Přidal
Pogo dne 21.04.2016 23:51
#1
Zdravím rozhodl jsem se něco napsat je to takové fantasy z mého vymyšleného světa chtěl bych se tu svámi s tím podělit doufám že se bude líbit. Jelikož se mi hodně líbilo „hlasování lidu“ v nějaké části bude hlasování. Předem děkuji za ozvání a kritiku ať vím co zlepšit. A omlouvám se za gramatické chyby protože je dost přehlížím.
Příběh zloděje Ara
Kapitola 1 Útěk
Slunce zapadlo a měsíc zářil nad mestěm lidé zamikaly domy a jíní odcházeli do hospody U líného medvěda. Pro Ara to nebyla jen noc spánku, odpočinku nebo prochlastané noci byl to pro něj čas na práci. Ar byl zloděj, který byl velice opatrný vydával se pouze do domů ožralích „prasat“, kteří si ani nevšimli že se jim něco ztratilo.
Ar byl poměrně mladý muž kterému bylo pouhých dvacet let.
Všechny dovednosti co se naučil se učil pouze sám. Protože v jeho dvanácti letech přišel o rodiče a bratra. Kvůli tomu se neučil a nesnažil se být někdo silný nebo nadaný mág. Snažil se být mazaný a lstiví.
Kolem jedenácté večer se Ar vydal do temných ulic Raivnu, vesnice ve které kradl a přežíval své nudné dny. Ar se vydal do domu svého souseda s pár šperháky se snažil odemknout zámek. Po chvilce odemykání se mu končeně podařilo dostat dovnitř a skoro jako stín se vysoký hubený človíček dostal do domu a začal s vykrádáním. Na stole si všiml divné knihy s pozlacenými deskami. Řekl jsi že to bude moc nápadné a radši se porozhlédne po něčem jiném. Prohledal šuplíky a našel stříbrný prsten s rubínem. „Pff to bude tak za sto zlatek.“ Povzdychl a rozhodl se pro velký risk a vzal knihu ze stolu.
Po přečtení pár stránek se dozvěděl že je to kniha o velké bitvě mezi Dračími vyznávači a Lidmi kteří vedli válku před více jak stopadesáti lety. Vzal si knihu do brašny a vyklouzl ze dveří. Po práci si brašnu s věcmi odnesl domů a šel do hospody.
Vstoupil do dveří a slyšel svého tlustého souseda Origa jak vyzívá ostatní na rvačku. Do pozadí k tomu hrál bard a zpíval píseň o vítězství lidí nad vyznávači. „Medovinu!“ řekl Ar bez optání hospodské. Žena s tmavě rudými vlasy se na něj usmála a řekla.
„Zdravím Are tak co práce?“
„V pohodě Anno jenom to tu tak nevykřikuj.“ Ar vytáhl prsten a podal jej hospodské.
„Už sem si myslela že nedostanu podíl za to že sem ti pomohla tady získat dům.“ Ušklíbla se a prsten si schovala do truhlice schované pod pultem. Anna si sedla vedle něj a dali se do řeči.
„Nevíš tady o nějaké větší práci?“ řekl a napil se medoviny.
„Slyšela jsem že vojsko teď nabírá vojáky.“
„To není nic po mě však to víš“ řekl Ar a dopil svoje pití. „A co jak jdou kšefty tady v hospodě?“
„Ale však to znáš pivo by chlastali pořád, ale platit se jim moc nechce.“ Občas se tu někdo ubytuje občas se tu někdo popere.“ Nestěžuju si prachy mám a ještě z toho mi něco daváš ty.“
„Nojo už to tak bude.“ povzdychl a usmál se na Annu.
„Tak cooo můj sousedičku?!“ řekl Orig a chytil Ara za rameno. „Slyšel sem že u mě kradeš!“
„To to musí být omyl kámo!“ řekl zloděj a usmál se.
„To žádnej omyl nebude!“ Zařval tlusťoch a praštil Ara. Ar odplivl a vrhl se ožralovi po obličeji.
První ránu minul, ale druhou se mu třefil přímo do nosu. Ještě předtím než se Orig stihl vzpamatovat kopl ho přímo do koulí a ožrala upadl na zem.
Ale v tu dobu do hospody vrtrhli vojáci a zařvali. „Všichni se uklidněte!“ běželi za rváči a odtrhli je od sebe. Poté co se všichni uklidnili voják pronesl. „Náš pan král zve všechny muže kteří jsou schopni unést meč a luk, aby se přidali do vojska!“ „Pokud se nepřídáte dobrovolně pujde to po zlém!“ Ušklíbl se voják a zvedl meč.
Ar znervoznil a snažil se skrýt ve stínu. „Ahá takže tu máme sraba!“ řekl voják a přišel k Arovi.
„Ty jdeš okamžitě s námi člověče!“ řekl muž v zbroji a popadl zloděje. Ar veděl že nemá cenu se bránit a dobrovolně odešel ven z hospody. Venku čekal a asi po půl hodině si k němu sedl Temný Elf Ork a Kočičí muž jehož ocas plandal z vozu. Za nimi nasedali další lidé do vozů, ale na ty už nebylo vidět. „U všech bohů co se tu tu děje. S‘fuin není vubec připravený na to jít do bojů.“ Řekl si kočičák a zadíval se na měsíc.
„Vyrážíme!“ ozvalo se a vozy se začali hýbat. Přijeli k mostu nedaleko vesnice a Elf se otázal „Mohu vědět kam jedeme?“ Voják se na něj podíval a řekl „Do Arildesu!“ Elf se zamyslel a řekl orkovi „To je hlavní město Taurenu!“
„Neříkej! jako bych nevěděl jak se jmenuje hlavní město mojí země.“
Najednou se ozvalo divné skřehotání připomínající dračí řev.
„Co co to bylo?!“ zařval koktavě voják a vytáhl meč z pochvy.
„To nic to bylo jen nějaké zvíře. Snad se nebojíš vojíne?!“
„Ne to ne pane jenom mi to přišlo divné.“ řekl zděšený muž a zandal meč.
Najednou se ozval výbuch a před nimi se objevila armáda mužů ve zbroji která měla na hrudníku vytesaného draka.
„To to jsou dračí vyznávači!“ Všichni si připravte meče do útoku!“ Nově naverbovaným vojákům dali meče a štíty. Ale Arovi dali pouze dýky více mečů neměli. Kočičák S‘fuin se vydal na útěk ork se radostně vrhl s meči do boje a elf no elf vrhl magickou ohnivou kouli do stromu a zapálil les. A pak už ho jen bylo slyšet se slovy. „Do prdele neumím mířit!“ Ar využil situace a rozběhl se k horám.
Utíkal co mu nohy stačili za sebou slyšel křik a cítil spálený les. Doběhl někdě k řece, podíval se do řeky a napil se. Poté mu nezbývalo nic jiného než putovat dál temnou krajinnou. Ar se už pouze plížil u keřů a najednou před sebou viděl postavu připomínající ženu. Pližíci se muž se postavil a křikl na ženu
„Stůj nebo po tobě vystřelím šíp!“
Žena se zastavila a pronesla „Are jsi to ty?!“ Zloděj se postavil rozeběhl se k postavě a zjistil že to je Anna.
„Kde se tu bereš ? Ja myslela že si byl na cestě s vojáky. Jo a neblafuj vím že bys luk nikde nesehnal zasmála se Anna“
„No víš přepadli nás dračí vyznávači.“
„Co cože?! Dračí vyznávači před více jak stopadesáti lety sme válku nad nimi přece vyhráli.
„Já vim Anno já vím, ale je to pravda opravdu nás přepadli oni.
„To by si měl okamžitě jít ohlásit do města tohle je vážné pokud se jim podaří sehnat všechny dračí svitky a dát je dohromady. Mohli by přivolat draky a to by znamenalo zkázu Taurenu!“
„Ano to mi je jasné můžeme ted jít prosím zpět do Raivnu vyspím se a další den vyrazím do Ghorinnu.“
Po poměrěn krátké cestě dorazili zpět do Raivnu a oba se šli vyspat. Ráno kolem sedmé hodiny přišel Ar k Anně a zeptal se jí. „Co jsi tam vlastně dělala tak pozdě v noci?“
„No ja sem šla sbírat byliny do mého experimentu s lektvary.“
„Aha.“ odpověděl zamyšleně Ar a sedl si na židly. „Tak to abych už vyrazil do města oznámit návrat vyznávačů.“
„To by jsi měl. Můžeš si ve stáji vzít mého koně. Toho bílého zpět sám trefí.“
„Dobrá díky sbohem snad se brzy uvidíme.“
Ar si ještě doběhl domů pro knihu a brašnu. Brašnu si hodil přes záda nasedl na koně a vyjel.
#3
Konečně po dlouhé době "DELŠÍ" povídka! :) Přečetl a mám pár poznatků:
K příběhu
1) Originalita
Prvně jsem si říkal, že to je skutečně něco jiného. Když jsem to ale pročítával pořádně.. no, nic proti, ale mně se to zdá jako "upravený Skyrim". Skoro (podotýkám SKORO) stejná zápletka jak v hl. hře. I rasy, kterých jsem si všiml...
Jen reakce na tvůj úvodní proslov.
2) Délka
Jsem spokojen :) Přesně takhle si představuji aspoň 1. kapitolu. Už od pohledu je jasné, že má minimálně 1 stránku, což je dobré. Aspoň si čtenář může udělat jistý "obrázek".
3) Děj
Jak psal Elder, příběh ženeš moc kupředu. I samotně moc o hlavní postavě nevíme. Že napíšeš kolik mu je a kde se co naučil "narychlo do jedné věty"... Někdy je lepší postavy rozepsat, třeba i postupně, ne hned na začátku.
Jen pár věcí mi nedává spát..
a) když sebral tu knihu, jak ho mohl Orig vidět? Byl někde schován v koutě? (třeba kdybys třeba naznačil "Ar se pomalu natahoval ke knize, ve vzduchu si nevšiml něčí přítomnosti.." ), bylo by jasné.
bé) Sotva vyjde z domu do krčmy a už se ženou vojáci, aby verbovali? Vážně? Proti komu zbrojí a proč se místní neschovali někam, když věděli, jaká je situace?
c) Ani ne po pár hodinách od naverbování a hned nepřátelská armáda? (Tak to musela být od "verbířů" slušná "hurááá akce" :D)
Gramatika
1) Interpunkce
Ani jsem nemusel zapouštět oči do příběhu a už jsem z tvého proslovu poznal, že to bude hodně špatné. Chybějí ti čárky na velmi důležitých místech.
Zdravím (čárka) rozhodl jsem se něco napsat (možná už TEČKA) je to takové fantasy z mého vymyšleného světa (čárka nebo tečka) chtěl bych se tu s(mezera)vámi s tím podělit (čárka) doufám (čárka) že se bude líbit. Jelikož se mi hodně líbilo „hlasování lidu“ (čárka) v nějaké části bude hlasování. Předem děkuji za ozvání a kritiku (čárka) ať vím co zlepšit. A omlouvám se za gramatické chyby (čárka) protože je dost přehlížím.
A to je jen úvod...
2) I/Y & VELKÁ PÍSMENA
Íčka se neshodují s podmětem a přísudkem. A VYJMENOVANÁ SLOVA!! Dokonce taky velká písmena, jako názvy některých oblastí-domů atd.
Slunce zapadlo a měsíc zářil nad mestěm (čárka) lidé zamikaly domy a jíní odcházeli do hospody U líného medvěda.
Zamikat? Snad ZAMYKAT, ne? Navíc, zamykají "ti lidé", proto bude na konci "i", ne "y". A u názvů lokálů, oblastí atd, pokud je název několika slovný a s předložkou, tak předložka a druhé slovo budou mít Velká písmena, ostatní malá.
3) Odstavce & přímá řeč
Odstavce jsou vcelku dobře, jen u oněch rozhovorů nemusely být rozděleny (konkrétně narážím, když Ar mluvil s Annou a pak se připletl Orig).
Přímá řeč je v pohodě :)
4) Opakování slov
V tomhle bodu musím souhlasit opět s Elderem, často opakuješ stejná slova. Zkus to zaměnit za jinadší, synonym se vždycky najde dost nebo je naopak vypusť.
Rada: Pokud píšeš jakýkoli text, piš to v textovém editoru (MS Word, Wordpad a další...), ukážou se ti chyby, které's napsal a lehce je opravíš. A samozřejmě, zlepši si znalosti češtiny, bude se ti to (jako pisálkovi) hodit.
Prozatimní hodnocení:
Zatím je to začátek, plný chyb. Zkus to opravit a trochu třeba i ten děj vylepšit. Mé hodnocení dostaneš až po další části.
Ale nevzdávej to, budu zvědav na další pokračování, pokud učiniš nějaké úpravy a trochu zklidníš tempo. Tuhle konstruktivní kritiku ber jako zpětnou vazbu, co vylepšit ;)