakonec jej zase schovám a sundám batoh ve ,kterém se chvilku budu hrabat dokuď nenajdu lahvinku s onou rudou tekutinou otevřu jí čuchnu k tomu a podle smradu pokuď se mě to bude zamlouvat zkusím trochu ochutnat ,jen tak to poválet na jazyku.

---

"Mno.. snad se mi to opět nevymstí. Nevím kolik jich je uvnitř." pomyslím si, rozhlédnu se opatrně vykročím ke dveřím a následně vytasím meč. V druhé ruce si připravím kouzlo Pavučina. Vniknu dovnitř, sešlu kouzlo na mága a následně jej švihnutím meče odzbrojím - následně zaujmu obraná postoj.

---

Tondulín:
"Ale vždyť jim je hned večer vrátím! Neměli by proč se vzpomínat ..." Začal pohupovat nožkama "Ale myslím že tu zcela jistě chybí drak, určitě by se to tu díky němu rozveselilo. Jsou vlastně draci zlí ... a nebo jsou dobří?" nakonec se zeptal Tas. Stařec vás stále se zájmem sleduje. Tas pak ještě vychrlil otázku "A kdy se vlastně dostaneme do té jeskyně? nemám žádnou mapu takže netuším kde to je!" a pak ještě začal nahlas přemýšlet o tom jestli by se dali skalní netopýři považovat za kamarádský, protože na jednoho narazil a začal si s ním povídat a skamarádil se s ním, prý se jmenuje Otto ... což je ale zhola nemožné protože neumějí mluvit, což víš z vlastní zkušenosti, kdo ví kde Tas na tenhle příběh přišel ...

BadWolf:
Začal jsi ho panicky bezhlavě mlátit, jeidné štěstí bylo, že kamenná zbroj částečně pokryla i hřbet tvojí ruky, jinak by se s tvojí sílou ti bandita asi vysmál ... ale díky kamenu, mu už po pár úderech začala téct červená krev, a to jak z nosu, tak skoro všude kam jsi ho praštil. Bandita to ale zatím bere celkem dobře, nějaká padavka by asi již odpadla, ale bandita stále drží a nemilosrdně se tvojí váhu snaží shodit. Nakonec ti dal hlavou přímo do tvojí, jelikož je zřejmé že je na bitky zvyklý, tak mu to ani tak nevadilo, ale tobě bolest udeřila jako kladivo a bandita tě skoro jednoduše i s brněním shodil do bahna. Ležíš a vidíš jak se snaží z bahna těžce zvednout, přece jen jsi ho celkem ochromil ... pro příště si jistojistě zapamatuje, že bojovat s mágem v kamenné zbroji je špatný nápad, tedy pokud nějaké příště mít bude. Mezitím sis všiml že ten těžký seveřan se také snaží těžce se dobrodit na protější "břeh" bahnitého místa, asi vzdal možnost projít středem, druhý bandita se ale nevzdává a když uviděl že ležíš, snaží se k tobě co nejrychlejí dostat.

Matthew:
Setřásl jsi otravný studený sníh a vytáhl kámen, matně si vzpomínáš že ti ho dal duch té holčičky kvůli které tady jsi, říkala něco o tom že jí tam můžeš zavolat ... pak jsi ho schoval a sundal batoh. Zahrabal sis a mimo nějaký hnus co uvnitř je, možná sliz ... nebo třeba plesnivé jídlo ... to je jedno, ale našel jsi a vyndal lahvičky, zelenou jsi zandal a k červené čuchl. Nějak zvlášť nesmrdí možná to vyčichlo, a tak jsi ho zkusil maličko uchutnat ... na jazyku jsi hned poznal co to je, je to bezinková šťáva. To ti pomůže tak proti chřipce a teplotě ...

Aurelius:
Připravil ses k boji, jak nejlépe jsi v dané chvíli mohl a rychle otevřel se zaskřípáním ony dveře a rychle se dostal dovnitř. Místnost je ale vetší než sis myslel a mága už upozornilo zaskřípání dveří. Mág je na druhé straně místnosti velke dlouhého stolu, na kterém leží nějaká mrtvola, kterou mág zřejmě řezal, a od které se vinuli předtím ty zvuky. Všude v místnosti jsou pak židle, některé již dávno vypověděli službu, kromě nich zde jsou ještě nějaké postele, ve kterých přítomný mág nejspíše i spí a ještě jeden stolek na kterém má mág různé lahvičky a alchymistická zařízení. Seslal jsi přes celou místnost kouzlo pavučiny, ale mág jim uskočil tak, že se mu jen jejich malá část přilepila na rukáv ... těch pár pavučin okamžitě setřásl. Se zasmátím ukázal na mrtvolu a udělal nekromantské gesto, které onu mrtvolu začali probírat. Když se mrtvola zvedla ze stolu ve své pravé velikosti, tak je asi o dvě hlavy vyšší než ty, je celá obvázaná různými krvavými obvazy a místo zápěstí na pravé ruce má ocelovou čepel. Jeho oči, které jsou zpod obvaz vidět, zeleně září. Monstrum zabručelo a udělalo krok od stolu směrem k tobě, zatímco mág spokojený s tím co udělal, se jen za ním usmívá.

---

Pokusím se co nejrychleji vstát a zpamatovat. Pokud možno ustoupím na místo kde bych mohl být oba dva na očích, protože se fakt nechci nechat obklíčit.
Koukám, že jsem se v těch hospodách asi i rval :D No nic, aspoň se to hodilo :D

---

"Opravdu nevím jestli jsou draci dobří nebo zlí, až nějakého potkáme tak se ho můžeš zeptat. Už jsme se tu poflakovali dost dlouho tak pojď půjdeme." řeknu a vydáme se dál.

---

Vypiju tak půlku láhve té šťávy pro prevenci proti nákaze. Když osobně vidím že nic s tou ženskou sám nezmůžu šáhnu opět po kamínku co mě dala holčička ,když jsem si vzpomněl že ji stím můžu zavolal potom co mě vyléčila onu ránu po kopí. Sevřu tedy šutřík pevně v pravé ruce zavřu oči chvilku budu myslet na její příchod a vyčkám co se bude dít.

---

Sešlu na oživeného kostlivce kouzlo světelný paprsek budu doufat, že bude účinné když kostlivec nemá žádnou pořádnou zbroj od které by se kouzlo mohlo odrazit. Pakliže by kouzlo nezabralo budu tasit svůj meč a připravím se s ním do obraného postoje a pokusím se vykrýt útok kostlivce. (Jestliže kostlivec zemře na následky mého kouzla, sešlu opět na mága kouzlo pavučina, zabíjet se mi zatím moc nechce)

---

Tondulín:
"Jóó! Jdeme najít draka! Určitě bude v tajemné kobce plné překvapení!" zakřičel Tas a vyskočil z lavičky a vydal se za tebou. Náměstí se mezitím trošku vyprázdilo, to ale nebude mít dlouhého trvání a brzy se zase naplní lidmi shánějícími různé věci a potřeby. Ty a Tas jste vyrazili skrz toto náměstí, celkem dobře jste ho prošli. Ocitli jste se před bránou do chudé čtvrti, bylo otevřená dokořán a dovnitř i ven proudili zástupy lidí, ale nějaký strážný vás stejně zastavil "Dobrý den pane." pak se jen ošklivě zašklebil na šotka, který si dal naštvaně ruce v bok. Pak strážný pokračoval "Můžu se ptát na důvod vaší návštěvy ve městě? Prý jste tu začal nějaké demonstrace ..." řekl a pyšně se usmál.

BadWolf:
Začal ses vymaňovat z bahna, což se ti kvůli zbroji celkem nedařilo, ale nakonec jsi se zvedl a dostal z bahenního kousku země a dobře jsi viděl dokonce na všechny tři tvé protivníky. Velký severský bandita se dostal k okraji bahnité oblasti a vylezl na břeh, nezačal ale zatím dělat nic a jen tam stojí a popadá dech. Bandita kterému jsi rozbil obliček kamennými pěstmi se začal teprve doploužovat k okraji bahna, avšak třetí bandita se štítem se k tobě konečně vydal, stále se zdviženým štítem a pomalu, aby mohl kdyžtak vykrýt nějaké tvoje útoky. Pomalu jako lovec se přibližuje s podivnou zbraní, je to zajímavý srpovitý meč, asi je původem z jihu ...

Matthew:
Vypil jsi šťávu, překvapivě chutná dobře! Asi jí dlouhý pobyt nezkazil, ale jen posílil její chuť. Nakonec sis vzal do ruky ten kámen, co měl na sobě rudé žilky, skoro připomínají stékající krev ... Vtiskl jsi ho do ruky a soustředěně se jí snažil přivolat pomocí myšlenek. Nic se nestalo, v hlavě si pocítil úlevu že se neobjevila, nebo to je něco jiného? V tu chvíli se před sebou zbarvil sníh do ruda, do barvy krve. Jakoby nic najednou rudá zmizela ... a za sebou jsi uslyšel tichounké "Ahoj. Slyšela jsme tvé volání a tak jsem přišla ..."

Aurelius:
Mrtvola se začala kolébat k tobě, je vidět že těžko drží rovnováhu, má na sobě totiž ještě hodně masa, které je na některých místech z pod obvazů vidět a je sešito a připlácnuto, nebo naopak odřezáno. Je to spíše zombie než kostlivec ... kosti z ní ani nejsou vidět, ale i tak je s strašidelná a rozhodně schopná zabíjet. Neváhal jsi a vyčaroval krátký paprsek světla, který začal pálit hrudník té mrtvoly, ale asi by jsi ho musel udržovat déle, aby měl nějaký znatelnější účinek. Na hrudi mrtvoly se obvazy spálili a zůstaly tam jen tmavá místa, avšak mrtvole to nijak nevadí ... buďto jí nekromant chrání, nebo je prostě natolik silná a tlustá na to aby jí chvilka světla vadila. Rychle jsi pak tasil meč a připravil se na úder ... obrovská mrtvola se hned na to se zavrčením dokolébala k tobě a začala se rukou s ostřím napřahovat na útok zezhora, aby tě rozmázla o podlahu.

---

Kouknu se na něj jak na blba. "Demostrace? Ani nevím že tu nějaká je, docela spěchám, takže nemám čas na nějaké vaše vtípky." Odpovím mu a půjdeme dál.

---

Cuknu sebou když znenadání uslyším tenký hlásek pomalu se otočím a mlčky ukážu na zraněnou ženu.

---

"Zatraceně!" zvolám naštvaně, uskočím útoku doleva a následně seknu oživlou hromadu chodícího masa do levé nohy. Budu doufat, že ji to dostatečně vyvede z rovnováhy a pokusím se ji dalším úderem useknout ruku ve které drží zbraň.

---

Tondulín:
Strážný zvedl ruku a zabránil ti v odchodu "No jen se nedělejte, jako obchodníci nevypadáte, takže by jste měli zaplatit vstupní daň. Jak jsem předtím zmínil než jsem byl vámi tak hrubě přerušen, tak jste byl včera u toho incidentu v kasárnách, takže zcela jistě obchodníkem nejste." řekl a usmál se "Daň činí 10 zlaťáků na hlavu, to že spěcháte, je mi úplně jedno, máme tady svá pravidla." řekl a znova se usmál.

BadWolf:
Začal ses vymaňovat z bahna, což se ti kvůli zbroji celkem nedařilo, ale nakonec jsi se zvedl a dostal z bahenního kousku země a dobře jsi viděl dokonce na všechny tři tvé protivníky. Velký severský bandita se dostal k okraji bahnité oblasti a vylezl na břeh, nezačal ale zatím dělat nic a jen tam stojí a popadá dech. Bandita kterému jsi rozbil obliček kamennými pěstmi se začal teprve doploužovat k okraji bahna, avšak třetí bandita se štítem se k tobě konečně vydal, stále se zdviženým štítem a pomalu, aby mohl kdyžtak vykrýt nějaké tvoje útoky. Pomalu jako lovec se přibližuje s podivnou zbraní, je to zajímavý srpovitý meč, asi je z jihu ...

Matthew:
Holčička k tobě přiskákala a podívala se na ženu. "Vypadá nemocně, proč si nešla lehnout pod peřinu?" zeptala se nechápavě tichým hláskem. Nepochopila o co jí žádáš a tak se na ní jen tiše dívala, pak se tázavě podívala krví podlitýma očima na tebe.

Aurelius:
Uskočil jsi v pravý čas a čepel se mohutně zaryla do dlažby, která pokryvá podlahu. Mrtvola se chytila druhou rukou za tu s čepelí (ona totiž nedrží meč nebo něco podobného, ona má čepel přímo našitou místo ruky) a snažila se jí vytáhnout. Mezitím jsi jí sekl do nohy, ale nezdá se že by jí to nějak vadilo, asi spíš funguje magií, než aby potřebovala šlachy k pohybu. Pak jsi se napřáhl a zkusil useknout ruku s ostřím, ale buďto nejsi dostatečně silný a nebo naopak obvazy zmírnili tvůj sek, ale jen jsi tu ruku ... naštípl. Mrtvola tě pěstí u levé ruky bez ostří praštila tak, že jsi zavrávoral a jen tak tak udržel rovnováhu. Byla to silná rána do břicha, nakonec mrtvola čepel z dlažby vytáhla a tentokrát jsi díky jejím zpomaleným pohybům uviděl, že se napřahuje na, aby tě probodla.

---

Chvilku budu sbírat odvahu ,abych se otočil za hláskem nakonec se mě to menším duchovním povzbuzování podaří. Při pohledu na holčičku se mé oči naopak zalijí slzami. "Je zraněná... myslel jsem že by jsi jí dokázala pomoci tak jako mě."

---

Uskočím opět doleva. Nemá smysl snažit se úder odrazit, když má takovou sílu. Mezitím co se bude oživlá chodící hmota vzpamatovávat z útoku koutkem oka kouknu po mágovi - poté se opět připravím na uskočení v případě, že by chtěla opět zaútočit. (Ovládá nějak tu oživlou chodící hmotu, nebo se jen dívá a vyčkává?)

---

"No dobře když jinak nedáte tak tady je těch 10 zlaťáků a teď už jdeme."

---

Tondulín:
Nastavil ruku a ty jsi mu na ní vysázel 10 zlatých. "Výborně, můžete jít dál ... teď ty šotku." řekl a napřáhl ruku k šotkovi. Šotek se podíval na jeho ruku s tvýma deseti zlaťákama "Vy mi je nabízíte? díky!" řekne radostně šotek a shrábne si od strážného tvých 10 zlaťáků do dlaně. Ohromený strážný, který nejspíš nemá se šotky žádné zkušenosti se teprve po chvilce probral z úžasu, ale to jste už s Tasem, který šel první procházeli bránou a vmísili se mezi dav. Zezadu jste s Tasem odněkud od brány slyšeli naštvaného strážného jak pokřikoval aby vás ostatní chytili, ale procházejícím jste byli úplně ukradení. Nyní se nacházíte v chudinské čtvrti, chceš se přímo dále vydat k té jeskyni o které mluvili ožralové nebo se chceš ještě na něco zeptat obchodníků, či si vylepšit vybavení?

BadWolf:
Začal ses vymaňovat z bahna, což se ti kvůli zbroji celkem nedařilo, ale nakonec jsi se zvedl a dostal z bahenního kousku země a dobře jsi viděl dokonce na všechny tři tvé protivníky. Velký severský bandita se dostal k okraji bahnité oblasti a vylezl na břeh, nezačal ale zatím dělat nic a jen tam stojí a popadá dech. Bandita kterému jsi rozbil obliček kamennými pěstmi se začal teprve doploužovat k okraji bahna, avšak třetí bandita se štítem se k tobě konečně vydal, stále se zdviženým štítem a pomalu, aby mohl kdyžtak vykrýt nějaké tvoje útoky. Pomalu jako lovec se přibližuje s podivnou zbraní, je to zajímavý srpovitý meč, asi je z jihu ...

Matthew:
"Ty brečíš? Kvůli té neznámé ženě? ... Mohla bych jí uzdravit, ale čím déle jsem v tomhle stavu, tím více o sobě vím ... stvořila mě temná magie ... krvavá ... takže bych vlastně měla být zlá!" při posledních slovech se jí rudě zablýsklo v očích a na chvilku se kolem ní zvedla rudavá mlha, která ale stejně rychle jako se objevila ... zmizela. Pak trochu zavrávorala, jako by zeslábla, hned se však zase narovnala a jen přistoupila k ženě a položila jí prsty na čelo. Na tvářích, tedy vlastně po celém těle, kde jsi viděl kůži, se objevili žilky nebo žíly, které úplně zrudli a tím se odhalili ... jakoby do ní vpouštěla temnou rudou tekutinu. Pak náhle holčička zmizela a zbyli po ní jen šlépěje ve sněhu. Osoba sebou trošku zacukala a schoulila se ještě více do klubíčka, jistojistě to je to i přes to, jak jí holčička pomohla, zimou. Zatím ani neotevřela oči, ani nijak nezareagovala na tvojí přítomnost, jen se schoulila.

Aurelius:
Uskočil jsi vpravo a mrtvola nakonec bodla rychleji než jsi čekal. Jen štěstí že vedle, mrkl jsi koutkem oka na mága a zahlédl jak se usmívá, nezdá se že by mrtvolu nějak ovládal, na to do ní nejspíše už tak dal dost energie. Když zahlédl tvůj chvilkový pohled, přestal se náhle usmívat a začal tě probodávat vražedným pohledem. Mrtvola, ještě nahnutá z bodacího úderu, máchla čepelí přímo na tebe, bylo to rychlé, ale tvoje reflexy na to stačili a ještě jsi stihl nastavit meč, aby tě rána celého nepropárala. Odhodila tě však na druhou stranu místnosti k alchymistickému stolku, štěstí že jsi nevrazil přímo do něj, kdo ví jaké lektvary tady ten mág míchá. Nedaleko tebe se tedy ocitlo pár rudých, zelených a žlutých tekutin, dobře zavřených v lahvích. Mrtvola nedávala najevo žádné emoce, normální člověk by se asi začal smát a běžel k tobě ... mrtvola se však začala jen pomalu, s čepelí vláčející po podlaze, sunout k tobě. Mág se zase začal usmívat, nejspíše si připravoval nějaké kouzlo, kdyby se něco hodně zvrtlo, ale takhle ho tvůj zápas s monstrem asi bavil a tak si založil ruce a jen se dále dívá.

Adrian_S:
Před asi třemi dny jsi odešel z jedné malé vesničky u břehů moře. Byli tam štědří a občasné válčení se odehrává daleko od místa kde se nacházíš. Jdeš po polní cestě se svým batohem, kde máš spacák a ještě nějaké zbytky jídla, kterých však už moc nezbývá. Je krásný den a kolem tebe švitoří z hloubek pralesa ptáci, co víc si přát, jediné co by tě mohlo kdyžtak rozhodit z rovnováhy je fakt, že jsi již dlouhou dobu na cestě nikoho nepotkal ... ostrovy však nejsou až tak malé, aby tu bylo tolik lidí. Tvojí pozornost upoutala zvláštní stezka, vedoucí do jungle z hlavní cesty po které jdeš, skoro by se zdálo že na té cestičce vidíš odlesky krystalů, nebo alespoň nějaký prach z nich, na druhou stranu to může být slída, která se ve zdejší hlíně v docela hojném počtu vyskytuje. Mimo to máš pocit, že jsi tam zahlédl srnu, máš už celkem hlad ... možná by nebylo od věci si něco dát k jídlu, ať už ze zásoby, nebo něco čerstvého.

---

Od celého procesu ustoupím do bezpečné vzdálenosti a počkám až bude dokonánou. Jakmile si všimnu že ženská reaguje na okolí seberu saky paky a vydám se dál. "Nepotřebuju další problémy natož ještě se starat o ženskou v tomhle." Pomyslím si a přidám do kroku směrem ,kterým jsem měl původně namířeno než jsem jí potkal.

---

"Už toho mám dost!" řeknu vytočeně a následně si v levé ruce připravím kouzlo vnitřní žár a sešlu jej na hodící hromadu, následně si připravím meč pro případ, že bych měl příležitost tu ohavnost dodělat.