---

U běhání se skvěle přemýšlí :)
Loni mě pobavilo, když jsem běžela po louce a přede mnou šel chlapeček a za ním jeho tatínek.. když jsem je chtěla předběhnout, tatínek uhnul z vyšlapané cesty, já poděkovala, chlapeček o mně ještě chvíli nevěděl (byl ještě celkem daleko přede mnou), když mě uslyšel, otočil se, v očích se mu objevila hrůza a začal přede mnou utíkat :D Chudák, si myslel, že ho honím abych ho snědla nebo co...