Přidal
anakon4 dne 28.03.2012 22:30
#1
Deník zápis desátý
Takže daedry.Musí to být něco velkého když se Mehrun odvážil zaůtočit na Elsweyr.Pravda kdysi zaútočil na Cyrodiil jenže tenkrát měl ještě své stoupence kteří ho sem mohli dostat.Navíc se měli brány Oblivionu zavřít po smrti Martina Septima tak co se děje?
Mane začíná shromaždovat vojáky ale nevím jestli to bude stačit.Má sotva dost vojáků na pokrytí jižní části země takže se většina seveřanů musí stáhnout pokud už nebyli zabiti.
Mane se rozhodl že se stáhne úplně až k Torvalu ale to by byl konec.Přesvědčil jsem ho že má napochodovat přímo k nim když to ještě nečekají.
,,Pokud budeme rychlí,obsadíme hřeben a pak budou muset bojovat na dvou frontách.S městem,které je bude neustále odstřelovat a s vojáky na hřebenu.,
Mane:Na něco zapomínáš.
Já-Ne,vím o tom.
Mane:Je to obranná strategie.Můžeme se udržet pár hodiny víc ne.
Já-o to taky jde.
Mane:jenže já bych chtěl žít ještě déle než půl dne.Alespon dalších 20 let.
Já-Pokud to vyjde pak budeš žít 100 let.
Mane:Jak to myslíš?
Já:Než jsem se vydal na cestu sem tak jsem v Imperial City požádal jsem o nějaké paměti a dokumenty ze života Cyrodiilského Šampiona.
Mane:A?
Já:Byl tam i deník ve kterém píše že něco udělali špatně.Že Martinova smrt byla jen dočasné řešení.Přesně jak Martin tehdy řekl ,,Amulet králů nebyl vytvořen jako zbran,, ale dal se tak použít.Jenže stále tu jde o to že to nebyl jeho účel takže Mehrunovi se nakonec nějak podařilo otevřít znovu brány.
Šampion se zminoval že našel v mapách jakési prastaré místo které tu bylo ještě před příchodem lidí.
Mane:Elfové?
Já:Ne něco staršího něco snad ještě před prvním věkem.
Mane:Ale co by...
Dál už se nedostal nebot najednou zčernala obloha a vykoukl bílý měsíc.Nebylo by to nic špatného kdyby nebylo 10 ráno.
Já:Mehrun začíná nastolovat svou vládu.Po tomhle přijdou blesky,země začne pukat a objeví se Oblivion.
Mane:Chápu dobře že to místo chceš prozkoumat a my tě máme krýt?
Já:Ano,navíc mě ještě utvrzuje jméno.
Mane:Jméno?
Já:Jmenuji se Corintur správně?Zkratka Corint ale vím že otec mi říkal že mě pojmenoval po tom největším tajemství.
Mane:Jakém?
Já: Něco v souvislosti s kulturou která tu byla dávno před námi.Možná Aederská.Stejně jako to město poblíž toho místa.
Deník zápis desátý.
2000 mužů se vydalo ke Corinthe na hřeben před městem.
Já ale musel jinam,více na východ od nich kde měla být ona krypta,chrám nebo něco,cokoliv.
Když jsem dorazil na místo nic tu nebylo.Jen na zemi malí znak.Malí medailonek se vzorem Oblivionu.
Tohle musel být test.Byl tak krásný.Tak lesklý.Měl určitě ohromnou cenu.Zničil jsem ho.A zdá se že jsem prošel testem protože se přede mnou objevili dveře.Ale jenom dveře.Žádný náznak chodby nebo budovi.
Jen dveře.....
Vstoupil jsem nacházel jsem se v obrovské hale.
Najednou se přede mnou zjevili čtyři postavy.Zamávali a pak zmizeli.
Místo nich tu najednou byl jakýsi ork.Měl na sobě zvláštní brnění,meč a štít.Podíval se na mě a vzkřikl:
,,Ty!Ty!!Kvůli tvému otci jsem zemřel!Kvůli němu zemřel můj otec!Kdybych se to nedozvěděl zabil bych tvého otce tam!V aréně!Ale ne!Já ho naučil své dovednosti a pak se od něho nechal zabít!
Vrhl se na mě.Zaútočil útokem shora.Vzal jsem si svou ebenitovou zbroj a svůj meč z nebeské kovárny.
vykryl jsem úder štítem.Chvíli jsme bojoval pak mě udeřil štítem do hlavy.Omámilo mě to na tolik že mě rychle odzbrojil.Vykopnul jsem mu meč a chytil jeho štít.Udělal jsem obrat a úplně ten štít otočil jemu za zády takže jsem mu zlomil ruce.Na nic dalšího jsem nečekal a vzal do ruky meč.
,,Tak do toho zab mne!Já bych to udělal na tvém místě!,,
Já ale nejsem ty!!Nezabiju tě!K čemu?Aby jsi tu trpěl dál?jako jsi trpěl doted?Jdi odejdi do jakéhokoliv posmrtného života chceš!
Ork se usmál a zmizel.
Šel jsem dále a uviděl jsem Ysoldu a Thalmora.
Promluvil ke mě hlas a řekl:Máš volbu:Jeden nevyjde z místnosti živý.Jen zlo nebo dobro.Ovšem rozhoduj se pečlivě.
Podíval jsem se na všechny tři.Tohle bylo stupidní.Ten hlas veděl že bych si vybral Ysoldu ale překonal jsem se a ještě chvíli přemýšlel.Podíval jsem se jim do tváří.Ysolda se bála,druhý Thalmor měl v očích nenávist.
,,Ysmire..vem si tedy mě!
Zabodl jsem dýku přímo do srdce a díval se přitom na reakce obou klečících.Ysolda začla brečet a Thalmor se radoval.
Najednou oba zmizeli a já omdlel.
Probudil jsem se.Ani nevím po jak dlouhé době.Udělal jsem správně.
Ysolda byla laskává a dobrá,pomáhla i jiným rasám a podporovala společně se mnou sirotčince ve Skyrimu.Thalmor byl zlý ale oddaný svojí věci.Zkrátka měl čest.
Ale já?Já jsem jsem vrah,hrdina,zloděj,přeběhlík,zeman a tak dále.Já totiž nejsem ani dobrý ani zlý.
Jsem taková ta duše která se nemůže přesně rozhodnout.A proto oni byli lepší než jsem já.Až do ted.
Obětoval bych se pro ně.Bez výhrady.Bylo by mi jedno jestli zachráním nepřítele nebo přítele.Hlavně když zachráním život.
Šel jsem dál a najednou jsem se objevil v zvláštní místnosti kde byl jakýsi vyvýšený oltář s dračím stěnou a svitkem.Začal jsem ho rychle číst ale to.. to.. přece!Ne!už nemám moc času musím sebou hnout!...........
Mane už naprosto ignoroval varování že se naruší linie.Stejně byli poraženi.Nejméně polovina armády byla zabita nebo rozpášena a zbytek už se chystal k útěku.
,,Musíme ustoupit pane!neudržíme je!,,
,,Ne!Musíme vydržet!,,
,,Ale pane!,,
..Kam chceš ustoupit?!Není kam stejnou nás chytnou a zabijí!,,
,,Králi je tu!,,
Mehrun Dagon!Vystoupil z Oblivionské brány.Mane naprosto vyčerpaný jen klesl na kolena ale stál měl v ruce meč.Dagon se chystal ho srazit svou sekerou když najednou...
Bah Faas Zoor Dovahkiin!!!!(něco jako boj se přichází legenda)
Mehruna jakoby udeřila obrovská neviditelná rána po které se začal zmenšovat.
,,Proklínam tě ty zatracený Brone!(Norde),,
,,Nemůžeš čelit Aederské řevu Daedro!,,
Vrhnul jsem se na něj a začali jsme bojovat.Když tohle viděli khajiita jakoby je ovál svěží vánek a znovu se pustili do boje.
Po pár minutách jsem veděl že tohle nevyhraji.Mehrun měl štít a sekeru a k tomu sesílal plamená kouzla z druhých dvou.
Po chvíli mě odzbrojil.Pokusil jsem se ještě seslat magický štít ale najednou z dolních dvou ruku vystřelil obrovskou ohnivou koulí která mě odhodila asi 10 metrů a propálila ebenitovou zbroj.
Podíval jsem se na ni a pak na něj.Začal se smát ale pák se zarazil.Viděl jak mi oči začínají rudnout a oči bystří.Jak se mi nehty mění v drápy a ruce v tlapy!
Začal řvát zahodil a zaútočil na mě.
Ale mohl se měřit se svojí zhoubou?Kousnutí Vlkodlaka?
Teméř okamžitě jsem do jeho krku ponořil své zuby.
Zařval odtrhnul se ode mě a z krku mu začala crčet krev najednou ho jakoby tělo opustilo a všechny daedri včetně něho najednou padli mrtvé.
Jak jsem poté řekl Manemu ve svitcích bylo psáno o Daedrách a na Stěně ona dračíslova.Ve svitku bylo napsano že Daderu může na tomto světě zničit kousnutí Vlkodlaka nebo Upíra.Ale musí to být Šampion.Někdo komu koluje v žilách krev někoho kdo už jednou Mehruna zažil.Dědictví otce,dračí krev a vlkodlačí krev stačili na to abych ho sprovodil ze světa ale bude to opravdu napořád?.
Konec výpravy do Elsweyru pokud budete chtít další díly mého hrdiny Corinta napište.
Jinak za komenty budu rád.
Upravil/a
anakon4 dne 28.03.2012 22:31