---

→ Tah 20.


ScorpionCZ
Začal jsi mluvit. Válečníci ve zlatavých zbrojích tě sledovali a Lord Gerrick si mezitím prohlížel sochu draka, která se nad vámi tyčila (možnost posazení nemáš) po celou dobu co jsi mluvil se k tobě vůbec neotočil. Až v jednom momentě se prudce otočil. Očima vrhl vražedný pohled a rychle při kráčel blíže k tobě.
„COŽE?!“ křikl rázně a jeho hlas se rozlil po celém chrámu. „Víš kdo JÁ! Vůbec jsem?!“ pokračoval a přitom z tebe nespouštěl oči. „Já jsem Lord Gerrick Larethor, generál jejího Thalmorského veličenstva královny Medory Rilis!“ řval tak až mu na čele naběhla žilka. „JÁ jsem poznal svět a jeho sílu už v době kdys ty tahal kačera!“ následovalo ticho. „A jestli chceš poznat tu smrtelnou agónii o které mi mu tak krásně mluvíš můžu ti to ku*va rychle dopřát!“
„Pane! On to tak nemyslel! Opravdu ne..“ začala velitele uklidňovat kněžka.
„Mlč! Teď mluvím já!“ okřikl jí Altmerský velitel a všichni válečníci byli nyní v plné pohotovosti. „POKUD PŘIJMETE?!“ burácel přes celý chrám, „Je mi fuk co si o mě myslíš místní! Nepotřebuji, aby mi láskou padali k nohám! Jediné co mi stačí je pocit, že se mě bojí! Že se bojí Thalmoru a jeho moci! Konkordát nebyla žádná obyčejná smlouva a v rámci zachování míru je čistě jen na vás, aby jste se zařídili a vysvětlili svým Nordským přátelům, aby zahodili amulety Talose a obrátili se na správnou víru. Jinak s nimi bude nakládáno jako s každým jiným kacířem!“ odmlčel se a koukl na kněžku, napřímil se a sáhl do jedné z kapes u své uniformy. Vytáhl Talosův amulet a vrhl jej před tebe. „Stráže! Chopte se toho kacíře! Veřejně přišel uctívat zakázaného boha!“ křikl opět a zlatavý válečníci vyrazili směrem k tobě.
„To nemůžete! Tohle je náš chrám! Naše město. Nemůžete ho odsoudit bez -“ protestovala kněžka až do chvíle než jí důstojník chytl pod krkem.
„Řekl jsem vám! Aby jste zavřela hubu!“ křikl a odhodil jí stranou při čemž se udeřila o chladnou podlahu a bolestivě zasténala. „Zatkněte kacíře!“ mávl rukou a udělal několik kroků stranou. Čtveřice zlatavých válečníků se rychle blížila ke tvým zádům. Válečníci stojící opodál velitele si nijak nepohnuli.


Tondulín
→ Probudíš se za dva příspěvky.


Sarako
Pomaličku přicházíš k sobě. Končetiny sice ještě nepovolily a neumožnily ti opět jimi vládnout, ale přesto jsi už při vědomí. Slyšíš řinčení zbrojí a hlasy dvou legionářů, kteří tě táhnou neznámo kam. (jeden tě drží za spoutané ruce a druhý na nohy) Podle zápachu usuzuješ, že nejspíše do stok.
„Zatraceně musel zhednout zrovna při naší službě..“ postěžoval si jeden z legionářů, „Teď přijdu o výplatu a manželka mě doma zabije. Krom toho budeme mít na krku Nira a ten bude jak osina v zadku.“ stěžoval si.
„Hmm..“ bručel druhý, „Tady ho vyhodíme. Potřebuju chcát a nechce se mi s ním táhnout jinam.“
„Fajn!“
Oba muži se zastavili a pocítil jsi jak se snaží tvé ochromené tělo rozhoupat a následně hodit do vody. Jakmile se tak stalo dopadl jsi přímo do špinavé vody ze stok - tvé tělo povolilo a efekt lektvaru pominul úplně.


Jeden z legionářů se odklonil od toho druhého s cílem prohlédnout si cosi v místnosti. Druhý se přesunul k okraji a začal vykonávat potřebu přímo do vody.


Adrian_S
„To bys byl hodný.“ usmála se Mariana a opět se otočila ke své snídani. Jakmile se vrátil Gaturn a pokynul hlavou Erisovi zvedl se a koukli oba na tebe čímž ti signalizovali, že je nejvyšší čas. Společně jste vykročili k učebně ve které se měla přednáška odehrávat. Cestou jsi se od nich odpojil s cílem vyhledat nástěnku. Jako první tě napadla nástěnka u sborovny.

Nástěnka byla plná nejrůznějších vzkazů a vyvěšených písemností, nabídka pracovního místa se nacházela úplně na okraji. Mezi vzkazy, které ti padly do oka během prohlížení patřili:







Jen co jsi strhl z vývěsky pracovní nabídku otevřeli se dveře sborovny a vešel z nich na první pohled starší lesní elf (graf. vzhled - zde). Jeho tvář byla vrásčitá a vousy působili dost zanedbaně a neudržovaně. Oblečen byl do starší zelené róby. Nikdy předtím jsi ho zde na Univerzitě nepotkal.
„Dobré ráno.“ pozdravil, když otáčel klíčem, aby zamkl dveře do sborovny. Přesunul se k vývěsce, očima si prohlížel rozpis dnešních přednášek a pak mlčky odešel chodbou pryč.


SuperHunterCZ
„Vy zlatý parchanti!“ procedil mezi zuby, když jsi mu pomáhala na nohy. Jakmile na nich stanul cukl sebou čímž dal najevo, že si nepřeje abys na něj více sahala. „Postarám se o sebe sám!“ vyplivl krev. Ayrenna na tebe jen koukla a oči upřela na potlučeného muže. Ten kulhavou a zmatenou chůzí odkráčel ulicí kamsi pryč.


Killiedan
„Aha.. a studentem Univerzity asi nejste. Co? Kdyby jste byl možná bych vám mohla dát slevu, ale takhle máte opravdu smůlu.“ promluvila k tobě a opět obešla pult a zamířila ke knihovně s kouzly. Chvilku hledala a nakonec vytáhla trojici knih, „Tahle pojednává o kouzlo zvaném 'Umělý spánek', tahle o 'Slabém omráčení' a poslední je 'Silnější omráčení'.“ odmlčela se a vrátila za pult. „Jeden kus stojí tři-sta Septimů. Rozdíl mezi jednotlivými kouzli by jste měl poznat sám.“