---

Co tě žere?

Zdravím. Delší dobu jsem přemýšlel nad přepracováním CTŽ do povídkové podoby... A teď jsem se odhodlal! Věnovat se zatím plánuju jen nejdéle fungující skupině a budu vycházet z toho, co hráči napsali a jak hráli. Proto děkuji všem hráčům za jejich mnohdy nechtěně zábavné odpovědi (hlavně lenovi), pak si s tím stačí jen pohrát a vznikne z toho něco jako tato I. část. Příběh je vhodný i pro ty, kteří by se s hrou chtěli pohodlněji seznámit. Snad se budete bavit!



Thomas Minski sedí pohodlně opřený v čele konferenčního stolu a zadumaně pozoruje Bena Goonera spícího na jedné z ostatních kancelářských židlí a mladého Dimitriho Děmidova přehrabujícího se v batohu v rohu místnosti. V prostorech pojišťovny již nocují několik dní a zásoby jídla jim přitom docházejí. Musí se co nejdříve rozhodnout jak dál. Proto počkají, až se jejich nejstarší přítel probudí a pak si promluví.

„Co to…“ vyjekne v tu Dimitri a otevře svůj zápisník. „Jakej sráč?!“
Rozčíleným křikem probere Goonera. Ten se zaleknutím nadskočí. „Co je?“ zeptá se ospale s širokým úsměvem na rtech.
„Někdo mi vytrhal všechny strany!“
„Počkej, uklidni se,“ vloží se do toho Thomas. „Co jsi říkal?“
„Bene, já vím, že jsi to byl ty!“
„Proč bych to sakra dělal?“
„Měl jsem tam důležitý poznámky ohledně míst, která jsme navštívili! Je to pro nás důležitý… Může to zachránit naše životy! Proč jsi je vytrhal? Okamžitě je vrať!“
„Dimitri, pro Kristovy rány… Uklidni se. Proč by ti je Ben…“

Ben se náhle rozesměje. „Důležitý poznámky? To myslíš vážně? Byla to snůška žvástů a čmáranic! Jediná věc, jaké posloužily dobře, byla moje prdel!“
„Cos to… Ty nechutný prase! Já tě zabiju! Slyšíš?!“
„Za co mě trestáš…“ povzdechne si Thomas a obrátí oči vzhůru. „Tak zaprvé: Tohle vážně nepotřebujeme. Jestli spolu nebudeme dobře vycházet, tak brzy skončíme, jako ti ubožáci venku. A za druhé: Chápu, že musíš být naštvaný, ale pochop také Bena. Neutřít se, je trochu nepříjemné…“
„Trochu nepříjemné…“ zopakoval Ben.
„Tohle si budu pamatovat, ty tlustý prase!“
„Nechme to být, chlapi. Tam venku ti najdeme jiný zápisník, kam si budeš moci čmárat… Teď si musíme ujasnit jiné věci.“
„Souhlasím,“ kývnul Ben.
„Ty souhlasíš…“ zaskřípal v zubech Dimitri.

„Takže, přátelé,“ ujal se slova Thomas. „Že jsme měli štěstí a přežili do dnešních dnů, ještě neznamená, že to tak bude nadále. Věci se dost rychle mění a nechtěl bych po tom všem skončit jen proto, že se vy dva v poslední době nedokážete snést. Stále si zachováme náš demokratický režim a budeme se rozhodovat společně. Jak víte, dochází nám zásoby a musíme se pohnout o kus dál. Nějaké návrhy?“
„Co nějaká hora či horský hřeben? Tam se na nás ti uslintaní soudruzi nedostanou.“
„Děláš si z nás prdel?“ reaguje posměšně Ben na Dimitriho. „Jestli chceš žít jako nějakej zasranej kamzík, tak si jdi sám. Kde bereš tyhle nápady? Takovou sračku jsem neviděl ani v tom tvým deníčku… Teda do té doby dokud jsem se do něj neutřel…“
„Co tedy navrhuješ, Bene?“ usmál se Thomas.
„Na vesnici bude jistě líp, než v tomhle špinavím městě a rozhodně líp, než na horskym hřebenu…“
„Fajn, také jsem o tom delší dobu přemýšlel. Co ty Dimitri?“
„A máte nějakou mapu? Nerad bych postupoval naslepo…“
„Co třeba zkusit internet?“ odpoví ironicky Ben.
„Mapu někde seženeme,“ pokračuje Thomas. „Takže žádný námitky?“
„Co si zvolit vůdce?“ nadhodí Dimitri.
Ben znovu vyjede: „Snad nemyslíš sebe. Ani nechci pomyslet na to, jak by to dopadlo…“
„Pak to tedy osud udělá za nás."
„Prosím tě, už neříkej ani slovo!“
„Pak je tedy ustanoveno,“ prohlásí Thomas. „Napojíme se na hlavní silnici a pokusíme se Kratov, co nejdříve opustit.“
Dimitri zasalutuje. „Tak budiž. Vyrážíme. Je jedno, jestli zemřu dnes či zítra. Tak vzhůru přátelé, ať se naši nepřátelé třesou strachy!“
„Ach ten militarismus…“ povzdechne si Thomas a vstane od stolu.

---

Skvělý ;) Já jsem Lenovu/Nagovu/Benjovu linku moc nesledoval, no vlastně jsem nesledoval ničí krom tý naší takže si rád pročtu co se jim tam přihodilo :D

Keep ub the goo- *podívá se na obrázek* -d cooking!

---

Jó! Vždycky jsem chtěl být borec v povídce :D

---

Pff můj ubohý zápisník *ukápnutí slzy* :D Ale aspoˇnse ty moje častokrát ztřeštěné a stupidní odpovědi promění v dobrou komedii :D

---

BW: Ano tihle tři a později tam účinkuje Merundin Thuri a LordeS. Jistě se tam toho stane spoustu. ;)
naga: tak teď jím jsi. B)
len: Věděl jsem, že to pochopíš :D

---

Sranda musí být ikdyby fotra na futra věšeli :D

---

Skupina si sbalí saky paky a opustí prostory pojišťovny. Zkoumavě se rozhlížejí po všech stranách.

Nacházejí se na rohu křižovatky, kde cesta vpřed vede přímo do centra města, a zbylé dvě vedou po hlavní silnici ven z Kratova. Uprostřed rozcestí se nacházejí dvě auta, z nichž je jedno Fabie v kombíkové verzi. Vypadá to, že tu takhle stojí od vypuknutí nákazy, celých osm let a nikdo je ještě neodklidil.
„Měli bychom si opatřit nějaké auto,“ nadhodí Thomas. „Víš, co tím myslím, Bene?“

Právě Ben Gooner jim díky zámečnické praxi několikrát umožnil dostat se na nepřístupná místa. Když jim otevřel průchod do pojišťovny, tak si dokonce z nudy procvičoval umění na bezpečnostních boxech. Škoda jen, že peníze ztratily veškerou hodnotu.

Než však Ben otevře ústa, aby souhlasil, tak zasáhne Dimitri. „Navrhuju pokračovat po dálnici, ale ne autem. Akorát tím vzbudíme nechtěnou pozornost. Raději tichý a klidný pochod, než mobilitu.“
„A jak nás asi ohrozí, když budeme v autě, Dimitri?“ odpoví nevzrušeně Thomas. „Nejsou zrovna moc rychlí… Nejbližší venkov je odsud kus cesty a ty bys raději riskoval pěší túru, než cestu autem?“
„Nejsou sice moc rychlí, ale to auto je k sobě může vábit…“
„Dimitri, ale v tom případě nás pak nedohoní, ne?“
„Hele nechte to na mě…“ odpoví Ben a vydá se k Fábii, která vypadá v lepším stavu než druhé auto.
„Pak demokracie rozhodla!“ prohlásí Thomas a utiší, tak Dimitriho.

Dimitri zpozorní, sáhne po své automatické pušce a kontroluje okolí. Thomas si pro jistotu připraví kladivo a pokračuje s Benem k autu, aby mu kryl záda. Zkontroluje vnitřní prostory a ujistí Bena, že zevnitř nehrozí žádné nebezpečí.

„Jdu na to…“ řekne sebevědomě Ben a připraví si náčiní.
„Počkej…“ zarazí ho Thomas. „Dveře nejsou zajištěné.“
„Co?“ Chytí se kliky a lehce je otevře.
„Výborně,“ zaraduje se Thomas a sotva co usedne za volant, začne se montovat v drátech.
Místo spolujezdce zaujme Gooner a po rozhlédnutí nastoupí i Dimitri. Thomas spojí dráty a auto se se škubnutím zadrhne. Bere to jako dobré znamení a nevzdává se. Ručička ukazuje, že tu ještě nějaká trocha paliva zbyla, takže by měl mít šanci. Dimitri proto na požádání znovu vystoupí a chvíli auto tlačí. Drátky zasyčí, motor úspěšně nastartuje a Dimitri rychle naskočí dovnitř.
„Díky Bože!“ uleví si Thomas. „Pánové, ale nevypadá to moc natankované. Poohlížejte se tedy po nějaké benzínce!“

Auto jede dál směrem z města a přitom hledají jakoukoliv čerpací stanici. Občas se okolo nich mihne nějaký nakažený, ale ničím je neohrožuje.
„Počat…“ vystraší je Dimitri, jako by na něco zapomněl. „Máte na to peníze?“
Ben se praští dlaní do tváře a raději mlčí.

---

Přímo u výjezdu z města naleznou to, po čem se sháněli. Prostory čerpací stanice vypadají pustě.
„Areál navrhuju nejdřív objet a důkladně to tu prověřit,“ navrhne Thomas. „Pak vystoupíme, a zatímco nás bude Dimitri krýt, tak natankujeme. Souhlasíte?“
„Ano,“ souhlasí překvapivě Dimitri.
„Souhlas,“ poví Ben.
„A Minski…“ dodá po chvíli Dimitri. „Vážně jsi kněz? Já jen, že se takové taktické rozhodování obvykle u civilistů nevidí.“
„Ano jsem kněz, který dokáže logicky uvažovat. Ale jen, tak mimochodem… do zpovědnice mi občas chodil jeden člen zásahové jednotky.“

Thomas udělá dvakrát objížďku okolo stanice a nakonec zastaví na stejném místě jako předtím. Nic podezřelého neviděli. Dimitri poté vyskočí z auta a dává pozor. Thomas s Benem mezitím přistoupí k čerpacím boxům. Než je stačí vyzkoušet, tak je upoutá Dimitriho počínání. Drásá se na střechu auta a pak začne rozbíjet střešní okénko.
„Dime, co to děláš?“ vyjekne na něj Ben.
„Dávám na vás pozor, vole!“
„A to okno?“
„To kdybych se chtěl rychle dostat dovnitř.“
„Myslíš si, že se tím snad protáhneš?“
„Bene, nech ho být…“ řekne tiše Thomas a vyndá hadici z držáku. Stiskne ji. Nic z ní nevyteče. „Sakra… A já si myslel, že…“

„Vy tři! Co tu pohledáváte?“ zaduní hrubý hlas z prostoru pro personál benzínky. Brzy nato z něho vystoupí dva muži. Muž s podobou prasete třímající v dlaních zkrácenou brokovnici a jeho vyzáblý přítel s nožem.
Thomas se otočí na přátele: „Budeme raději vyjednávat, než střílet, jasné?“
Dimitri na kapotě okamžitě podřepne a zamíří na chlapa s brokovnicí. „Pokud nechceš, aby tvůj mozek skončil na asfaltu, tak tu zbraň složíš. Sháníme tu jen benzín a jsme ochotni obchodovat.“
Špekoun k němu náhle také obrátí zbraň a zkoumavě ho pozoruje.
„Pánové, prosím, skloňte zbraně,“ vyzve je Thomas. „Nechceme žádné násilí. Můj výbušný přítel má pravdu. Potřebujeme jen natankovat, protože se hodláme dostat z města. Určitě se nějak dohodneme…“
„Minski, ty se do toho nemíchej,“ vyzve ho Dimitri. „Raději se někam schovej a nech mě to vyřešit.“
„Dimitri, je zbytečné vyvolávat napětí a dělat ramena, když se můžeme v klidu dohodnout. Žádám tě, neunáhluj se. Musíme se bránit, ale někdy k tomu není potřeba násilí.“
„Budu se snažit, Minski. Ale teď se schovej a nech mě to vyřešit. Jestli jsou rozumní, tak skloní zbraň jako první.“ Zvýší hlas a zahledí se na tlusťocha: „Slyšíte?! Nebudu střílet, když skloníš zbraň!“
Muž se na něj výhružně zahledí, ale mluví k Thomasovi a Benovi: „Ať ten váš zelenej kámoš odhodí zbraň, nebo to do něj našiju!“
„Dobrá, dobrá, co takhle se férově dohodnout,“ nabídne Thomas. „Já napočítám do tří a oba složíte zbraně. Vyhovuje?“
Dimitri se zasměje. „Vždyť mě na takovou dálku s tou brokovnicí nezasáhne! Maximálně trefí jednu z pump a všichni si tu užijeme ohňostroj.“
„Dimitri… Nerad to říkám, ale pro rány boží, mlč. Co ten můj plán se složením zbraní?“
Po delší době se ozve muž s brokovnicí: „Ty idiote, všechno zbejvajicí palivo jsme odčerpali a ukryli, takže fakticky nic nevybouchne! Řekl jsem ti, ať tu zbraň odhodíš. Neposlechls!“
„Udělej to, co ti říká,“ pobídne Dimitriho Ben Gooner.
Dimitri se zamyslí. Po chvíli skloní zbraň a seskočí z auta.
„Dobře jsi udělal… Teď nás možná nezabijí…“ pomyslí si nahlas Ben.

„Fajn. Teď si můžeme konečně rozumně promluvit,“ začne tlusťoch, který také skloní zbraň. „Máme palivo, nějaký žrádlo, a jestli chcete vypadnout z města, jak říkáte, tak tu bude i nějaká mapa… Myslím… Otázka je, co nám můžete nabídnout vy?“
„Mám tu nějaký granáty… Jeden za mapu a benzín a druhej dostanete free. Co vy na to?“ nabídne Dimitri.
Thomas dodá: „Jako staré dobré časy s Horstem Fuchsem, pánové. Plácneme si?“
„Dva granáty za mapu a benzín?" řekne tlusťoch a otočí se na přítele, aby se s ním poradil. „Ne. To je málo,“ dodá potom. „To za plnou nádrž a mapu nestačí. Co takhle náboje?“
„Moment, musíme se také poradit,“ odpoví Thomas a otočí se na ostatní. „Nábojů se nebudeme vzdávat těžko. Nemáte třeba zájem o něco jiného? Také poznamenám, že toho benzínu nepotřebujeme tolik.“
„Kanystr a mapu za ty dva granáty, které jednou bouchnou a je po srandě? Takhle nás neoblbnete, že jo Paštiko?“ otočí se na přítele a chvíli si šeptají. Pak se znovu obrátí na trojici a odevzdaně souhlasí. „Říká, že to mám přijmout, tak já budu hodnej a dám vám to za ty blbý granáty… Paštiko, dojdi pro to, co chtějí!“

Hubený muž se po chvíli vrátí a položí Thomasovi k nohám kanystr s pěti litry benzínu a vtiskne mu do dlaní malou potrhanou mapu.
„Tak jsme asi hotovi,“ prohlásí Ben a zvedne ze země kanystr. „Dimitri a ty se pokus při odjezdu nikoho nezastřelit…“
„Díky, pánové… Díky… Paštiko,“ řekne Thomas s úlevou a obrátí se na přátele. „Tak, co? Jedeme na ten venkov?“
„No, vracet se rozhodně nebudeme,“ odpoví s úsměvem Ben.
Dimitri náhle k mužům přistoupí a podá jim granáty. „Hele, nechceš náhodou za ten nůž jeden zásobník?“ obrátí se k hubeňourovi.
Překvapený Paštika se ani nezamyslí a kývne. Tak si tedy vymění věci a rozloučí se. Dimitri pak za zády slyší jen: „Vím, že nemám zbraň, s kterou bych ty náboje využil, ale snad je s někým vyměním…“

Thomas si sedne za volant a Ben na Dimitriho pobídnutí naleje do nádrže jen polovinu kanystru. Za neznámých důvodů, pak vleze Dimitri do kufru auta. Ben jen zatřese hlavou a nastoupí k Thomasovi. Za moment už vyjíždějí směrem pryč z města.
„Tak jeďme, chlapi!“ křikne Dimitri z kufru. „Ten ruch velkoměsta se už nedá snést!“

---

Máte zájem o pokračování tohoto převyprávění?

---

Ano chci vidět jak divný jsem byl :D a moje Lenuózní kousky jistě uchvátí i jiné :D

---

Možná by ale bylo lepší to nepsat barevným písmem.

---

Vidím to tu bíle, červeně jsem psal jen "Časti I. II. III." takže zkusím odstranit tento kód a vše by tím pádem mělo být bílé. I když nevím, proč to tu já vidím normálně.

---

Já mám pořád část 3 červenou

---

Já vidím vše bíle. Takže ok. ;)

---

Určitě pokračuj ;)

---

Thomas pozorně řídí, Ben usíná a Dimitri si v kufru tohoto kombíku udělá pohodlí a sleduje vzdalující se Kratov. To ho však nenapadne, že nebezpečí přijde přímo zepředu.

Z ničeho nic se ze škarpy u silnice něco vyžene a vběhne to Thomasovi do cesty. Aniž by stačil přemýšlet, tak rychle stočí volant. Pneumatiky zapiští, udělají menší čáru a se stvořením na silnici se nesetkají. Až to minou, tak se Thomas podívá do zpětného zrcátka. Spatří v něm jednu z nestvůr, kterých je dnes spousta. Jedná se o nakaženého člověka. Tento leze po všech čtyřech a když mu dojde, že auto nedohoní, tak k němu uboze vztáhne ruku.

Thomas se hodlá vrátit ke sledování silnice, ale v tu ránu se ozve zaburácení a on stačí postřehnout pouze kus těla a krev, která zůstala na skle.

"Co to bylo?" zeptá se zbrkle Ben, kterého náraz probral.
"Nic tu nevidím!" ozve se Dimitri, přičemž pozoruje prázdnou vozovku za autem.
Pak cosi zarachotí.
"Máme to na střeše!" křikne Thomas a okamžitě šlápne na brzdu.
Pneumatiky znovu zapiští a cestující s sebou trhnou. Ben se přitom praští a Dimitri se otřese v nákladním prostoru.

Thomas na minutku ztratil vědomí a když se oklepe, tak si všimne Bena ležícího na přístrojové desce. Dýchá. Rychle se otočí za Dimitrim, jenže kufr je otevřený a on tu není. Ihned uslyší povědomý křik. Odpasuje se, otevře dveře a vyskočí ven. Pak ho spatří.

Dimitri leží na zemi, pravou rukou se ohání nožem a přitom si druhou rukou připravuje samopal k výstřelu. Nad ním stojí bytost, která bývala před nákazou a mutací člověkem. Thomas to z této pozice nemůže vidět, ale Dimitri tomu hledí do krvavých očí a vidí sliny tekoucí z úst.
"Dimitri, střílej!" zařve kněz z plných plic.
Když se dostane Dimitri do vhodné pozice, tak upustí nůž, namíří a stiskne spoušť. Ozve se několik výstřelů, ale s mutantem to nic neudělá.
"Ve jménu božím: Jsi v prdeli, ty zrůdo!" zařve Thomas pln získané odvahy a bojového amoka. Sáhne po kladivu a vyrazí příteli na pomoc.

Dimitri se po nezdařeném pokusu snaží rychle odplazit. Monstrum mu pokoj nedává a když si všimne, že je bezbranný, tak rozpaží ruce a před chystanou hostinou vítězoslavně zařve. To už mu ovšem Thomas uštědří ránu do zadní části hlavy. Nerozmýšlí se dlouho a pokračuje jednou ranou za další. Monstrum se brzy svalí k zemi, ale Thomas v útoku nepřestává. Doslova mu drtí lebku na maděru a přitom nešetří nadávkami.

"Myslím, že je už mrtvej..." vydá ze sebe Dimitri a staví se na nohy jenom proto, aby si do těla mohl následně kopnout.
Thomas si z obličeje otře stříkance krve, zhluboka si oddechne a souhlasně kývne.

Pro jistotu pomůže Dimitriovi s cestou do vozu a přestože se brání tím, že je v pořádku, tak ho usadí na zadní sedačky. Potom se postará o Bena. Zjišťuje, že při nárazu utrpěl otřes mozku a je docela jistě zmatený. Pomocí autolékárničky mu dá rychlou pomoc a zaváže mu ránu na hlavě.
"Thomasi... O mě se nestarej, ale chtěl bych řídit," ozve se Dimitri.
"Fajn, modřiny si ošetříš sám, ale řídit nebudeš." Thomas mu hodí lékárničku a zabouchne za sebou dveře.

Pak s ničím dalším neztrácí čas a znovu startuje. Dimitri se následně nakloní přes opěradlo a všimne si plazícího se nakaženého, kterého předtím minuli. To už Thomas šlápne na plyn a projede okolo cedule s přeškrtnutým názvem Kratova.

---

Tak co, ty starej úchyláku? Budeš s tím ještě pokračovat? ;)

---

Nevím, jestli je o to zájem. Zdá se mi, že ne.
*trochu jsem editoval tu druhou část, kde Thomas startuje auto. Protože později vyšlo najevo, že se umí hrabat v drátech.

---

Jako myslim,že zájem má každý kdo hrál CTŽ. Co ostatní, to netuším. A koukám, že se našel další negativista....kolik mu asi ještě zbývá anket, kde nehlasoval?

---

Jak píše LordeS, hráči CTŽ rozhodně mají. Co je víc vzrušující, než vidět kus sebe a svá rozhodnutí v příjemně napsané povídce? Pokračuj! :)