The Elder Scrolls V: Skyrim

Přidal BadWolf dne 23.03.2012 18:53

Spisovatelská mánie postihla i mne. Píšu to sem vlastně jenom tak. Nevím jak vám ale mně se moc nelíbí jak píšu ale holt to neumím. Kapitoly nebudu přidávat moc pravidelně. Tady máte screenshoty postavy o které budu vyprávět:
Postava:

http://skyrim-img.kx.cz/images/724MaJutsa.jpg

Obličej trochu větší:
http://skyrim-img..._00036.jpg
V boji (nosím též Císařskou okovanou zbroj) :
http://skyrim-img..._00153.jpg

Postava se jmenuje Ma'Jutsa. Pokud vím tak předložka Ma znamená dítě (i přeneseně), učeň či panic (čerpáno z morrowind.bonusweb.cz). Ještě jsem se nerozhodl který význam k němu patří. Snažil jsem se aby to byl sice Khajiit ale i trochu Redguard, pochází totiž z Hammerfellu, ale moc se mi to nepovedlo. Tady je první část, velmi krátká:

Deníky Ma'Jutsy

přeložil Bead Wulf

Předmluva:
Toto jsou deníky Ma'Jutsy, khajiitského cestovetele. Ma'Jutsa je bezpochyby nejznámější Khajiit v celém Skyrimu a tyto deníky osvětlují mnohé zapomenuté části jeho dobrodružství. Každému kdo se začetl do knih jako "Dech nad knihami", "Slonovina a Spár", "Pár prstenů", "Ze shora dolů", "Past na motýla" či "Světlíšky", tomu se to bude líbit. Původní deníky byli shromážděni Doringem Fanem který financoval náklady většiny knih o Ma'Jutsovy a stejně tak financuje náklad a překlad těchto deníků. Tyto deníky totiž byli zapsány Daedrickým písmem - pravděpodobně proto aby je nemohl přečíst kdekdo. Toto dříve známe písmo může přeložit ve Skyrimu už jen pár lidí, včetně mne a k tomu pouze já k tomu dokáži překládat khajiitský jazyk a upravit ho do správného slovosledu - proto jsem byl vybrán jako překladatel. Bohužel neovládám svůj vlastní jazyk dobře a proto tento text bude obsahovat chyby (nespleťte si je ovšem s divnými názvy které Ma'Jutsa dává) - děkuji za pochopení. Ale teď už do čtení!

Bead Wulf, překladatel

Kapitola 1. - Písek a cesty

Jmenuji se Ma'Jutsa a jsem Khajiit. Nechápu proč jsem začal psát deník. Nikdy jsem to nedělal. Navíc to nikdo nebude číst. -Teď mi chybí svíčky. Jsem hlupák!- Ale jestli to někdo bude číst, tak bych měl psát normálněji a nepsat každou svoji myšlenku. Takže : Jsem z Hammerfellu. Ale o něm nechci mluvit. Běžte se tam podívat. Zkrátka jsem se narodil (182 4E), rostl, žvejkal, koukal atd. Žili jsme v Gilane. Když ostatní odešli, tak jsme je šli hledat. Mám své rodiče rád, ale upřímně - to byla pitomost. Jak je mohlo napadnout přejít Alik'r? Vyšli jsme roku 197 4E, někdy během měsíce Večernice. Rodiče při cestě zemřeli.

Já jsem šťastnou náhodou Alik'r přešel a došel jsem do Sentinelu. Ještě že se po Velké Válce Koruny a Předkové usmířili, jinak by mě pravděpodobně Koruny zabily. Ne, že by byli zlí, jen jaksi nemají rádi Předky. Ale i tak jsem měl velmi těžký život, poněvadž jsem Khajiit. Nelíbilo se mi tam. Příliš mnoho diskriminace. Rozhodl jsem se jít s karavanou do Elinhiru, zaměstnali mě jako nosiče. Do Elinhiru jsem došel na začátku roku 199 4E. Začal jsem žít v Elinhiru. Elinhir je velmi blízko Skyrimskému městu Falkreath a tak jsem v horách roku 201 4E narazil na tábor pár Císařských Legionářů ze Skyrimu, kteří zabloudily ve "vánici". Říkali že ve Skyrimu právě zuří občanská válka - nějací Nordi povstali proti Císařství protože se jim nelíbil Bělozlatý konkordát. Ti Legionáři - jeden z nich (Nord) se jmenoval Gover - vypravovali o bitvách, řinčení oceli a vítězstvích. Zasnil jsem se jaké by to bylo bojovat v Legii! Napadlo mě že bych odešel z Hammerfellu a bojoval v Skyrimu! To rozhodnutí byla druhá největší pitomost které jsem se za svého života účastnil.

Přidal BadWolf dne 23.03.2012 19:02

Vzhledem k tomu že druhou část už mám napsanou, tak ji sem taky dávám. Hráči Oblivionu, by mohli, pokud mají odhalené Jerallské pohoří, určit kudy Ma'Jutsa šel ;) (více je v další části).

Kapitola 2. - Bělošť

Takže, rozhodl jsem se jít s Goverem, Huijjou (Lesní Elfka co ji vychovávali Šupináči a dali ji i jméno) a s Fanfou (Co to sakra je za nordské jméno? Jeho rodiče museli být zpitý) do Skyrimu. Původně jsme chtěli jen překročit hranice a jít do Falkreathu ale nestalo se. Fanfa s Goverem (který nám velel) původně pochází z nějaké zapadlé prťavounké vesničky, která se nachází v Jerallských horách. No, a Fanfa s Goverem se tam chtěli stavit. Pf. Nesnáším hlasování. Ukázalo se že Gover jakožto velitel a nejsilnější z nás má dva hlasy! Dejte mi šanci a já mu svými drápy ukážu co si myslím o jeho dvou hlasech! První by byl "Au!" a druhý "Uhh..".

Šli jsme tedy do Jerallských hor a trochu se seznámili. Huijja je mílá a pohotová, učila mě lukostřelbu. Gover je Totální Bezmozková Hromada Svalů ale velet umí, a v terénu se vyzná dobře. Fanfa je hlavně šermíř, co chce dosáhnout slávy a bohatství. S ním se dalo dobře mluvit, mluvil o válce ve Skyrimu a o tom čeho chce dosáhnou - chce být Legátem, členem nějakých Ružiníků, bardem (Říká že v Samotě je bardská univerzita. To by mohlo být zajímavé zpestření výcviku) a dokonce chce být Císařovým osobním kuchařem! Chtěl mne učit výcviku mečem abych co nejdřív složil zkoušky, ale NIKDO mi nevnutí ROVNÉ MEČE! Myslel jsem že se nosí jenom na ozdobu, ale voni je fakt používají!

Dorazili jsme do Jerallských hor. A tady jsem na to narazil. Vyděl jsem to už dříve, když jsem se z města koukal na hory, a slyšel jsem o tom ale přesto mne to zaskočilo! Bělošť! Tak jsem to nazval. Ostatní tomu říkají "sníh" ale to k tomu vůbec nesedí. Je to moc podobné slovu "sníš" a Bělošť se opravdu nedá jíst. Je moc... jak tomu oni říkají? Nějaká vlastnost kterou v Hammerfellu nic nemá... Už vím! Je moc "mrazivý". Jo, to slovo by šlo. Když jsme šli po Bělošti už druhý den, vyděl jsem v dálce nějakou sochu vypadající jako hromada chapadel. Gover říkal že to je stará svatyně Hermaea Mora. Jak jsem to sledoval, uklouznul jsem po něčem. Bylo to něco jako Bělošť akorát tvrdé a kluzké. Říkají tomu "led". Chvíli jsem o tom uvažoval a usoudil jsem že to je dobrý název. Je to jako "leť" a je pravda že kdyby mě nechytili asi bych se proletěl.

Upravil/a BadWolf dne 23.03.2012 19:04

Přidal BadWolf dne 23.03.2012 21:26

Takže tu máme další část, koukám že se to píše samo :)

Kapitola 3 - Chrám Vládce Oblak

Asi za dva dny jsme došli do té vesničky. Jmenuje se "Domy Ozvěn" podle nedaleké jeskyně. Byla větší než jsem čekal - čtyři dřevěné domy. Byly staré asi 40 let. To vím, ve dřevu se trochu vyznám. Všichni jsme šli do Hlavního Domu. Byla tady Goverova rodina a Fanfův brácha. Tady se to zvrtlo. Gover zjistil že se mu narodilo ukňouraný děcko a rozhodl se zůstat. Pak se strhla hádka. Rád bych řekl že jsem se jí nezúčastnil ale není to tak. Naštval jsem se na Totální Bezmozkovou Hromadu Svalů a Fanfa se přidal. Huijja zůstala neutrální (s Fanfovým bratrem v posteli ;)). Hádka začala u toho že Gover nedbá na svoje povinnosti a skončila u toho že ze zelí se nedají vyrábět boty. To není pravda. Já si v pěti letech vyrobil boty ze zelí! Bohužel Goverův táta má slabé nervy a citlivé uši a tak nás poslal do Běloště. Vyhodil i Huijju, která se tak naštvala že jí překazil radovánky, že vytáhla luk a prostřelila mu nohu. Pak jsme byli na doživotí vykázáni. Ne, že by se tam někdo chtěl vracet.

Šli jsme dál na východ, vedl nás Fanfa. Byl zdrcen z toho že byl vykázán ze svého domova. Proč jsme šli pořád na východ nám neřekl, ale nikdo jsme se neptali. Koneckonců šermíř je to dobrý i když používá rovné meče. Šli jsme na dohled od Ayledských ruin Rielle. Poté jsme procházeli Chrámem Vládce Oblak. Kdysi tady měli základnu Čepele. Tady jsme narazili na Bouřné Hávy. Zajímalo by mě co dělali tady, na dohled od Brumy. Naplánovali jsme útok. Fanfa zůstal na místě připraven čelit útoku. Já s Huijjou jsme vyšplhali na střechu. Huijja měla střílet lukem na Hávy a já jsem se vplížil do ruin s úkolem zjistit jestli tam jsou další Hávy (kteří vůbec hávy nenosí - jen nějaké potrhané modré hadry na kroužkovce, která je obalená vycpávkou). Plížit se umím dobře. Odhalil jsem asi 5 Vycpávek (tak jim budu říkat). Prvního jsem uškrtil. Abyste vědeli, mám v tom praxi. V Gilane jsem nebýval zrovna poslušný mladý Khajiit, jestli mi rozumíte. Bylo lehké ho uškrtit, hrabal se v nějakém kamenní. Byl tam balíček. Byl to mitrilový batoh, se znakem Kvatchského Vlka který překrýval Daedrickou runu O. Poznal jsem komu to patřilo! Kvatchský Vlk a runa vyjadřující Zapomnění - to muselo patřit té osobě která zavřela Brány Zapomnění! Byl jsem vzrušen!
Následovaly zoufalé výkřiky, řinčení oceli a... rána do hlavy.

Přidal BadWolf dne 24.03.2012 14:23

#15

Další část. Bohužel nevím jak budu v budoucnu části přidávat, trochu mi blbne internet. Uvidíme.

Kapitola 4 - Boj s Vycpávkami

Ups. Teď jsem vás asi trochu vystrašil, že? Abyste pochopili nebyla to rána do mé hlavy, nýbrž do hlavy Vycpávky který běžel mým směrem. Měl moc tvrdou helmu! Kdo mu dovolil nosit tvrdou helmu!? Zbytek Vycpávek běžel na nádvoří. Bylo jich sedm - zdá se že tam někde byli ještě čtyři Vycpávky. Na nádvoří se bojovalo. Než jsem tam vběhl, zastřelil jsem z úkrytu jednu Vycpávku. Na nádvoří mě čekalo překvapení - kromě Fanfy tam byl i Gover! Zdá se že přišel k rozumu (kdo by taky chtěl sedět doma a hlídat ubrečenýho mlíčňáka?). Huijja se činila, již pět Vycpávek leželo, zastřeleno šípy. Na nádvoří už bylo jen 12 Vycpávek. 4 šli na Fanfu, 3 na Gover který se probíjel k Fanfovi, 3 bojovali s Huijjou (která tudíž už nestřílela) a 2 šli na mě.

Gover mi hodil meč, ale jak říkám, nebojuji s rovnými meči. Ještě že sem Khajiit a mám své ostré drápy! Jednoho Vycpávku jsem i kousnul, ale to jsem neměl dělat - byl moc sádelnatý! Fuj, nesnáším sádlo! Jinak nemá moc cenu boj popisovat. Vždy jsem čekal že můj první boj bude úžasný ale bylo to na nic. Pak se stala špatná věc. Ten Vycpávka kterýho jsem předtím bacil se probral a připlížil se k nám - stáli jsme na cimbuří - a zaútočil. Měl OBROVSKÝ meč, vůbec nechápu proč. Tím nemyslím že by neměl nosit meč - i když to by pro nás bylo výhodnější - ale trochu menší a lehčí. Takhle bych mu vybil duši z těla ven než by ho zvedl. Ale neviděl jsem ho. Když byl skoro u nás zakopl o kámen. Otočili jsme se. Vycpávka máchnul s tím mečem a Fanfa, který se to snažil vykrýt, přepadl přes hradby i s Vycpávkou. Ten pád nemohl přežít. Pak jsem se k nelibosti svých společníků začal nehorázně smát, div jsem taky nespadl...

Upravil/a BadWolf dne 24.03.2012 14:33

Přidal BadWolf dne 25.03.2012 13:53

#17

Tak se zpožděním píšu další část. Tahle část se mi napsala sama, takže fakt nevím jak se vám bude zdát. No koneckonců příběh se mi vymýšlel doteď dobře (podle reakcí) tak snad teď nezklame. Předem se omlouvám jestli se dotknu nějakých církevních hodnostářů či lidí kterým se Adoring Fan v Oblivionu líbil. Prosím kamenujte mě pouze měkkými kameny, děkuji :).

Kapitola 5 - To nedává smysl

Bylo to opravdu k smíchu. Fanfa spadl na starou silnici a začal se kutálet dolů do Brumy. Bylo to jako ta hra co jsme hráli jako děti - mladší ji říkali Válení sudů, my starší (kteří jsme ji obměnili na velmi nebezpečnou) jsme jí říkali Válení Církevních hodnostářů. Nedivil bych se kdyby se dokutálel až do Brumy. A Vycpávka byl ještě legračnější. Nedopadl na silnici a přeskakoval všemožné kameny jako skokánky, a protože ho jeho brnění ochránilo a byl ještě živý bylo pořád slyšet "Uuhh", "Auhh" a "Eh". Moji společníci na mě byli naštvaní, prý to měl být smutný moment. Po půl hodině stání (které jsem se smál taky - upřímně, proč stát půl hodiny, protože mrtvola vašeho kámoše válí sudy?) si všimli mitrilové brašny.

Otevřeli jsme ji a našli jsme něco co vůbec nesouviselo s epickými dobrodružstvými které Šampion Cyrodiilu zažil. Byla tam hromada zakletého ledu který měl udržet v původním stavu hlavu mladého lesního elfa se stupidním účesem zlatých vlasů a s legračním obličejem. U ní ležel vzkaz: -- Adoring Fan *), největší noční můra Šampiona. Neměl ho srát. Zde jsou zaznamenány jeho poslední slova: "By Azura, by Azura!" --
Fakt nevím co to mělo znamenat. Asi znamení Bohů, jelikož si pak Gover vzpomněl na příběh kde Šampión hledal nějaký amulet v Bledém Průsmyku. A Gover prý Bledý Průsmyk našel. Mitrilový batoh jsme zase zakopali a vyšli jsme na východ k nějaký dračí skále. V noci se mi zdálo o mléku.

*) podobnost se jménem nakladatele (Doring Fan) je čistě náhodná, Adoring Fan totiž znamená v nářečí Třetí Éry něco jako Zbožnující Fanoušek - poznámka překladatele

Upravil/a BadWolf dne 25.03.2012 14:22

Přidal BadWolf dne 25.03.2012 23:21

#18

Teď dám jednu delší kapitolu, je možný že se v příštím týdnu nedostanu na počítač (jestli lesní zvěř nemá nějaký počítač ;)). Ale je možný že se i dostanu. Zatím si budu psát na papír. Taky jsem se rozhodl dělat více odstavců. Taky chci upozornit že Skooma se ve Skyrimu jmenuje Skuma ale já pořád používám Skooma. Stejné je to i s Měsíčním cukrem - ve Skyrimu se jmenuje Cukřík. No, to víte nemám rád když mi někdo mění jméno mé oblíbené drogy ;). Ale beru jenom Skoomu a to jenom v Oblivionu (ve Skyrimu je to na nic)! Přísahám!

Kapitola 6.5 - Budoucnost je v mléku

Dorazili jsme k tý nějaký dračí skále. Gover nás vedl stejnou cestou jakou podle příběhu šel Šampón Syrodiilu. Šli jsme na západ k nějakému podstavci (prý tam stála socha ale vandalové ji ukradli). A pak jsme se motali až jsme se domotali k Ocasu Hada. Byly tam masivní kamenné dveře se znaky a za nimi... strašidelný tunel! tadada dam!

On byl fakt zajímavý. Válela se tam spousta koster Ogrů (ještě že vyhynuli) a na stěnách byli obří pavučiny. A těch druhů plísní! Plísně bývaly můj koníček! Voněly nostalgií! Ostatní můj názor nesdíleli. Huijja se strachovala jestli tam nebudou pavouci, má nějakou "arafnochóbii". To je divná věc ta "arafnochóbie". Podle toho jak o ní mluvila je to nějaký strach z pavouků či co. Nechápu to, nerozumím tomu. Osobně si myslím že je to strach z domácích mazlíčků.

Vyšli jsme z Ocasu Hada a před sebou jsme viděli Bledý Průsmyk. Padalo hodně Belošťě. Prošli jsme údolím a obešli trosky pevnosti. Začali jsme šplhat. Byl to namáhavý šplh. V noci jsme se utábořily na římse a další den pokračovali vzhůru. Byla tam zima a znova se mi zdálo o mléku. Co to má znamenat? Konečně jsme vylezli nahoru a dostali se do Skyrimu!!! Ale začali nám docházet potraviny. Naštěstí jsme narazili na snoby a ulovili je. Měli nějakou koženou veteš.

Byla z nich spousta masa ale Huijja k nim asi měla blízko. Když jsme se ráno probudili byla pryč i se zásobami a úspory. Byl jsem tak naštvaný že sem ZAŘVAL! A zařval jsem hlasitě. Vůbec jsem netušil jak umím řvát. Řval jsem nějaká divná slova. Poté se na nás začala řítit hromada Bělošťe. Gover zařval "Lavinááá!" (vůbec neumí řvát jako já). Ta "lavina" vypadala jako mléko valící se z kopce. O mléku se mi zdálo. Smetlo nás to.

Když jsem se probudil plaval jsem v moři mléka. Byl jsem na ostrůvku z nějakého cukroví a byli tam taky snobové, hrabali se v nějakém pokladu. Bylo vedro ale místo sluníčka bylo ohromné linecké kolečko. Kolem létaly průhledné šklebící se rybičky. Byli strašně ukecané, kecali hlavně o tom kterého ze snobů si dají k večeři a jestli mě převlíknou za holčičku nebo za zajíčka. Začal jsem se s nimi hádat. Ignorovali mě. Rozhodl jsem se že půjdu na procházku a natrhám si trochu té fialovo-oranžovo-modré trávy. Když jsem si ji dával do kapsy došlo mi to! DOŠLA MI SKOOMA!!!!!!

Nejsem závislý na Skoomě. Aspoň ne moc, potřebuji akorát jednu lahvičku za týden. Naštěstí mi jeden mech poradil že Rybičky pořádají party a mají tam dealera. Vydal jsem se pro vstupenku na party. Potkal jsem nějakého dědečka, mám mu říkat Sheo. Říkal že on udělal tyhle šílenosti. Začal jsem se s ním hádat že to není dostatečně šílené a vyhrál jsem. Řekl že vyšel ze cviku a bude si muset udělat dovolenou. Dal mi vstupenku a začal listovat v nějakém katalogu. Ta party byla fakt dobrá a dealera jsem našel rychle, seděl na trůně.

Bohužel mu Skooma už došla ale měl ještě trochu Měsíčního cukru. Pak se party rozplynula a z mléka vyskočila nějaká divná protáhla těstovitá věc. Rybičky začaly křičet "špagetáááá!". Ta "špageta" mě začala fackovat. A pak se objevila spleť "špaget" a vypadalo to jako ošklivý obličej. Pak se všechno rozplynulo a vyděl jsem Císařského který mě fackoval a obličej měl ještě ošklivější než tamto.

Dodatek: Kdepak je moje Škoomička? Šakla! Šakla! To ti oškliví mrňaví Cíšařštíci, uřitě nám ji sebrali. Mléčko na ně! A kdepak je čepice? Ó jašňačka Jutsíku, máme jí na ušiškách...